Páni z Kunovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Páni z Kunovic
Znak pánů z Kunovic
ZeměČeské královstvíČeské království České království, Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Titulysvobodní páni, říšská hrabata
ZakladatelJan z Kunovic
Rok založení15. století
Vymření po meči1700
Jiné jméno dynastie(von) Kunowitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Páni z Kunovic (německy von Kunowitz) jsou moravský vladycký rod, který později povýšil do panského stavu. Pocházeli z Kunovic nedaleko Uherského Hradiště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 15. století drželi jeden statek, časem však své jmění rozmnožili. Koncem 15. století žil Jan z Kunovic, syn sestry správce olomouckého biskupství a ten mu pomohl svým vlivem i finančně. Předal mu některé své statky, později už sám získal Uherský Brod, Ostrov, novojičínské panství. Vykonával post nejvyššího komorníka na Moravě. Roku 1490 jej císař povýšil na říšského pána. Měl čtyři syny, kteří si rozdělili Hluk, Uherský Brod, Uherský Ostroh a Kunovice. Později majetek různě měnili a prodávali. Dva z nich působil jako podkomoří, Dětřich se zasloužil přestavbu Uherského Ostrohu na renesanční zámek.

Arkleb z Kunovic vyženil díky sňatku s Alžbětou ze Šternberka roku 1587 Konopiště, o šestnáct let později jej však prodal.

Po Bílé hoře musel Jan Bernard († 1627) emigrovat, jeho syn Jan Dětřich (1624–1700) se však stal tajným radou a stál v čele vlády v Kasselu. Roku 1686 jej císař Leopold I. povýšil do stavu říšských hrabat. Jeho smrtí dne 16. listopadu 1700 rod po meči vymřel. Díky jeho dceři ale mezi jeho přímé potomky patří např. britský král Karel III.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Na červeném podkladu byl modrý pruh a v něm dva zlatí jeleni. Při povýšení do stavu říšských hrabat (1686) byl rodový erb polepšen přidáním dvou zlatých korunek do červeného pole.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Bruntálskými z Vrbna, Šliky, Šternberky, Žerotíny či Žampachy z Potštejna.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Kunovic, s. 83–84.