Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 74: Řádek 74:


== Geografie ==
== Geografie ==
=== Poloha ===
SO ORP Krnov se nachází na severovýchodě [[Česko|Česka]] při státní hranici s [[Polsko|Polskem]], v podhůří [[Jeseníky|Jeseníků]], 55 km od [[Ostrava|ostravské aglomerace]].


=== Fyzickogeografické poměry ===
=== Fyzickogeografické poměry ===

Verze z 17. 12. 2011, 15:00

Základní údaje[1]
Rozloha: 574,19 km²
Počet obyvatel: 42 335 (2009)
Hustota zalidnění: 73,7 obyvatel/km²
Okres Bruntál
Počet POÚ 3
Počet obcí: 25
Z toho měst: 3
Počet částí obcí: 63
Počet katastrálních území: 67
Nejvyšší bod: Medvědí vrch (1 216 m n. m.)
Nejnižší bod: ústí Osoblahy do Polska (203 m n. m.)
Obvod obce s rozšířenou působností Krnov v rámci Moravskoslezského kraje i České republiky

Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov (SO ORP Krnov) je od 1. ledna 2003 (t. j. data zrušení okresních úřadů) jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Rozšířenou přenesenou působnost státu v něm vykonává Městský úřad Krnov. Obvod zahrnuje města Krnov, Janov a Město Albrechtice a dalších 22 obcí. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Krnov jsou 3 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha).

Územní vymezení

Seznam obcí, jejichž územím je obvod tvořen, včetně výčtu místních částí v obcích, které se na ně člení.

Správní obvod pověřeného obecního úřadu města Krnov

Správní obvod pověřeného obecního úřadu města Město Albrechtice

Správní obvod pověřeného obecního úřadu obce Osoblaha

Geografie

Poloha

SO ORP Krnov se nachází na severovýchodě Česka při státní hranici s Polskem, v podhůří Jeseníků, 55 km od ostravské aglomerace.

Fyzickogeografické poměry

SO ORP Krnov leží na styku dvou geomorfologických provincií, České vysočiny a Středoevropské nížiny. Většina území patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské), celkům Nízký Jeseník, Zlatohorská vrchovina (polsky Góry Opawskie) a Hrubý Jeseník (část Heřmanovic). Část SO ORP Krnov patří k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki), podcelkům Osoblažská nížina (část Osoblažska) a Poopavská nížina (část Úvalna a část Krnova). Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál.[2] Hydrologicky patří SO ORP Krnov do povodí Odry, do dílčích povodí Opavy a Osoblahy. Na řece Opavě v obci Nové Heřminovy v SO ORP Bruntál je naplánovaná stavba protipovodňové nádrže Nové Heřminovy.[3]

Jádro a periferie

Jádrovou oblastí - hlavním střediskem osídlení - je město Krnov a některé další navazující obce. Okrajovou (periferní) oblastí je Osoblažsko. Osoblažský výběžek je vztahově nekompaktním územím, podléhající střediskům mimo území.[4]

Sociogeografická regionalizace

Obce SO ORP patří dle sociálního geografa Martina Hampla kromě oscilačních území do sociálněgeografického mikroregionu Krnovsko, jenž náleží do sociálněgeografického mezopregionu Ostravsko. V roce 1980 patřila obec Heřmanovice do mikroregionu Jesenicko (sociálněgeografický mezoregion Olomoucko).[5] V roce 1991 patřily obce Heřmanovice, Petrovice a Janov do sociálněgeografického subregionu Zlatohorsko[6] (sociálněgeografický mikroregion Jesenicko, sociálněgeografický mezoregion Olomoucko). Do sociálněgeografického mikroregionu Krnovsko patřila v roce 1991 i obec Sosnová.[7] V roce 2001 patřila obec Heřmanovice do sociálněgeografického mikroregionu Bruntálsko (sociálněgeografický mezoregion Ostravsko).[8]

Subregiony

Související informace naleznete také v článku Mikroregion Krnovsko.

V roce 2008 vymezili sociolog Jiří Musil a sociální geograf Jan Müller na území SO ORP Krnov (mikroregion Krnovsko) 9 subregionálních jednotek (subregionů, dříve generelové jednotky). Jsou to subregionální jednotka Krnov (obce Krnov, Býkov-Láryšov, Úvalno, Hošťálkovy), subregionální jednotka Brantice (obce Brantice, Krasov), subregionální jednotka Zátor (obce Zátor, Čaková), subregionální jednotka Lichnov (obec Lichnov), subregionální jednotka Město Albrechtice (obec Město Albrechtice), subregionální jednotka Holčovice (obce Holčovice, Heřmanovice), subregionální jednotka Třemešná (obce Třemešná, Liptaň), subregionální jednotka Jindřichov (obce Jindřichov, Vysoká, Janov, Petrovice) a subregionální jednotka Osoblaha (obce Osoblaha, Slezské Pavlovice, Hlinka, Dívčí Hrad, Bohušov, Rusín Slezské Rudoltice).[9]

Sousední regiony

Správní obvod pověřeného obecního úřadu města Bruntál (SO ORP Bruntál), Správní obvod pověřeného obecního úřadu města Opava (SO ORP Opava, okres Opava), Správní obvod pověřeného obecního úřadu města Zlaté Hory (SO ORP Jeseník, okres Jeseník, Olomoucký kraj) a polské gminy v Opolském vojvodství: gmina Głubczyce (powiat Głubczycki), gmina Branice (powiat Głubczycki, gmina Głogówek (powiat Prudnicki), gmina Lubrza (powiat Prudnicki), gmina Prudnik (powiat Prudnicki), gmina Głuchołazy (powiat Nyski).

Doprava

Silniční spojení

Nadregionální význam plní dvě silniční komunikace první třídy (č. I/45 a č. I/57), jenž zároveň tvoří urbanizační osy. Silnice č. I/45 vede z Olomouce přes Bruntál do Krnova, na ní navazuje droga krajowa nr 38 (DK38) státní hranice - Głubczyce - Kędzierzyn-Koźle) a na ní navazující droga krajowa nr 45 (DK45) do Opole. Silnice č. I/57 vede z Opavy přes Krnov, Město Albrechtice k hraničnímu přechodu Vysoká, Bartultovice - Trzebina, na kterou navazuje droga krajowa nr 38 (DK38) státní hranice - Prudnik - Nysa. Asi 70 km od českých hranic je nájezd na dálnici A4 (E40) spojující saský Dresden s Katowicemi. Z Nysy navazuje droga krajowa nr 46 (DK46) do Kłodzka. Z Kłodzka je možno jet do Náchoda, Hradce Králové a dále do Prahy.

V okolí SO ORP Krnov jsou silnice č. I/11 Hradec Králové - Šumperk - Rýmařov - Bruntál - Opava - Ostrava a silnice č. I/44 Šumperk - Jeseník - Mikulovice, na kterou navazuje droga krajowa nr 41 (DK41) Głuchołazy - Prudnik - Głogówek - Kędzierzyn-Koźle.

Silnice první třídy v SO ORP Krnov doplňují silnice 2. třídy č. II/457 Osoblaha – Jindřichov – Petrovice – Zlaté Hory, č. II/453 Město Albrechtice – Holčovice – Heřmanovice a dále do Vrbna pod Pradědem nebo Zlatých Hor nebo do Jeseníku, č. II/459 Krnov – Horní Benešov a silnice č. II/452 Holčovice – Karlovice. Velká část SO ORP Krnov je odkázána na silnice třetí třídy.

Místa k překračování hranice

Jediným silničním hraničním přechodem bez omezení tonáže je v SO ORP Krnov je hraniční přechod Vysoká, Bartultovice – Trzebina. Mezi Úvalnem (osada Branice) a Branicemi (ves Branice-Zamek) smí projíždět vozidla do 7,5 tun, mezi Krnovem-Chomýžem (Okružní ul.) a Chomiążí vozidla do 4 tun. Mezi Krnovem (Petrovická ul.) a Pietrowicemi[10], mezi Krnovem (Hlubčická ul.) a Ciermięcicemi, mezi Osoblahou (Polská ul.) a Pomorzowiczkami, mezi Hlinkou-Rylovkou a Krzyżkowicemi, mezi Rusínem a Gadzowicemi a mezi Městem Albrechtice (Celní ul.) a Opawicou smí projíždět vozidla do 3,5 tuny (tzn. dodávková auta a užitkové vozy). Mezi Linhartovy a Lenarcicemi můžou projíždět vozidla do 2 tun. Přechod mezi Matějovice a Tarnkowou je omezen polní příjezdovou cestou a přechod mezi Pelhřimovy a Pielgrzymowem je omezen polní cestou mezi Piskořovem a Hrozovou.[11]

Železniční spojení

Železniční síť byla v SO ORP Krnov dobudována především na konci 19. a začátkem 20. století - všechny tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované. Přeprava po železnici má regionální význam, v SO ORP Krnov se nacházejí tratě č. 292 Krnov – Głuchołazy – Mikulovice – Jeseník – Bludov - Šumperk a č. 310 Olomouc hl. n. – Valšov - Bruntál – Milotice nad Opavou - Krnov – Opava východ. V železniční pohraniční přechodové stanici Głuchołazy navazuje polská linie kolejowa nr 297 do stanice Nowy Świętów.

Z Třemešné do Osoblahy vede (přes obce Třemešná, Liptaň, Dívčí Hrad, Slezské Rudoltice, Bohušov, Osoblaha) úzkorozchodná trať č. 298. Úzkokolná železnice je páteřní turistickou atrakcí Osoblažska.

Letecká doprava

Nejbližší mezinárodní letiště je Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Předním regionálním letištěm je krnovské letiště ve vlastnictví Aeroklubu Krnov. Slouží zejména sportovním účelům, dále k protipožární prevenci, ochraně rostlin (zemědělství a lesnictví), vyhlídkovým letům a podnikatelům. Od roku 1994 má Letiště LKKR-Krnov statut veřejného vnitrostátního letiště.[12]

Říční doprava

Řeka Odra je splavná od polského přístavu Koźle, který je od Krnova vzdálen 48 km po silnici.

Náboženství

Obce SO ORP Krnov patří do římskokatolické děkanátu Krnov. Farnost Heřmanovice patřila od 1. února 2000 do 30. listopadu 2009 do děkanátu Bruntál. Do děkanátu Krnov náleží navíc farnosti Sosnová, Svobodné Heřmanice a Široká Niva. Oblast krnovského děkanátu je možné přirovnat k misijnímu území. Praktikujících katolíků jsou zde nepatrné dvě procenta.[13]

Obce SO ORP Krnov patří do farního sboru Českobratrské církve evangelické v Krnově. Do krnovské diaspory patří i obec Sosnová.[14]

Historie

1742

Roku 1742 na základě Vratislavského míru získalo Prusko rozsáhlé území Krnovského knížectví po levém břehu řek Opavy a Opavice, došlo k odloučení celého Hlubčicka. Státní hranice se posunula až k městu Krnovu, které se tak stalo pohraničním městem. Jen malé předmostí na sever od města Krnova bylo ponecháno pro jeho další rozvoj. Jižní část Krnovského knížectví se stala součástí vévodství Rakouské Slezsko, severní část součástí pruské provincie Slezsko. Zbývající torzo Krnovského knížectví muselo přeorientovat hospodářské zájmy z Horního Slezska na Moravu a Rakousko. Rozdělení Slezska znamenalo konec politického významu Krnova, v roce 1793 byl i krajský úřad přestěhován do Opavy.[15]

1751-1783

Od roku 1751 patřilo území SO ORP Krnov do Krnovského kraje (něm. Jägerndorfer Kreis, pol. obwód karniowski).

1783-1848

Od roku 1783 patřilo území SO ORP Krnov do Opavského kraje (něm. Troppauer Kreis, pol. obwód opawski).

1848-1862

Území SO ORP Krnov patřilo do Slezska (1 kraj).

1849

V roce 1849 bylo zrušeno Krnovské knížectví.

Do zrušení patrimoniální správy náleželo území dnešního správního obvodu ORP Krnov do těchto územních jednotek: část Knížectví krnovského (Statek Brantice); Panství krnovské komory (Krasov, Čaková, Lichnov)), část Knížectví opavského (statek Hošťálkovy (Hošťálkovy, Vraclávek, Křížová, Česká Ves, Holčovice, Komora, Spálené) a statek Linhartovy (Linhartovy, Opavice, Burkvíz, Krásné Loučky)), část Knížecví nisského (Heřmanovice v panství Cukmantl/Zlaté Hory), statek minor Albrechtice, část Moravských enkláv ve Slezsku (Panství Dívčí Hrady; Statky Hrozová a Pelhřimovy; Panství Jindřichov, statky Janov, Bartultovice, Životice a Matějovice; Statek Německé Pavlovice; Panství Osoblaha, statky Fulštejn/Bohušov, Dolní a Horní Povelice, Bučávka). Krnovské knížecví zahrnovalo i některá území mimo dnešní s. o. ORP Krnov (např. v dnešním správním obvodu ORP Bruntál, v dnešním okrese Opava a v dnešním Polsku).

1862-1928

Území SO ORP Krnov do patří Slezska.

1850-1938

Území SO ORP Krnov patřilo v letech 1849-1938 do politického okresu Krnov (něm. Politischer Bezirk Jägerndorf; okresní hejtmanství). Politický okres Krnov se členil do 4 soudních okresů (něm. Gerichtsbezirk): Krnov (něm. Jägerndorf), Albrechtice (něm. Olbersdorf), Jindřichov (něm. Hennersdorf) a Osoblaha (něm. Hotzenplotz).

  • politický okres Krnov (65 obcí)
    • soudní okres Albrechtice (19 obcí)
    • soudní okres Jindřichov (8 obcí)
    • soudní okres Krnov (13 obcí)
    • soudní okres Osoblaha (25 obcí)


Do soudního okresu Krnov patřily i obce Brumovice (v tom osady Brumovice (něm. Braunsdorf) a Pustý Mlýn (něm. Wüstemühl)) a Úblo (v tom osady Kolná (něm. Jagdhase), Pocheň (něm. Pochmühl) a Úblo (něm. Aubeln)).

Obec Lichnov (dnešní část obce Lichnov; něm. Lichten) patřila do soudního okresu Horní Benešov (něm. Benisch nebo Bennisch) a do politického okresu Bruntál (něm. Freudenthal). Město Heřmanovice (něm. Hermannstadt) patřilo soudního okresu Cukmantl (něm. Zuckmantel) a do politického okresu Frývaldov (něm. Freiwaldau).


v roce 1918

Od 28. října 1918 se politický okres Krnov nacházel v Československé republice (ČSR). Po vzniku Československa 28. října 1918 vyhlásili 29. a 30. října němečtí poslanci v pohraničí odbojné autonomní celky požadující nezávislost na Československu a připojení k Německému Rakousku. Území SO ORP Krnov patřilo pod Provincii Sudetsko (něm. Provinz Sudetenland) s centrem v Opavě. Správní středisko hejtmanství Sudety (něm. Sudetenland), Opava (něm. Troppau), bylo přitom obklopeno etnicky českým územím, a proto se uvažovalo o přenesení sídla správy do Krnova (něm. Jägerndorf).

Československo obnovilo územní integritu s tímto celkem bleskovou vojenskou akcí a během prosince 1918 byl tento celek prakticky bez odporu obsazen (Krnov byl obsazen 28. 12. 1918) a přestal existovat.

1921

Plebiscit v Horním Slezsku ve věci teritoriální příslušnosti Horního Slezska k Německu nebo k Polsku. Československo si dělalo nárok na oblasti osídlené Moravci (Hlubčicko a Ratibořsko), jenž si udrželi pocit sounáležitosti s Moravou, sami sebe označovali jako Moravce a jazyk, kterým hovořili, nazývali moravštinou. Na Hlubčicku bylo ponecháno Německu 17 českých nebo většinou českých obcí, v nejméně 10 dalších žily české menšiny.[16]

1923–1928

V rámci navrženého župního zřízení patřily do župy XIV. Moravská Ostrava; slezská část soudní okres Krnov, s. o. Albrechtice, s. o. Osoblaha, s. o. Cukmantl, s. o. Horní Benešov. Soudní okres Jindřichov patřil do župy XII. Olomouc; slezská část.

Soudní okres Osoblaha a soudní okres Jindřichov zároveň patřily do Moravských enkláv ve Slezsku.[17]

do roku 1928

Do roku 1928 se politický okres Krnov nacházel v zemi Slezské.

1928-1938

Od 1. prosince 1928 se politický okres Krnov nacházel v zemi Moravskoslezské.

1938-1945

Po Mnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území. Sudety byly připojeny k Německé říši. Politischer Bezirk se přejmenoval na Landkreis a Gerichtsbezirk se přejmenoval na Amtsgerichtsbezirk. Landkreis Jägerndorf (venkovský okres Krnov), Landkreis Freudenthal (venkovský okres Bruntál) i Landkreis Freiwaldau (venkovský okres Frývaldov) patřily do Regierungsbezirk Troppau (vládní obvod Opava) a do Reichsgau Sudetenland (Říšská župa Sudety).

1. září 1939 napadlo Německo Polsko a ve Škrochovicích (něm. Skrochowitz) byl otevřen internační tábor pro Poláky z Těšínska a Katovicka.

30. prosince 1943 byla obec Liebenthal (čes. Liptaň) přejmenována na Großliebental.

1945-1949

V březnu 1945 se Krnov stává bezprostředním frontovým územím. Krnov, Brumovice, Lichnov, Zátor a dalších 18 obcí obsadila 6. května 1945 pevnostní brigáda generálmajora Ivana Nikolajeviče Vinogradova, takzvaná Dněstrovská obranná skupina. Příští den obsadila Rudá armáda Vrbno, Čakovou, Nové Heřminovy, Širokou Nivu a dalších 11 vesnic.[18],[19]

Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před Mnichovskou dohodou. České Slezsko se stává součástí Slezské expozitury země Moravskoslezské.

V tomto období došlo k čechizaci německy znějících českých geografických názvů, např. Fulštejn (něm. Füllstein) na Bohušov, Heindorf na Hejnov, Hyršperk (něm. Hirschberg) na Jelení, Kružberk (něm. Kreuzberg) na Křížová, Kutlberk (něm. Kuttelberg) na Spálené, Německé Pavlovice (něm. Deutsch Paulowitz) na Slezské Pavlovice, Šelenburk/Šelemburk (něm. Schellenberg) na Zadní Cvilínský kopec, Štundorf (něm. Stubendorf) na Studnici.

Další šance na získání Hlubčicka Československem se objevila po druhé světové válce, avšak Poláci na znovuzískaných západních územích rozmístili proti Čechoslovákům vojska a Stalin Československu také zarazil jakékoliv územní požadavky přesahující hranice z r. 1937.

1946

Vysídlení sudetských Němců.

1949-1960

V letech 1949-1960 patřilo území SO ORP Krnov do okresu Krnov a do Ostravského kraje. Do okresu Krnov patřily i obec Brumovice (v tom osady Brumovice a Pustý Mlýn) a obec Úblo (v tom osady Kolná, Pocheň a Úblo).

Sousední okresy

Okres Bruntál a okres Jeseník patřily do Olomouckého kraje. Okres Opava patřil do Ostravského kraje.

od roku 1954

Od 21. června 1954 přijímá město Ansbach ve Středních Francích v Bavorsku patronát nad krnovskými Němci.[20]

1959

Úpravy (narovnání a zkrácení) československo-polské státní hranice.[21],[22],[23]

od roku 1960

Okres Krnov zanikl 1. července 1960 z důvodu malosti a tedy neekonomičnosti.[24] Od roku 1960 dodnes patří území SO ORP Krnov do okresu Bruntál a do Severomoravského kraje. Město Bruntál se stalo navzdory třetinovému počtu obyvatel a horší spádovosti oproti Krnovu, okresním městem. Do okresu Bruntál bylo začleněno vedle západního dílu Opavska též Rýmařovsko, spolu s onou částí Nízkého Jeseníku, která se již hospodářsky začíná obracet k olomoucké části Hané. Takto sestavené území netvořilo ekonomický celek. Umístění okresních orgánů v Bruntále (ve středu nově vytvořeného okresního území) mělo dát možnost účinněji řešit problém dosídlení, rozvoje zemědělství a industrializace, zvláště na Bruntálsku a Rýmařovsku.[25] Město Bruntál je jako administrativní centrum okresu lépe položeno.[26] Argumenty pro okres Bruntál byly, že se sloučí rozsáhlé zemědělské oblasti do jednoho celku, doly na olovo a zinek v Horním Benešově a ve Zlatých Horách budou fungovat pod jednou okresní střechou a pohraniční pásmo bude mít pod Bruntálem jednotnou správu.[27]

1968

21. srpna 1968 obsadila Krnovsko vojska Polské lidové republiky (PLR).

od roku 1969

Od 1. ledna 1969 se okres Bruntál nacházel v České socialistické republice (ČSR).

od 70. let 20. století do roku 1990

V rámci Střediskové soustavy osídlení patřila pod středisko obvodního významu Krnov střediska místního významu Krnov, Jindřichov, Město Albrechtice, Osoblaha a Zlaté Hory (s nestřediskovým sídlem trvalého významu Heřmanovice). Nestřediskové sídlo trvalého významu Lichnov patřilo pod středisko místního významu Horní Benešov a pod středisko obvodního významu Bruntál.[28]

  • středisko obvodního významu Krnov
    • středisko místního významu Krnov
      • nestředisková sídla trvalého významu: Brantice, Hošťálkovy, Krasov, Krásné Loučky, Úvalno, Zátor, Loučky
    • středisko místního významu Jindřichov
      • nestředisková sídla trvalého významu: Janov, Vysoká
    • středisko místního významu Město Albrechtice
      • nestředisková sídla trvalého významu: Holčovice, Hynčice, Liptaň, Třemešná
    • středisko místního významu Osoblaha
      • nestředisková sídla trvalého významu: Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Rusín, Slezské Rudoltice
    • středisko místního významu Zlaté Hory
      • nestředisková sídla trvalého významu: Heřmanovice, Ondřejovice, Rejvíz

od roku 1990

  • Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Slezské Pavlovice částí obce Osoblaha.
  • Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Petrovice částí obce Janov.
  • Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Dívčí Hrad částí obce Osoblaha.
  • Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Hlinka částí obce Osoblaha.
  • Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Čaková částí obce Zátor.
  • Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 byla dnešní obec Býkov-Láryšov částí obce Krnov pod názvem Býkov.

od roku 1992

Obce SO ORP Krnov (kromě obcí Lichnov a Býkov-Láryšov) byly zahrnuty do vybraného území pohraničních oblastí České republiky.[29]

od roku 1995

V roce 1995 byla zřízena krnovská pobočka Okresního soudu v Bruntále. Do obvodu pobočky v Krnově patří území obcí SO ORP Krnov a navíc obec Sosnová.

Okres Bruntál patří pod Policii ČR - Územní odbor Bruntál (dříve Okresní ředitelství Bruntál). Území SO ORP Krnov se dále člení na Obvodní oddělení Krnov (územní působnost pro obce Krnov, Býkov, Brantice, Zátor, Čaková, Krasov) a na OOP Město Albrechtice (obce Město Albrechtice, Holčovice, Heřmanovice, Třemešná, Liptaň, Jindřichov, Vysoká, Janov, Petrovice, Osoblaha, Slezské Pavlovice, Hlinka, Dívčí Hrad, Slezské Rudoltice, Rusín, Bohušov). Obec Lichnov patří pod OOP Horní Benešov.

1996

Obec Zlaté Hory byla od 1. ledna 1996 převedena pod okres Jeseník v Olomouckém kraji.

1999

12. března 1999 byly Česko a Polsko přijaty do NATO.

od roku 2000

Od roku 2000 patří území do VÚSC Moravskoslezský kraj.

od roku 2003

Na základě zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů skončila k 31. 12. 2002 činnost Okresního úřadu Bruntál. Jeho kompetence přecházejí na:

  • územně správní celky: pověřené obce s rozšířenou působností (tzv. obce III. kategorie ) - Bruntál, Krnov, Rýmařov a na Moravskoslezský kraj.
  • státní subjekty dle zvláštních zákonů: Okresní pozemkový úřad Bruntál, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - Územní pracoviště Ostrava - odbor Odloučené pracoviště Opava a Bruntál, Státní okresní archiv Bruntál, MV ČR - kontaktní pracoviště Bruntál.

2004

1. května 2004 vstoupily Česko a Polsko do Evropské unie.

2007

Obec Sosnová byla od 1. ledna 2007 převedena pod okres Opava Moravskoslezském kraji.

21. prosince 2007 se Česko a Polsko staly součástí Schengenského prostoru.[30]

Literatura

  • BARTOŠ, Josef. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 13, Okresy: Bruntál, Jeseník, Krnov. Olomouc : Univerzita Palackého, 1994. ISBN: 80-7067-402-4
  • KRÓLIKOWSKA, Jadwiga. Hlubčicko-krnovský region: dějiny, turistika, hospodářství. Głubczyce : Urząd Miejski w Głubczycach, 2004. ISBN 83-914926-5-6 ; URL: http://glubczyce.pl/pliki/glubczyce_ksiazka.pdf
  • VENCÁLEK, Jaroslav. Okres Bruntál. Bruntál : Okresní úřad, 1998. ISBN 80-238-2542-9

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad, URL: http://www.czso.cz
  2. ↑ Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky: geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR / Major geomorphological units of the Czech Republic: UNO Gazetteers of geographical names-CZ. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
  3. ↑ Vše o plánovaném záměru výstavby přehrady Nové Heřminovy, URL: http://www.noveherminovy.eu/vse-o-planovanem-zameru-vystavby-prehrady/d-1011/p1=51
  4. ↑ Vladan Hruška: Udržitelný rozvoj venkovské krajiny v rozdílných přírodních a sociálních podmínkách. Masarykova univerzita, Brno, 2007, 92 s. URL: http://is.muni.cz/th/77799/prif_m/diplomka.pdf
  5. ↑ Martin Hampl, Václav Gardavský, Karel Kühnl (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR, Praha, Univerzita Karlova, 225 s.
  6. ↑ Jan Müller, Zdenka Hamplová: Vymezení spádových obvodů středisek osídlení (mikroregiony): pro potřeby regionální politiky a politiky zaměstnanosti: zpracováno na základě regionalizace České republiky podle pohybu za prací (1994). Terplan, Praha, 1994, 143 s.
  7. ↑ Martin Hampl a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 395 s.
  8. ↑ Martin Hampl (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 147 s.
  9. ↑ Jiří Musil, Jan Müller: Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2008, Vol. 44, No. 2: 321–34. URL: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/360b9879307a242a77f75fa065d445567cf12f63_515_2008-2Musil.pdf
  10. ↑ František Kuba: Radní kamiony přes své město do Polska nepustí. Bruntálský a krnovský deník, 17. 6. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/radni-kamiony-pres-sve-mesto-do-20110617.html
  11. ↑ Border crossing v Euroregionu Silesia, II. etapa. URL: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=1652
  12. ↑ Veřejné vnitrostátní letiště LKKR-Krnov, URL: http://www.letistekrnov.cz
  13. ↑ Diecéze ostravsko-opavská, URL: http://www.doo.cz/cs/dieceze.html
  14. ↑ Českobratrská církev evangelická Krnov, URL: http://krnov.evangnet.cz
  15. ↑ Vladimír Blucha: Stručné dějiny města Krnova. URL: http://muzeum.krnov.cz
  16. ↑ Vlastislav Häufler: Ekonomická geografie Československa. Academia, Praha, 1984, 639 s.
  17. ↑ Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920 čís. 266 Sb. zák a nař. Ministerstvo vnitra a Státním úřad statistický na základě výsledků sčítání lidu z 15. února 1921.
  18. ↑ František Kuba: Krnov si připomíná výročí osvobození od nacismu. Bruntálský a krnovský deník, 6. 5. 2009. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-si-pripomina-vyroci-osvobozeni-od-nacismu.html
  19. ↑ František Kuba: Kronikář zná jediný snímek Rudé armády v Krnově. Bruntálský a krnovský deník, 5. 5. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/kronikar-zna-jediny-snimek-rude-armady-v-krnove.html
  20. ↑ Patenschaft Ansbach - Jägerndorf (Sudetenschlesien), URL: http://www.jaegerndorf-sudetenland.de
  21. ↑ Ladislav Zapletal: Úpravy státních hranic na Osoblažsku a Krnovsku. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis - Geographica–Geologica VII (1966), Volumen 20, s. 357–364. URL: http://geography.upol.cz/acta-07
  22. ↑ František Kuba: Krnov nabízí pro česko-polské územní vyrovnání 0,4 hektaru. Bruntálský a krnovský deník, 18. 6. 2008. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-nabizi-pro-cesko-polske-uzemni-vyrovnani.html
  23. ↑ František Kuba: Další pozemky u Opavice stát hodlá nabídnout Polsku. Bruntálský a krnovský deník, 8. 6. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/dalsi-pozemky-u-opavice-stat-hodla-nabidnout-polsk.html
  24. ↑ František Kuba: Okres Krnov jako potomek Krnovského knížectví. Bruntálský a krnovský deník, 27. 6. 2010. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/okres-krnov-jako-potomek-krnovskeho-knizectvi.html
  25. ↑ Miroslav Střída a kol. (1963): Oblasti Československa. SPN, Praha.
  26. ↑ Vlastislav Häufler: Ekonomická geografie Československa. Academia, Praha, 1984, 639 s.
  27. ↑ František Kuba: Proč vznikl tak velký okres Bruntál. Bruntálský a krnovský deník, 26. 6. 2010 . URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/proc-vznikl-tak-velky-okres-bruntal20100626.html
  28. ↑ Současné problémy osídlení ČSR, Terplan - Státní ústav pro územní plánování, Praha, 1972, 76 s.
  29. ↑ Obce zahrnuté do vybraného území pohraničních oblastí České republiky ; Přechody na hranicích s Polskem, s Rakouskem, se Spolkovou republikou Německo. Odbor souborných statistických informací, ČSÚ, Praha, 1992, 35 s.
  30. ↑ Česká republika se stala součástí schengenského prostoru, Ministerstvo vnitra ČR
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Správní_obvod_obce_s_rozšířenou_působností_Krnov&oldid=7744282“