Spálené

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Spálené
Dům
Dům
Lokalita
Charakterčást obce
ObecHolčovice
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel104 (2011)[1]
Katastrální územíSpálené (18,62 km²)
PSČ793 71
Počet domů146 (2011)[1]
Spálené
Spálené
Další údaje
Kód části obce40894
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spálené (dříve Kutlberk, německy Kuttelberg[2]) je část obce Holčovice v okrese Bruntál. Nachází se na severozápadě Holčovic. Prochází zde silnice II/453.

Spálené je také název katastrálního území o rozloze 18,62 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1607.[4]

Evangelický sbor ve Spáleném[editovat | editovat zdroj]

Místní němečtí evangelíci patřili pod luteránský sbor v Holčovicích, v roce 1884 se ale odtrhli a přešli na reformované vyznání. První tři roky spadali jako filiální sbor pod český reformovaný sbor v Horní Čermné, v roce 1888 byl sbor kvůli velké vzdálenosti od Horní Čermné prohlášen farním sborem, i když čítal jen asi 160 členů. Byl tak jediným reformovaným sborem v rakouském Slezsku. Po první světové válce sbor přešel pod Německou evangelickou církev a po druhé světové válce byl zrušen. Prostý kostel z roku 1896 (posvěcený 24. října 1897) byl zbořen v osmdesátých letech 20. století.[5]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Spáleného podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[4]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1574 1562 1359 1287 1176 1044 965[p 1] 233 226 184 135 91 106
  1. z toho: 1 Čechoslovák, 954 Němců; 245 řím. kat., 719 evang.

Ve Spáleném je evidováno 196 adres : 149 čísel popisných (trvalé objekty) a 47 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 142 domů, z toho 37 trvale obydlených.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Venkovská usedlost – Sokolí důl 112
  • Venkovská usedlost – Sokolí důl 116
  • Venkovská usedlost – Sokolí důl 105
  • Venkovský dům čp. 106
  • Venkovský dům čp. 87
  • Venkovský dům čp. 79
  • Venkovská usedlost čp. 115

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 788. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-10. 
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 57.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077. 
  5. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 433–434. 
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]