Erbium: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m port
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - chemický prvek
{{Infobox - chemický prvek
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
| značka = Er
| značka = Er
| protonové číslo = 68
| protonové číslo = 68
| název = Erbium
| název = Erbium
| latinsky = Erbium
| latinsky = Erbium
| nad =
| nad =
| pod = [[Fermium|Fm]]
| pod = [[Fermium|Fm]]
| vlevo = [[Holmium]]
| vlevo = [[Holmium]]
| vpravo = [[Thulium]]
| vpravo = [[Thulium]]
| dolní tabulka = ano
| dolní tabulka = ano
<!-- obecné -->
<!-- obecné -->
| chemická skupina = Lanthanoidy
| chemická skupina = Lanthanoidy
| číslo CAS = 7440-52-0
| číslo CAS = 7440-52-0
| skupina =
| skupina =
| perioda = 6
| perioda = 6
| blok = f
| blok = f
| obrázek = Er,68.jpg
| obrázek = Er,68.jpg
| popisek = Pevné erbium
| popisek = Pevné erbium
<!-- Atomové vlastnosti -->
<!-- Atomové vlastnosti -->
| emisní spektrum = Erbium spectrum visible.png
| emisní spektrum = Erbium spectrum visible.png
| relativní atomová hmotnost = 167,259(3)
| relativní atomová hmotnost = 167,259(3)
| atomový poloměr = (1,75 Å) 175&nbsp;pm
| atomový poloměr = (1,75 Å) 175&nbsp;pm
| elektronová konfigurace = [Xe] 4f<sup>12</sup> 6s<sup>2</sup>
| elektronová konfigurace = [Xe] 4f<sup>12</sup> 6s<sup>2</sup>
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
| skupenství = Pevné
| skupenství = Pevné
| hustota = 9,066 g/cm<sup>3</sup>;<br />Hustota při teplotě tání: 8,86 g/cm<sup>3</sup>
| hustota = 9,066 g/cm<sup>3</sup>;<br />Hustota při teplotě tání: 8,86 g/cm<sup>3</sup>
| tvrdost =
| tvrdost =
| teplota tání = 1529
| teplota tání = 1529
| teplota varu = 2868
| teplota varu = 2868
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
| skupenské teplo tání = 19,90 kJ/mol
| skupenské teplo tání = 19,90 kJ/mol
| skupenské teplo varu = 280 kJ/mol
| skupenské teplo varu = 280 kJ/mol
| molární tepelná kapacita = 28,12 J.mol<sup>−1</sup>.K<sup>−1</sup>
| molární tepelná kapacita = 28,12 J.mol<sup>−1</sup>.K<sup>−1</sup>
<!-- Různé -->
<!-- Různé -->
| elektronegativita = 1,24
| elektronegativita = 1,24
| ionizační energie = 589,3 kJ/mol
| ionizační energie = 589,3 kJ/mol
| ionizační energie2 = 1150 kJ/mol
| ionizační energie2 = 1150 kJ/mol
| ionizační energie3 = 2194 kJ/mol
| ionizační energie3 = 2194 kJ/mol
<!-- Bezpečnost -->
<!-- Bezpečnost -->
| symboly nebezpečí =
| symboly nebezpečí =
}}
}}

'''Erbium''' (chemická značka '''Er''', {{vjazyce|la}} ''Erbium'') je měkký stříbřitě bílý, přechodný [[kovy|kovový]] prvek, 12. člen skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a ve sklářském a keramickém průmyslu. Významnou roli též hraje v&nbsp;konstrukci optických vláknových zesilovačů EDFA.
'''Erbium''' (chemická značka '''Er''', {{vjazyce|la}} ''Erbium'') je měkký stříbřitě bílý, přechodný [[kovy|kovový]] prvek, 12. člen skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a ve sklářském a keramickém průmyslu. Významnou roli též hraje v&nbsp;konstrukci optických vláknových zesilovačů EDFA.


Řádek 78: Řádek 77:
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II.'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II.'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}}


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 6. 6. 2020, 11:12

Erbium
  [Xe] 4f12 6s2
  Er
68
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Pevné erbium

Pevné erbium

Obecné
Název, značka, číslo Erbium, Er, 68
Cizojazyčné názvy lat. Erbium
Skupina, perioda, blok 6. perioda, blok f
Chemická skupina Lanthanoidy
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 167,259(3)
Atomový poloměr (1,75 Å) 175 pm
Elektronová konfigurace [Xe] 4f12 6s2
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 1,24
Ionizační energie
První 589,3 kJ/mol
Druhá 1150 kJ/mol
Třetí 2194 kJ/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota 9,066 g/cm3;
Hustota při teplotě tání: 8,86 g/cm3
Skupenství Pevné
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 1529 °C (1 802,15 K)
Teplota varu 2868 °C (3 141,15 K)
Skupenské teplo tání 19,90 kJ/mol
Skupenské teplo varu 280 kJ/mol
Molární tepelná kapacita 28,12 J.mol−1.K−1
Elektromagnetické vlastnosti
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Holmium Er Thulium

Fm

Erbium (chemická značka Er, latinsky Erbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 12. člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a ve sklářském a keramickém průmyslu. Významnou roli též hraje v konstrukci optických vláknových zesilovačů EDFA.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Erbium je stříbřitě bílý, měkký přechodný kov.

Chemicky je erbium méně reaktivní než předchozí prvky ze skupiny lanthanoidů. Na suchém vzduchu je prakticky stálé, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. Snadno se rozpouští v běžných minerálních kyselinách za vývoje vodíku.

Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Er3+. Soli Er3+ vykazují vlastnosti podobné sloučeninám ostatních lanthanoidů a hliníku. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především fluoridy a fosforečnany, jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Erbité soli mají obvykle červenou nebo narůžovělou barvu.

Erbium objevil roku 1843 švédský chemik Carl Gustaf Mosander v minerálu gadolinitu, avšak čistý elementární kov byl připraven až v roce 1943. Jméno dostalo erbium podle vesnice Ytterby, švédské vesnice, poblíž které bylo poprvé nalezeno. Od ní je odvozen i název pro ytterbium, yttrium a terbium

Výskyt a výroba

Erbium je v zemské kůře obsaženo v koncentraci přibližně 2,6 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom erbia na 100 miliard atomů vodíku.

V přírodě se erbium vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří monazity (Ce, La, Th, Nd, Y)PO4 a xenotim, chemicky fosforečnany lanthanoidů, dále bastnäsity (Ce, La, Y)CO3F– směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin a např. minerál euxenit (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6.

Velká ložiska těchto rud se nalézají ve Skandinávii, USA, Číně a Vietnamu. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – apatity z poloostrova Kola v Rusku

Při průmyslové výrobě vzácných prvků se jejich rudy nejprve louží směsí kyseliny sírové a chlorovodíkové a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem hydroxidu sodného vysráží hydroxidy.

Jednotlivé prvky se separují provádí řadou různých postupů – kapalinovou extrakcí, za použití ionexových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných komplexních solí.

Čistý kov se obvykle připravuje redukcí fluoridu erbitého ErF3 elementárním vápníkem.

2 ErF3 + 3 Ca → 2 Er + 3 CaF2

Použití a sloučeniny

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy