Hronov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m + kat.
m doplnění k mariánskému sloupu
Řádek 54: Řádek 54:
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Hronově}}
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Hronově}}
* [[Kostel Všech svatých (Hronov)|Kostel Všech svatých]] původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn.
* [[Kostel Všech svatých (Hronov)|Kostel Všech svatých]] původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn.
* Mariánský sloup na náměstí z roku 1725
* Mariánský sloup na náměstí z roku 1725 se sochami sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Zikmunda na podstavci, s reliéfy sv. Josefa, Jana Křtietele, Petra a Máří Magdaleny
* Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
* Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
* [[Rodný dům Aloise Jiráska|Jiráskův rodný dům]]
* [[Rodný dům Aloise Jiráska|Jiráskův rodný dům]]

Verze z 4. 4. 2020, 17:41

Hronov
Letecký pohled na Hronov
Letecký pohled na Hronov
Znak města Hronov
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHronov
Obec s rozšířenou působnostíNáchod
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°28′47″ s. š., 16°10′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 096 (2023)[1]
Rozloha22,03 km²
Nadmořská výška364 m n. m.
PSČ549 31 až 549 34
Počet domů1 752 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Čs. armády 5
Hronov
549 31 Hronov 1
mestohronov@mestohronov.cz
StarostaPetr Koleta
Oficiální web: www.mestohronov.cz
Hronov
Hronov
Další údaje
Kód obce574082
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Hronov ze Zbečníka, z Jírovy hory.

Hronov (německy Hronow) je město, ležící na severovýchodě Čech, nedaleko hranice s Polskem, v nadmořské výšce přibližně 364 m. Město se nachází v Hronovské kotlině při jižní hranici CHKO Broumovsko, na rozhraní Broumovské vrchoviny a Podorlické pahorkatiny; protéká jím řeka Metuje, jejíž údolí zde dělí Maternickou část (prudkými svahy Jírovy hory směrem k řece) Jestřebích hor (svahy vrcholící kótou Vrše 518 m n. m. a U buku 532 m n. m.) na západní a východní část. Do řeky Metuje se na území Hronova vlévají Zbečnický potok a potok Dřevíč. Hronovu na východě vévodí stolová hora Bor (915 m n. m. – německy Spiegelberg bei Cudowa, polsky Skalniak), jež je součástí Stolových hor (polsky Góry Stolowe, německy Heuscheuergebirge). Na jihovýchodě je horizont uzavřen masivem Vrchmezí (1 084 m n. m.) v Orlických horách. Směrem k Náchodu se na pravém břehu údolí řeky Metuje prudce zvedají svahy Červenokostelecké pahorkatiny (nad Hronovem do 500 m n. m.)

Hronov je známý jako rodiště spisovatele Aloise Jiráska. Žije zde přibližně 6 100[1] obyvatel. Sousedními městy jsou Police nad Metují, Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Stárkov, Náchod a v Polsku Kudowa-Zdrój (česky Chudoba); Hronov dále sousedí s městysem Velké Poříčí (jenž byl po několik desetiletí po druhé světové válce jeho součástí), městysem Machov a obcemi Horní Radechová, Velké Petrovice, Bezděkov nad Metují, Žďárky, Vysoká Srbská a v Polsku Czermna (část města Kudowa Zdrój),.

Historie

Poprvé se připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241–1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.  

V husitské době zřejmě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí. Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v roce 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713–1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku. 

V letech 1831–1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794–1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery. 

Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1 682 v roce 1880 na 4 600 v roce 1910. 

V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí. 

Části obce

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hronově.
  • Kostel Všech svatých původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn.
  • Mariánský sloup na náměstí z roku 1725 se sochami sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Zikmunda na podstavci, s reliéfy sv. Josefa, Jana Křtietele, Petra a Máří Magdaleny
  • Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
  • Jiráskův rodný dům
  • Pomník a pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům
  • Jiráskův buk
  • Knahlova chalupa[3]

Osobnosti

Rodáci

  • Alois Jirásek (1851–1930), spisovatel a dramatik; je pochován na místním hřbitově, jeho hrob vytvořil sochař Jaroslav Horejc
  • Josef Čapek (1887–1945), malíř a spisovatel
  • Egon Hostovský (1908–1973), spisovatel
  • Jindřich Freiwald (1890–1945), architekt, autor hronovského divadla
  • Jan Křtitel Knahl (11. 9. 1825 – 17. 9. 1901), hudební skladatel a sbormistr
  • Helena Čapková (1886–1961), spisovatelka
  • Vilém Bitnar (1874–1948), literární historik; narozen v dnešní části Hronova – Zbečníku
  • Josef Beneš (1901–1970), filozof
  • Vladimír Šolín (1911–2002), překladatel, hudební kritik a publicista
  • Emanuel Kaněra (1921–1979), kreslíř, dramatik, filmový režisér a scenárista
  • Jaroslav Meier (1923–2001), slovenský a český varhaník a hudební skladatel
  • Josef Lamka (1931–2009), výtvarník, scenárista, režisér a animátor
  • Antonie Denygrová (* 1934), operní pěvkyně
  • Jan Filip (* 1949), hudební pedagog, zakladatel a kapelník folkové skupiny Kantoři
  • Jaroslav Malý (* 1951), německý prvoligový hokejista

Osobnosti spjaté s Hronovem

  • Josef Regner (1794–1852), vlastenecký katolický kněz, působil na faře v Hronově, narodil se v Havlovicích (odsud řečený Havlovický v Jiráskově kronice U nás)
  • Josef Václav Sládek (1845–1912), v letech 1890–1900 pobýval v Malé Čermné, zasloužil se mj. o výstavbu maločermenské školy; narodil se ve Zbirohu
  • Antonín Čapek (1855–1929), lázeňský a báňský lékař, otec bratří Čapků; během jeho lékařské praxe v Hronově se zde narodili Helena Čapková a Josef Čapek; narodil se v Žernově
  • Filip Oberländer (1857–1911), cestovatel a dobrodruh, hronovský továrník, narodil se v Úpici
  • Adolf Kašpar (1877–1934), malíř a ilustrátor; starý Hronov (kronika U nás) si nelze již zpětně představit bez jeho ilustrací; narodil se v Bludově
  • Božena Jelínková-Jirásková (1880-1951), česká malířka, dcera Aloise Jiráska, narodila se v Litomyšli, zemřela v Hronově
  • Karel Čapek (1890–1938), spisovatel, v Hronově pobýval u prarodičů na prázdninách, narodil se v Malých Svatoňovicích
  • Jarmila Hassan Abdel Wahab (1917–1996), pěvkyně, v letech 1962–1975 žila v Hronově (Žabokrky), narodila se v Praze
  • Otto Sagner (1920–2011), německý knihkupec a nakladatel, narodil se v Meziměstí, v Hronově chodil několik let do měšťanské školy, (byl na tzv. handlu v Hronově – Žabokrkách)
  • Jan Špáta (1932–2006), kameraman a režisér dokumentárních filmů; narodil se v Náchodě, ale v Hronově strávil dětství
  • Jaroslava Potměšilová (* 1936), hudební pedagožka a varhanice, spjata s Hronovem, narodila se v Praze
  • Ivo Švorčík (1937–2004), akademický malíř, vyrůstal a žil v Hronově; narodil se v Náchodě
  • Jan Žďárek (* 1938), entomolog; vyrůstal v Hronově; narodil se v Náchodě
  • Edmund Schmidt (* 1943), ligový fotbalista, reprezentant; žil/začínal v Hronově, narodil se v Německé Čermné (Německo/Tscherbeney, v letech 1937–1945 také Grenzeck; po roce 1945 Czermna, Polsko, nyní část města Chudoba/Kudowa-Zdrój)
  • Jan Birke (* 1969), politik, starosta města Náchoda, dětství prožil v Hronově; narodil se v Náchodě
  • Miloš Meier (* 1984), bubeník, narodil se v Jihlavě, ale dětství strávil v Hronově

Kultura

  • Na počest hronovského rodáka Aloise Jiráska se zde od roku 1931 vždy v srpnu pořádá nejstarší evropský festival amatérského divadla Jiráskův Hronov.

Sport

Od roku 1928 se zde pořádá běžecký závod Hronov – Náchod.[4]

Sportovní kluby v Hronově:

  • AFK Hronov (fotbal) – web
  • HC Wikov Hronov (hokej) – web
  • VK Hronov (volejbal) – web

Zajímavosti

Na Hronovsku bylo roku 1901 nejsilnější zaznamenané zemětřesení[5] na území České republiky o síle 4,7 - 5 Richterovy škály [6]. Bylo způsobeno Hronovsko-Poříčskou poruchou, která může vytvořit až zemětřesení o intenzitě 7 stupňů (dle Mercalliho stupnice)[7].

U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.

Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku, z [8]). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků.

Severozápadně od Hronova v obci Zbečník se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.

Na hronovském náměstí se nachází 25 laviček. 15 z nich je s opěradlem, zbylých 10 je bez opěradla.

Partnerská města

Galerie

  • Rodný dům Aloise Jiráska v Hronově
    Rodný dům Aloise Jiráska v Hronově
  • Sloup P. Marie na náměstí
    Sloup P. Marie na náměstí
  • Zvonice u kostela Všech Svatých
    Zvonice u kostela Všech Svatých
  • Jiráskovo divadlo na náměstí (Jindřich Freiwald}
    Jiráskovo divadlo na náměstí (Jindřich Freiwald}
  • Budova měšťanské školy na náměstí naproti Jiráskovu divadlu
    Budova měšťanské školy na náměstí naproti Jiráskovu divadlu
  • Rodný domek Jana Křtitele Knahla
    Rodný domek Jana Křtitele Knahla
  • Socha Aloise Jiráska v hronovském parku
    Socha Aloise Jiráska v hronovském parku
  • Památník Heleny a Josefa Čapkových
    Památník Heleny a Josefa Čapkových

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. ↑ Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
  4. ↑ http://www.hronovnachod.cz/propozice.html
  5. ↑ KOŠŤÁK, Blahoslav. Živé zlomy: Pohyb v zemské kůře. Vesmír. 7. 5. 2009 2009, roč. 88, čís. 322. 2009/5. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  6. ↑ FISCHER, Tomáš, Jan Zedník. Zemětřesení v Česku a proč je sledujeme. Vesmír. 22. 7. 2010 2010, roč. 89, čís. 2010/7. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  7. ↑ MARKOVÁ, Eva. Seismická aktivita na Trutnovsku a Náchodsku v letech 1000 - 1900. In: Marcel Bělík. Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Bulletin referátů z konference, konané 13. - 15. května 2014. Úpice: Hvězdárna v Úpici, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-86303-41-3. S. 48 - 50.
  8. ↑ http://www.estudanky.cz/studanka-1707-detail.html

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Hronov
Části obce
Města, městyse a obce okresu Náchod
Adršpach • Bezděkov nad Metují • Bohuslavice • Borová • Božanov • Broumov • Brzice • Bukovice • Černčice • Červená Hora • Červený Kostelec • Česká Čermná • Česká Metuje • Česká Skalice • Dolany • Dolní Radechová • Hejtmánkovice • Heřmanice • Heřmánkovice • Horní Radechová • Hořenice • Hořičky • Hronov • Hynčice • Chvalkovice • Jaroměř • Jasenná • Jestřebí • Jetřichov • Kramolna • Křinice • Lhota pod Hořičkami • Libchyně • Litoboř • Machov • Martínkovice • Mezilečí • Mezilesí • Meziměstí • Nahořany • Náchod • Nové Město nad Metují • Nový Hrádek • Nový Ples • Otovice • Police nad Metují • Provodov-Šonov • Přibyslav • Rasošky • Rožnov • Rychnovek • Říkov • Sendraž • Slatina nad Úpou • Slavětín nad Metují • Slavoňov • Stárkov • Studnice • Suchý Důl • Šestajovice • Šonov • Teplice nad Metují • Velichovky • Velká Jesenice • Velké Petrovice • Velké Poříčí • Velký Třebešov • Vernéřovice • Vestec • Vlkov • Vršovka • Vysoká Srbská • Vysokov • Zábrodí • Zaloňov • Žďár nad Metují • Žďárky • Žernov
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hronov&oldid=18353950“