Rychnov nad Kněžnou: Porovnání verzí

Rychnov nad Kněžnou
	Letecký pohled na Rychnov nad Kněžnou
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Rychnov nad Kněžnou
Obec s rozšířenou působností	Rychnov nad Kněžnou; (správní obvod)
Okres	Rychnov nad Kněžnou
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′46″ s. š., 16°16′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	11 178 (2023)
Rozloha	34,99 km²
Nadmořská výška	320 m n. m.
Počet domů	1 951 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	7
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Rychnov nad Kněžnou; Havlíčkova 136; 516 01 Rychnov nad Kněžnou ; podatelna@rychnov-city.cz
Starosta	Ing. Jan Skořepa
	Oficiální web: www.rychnov-city.cz
	Rychnov nad Kněžnou
Další údaje
Ocenění	Obec přátelská rodině
Kód obce	576069
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 25. 10. 2019, 22:12

Rychnov nad Kněžnou (německy Reichenau an der Knieschna) je město s rozšířenou působností v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné a má přibližně 11 tisíc^[1] obyvatel a rozlohu 3 495 ha. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Sousedními obcemi sídla jsou Vamberk, Lupenice, Tutleky, Synkov-Slemeno, Libel, Třebešov, Černíkovice, Solnice, Lukavice, Liberk, Javornice a Jahodov.

Historie

Město bylo založeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1. února 1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe).^[4] Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.

Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později). S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova.

Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha († 1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova († 1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.

Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.

Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Rychnov tehdy zaznamenal růst a stavební rozvoj. Vilém z Pernštejna daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho. Vilémovo sídlo bylo v Pardubicích. Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Poté se město dostalo do držení Trčků z Lípy. Město Rychnov bylo poddanské. Jeho vztah a závislost na své vrchnosti byl tehdy zřejmý. Snaha města o získání práv královských měst byla úspěšná až v roce 1561, kdy císař Ferdinand I. udělil městu právo volby obecních starších, pomocného samosprávného sboru. Burian Trčka z Lípy byl dobrý hospodář, předvídavý v hospodářském podnikání a tolerantní ve věcech víry. V roce 1577 vymohl na Rudolfu II. třetí výroční trh. V roce 1587 prodal Burian Trčka z Lípy Rychnov nad Kněžnou bohatému radnímu Starého Města pražského Kryštofu Betenglovi z Neuenperka, který teprve nedávno získal erb. Betenglové byli patricijská rodina, pocházející ze Švýcarska, která zbohatla obchodem a na finančních transakcích. Hlásili se k podobojí a někteří členové rodiny i k českým bratrům. Kryštof Betengl starší dokonce vystavěl pro české bratry kostel. Od roku 1582 vlastnili Betenglové i panství Borohrádek, se kterým nově přikoupené panství Rychnov na dlouhá léta spojili. Pro Rychnov nad Kněžnou objednali jeden z nejtěžších zvonů pojmenovaný jménem Kryštof. Ulit byl Janem Benešovským z Moravské Třebové. Betenglové se starali o školu, o řemesla, o špitál apod. Poslední člen rodu, Kryštof mladší, podporoval velmi vydatně stavovský odboj a panství mu bylo proto konfiskováno. V roce 1623 získal panství císařský rada a viceprezident dvorské komory Vincenc Muschinger z Gumpendorfu, poté krátce Rychnov vlastnila císařovna Eleonora, následně přešel do majetku Kolovratů.

Dne 14. července 1926 navštívil Rychnov nad Kněžnou prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Po slavnostním přivítání starostou města Františkem Holoubkem a zástupy na náměstí pronesl projev k obyvatelstvu a poté se odebral s delegací, ve které byl také Edvard Beneš v průvodu na zámek, aby navštívil Bohuslava Kolowrata. Po obědě v Národním domě odjel automobily do Kostelce nad Orlicí a odtamtud v 18:18 hodin připraveným zvláštním vlakem do Prahy.^[5]

Hospodářství

Ve městě a jeho okolí sídlí podniky zaměřené především na strojírenský průmysl. Na katastru města se nachází strategická průmyslová zóna Solnice - Kvasiny - Rychnov nad Kněžnou, která zaměstnává okolo 15 000 pracovníků. Na Rychnovsku je dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v rámci celé ČR^[6].

Pamětihodnosti

Zámek Rychnov nad Kněžnou – Raně barokní zámek byl budován od roku 1676 Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat a následně i jeho synem Norbertem Leopoldem a vnukem Františkem Karlem II. Dokončen byl až v průběhu 18. století. Kolem roku 1722 stavbu patrně vedl i známý italský architekt Giovanni Santini. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy Karla Škréty či Hanse von Aachena. Po roce 1989 byl dříve znárodněný zámek restituován rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských.

Zámecký kostel Nejsvětější Trojice – Postaven Kryštofem Betengelem v letech 1594–1602, po požáru přestavěn roku 1714 podle Santiniho návrhu

Zvon Kryštof (s průměrem 2 m, výškou 1,47 m a hmotností 7600 kg třetí největší v Čechách)
Socha Panny Marie Immaculaty

Kostel svatého Havla – Původně zasvěcen Panně Marii, oltář vysvěcen roku 1313; existují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti, navíc se nachází na ošlapaném prahu kostela a zřejmě se původně jednalo o letopočet 1683, ke kterému se hlásí i podobou písma.

Hřbitovní kaple Proměnění Páně z roku 1868 na místě renesančního dřevěného objektu
Židovský hřbitov
Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou
Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem
Socha svatého Antonína Paduánského
Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
Synagoga – Nová synagoga byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do druhé světové války. V průběhu německé okupace českých zemí byla synagoga zpustošena, v době komunistického režimu tam národní podnik Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech 20. století byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.
Sousoší hrdinů románu Bylo nás pět od sochaře Michala Moravce

Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
Radnice na Starém náměstí (za komunistického režimu Náměstí Zdeňka Nejedlého)
Rodný dům F. M. Pelcla
Pomník F. M. Pelcla
Soukenická strouha – napájecí vodní kanál
Pivovar – Podorlická sodovkárna
Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
Smírčí kříže (v blízkém okolí)
Babyka U Babky – památný strom
Kalvárie s kříži mezi poli při cestě ke Studánce

Kultura

Mezi hlavní kulturní instituce ve městě patří Pelclovo divadlo, Městské kino a Městská knihovna. O kulturu ve městě se stará organizace zřízená městem Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.

Muzea a galerie

Muzeum a galerie Orlických hor – Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
Muzeum hraček – Staré náměstí 68
Památník Karla Poláčka – Palackého ulice 608
Památník F. M. Pelcla – Pelclovo nábřeží 458

Kulturní festivaly a pravidelné akce

Šlitrovo jaro - hudební swingový festival
Poláčkovo léto - divadelní festival (web)
Jízdárna Fest - hudební festival moderní hudby konaný v zámeckém parku
Rychnovský jarmark - kulturní akce pořádaná na způsob staročeského jarmarku
Rychnovská osmička - nejstarší český festival amatérských filmů každoročně konaný od roku 1958
AkvaEXPO - největší výstava akvarijních ryb a terarijních živočichů v ČR, každoročně konaná od roku 1976
Filmový smích - filmový festival věnovaný profilu některého z předních tvůrců či představitelů naší filmové komedie
Výstavy betlémů

Demografie

Rok	2001	2002	2003	2004	2005	2012	2015	2017	2019
Počet obyvatel	11 831	11 790	11 695	11 640	11 672	11 325	11 184	11 004	10 998

Věková struktura obyvatel obce Rychnov nad Kněžnou roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Rychnov nad Kněžnou roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Rychnov nad Kněžnou roku 2011

Doprava

Železniční trať Častolovice - Solnice s železniční stanicí Rychnov nad Kněžnou a zastávkou Rychnov nad Kněžnou zastávka
Silnice I/14
Městská autobusová doprava v Rychnově nad Kněžnou a Vamberku

Školství

Mateřské školy

MŠ Čtyřlístek
MŠ Klíček
MŠ Kytička
MŠ Láň
MŠ Roveň
MŠ Sluníčko

Základní školy

Základní škola a praktická škola, Kolowratská 458 (web)
Základní škola Rychnov nad Kněžnou, Masarykova 563 (web)
Základní škola Rychnov nad Kněžnou, Javornická 1596 (web)

Střední školy

Gymnázium Františka Martina Pelcla, Hrdinů odboje 36, 516 01 Rychnov nad Kněžnou (web)
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, U Stadionu 1166, 516 01 (web)

Umělecké školy

Základní umělecká škola, Rychnov nad Kněžnou, Panská 1492 (web)

Části města

Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Jahodov, Lukavice a Synkov.^[7]

Osobnosti

František Martin Pelcl (1734–1801), spisovatel, historik a filolog
Hugo Toman (1838–1898), právník a historik
Patrik Blažek (1851–1905), novinář, voják, spisovatel a nakladatel
Jindřich Štemberka (1867–1926), právník a politik
Arnošt Praus (1873–1907), varhaník a hudební skladatel
Anatol Provazník (1887–1950), hudební skladatel a varhaník
František Michálek Bartoš (1889–1972), historik a vysokoškolský pedagog
Miroslav Krejčí (1891–1964), hudební skladatel a pedagog
Josef Dostál (1892–1955), historik, překladatel
Karel Poláček (1892–1945), spisovatel a novinář
Bohuslav Tvrdý (1897–1946), dirigent a hudební skladatel
Jiří Šlitr (1924–1969), herec, dramatik spoluzakladatel Semaforu (v Rychnově n. Kn. vystudoval gymnázium)
Jaroslav Herden (1931–2010), hudební pedagog a skladatel
Jaroslav Weigel (1931–2019), český malíř, grafik, scénograf, herec a cimrmanolog
Tomáš Sláma (1940–2004), moderátor, rozhlasový novinář, publicista a scenárista
Rudolf Rokl (1941–1997), klavírista a hudební skladatel
Karel Sýs (* 1946), básník, spisovatel a novinář
Jan Jirásek (* 1955), hudební skladatel
Zbyněk Matějů (* 1958), hudební skladatel
Vladimír Hanuš (* 1961), výtvarník, fotograf a ilustrátor
Petra Bryant – anglo-americká herečka českého původu
Roman Šebrle (* 1974), atlet, (někdejší student rychnovského gymnázia F. M. Pelcla)
Daniel Vávra (* 1975), videoherní scenárista (Mafia 1, 2) a designér
Denisa Kosová (* 1991), česká orientační běžkyně
Renne Dang (*1995), český rapper a textař

Partnerská města

Oudewater, Holandsko – do roku 2011, kdy rada města rozhodla o ukončení spolupráce.^[8]

Fotogalerie

Zámek
Zámek na letecké fotografii
Kostel Nejsvětější Trojice
Radnice na Starém náměstí
Staré náměstí
Letecký pohled
Střed města z letadla
Dlouhá Ves a Roveň

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.
↑ Pan president se vrátil do Prahy. Národní listy. 14. 7. 1926, s. 2. Dostupné online.
↑ Analýza nezaměstnanosti v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 2009-2016 - VŠKP - VŠE. vskp.vse.cz [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 198, 295 a 515.
↑ Zápis z jednání Rady města dne 9.5.2011 [online]. Město Rychnov nad Kněžnou [cit. 2017-10-07]. Dostupné online.

Literatura

1258-1958 Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, b.d.
Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou 1988.
Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924.
Petráš, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258-1958. Hradec Králové 1958.
Sedláček, August: Rychnov nad Kněžnou. Praha 1871.
Sedláček, August: Hrady. sv. 2, s. 181–187.
Svoboda, Antonín, ed.: Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d.
vlastivědný sborník Orlické hory a Podorlicko

Externí odkazy

Galerie Rychnov nad Kněžnou na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychnov nad Kněžnou na Wikimedia Commons
Rychnov nad Kněžnou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Stránky Muzea hraček

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.

[5] Pan president se vrátil do Prahy. Národní listy. 14. 7. 1926, s. 2. Dostupné online.

[6] Analýza nezaměstnanosti v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 2009-2016 - VŠKP - VŠE. vskp.vse.cz [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.

[7] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 198, 295 a 515.

[8] Zápis z jednání Rady města dne 9.5.2011 [online]. Město Rychnov nad Kněžnou [cit. 2017-10-07]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
   | web = http://www.rychnov-city.cz
   | úřední web = http://www.rychnov-city.cz
-  | email = podatelna@rychnov-city.cz
+  | e-mail = podatelna@rychnov-city.cz
   | starosta = Ing. Jan Skořepa
   | starosta aktuální k = 2018
@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
   | loc-map = {{LocMap |Česko |position=bottom |lat_deg=50 |lat_min=9 |lat_sec=47 |lon_deg=16 |lon_min=16 |lon_sec=28 |float=center |caption= |label=Rychnov nad Kněžnou}}
 }}
 '''Rychnov nad Kněžnou''' ({{vjazyce2|de|''Reichenau an der Knieschna''}}) je [[město]] [[Obec s rozšířenou působností|s rozšířenou působností]] v&nbsp;[[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v&nbsp;severovýchodních Čechách. Město leží v&nbsp;[[Orlická tabule|Orlické tabuli]] na řece [[Kněžná|Kněžné]] a má {{Počet obyvatel}} obyvatel a rozlohu 3&nbsp;495&nbsp;ha. Historické jádro města je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
 Sousedními obcemi sídla jsou [[Vamberk]], [[Lupenice]], [[Tutleky]], [[Synkov-Slemeno]], [[Libel]], [[Třebešov]], [[Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Černíkovice]], [[Solnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Solnice]], [[Lukavice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Lukavice]], [[Liberk]], [[Javornice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Javornice]] a [[Jahodov]].
@@ Řádek 73: / Řádek 73: @@
 * Socha svatého Antonína Paduánského
 * Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
-*[[Synagoga v Rychnově nad Kněžnou|Synagoga]] – Nová synagoga byla vybudována v roce [[1782]] poté, co požár v roce [[1779]] zničil původní synagogu z poloviny [[17. století]]. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do [[druhá světová válka|druhé světové války]]. V průběhu [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupace českých zemí]] byla synagoga zpustošena, v době [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] tam [[národní podnik]] Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech [[20. století]] byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník [[Karel Poláček|Karla Poláčka]].
+* [[Synagoga v Rychnově nad Kněžnou|Synagoga]] – Nová synagoga byla vybudována v roce [[1782]] poté, co požár v roce [[1779]] zničil původní synagogu z poloviny [[17. století]]. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do [[druhá světová válka|druhé světové války]]. V průběhu [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupace českých zemí]] byla synagoga zpustošena, v době [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] tam [[národní podnik]] Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech [[20. století]] byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník [[Karel Poláček|Karla Poláčka]].
 * Sousoší hrdinů románu ''Bylo nás pět'' od sochaře [[Michal Moravec|Michala Moravce]]
@@ Řádek 97: / Řádek 97: @@
 === Muzea a galerie ===
-*[[Muzeum a galerie Orlických hor]] – Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
+* [[Muzeum a galerie Orlických hor]] – Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
-*[[Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou|Muzeum hraček]] – Staré náměstí 68
+* [[Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou|Muzeum hraček]] – Staré náměstí 68
 * Památník [[Karel Poláček|Karla Poláčka]] – Palackého ulice 608
 * Památník [[František Martin Pelcl|F. M. Pelcla]] – Pelclovo nábřeží 458
@@ Řádek 152: / Řádek 152: @@
 == Školství ==
 === Mateřské školy ===
 * MŠ Čtyřlístek
 * MŠ Klíček
 * MŠ Kytička
 * MŠ Láň
 * MŠ Roveň
 * MŠ Sluníčko
@@ Řádek 162: / Řádek 162: @@
 * Základní škola a praktická škola, Kolowratská 458 ([http://www.zskolowratska.cz/ web])
 * Základní škola Rychnov nad Kněžnou, Masarykova 563 ([http://zsrychnov.cz/aktuality.html web])
-*Základní škola Rychnov nad Kněžnou, Javornická 1596 ([https://www.zsjrk.cz/ web])
+* Základní škola Rychnov nad Kněžnou, Javornická 1596 ([https://www.zsjrk.cz/ web])
 === Střední školy ===
 * [[Gymnázium Františka Martina Pelcla]], Hrdinů odboje 36, 516 01 Rychnov nad Kněžnou ([https://www.grk.cz web])
-*Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, U Stadionu 1166, 516 01 ([https://www.vosrk.cz/ web])
+* Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, U Stadionu 1166, 516 01 ([https://www.vosrk.cz/ web])
 === Umělecké školy ===
@@ Řádek 205: / Řádek 205: @@
 * [[Zbyněk Matějů]] (* 1958), hudební skladatel
 * [[Vladimír Hanuš]] (* 1961), výtvarník, fotograf a ilustrátor
-* [[Petra Bryant]] –  anglo-americká herečka českého původu
+* [[Petra Bryant]] – anglo-americká herečka českého původu
 * [[Roman Šebrle]] (* 1974), atlet, (někdejší student rychnovského gymnázia F.&nbsp;M.&nbsp;Pelcla)
 * [[Daniel Vávra]] (* 1975), videoherní scenárista (Mafia [[Mafia: The City of Lost Heaven|1]], [[Mafia II|2]]) a designér