Kostel svatého Havla (Rychnov nad Kněžnou)
| Kostel svatého Havla | |
|---|---|
 Kostel v roce 2012 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Okres | Rychnov nad Kněžnou |
| Obec | Rychnov nad Kněžnou |
| Souřadnice | 50°9′48,96″ s. š., 16°16′24,24″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Děkanát | Rychnov nad Kněžnou |
| Farnost | Rychnov nad Kněžnou |
| Status | děkanský kostel |
| Zasvěcení | svatý Havel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 13. století upraven 1521, 1893 |
| Specifikace | |
| Délka | 35 m |
| Šířka | 14 m |
| Umístění oltáře | východ (VSV) |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Adresa | Svatohavelská ulice Rychnov nad Kněžnou |
| Ulice | Svatohavelská |
| Oficiální web | http://farnostrychnov.webnode.cz/ |
| Kód památky | 14607/6-2188 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svatého Havla v Rychnově nad Kněžnou je farní kostel ze 13. století (původně kostel Panny Marie), nejstarší dochovaná zděná stavba ve městě. Je společně se zvonicí a okolním pozemkem se sochou svatého Havla chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel, původně vystavěný v gotickém slohu a zasvěcený Panně Marii, byl založen spolu s městem ve 2. polovině 13. století v jádře původní tržní osady. Existují starší názory, že byl založen již roku 1083, ale toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti. Podle vzhledu architektury bylo kněžiště postaveno nedlouho po roce 1300, z roku 1313 je listina o vysvěcení hlavního oltáře. Sedile v presbyteriu je z 1. poloviny 14. století, sakristie s portálem a portál hlavního vstupu vznikly později ve 3. čtvrtině 14. století.[2] Kostel v neznámé době vyhořel. Roku 1521, kdy ve městě převažovala reformní vyznání, bylo zasvěcení kostela Panně Marii změněno na zasvěcení svatému Havlovi a kostel byl pozdně goticky upraven. Z té doby pocházejí velká okna na jižní straně kostela a velký sanktuář v severní stěně presbytáře. Roku 1626 se kostel vrátil pod katolickou správu[3] a roku 1893 byl novogoticky restaurován.
Roku 1369 byl kostel farní, 1868 děkanství.[4] Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova. Dnes je děkanský kostel svatého Havla, opata, farním kostelem Římskokatolické farnosti – děkanství Rychnov nad Kněžnou.[5]
Soška Panny Marie Svatohavelské[editovat | editovat zdroj]
První pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který podle pověsti jezdíval přes Rychnov nad Kněžnou do Kladska, věnoval do tohoto kostela kolem roku 1350 dřevěnou polychromovanou sošku Panny Marie s Ježíškem, kterou prý sám vyřezal. Mezi obyvateli se těšila veliké úctě a připisovali jí ochranu nad městem. Písemně doložena byla již k roku 1521 a během 17.–18. století jí lidové pověsti připisovaly různé zázraky. V období třicetileté války, když utrakvistický kněz sloužil mši švédským vojákům, měla se na něj zřítit z oltáře. Během téže války se k ní katoličtí obyvatelé Rychnovska a Opočenska modlili za ochranu Rakouské říše a do domácností si pořizovali obraz jejího zjevení, jak stojí na říšském orlu a v ruce drží ohnivý meč. Její vzývání bylo tak úspěšné, že před ní švédští vojáci prchali, padali ze srázu u Habrové a zabili se.[6]
18. července 1960 byla ukradena z hlavního oltáře.[7]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel stojí ve Svatohavelské ulici v centru města. Stavba je jednolodní s vnějšími opěráky, pravoúhlý presbytář je sklenut dvěma poli gotické křížové klenby se žebry s klínovým profilem, podélná osa stavby (oltář) směřuje k východoseverovýchodu. V průčelí jsou zazděny starší náhrobky a na opěráku presbytáře je pamětní deska Bohuslava Balbína z roku 1938. Kostel o délce lodi 31 m (celkem 35 m) a šířce 14 m zaujímá plochu 450 m².
Jižně od kostela stojí pseudorománská zvonice vystavěná roku 1871 na místě starší dřevěné stavby ze 16. století. Ve zvonici je zavěšen zvon Marie z roku 1545, odlitý Václavem Farářem z Hradce Králové, další dva zvony z let 1550 a 1574, přelité v r. 1871, byly zkonfiskovány během první světové války.[2]
Západně od kostela stojí barokní socha svatého Havla.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-13]. Identifikátor záznamu 125002 : kostel sv. Havla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Rychnov-city.cz. Město. Památky města slovem i obrazem [online]. Město Rychnov nad Kněžnou [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-06.
- ↑ KRÁM, Josef. Noc kostelů ve svatém Havlu před odjezdem Orecchie Grandi ke Svatému Otci [online]. CzechFolks.com, 2012-06-04 [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-13.
- ↑ Státní okresní archiv v Zámrsku. Inventární seznam [matrik] [PDF 3,32 MB online]. 2012-06-21 [cit. 2012-07-13]. S. 1174. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-17.
- ↑ Biskupství královéhradecké: Diecézní katalog, [cit.2012-07-13]. Dostupné online Archivováno 13. 8. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ SVOBODA-KOUŘIL, 1924, s. 85
- ↑ KRÁM, Josef. Co možná nevíte o dvou rychnovských sochách v Praze [online]. CzechFolks.com, 2012-05-11 [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-22.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOUŘIL Tomáš-SVOBODA Antonín: Dějiny města Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924, reprint Brno 2011, ISBN 978-80-86347-19-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Havla na Wikimedia Commons - Kostel sv. Havla na www.atlasceska.cz
