Litohrady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Litohrady
Letecký pohled
Letecký pohled
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 71 (2011)
Domů 35 (2013)
Lokalita
PSČ 516 01
Obec Rychnov nad Kněžnou
Okres Rychnov nad Kněžnou
Historická země Čechy
Katastrální území Litohrady (2,51 km²)
Zeměpisné souřadnice
Litohrady
Litohrady
Další údaje
Web http://litohrady.cz
Kód části obce 84735
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litohrady (německy Lüttenburg) je malá vesnice, část okresního města Rychnov nad Kněžnou. Nachází se asi 3,5 km na severozápad od Rychnova nad Kněžnou. V roce 2013 zde bylo evidováno 35 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 71 obyvatel.[2]

Litohrady je také název katastrálního území o rozloze 2,51 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o existenci Litohrad pochází z roku 1323, která se nachází v listině Mikuláše z Potštejna, kde je podepsán jako svědek Petr a Lucek z Litohradu.

Zpráva o skutečné existenci Litohrad[editovat | editovat zdroj]

Zpráva o skutečné existenci vsi Litohrady je z roku 1495, kdy ji jako část skuhrovského panství koupil od litického panství Jindřicha Minsterberského Vilém z Pernštejna.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Karel Vašátko[editovat | editovat zdroj]

Karel Vašátko, zborovský hrdina, je historicky nejvýznamnějším rodákem z Litohrad. Na jeho rodném domě lze nalézt pamětní desku.

Narození[editovat | editovat zdroj]

Pplk. Karel Vašátko se narodil dne 13. července 1882 otci Janu Vašátkovi a matce Anně, rozené Rolečkové v obci Litohrad, tehdy náležejícím do politického okresu Rychnov nad Kněžnou. Rod Vašátků byl v Litohradech usazený od roku 1853. Ještě okolo roku 1937 měla obec 113 obyvatel a 26 domů. V Litohradu měl Karel Vašátko i svou domovskou obec.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1894–1902 studoval na gymnasiu v Rychnově nad Kněžnou. V čase vypuknutí války se nacházel v Rusku u svého strýce, a proto se záhy po vzniku České družiny rozhodl ke vstupu do jejích řad. Karel Vašátko vedl vítězný útok v bitvě u Zborova, kde 2. července vedl útok 60 granátníků, tvořící první útočnou vlnu. Mezi 2. a 3. nepřátelskými zákopy byl těžce raněn střepinou granátu do temene hlavy. V této bitvě byl mimo jiné příslušníky československé jednotky raněn i jeho bratr Václav. Za bitvu u Zborova obdržel další tři vyznamenání, mezi nimiž byl i Soldatský kříž sv. Jiří, který byl udělován důstojníkům z rozhodnutí vojáků.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. ledna 1919, několik dní po operaci, Karel Vašátko v nemocnici v Čeljabinsku zemřel a 12. ledna byl v Čeljabinsku také pohřben. V roce 1933, přesněji 28. srpna, byly ostatky Karla Vašátky převezeny do Československa a dne 1. října 1933 byly slavnostně uloženy v nedávno vybudovaném Památníku osvobození v Praze na Vítkově. Díky okupaci spočívá dnes Karel Vašátko na hřbitově v Solnici, nedaleko od Litohradu.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2012-10-10 [cit. 2013-02-11]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Počet domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích a jejich částech vybraného SO ORP [online]. Český statistický úřad, 2011-08-12 [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. http://www.karelvasatko.cz/pplk-karel-vasatko

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]