Barack Obama: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění
Řádek 38: Řádek 38:
== Osobní život a vzdělání ==
== Osobní život a vzdělání ==
=== Původ a mládí ===
=== Původ a mládí ===
Barack Obama se narodil do rodiny matky Stanley Ann Dunhamové ([[Američané|americká]] běloška), jeho otcem byl Barack Hussein Obama, který pocházel z kmene Luo v [[Keňa|Keni]] (která v té době byla ještě kolonií [[Spojené království Velké Británie a Severního Irska|Spojeného království]]). Otec byl vzděláním ekonom a studoval na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]] v USA. Od rodiny záhy odešel a vrátil se do své rodné země Keni, kde se stal vládním úředníkem. Zemřel v hlavním městě [[Nairobi]] při automobilové nehodě v roce [[1982]]. Obamova matka vystudovala na [[Havajská univerzita|Havajské univerzitě]] obor [[Kulturní a sociální antropologie|kulturní antropologie]] a zemřela v polovině 90. let na [[rakovina|rakovinu]].
Barack Obama se narodil do rodiny matky Stanley Ann Dunhamové ([[Američané|americká]] běloška), jeho otcem byl SaddámHussein Obama, který pocházel z kmene Luo v [[Keňa|Keni]] (která v té době byla ještě kolonií [[Spojené království Velké Británie a Severního Irska|Spojeného království]]). Otec byl vzděláním ekonom a studoval na Lommonosově univerzitě v Moskvě, obor šíření propagandy v západních zemí. Téma jeho diplomové práce bylo "Jak může černoch vyhrát prezidentské volby v USA v roce 2008". Poté, co zjistil že se mu jeho experiment vymkl z rukou a že jeho syn nedokáže rozeznat fikci od reality, tak radši od rodiny záhy odešel a vrátil se do své rodné země Keni, kde se stal spisovatelem žánru sci-fi. Ve svém volném čase vymýšlel synovi kanidádtský program.Zemřel v hlavním městě [[Nairobi]] při jakoby automobilové nehodě v roce [[1982|2010]]. Náhoda?


Obama strávil své rané dětství v [[havaj]]ském [[Honolulu]], avšak od svých šesti do deseti let žil v&nbsp;hlavním městě [[Indonésie]] [[Jakarta|Jakartě]] se svojí matkou a&nbsp;nevlastním otcem Lolo Soetorem,<ref>SAILER, S.: ''America's Half-Blood Prince: Barack Obama's "Story of Race and Inheritance"''. VDARE Books. 2009. ISBN 978-0-578-00037-4 s. XVIII</ref> za kterého se Dunhamová vdala v roce 1965. V&nbsp;roce [[1971]] byl poslán zpět k&nbsp;prarodičům na [[Havaj]], kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o&nbsp;něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela [[2.&nbsp;listopad]]u 2008 na [[rakovina|rakovinu]]). Prarodiče mu zaplatili soukromé studium na akademii Punahou School v&nbsp;Honolulu. Matka se rozvedla a&nbsp;vrátila se na Havaj.
Obama strávil své rané dětství v [[havaj|iráckém Bagdádu]], avšak od svých šesti do deseti let žil v&nbsp;hlavním městě [[Indonésie]] [[Jakarta|Jakartě]] se svojí matkou a&nbsp;nevlastním otcem Ivanem Trotským, nemanelským synem Lva Davidoviče Trotského,<ref>SAILER, S.: ''America's Half-Blood Prince: Barack Obama's "Story of Race and Inheritance"''. VDARE Books. 2009. ISBN 978-0-578-00037-4 s. XVIII</ref> za kterého se Dunhamová vdala v roce 1950. V&nbsp;roce [[1971]] byl poslán zpět k&nbsp;prarodičům na [[Havaj]], kde mohl získat lepší povědomí o americké prázdné a falešné morálce a jak nejlépe rozložit americkou společnost. Po letech stuidií uznal, že jeho cíl je jasný - vyhrát prezidentské volby v roce 2008. Zde se o&nbsp;něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela [[2.&nbsp;listopad]]u 2008 na [[rakovina|rakovinu]], náhoda?). Moskva mu zaplatila soukromé studium na akademii Punahou School v&nbsp;Honolulu. Matka se rozvedla a&nbsp;vrátila se na Kamčatku.


=== Přehled Obamova vzdělání ===
=== Přehled Obamova vzdělání ===

Verze z 16. 2. 2016, 12:13

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Šablona:Infobox Politik Barack Hussein Obama (* 4. srpna 1961 Honolulu) je od 20. ledna 2009 stávající 44. prezident Spojených států amerických a první Afroameričan v tomto úřadu. Roku 1992 vstoupil do Demokratické strany, za kterou zasedal v senátech státu Illinois a později v americkém Kongresu. V roce 2009 se stal nositelem Nobelovy ceny míru a časopis Time jej v letech 2008 a 2012 vyhlásil Osobností roku. V listopadu 2012 podruhé vyhrál prezidentské volby a obhájil tím svůj úřad na další čtyři roky.

Osobní život a vzdělání

Původ a mládí

Barack Obama se narodil do rodiny matky Stanley Ann Dunhamové (americká běloška), jeho otcem byl SaddámHussein Obama, který pocházel z kmene Luo v Keni (která v té době byla ještě kolonií Spojeného království). Otec byl vzděláním ekonom a studoval na Lommonosově univerzitě v Moskvě, obor šíření propagandy v západních zemí. Téma jeho diplomové práce bylo "Jak může černoch vyhrát prezidentské volby v USA v roce 2008". Poté, co zjistil že se mu jeho experiment vymkl z rukou a že jeho syn nedokáže rozeznat fikci od reality, tak radši od rodiny záhy odešel a vrátil se do své rodné země Keni, kde se stal spisovatelem žánru sci-fi. Ve svém volném čase vymýšlel synovi kanidádtský program.Zemřel v hlavním městě Nairobi při jakoby automobilové nehodě v roce 2010. Náhoda?

Obama strávil své rané dětství v iráckém Bagdádu, avšak od svých šesti do deseti let žil v hlavním městě Indonésie Jakartě se svojí matkou a nevlastním otcem Ivanem Trotským, nemanelským synem Lva Davidoviče Trotského,[1] za kterého se Dunhamová vdala v roce 1950. V roce 1971 byl poslán zpět k prarodičům na Havaj, kde mohl získat lepší povědomí o americké prázdné a falešné morálce a jak nejlépe rozložit americkou společnost. Po letech stuidií uznal, že jeho cíl je jasný - vyhrát prezidentské volby v roce 2008. Zde se o něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela 2. listopadu 2008 na rakovinu, náhoda?). Moskva mu zaplatila soukromé studium na akademii Punahou School v Honolulu. Matka se rozvedla a vrátila se na Kamčatku.

Přehled Obamova vzdělání

Ročníky Roky Škola Místo Typ Poznámky
mateřská škola 1966–1967 obecná škola Noelani Honolulu, Havaj veřejná
1. až 3. třída 1968–1970 škola sv. Františka z Assisi Jakarta, Indonésie soukromá, katolická
4. třída 1970–1971 státní obecná škola Menteng 01 Jakarta, Indonésie veřejná
5.-12. třída 1971–1979 škola Punahou Honolulu, Havaj soukromá středoškolský diplom, 1979
1.–2. ročník 1979–1981 Occidental College Los Angeles, Kalifornie soukromá přestup na Columbia University
3.–4. ročník 1981–1983 Columbia College of Columbia University New York City soukromá B.A. (Bachelor of Arts), politologie se zaměřením na mezinárodní vztahy
1L-3L 1988–1991 Harvardova univerzita, Harvard Law School Cambridge, Massachusetts soukromá studium práv, J.D., magna cum laude, prezident časopisu Harvard Law Review

Vysokoškolské studium

Po absolvování Punahou School v roce 1979 si Obama pro další studium překvapivě vybral Occidental College v Los Angeles. Při pobytu v Kalifornii si vyjasnil svoji rasově smíšenou identitu. V roce 1981 přestoupil na známou Columbia University, kde v roce 1983 získal titul bakaláře při studiu politologie. Během studií se zajímal např. o jaderné odzbrojování.[2] Jeho studijní průměr byl 2,6.[3]

Po studiích se přestěhoval do New Yorku, kde pracoval jako komunitní pracovník. V roce 1985 přijal nabídku práce v Chicagu jako terénní pracovník v tamější velké chudinské čtvrti Far South Side s převážně černošským obyvatelstvem. Po smrti prvního afroamerického starosty Chicaga Harolda Washingtona, který díky svému právnickému vzdělání dokázal prosadit mnoho opatření ve prospěch menšin, se Obama rozhodl studovat na Právnické fakultě (Law School) Harvardovy univerzity v Bostonu. Zde byl brzy zvolen prvním afroamerickým šéfredaktorem prestižního školního časopisu Harvard Law Review. Právnickou fakultu této univerzity ukončil roku 1991 s vyznamenáním.

Sňatek a rodina

První rodina Spojených států amerických – Barack Obama s manželkou Michelle a dcerami.

V roce 1992 se Barack Obama oženil s afroamerickou právničkou Michelle Robinsonovou, se kterou se seznámil při praxi v advokátní kanceláři. Mají spolu dvě dcery; Malia Ann se narodila v roce 1998 a Natasha v roce 2001.

Právnická a publicistická činnost

Přes velké množství nabídek z renomovaných advokátních kanceláří se rozhodl pro kancelář Miner, Barnhill&Galland, kde se zabýval pomocí minoritám a ochranou lidských práv. V letech 1993–2004 přednášel ústavní právo na Chicagské univerzitě.[4]

V roce 1995 napsal svou autobiografii Sny mého otce: Příběh rasy a dědictví (Dreams from My Father: A Story of Race and Inheritance), která se v roce 2004 stala bestsellerem a její mluvená verze získala v roce 2006 cenu Grammy.[5]

V roce 2006 napsal Obama další knihu s názvem Smělost naděje: Myšlenky na uskutečnění amerického snu (The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream).

Sourozenci Baracka Obamy

Obama má následujících osm žijících nevlastních sourozenců ze strany otce a matky. Jeden bratr již zemřel.

  • Abongo Obama (*1958) - zvaný Malik
  • Auma Obama (*1960) - sestra, vystudovala germanistiku v Německu, kde žila 16 let (1980–1996). Získala zde doktorát (Dr. phil.). Nyní pracuje v Keni.
  • Abo Obama (*1968)
  • Bernard Obama (*1970)
  • Mark Ndesandjo
  • David Ndesandjo (zemřel)
  • Joseph Ndesandjo
  • Maya Soetoro-Ng - sestra
  • George Hussein Obama

Politická kariéra

Senát státu Illinois

Roku 1997 byl Barack Obama poprvé zvolen do Senátu státu Illinois, kde sloužil do roku 2004. V roce 2000 neúspěšně kandidoval do Sněmovny reprezentantů USA. V roce 2003 pak oznámil svoji kandidaturu na post senátora Spojených států. Tehdy začal pro něj pracovat skvělý manažer předvolebních kampaní David Axelrod. V demokratických primárkách pro tyto volby vyhrál Obama s 53 % všech hlasů. Již tehdy používal volební heslo: „Yes, we can“ („Ano, my můžeme“ - jako odpověď na snahu o změnu ve společenských poměrech v USA).[4]

Senát USA

Obama (New Hampshire, 2007)

V roce 2004 přednesl na konventu Demokratické strany hlavní projev sjezdu, díky kterému zaznamenal velký nárůst popularity. V témže roce byl zvolen do Senátu Spojených států. Obdržel více než 70 % hlasů oproti 29 % republikánského protikandidáta Afroameričana Alana Keyese.[4] Byl v pořadí teprve pátým Afroameričanem, který se stal americkým senátorem.[6]

Při svém působení v Senátu USA se Obama zaměřoval hlavně na záležitosti týkající se státu Illinois. Byl členem senátního výboru pro mezinárodní vztahy a navštívil Rusko, východní Evropu, Izrael a Irák.

Roku 2006 navštívil Afriku. V Keni, zemi původu svého otce, se nechal vyšetřit na HIV, aby tak propagoval prevenci a vyšetření této choroby. V Čadu se setkal s uprchlíky z Dárfúru, poté, co mu Súdánem nebylo uděleno vízum, neboť kritizoval tamější situaci.[4]

Jako senátor USA podpořil návrhy zákonů, které byly zaměřeny na větší kontrolu zbraní občanů a větší kontrolu využívání federálních zdrojů. Vyslovil se také pro návrhy zákonů, které prosazovaly zpřísnění kontroly lobbistů, volebních podvodů, změn klimatu, nukleárního terorismu a péče o válečné veterány.

Prezidentská kandidatura

Prezidentská kampaň Baracka Obamy v Austinu, Texasu

Dne 10. února 2007 ve Springfieldu v Illinois Barack Obama oficiálně oznámil, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany do prezidentských voleb v roce 2008. Jeho strategie byla založená na využití internetu, přes který dostal drobné finanční dary od milionů občanů. Nominačního klání se pak zúčastnil spolu s dalšími kandidáty, z nichž největší podporu získala Hillary Clintonová.[7]

Po posledních primárkách Demokratické strany (3. června 2008) v Jižní Dakotě a Montaně získal Barack Obama definitivně nominaci na prezidentskou kandidaturu (tedy překročil hranici potřebných 2118 delegátů), která mu byla oficiálně přidělena na srpnovém sjezdu Demokratické strany (25. - 28. srpna 2008) v Pepsi Centru v Denveru (stát Colorado). Stal se tak vůbec prvním oficiálním kandidátem jedné ze dvou největších stran, který neměl bílou barvu pleti.[8]

Dne 23. srpna 2008 oznámil Obama, že za kandidáta na místo viceprezidenta USA za Demokraty si vybral delawareského senátora Joe Bidena, který mj. v Senátu zastával post předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti.[9]

V průběhu volební kampaně roku 2008 zatkly americké úřady v Denveru čtyři osoby podezřelé z toho, že chtěly na Obamu spáchat atentát. Oznámila to 25. srpna 2008 televizní stanice CBS a mluvčí Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) potvrdila, že je případ vyšetřován. Podle televize jeden ze zatčených uvedl, že chtěl střílet na Obamu z velmi výhodné pozice, a to puškou na vzdálenost 750 metrů. Atentát měl být spáchán 28. srpna 2008 během Obamova projevu na sjezdu Demokratické strany, který jej měl oficiálně nominovat jako kandidáta na úřad prezidenta USA.[10]

Od počátku října do volebního dne byly naplánovány tři televizní, celostátně vysílané debaty mezi prezidentskými kandidáty, Obamou a McCainem, trvající zhruba hodinu a půl. Již první debatu, která proběhla 7. října 2008, vyhrál podle bezprostředních anket mezi diváky stanic CNN a CBS Barack Obama. Duel se konal za situace, kdy kandidát Republikánské strany John McCain naléhavě potřeboval zvrátit rostoucí podporu veřejnosti pro Obamu jak na celostátní úrovni, tak v klíčových státech, kde byl souboj nejtěsnější.[11] Podle průzkumu pro CNN považovalo 54 % diváků za vítěze televizního klání Obamu, McCaina jen 30 %. V důležité otázce ekonomické situace měl Obama rovněž zhruba dvacetiprocentní náskok před svým soupeřem.[12]

Prezident USA

Barack Obama s manželkou na Hradčanském náměstí v Praze v dubnu 2009

Dne 4. listopadu 2008 zvítězil Barack Obama v prezidentských volbách, když porazil republikánského kandidáta Johna McCaina. Historicky je vůbec prvním afroamerickým prezidentem Spojených států amerických. 20. ledna 2009 složil za přítomnosti téměř dvou milionů lidí ve Washingtonu D. C. slavnostní přísahu a ujal se funkce.

Obama zvítězil ve volbách především díky podpoře mladších, vzdělanějších voličů, afroameričanů a tzv. latinos, tj. občanů pocházejících z některé latinskoamerické země (Mexiko, Kuba a jiné). Podle průzkumů hlasovalo více než 90 % afroameričanů pro Obamu. Menší podporu měl u starších a manuálně pracujících občanů, u kterých v předvolebních průzkumech vedl kandidát Republikánské strany McCain o několik procentních bodů. Obama měl větší preference u žen než u mužů.

Brzy po vítězství začal Obama sestavovat svou budoucí vládu (viz infobox).

Šablona:Infobox Vláda USA

Při své první cestě do Evropy počátkem dubna 2009 se nejprve zúčastnil summitu skupiny G20 v Londýně, poté summitu NATO ve Štrasburku a 4. a 5. dubna summitu USA a Evropské unie v Praze. Zde na Hradčanském náměstí přednesl projev, který se týkal převážně problematiky jaderného odzbrojování. Projev vyslechlo na místě asi 30 000 lidí a sledovaly jej milióny rozhlasových a televizních posluchačů na celém světě.[13] Obama vyjádřil v tomto projevu též obdiv k demokratickým tradicím českého národa.[14]

Obama začínal své funkční období jako jeden z nejpopulárnějších prezidentů, podle průzkumů jej v době nástupu do úřadu podporovalo 78 % Američanů. Míra podpory však brzy začala klesat a ve třetím čtvrtletí roku 2009 čítala již jen 53 %.[15]

Ekonomika

Obama se stal prezidentem v době počátku finanční krize, jako reakci na ni začal vydávat balíčky na záchranu ekonomiky včetně nákupu dluhopisů. I když se ekonomika USA dostala do recese podařilo se Obamovi rychle vrátit růst HDP a klesání nezaměstnanosti. Během prvního období zvýšil zadlužení země o 20% HDP, ke konci prvního období se mu ovšem podařilo deficit snížit. Inflace byla na začátku krize velmi nízká, vzápětí se začala zvyšovat a Obamovi se ji v prvním období nepodařilo snížit.

Obamova zdravotnická reforma

Podrobnější informace naleznete v článku Patient Protection and Affordable Care Act.

Na počátku roku 2010 Obamova obliba u občanů USA klesla — podle jednoho průzkumu veřejného mínění[zdroj?] — dočasně pod 50 %. Podle komentátorů[zdroj?] byla hlavní příčinou stále ještě špatná hospodářská situace po velké finanční krizi let 2008 a 2009. Kritiky politických oponentů i mnohých řadových obyvatel, ale také souhlasu odborných kruhů a značné části veřejnosti v USA a ve světě, se dostalo finančním injekcím vlády USA a Federální rezervní banky za účelem oživení ekonomiky. Se souhlasem a kritikou se setkala také zdravotnická reforma (The Patient Protection and Affordable Care Act[16], též populárně nazývána jako Obamacare[17]), která narazila na odpor republikánů i určité části demokratů[zdroj?] ve Sněmovně reprezentantů a jejímuž prosazení věnoval prezident Obama značné úsilí od podzimu 2009. Po určitých počátečních úspěších, jako schválení sněmovní verze reformy ve Sněmovně reprezentantů a senátní verze reformy v Senátu, z nichž Obama upřednostňoval spíše tu druhou verzi, však Obamovo úsilí o rychlé schválení reformy podle jeho představ narazilo na překážky. [zdroj?]

19. ledna 2010 došlo k doplňovacím senátním volbám v Massachusetts. Původně se předpokládalo hladké vítězství demokratů, kteří dané křeslo drželi 57 let, senátní volby v Massachusetts neprohráli od roku 1972 a jejichž kandidátka měla na počátku kampaně dle průzkumů preferencí 20 % náskok. Nicméně republikán Scott Brown postavil svoji kampaň především na odmítání Obamovy zdravotnické reformy a demokratickou kandidátku Marthu Coakley nakonec s tímto tématem porazil o 5 % hlasů. Ačkoliv demokratičtí představitelé nejprve tvrdili, že to nemění nic na jejich snaze prosadit reformu co nejdříve[zdroj?], vítězstvím Browna ztratili fakticky supervětšinu v Senátu a tím pádem i schopnost čelit republikánskému filibusteringu. Senát tím byl pro konečné schválení reformy dočasně neprůchodný.[zdroj?] 21. ledna oznámila demokratická mluvčí Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, že pro schválení senátní verze beze změn nebude ve Sněmovně pravděpodobně dostatek hlasů.[18] Přesto se nakonec 21. března 2010 podařilo schválit ve Sněmovně reprezentantů kompromisní návrh zdravotnické reformy, pro který hlasovalo 219 demokratů. Proti návrhu hlasovalo 34 demokratů a všichni republikánští poslanci.[19] Následně byla takto upravená zdravotnická reforma schválena v Senátu USA. Unijní státy ovládané Republikánskou stranou na to reagovaly vytyčováním legislativy, která má znemožnit zavedení některých principů reformy na jejich území[zdroj?] a vůči jejich občanům. Zároveň oznámily některé státy úmysl napadnout reformu u Nejvyššího soudu USA, avšak nedosáhly v tomto směru úspěchu.

Prezidentské volby 2012

6. listopadu 2012 se konaly v USA prezidentské volby, ve kterých Obama porazil svého konkurenta, republikánského kandidáta Mitta Romneyho a obhájil svůj úřad na další čtyři roky (do ledna 2017). K vítězství bylo zapotřebí získat 270 volitelských hlasů (electoral vote). Obama získal 332 volitelských hlasů včetně těch za stát Floridu, kde se hlasy voličů musely přepočítávat. Byl úspěšný také u většiny voličů (popular vote), a sice poměrem hlasů 50,5 % (Obama) ku 48,0 % (Romney).[20]

Obama a polský premiér Donald Tusk ve Varšavě, 3. června 2014

Ekonomika

Během druhého období se Obamovi podařilo velmi snížit deficit rozpočtu až na 2,5% HDP (k roku 2014). Též se mu podařilo snížit nezaměstnanost na 6% (k roku 2014). Růst HDP byl velmi rychlý, kromě Q1 2014, kdy klesl z důvodu tuhé zimy a menšího vytváření zásob, a ve Q2 2014 je opět očekáván růst 3,5%. Inflace se drží během druhého období kolem 2%.

Ocenění a kritika

Nobelova cena za mír

Dne 9. října 2009 obdržel Barack Obama Nobelovu cenu míru jako jeden z nejméně očekávaných kandidátů. Hlavním důvodem pro zvolení Obamy byly podle příslušného výboru jeho "mimořádné snahy řešit problémy s důrazem na právo a dialog". Barack Obama se v několika svých projevech, mj. v Praze, vyslovil pro svět bez jaderných zbraní, podpořil jednání s muslimskými zeměmi a věnoval se také blízkovýchodnímu mírovému procesu. Pro Obamu hlasoval pětičlenný výbor jednomyslně.[21] Kromě souhlasných ozvěn ve světě bylo ocenění Obamy podrobeno některými komentátory silné kritice, neboť podle nich obdržel cenu za styl, sliby a projevy, nikoliv za reálné výsledky.[22] Z ocenění byl do určité míry na rozpacích i sám Obama, který prohlásil: „Abych byl upřímný, nemám pocit, že bych si zasloužil být ve společnosti tolika přelomových osobností.“ Obama přislíbil, že se bude nyní ještě více snažit o udržení míru.[23] Cenu převzal krátce poté, co oznámil vyslání dalších 30 tisíc mužů do Afgánistánu, během přebírání ceny ve svém projevu hájil tzv. spravedlivou válku.[24]

Kontroverze

Související informace naleznete také v článku Spory o volitelnost Baracka Obamy.
Soubor:Düsseldorf Rosenmontag 2014 IMG 1189 (12915198553).jpg
Obamova karikatura: "Vítejte doma, pane Snowdene."

Barack Obama čelil obviněním, že udržuje dlouholeté přátelství s Billem Ayersem a Bernardine Dohrnovou, bývalými vůdci skupiny Weatherman, jež v současnosti patří mezi význačné představitele chicagské extrémní levice.[25] Nicméně se prokázalo, že neměl s Ayersem blízký vztah.[26]

Mentorem mladého Barryho Obamy na Havaji byl černošský komunistický aktivista a spisovatel Frank Marshall Davis, který byl v padesátých letech (mccarthismus) vyšetřován americkým Sněmovním výborem pro neamerickou činnost. Právě Davis přesvědčil mladého Obamu, jehož vychovávali jeho bílí prarodiče z matčiny strany, aby více zdůrazňoval svou černošskou identitu a jako své první jméno používal nikoli Barry, nýbrž Barack.

Obama a král Saúdské Arábie, která je jedním z celosvětově nejhorších represivních režimů s masivním porušováním lidských práv

Obamova manželka Michelle za studií na Princetonu sepsala práci, ve které popisovala dvojí možný černošský postoj k americké společnosti: integracionistický a segregacionistický. Integracionistický znamená přijetí hodnot americké (tedy bílé, kapitalistické) společnosti a může být cestou k úspěchu. Lze se na něj však také dívat jako na zradu černošskosti.

K Obamovým přátelům se také řadil radikální pastor Jeremiah Wright. Mezi jeho výroky patřilo tvrzení, že virus HIV byl záměrně vynalezen a použit americkou vládou jako zbraň proti černochům a obvinění vlády USA ze zosnování útoků z 11. září 2001.[27] Wright patřil v osmdesátých letech minulého století k Obamovým blízkým přátelům. Wright Obamu a jeho manželku Michelle oddal, stejně jako i pokřtil jejich dvě dcery. Barack Obama se v roce 2008 nicméně od reverenda Wrighta distancoval.

V minulosti se vyskytly také pochyby ohledně pravosti Obamova rodného listu. U části americké veřejnosti, především u republikánů, byl rozšířený názor, že Obama se narodil v Keni a nikoliv na Havaji a že jeho rodný list byl zfalšován tak, aby uváděl jako místo narození město Honolulu.[28]

V březnu 2011 tehdejší americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přesvědčila Obamu o nutnosti vojenské intervence v Libyi na pomoc protivládním povstalcům a to i přes odpor amerického ministerstva obrany, které se k válce stavělo odmítavě.[29]

Americká zpravodajská služba CIA, která je odpovědná prezidentovi Spojených států, se od roku 2012 angažuje v občanské válce v Sýrii a při pokusu o svržení syrské vlády vycvičila a vyzbrojila přibližně 10 000 protivládních povstalců.[30][31] Mnozí z nich v roce 2014 přeběhli k Islámskému státu.[32]

Politický marketing

Barack Obama bývá často uváděn jako vzor dobře zvládnutého politického marketingu. Volební tým Baracka Obamy využil ve volbách 2012 internetové stránky s výzvou k akci, A/B testování, dobře zpracovanou stránku pro darování, e-mailový marketing, blog, prvky sociálních sítí integrované do webu, segmentaci kampaní podle jednotlivých oblastí, intenzivní komunikaci na Facebooku, Twitteru i YouTube a mobilní verzi stránek.[33][34] Společnost comScore[35] zveřejnila analýzu o využití online médií během kampaně. Obama zaplnil web svojí kampaní z 86 %. Dařilo se mu také na sociálních médiích, kde nasbíral 26 milionů fanoušků. Protikandidát Mitt Romney získal pouze 1,6 milionů fanoušků.[36]

Reference

  1. ↑ SAILER, S.: America's Half-Blood Prince: Barack Obama's "Story of Race and Inheritance". VDARE Books. 2009. ISBN 978-0-578-00037-4 s. XVIII
  2. ↑ 5 Facts We Know About Obama's College Years
  3. ↑ Wealthy Columbia Univ. donor: School told me Obama had 2.6 GPA
  4. ↑ a b c d MENDELL, D.: Obama: Od slibu k činu. Praha: Práh, 2008
  5. ↑ U2 porazili Careyovou 5:3. aktualne.centrum.cz [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ http://zpravy.idnes.cz/osm-duvodu-proc-se-novym-americkym-prezidentem-stal-obama-pn0-/zahranicni.asp?c=A081105_171503_zahranicni_kot Osm důvodů, proč se novým americkým prezidentem stal Obama
  7. ↑ Clintonová oficiálně ukončila svou kampaň a podpořila Baracka Obamu. Novinky.cz [online]. [cit. 2008-8-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Obama a McCain se střetli v ekonomických otázkách. iDNES.cz [online]. [cit. 2008-8-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Novinky.cz: Barack Obama vybral svého kandidáta na viceprezidenta, 23. 8. 2008
  10. ↑ V USA zatčeny čtyři osoby podezřelé, že chtěly zabít Obamu. Respekt.cz [online]. Respekt [cit. 2008-8-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ V TV debatě zvítězil mezi diváky Obama
  12. ↑ McCain nezvládl klíčový duel, do Bílého domu míří Obama
  13. ↑ Barack Obama: Zbavit se jaderných zbraní? Yes, we can!, Hospodářské noviny, 6. 4. 2009
  14. ↑ "Remarks of President Barack Obama", viz: http://prague.usembassy.gov/obama.html
  15. ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/182400-pokles-obamovy-popularity-je-nejvetsi-za-50-let.html
  16. ↑ 124 Stat. 119 - Patient Protection and Affordable Care Act
  17. ↑ 'Obamacare': The word that defined the health care debate
  18. ↑ http://www.onenewsnow.com/Politics/Default.aspx?id=863678
  19. ↑ http://zpravy.idnes.cz/deset-americkych-statu-chce-obamovu-zdravotni-reformu-napadnout-u-soudu-1qj-/zahranicni.asp?c=A100323_152155_zahranicni_ipl
  20. ↑ http://www.realclearpolitics.com/epolls/2012/president/us/general_election_romney_vs_obama-1171.html (staženo 8. listopadu 2012)
  21. ↑ Barack Obama získal Nobelovu cenu za mír [online]. Novinky.cz, 2009-10-09 [cit. 2009-10-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ Mj. Nobelova cena pro Obamu za sliby, nikoliv za činy in LN 10. října 2009 (str. 1) a Petr Pešek Body za styl, nikoliv za dálku na str. 7 tamtéž
  23. ↑ Nobelova cena pro Obamu za sliby, nikoliv za činy in LN 10. října 2009 (str. 1)
  24. ↑ MF Dnes, 11. prosince 2009 (str. 1)
  25. ↑ http://www.revuepolitika.cz/clanky/79/obama-a-meteorologove
  26. ↑ SHANE, Scott. Obama and ’60s Bomber: A Look Into Crossed Paths [online]. The New York Times, 2008-10-3 [cit. 2009-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ http://www.foxnews.com/politics/elections/2008/03/14/obamas-spiritual-adviser-questioned-us-role-in-spread-of-hiv-sept-11-attacks/
  28. ↑ http://www.politifact.com/truth-o-meter/article/2008/jun/27/obamas-birth-certificate-part-ii/
  29. ↑ ""Jestřábem" v Obamově administrativě je Clintonová". Aktuálně.cz. 9. května 2011.
  30. ↑ U.S. has secretly provided arms training to Syria rebels since 2012. Los Angeles Times. 21. června 2013. Dostupné online. 
  31. ↑ Secret CIA effort in Syria faces large funding cut. The Washington Post. 12. června 2015. Dostupné online. 
  32. ↑ US air strikes in Syria driving anti-Assad groups to support Isis. The Guardian. 23. listopadu 2014. Dostupné online. 
  33. ↑ http://www.webprofits.com.au/blog/barack-obama-online-marketing/ 10 Lessons From Barack Obama’s Online Marketing Strategy
  34. ↑ http://blog.kissmetrics.com/email-marketing-lessons-obama/ 5 Email Marketing Lessons From The Obama Campaign
  35. ↑ comScore http://en.wikipedia.org/wiki/ComScore
  36. ↑ The Digital Politico: 5 Ways Digital Media is Shaping the 2012 Presidential Election http://www.comscore.com/Insights/Presentations_and_Whitepapers/2012/The_Digital_Politico

Související články

Externí odkazy

Prezidenti Spojených států amerických
George Washington (bezp., F) • John Adams (F) • Thomas Jefferson (SR) • James Madison (SR) • James Monroe (SR) • John Quincy Adams (SR) • Andrew Jackson (D) • Martin Van Buren (D) • William Henry Harrison † (W) • John Tyler (W, bezp.) • James K. Polk (D) • Zachary Taylor † (W) • Millard Fillmore (W) • Franklin Pierce (D) • James Buchanan (D) • Abraham Lincoln †* (R,U) • Andrew Johnson (U) • Ulysses S. Grant (R) • Rutherford B. Hayes (R) • James A. Garfield †* (R) • Chester A. Arthur (R) • Grover Cleveland (D) • Benjamin Harrison (R) • Grover Cleveland (D) • William McKinley †* (R) • Theodore Roosevelt (R) • William Howard Taft (R) • Woodrow Wilson (D) • Warren G. Harding † (R) • Calvin Coolidge (R) • Herbert Clark Hoover (R) • Franklin Delano Roosevelt † (D) • Harry S. Truman (D) • Dwight D. Eisenhower (R) • John Fitzgerald Kennedy †* (D) • Lyndon B. Johnson (D) • Richard Nixon (R) • Gerald Ford (R) • Jimmy Carter (D) • Ronald Reagan (R) • George H. W. Bush (R) • Bill Clinton (D) • George W. Bush (R) • Barack Obama (D) • Donald Trump (R) • Joe Biden (D)
 Pečeť (znak) prezidenta Spojených států
Legenda:  (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista  (bezp.) – bezpartijní  † – zemřel v úřadě * – zavražděn v úřadě
Seznam prezidentů
Nositelé Nobelovy ceny za mír
1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost

Šablona:Osobnost roku Time 2001–2025

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Barack_Obama&oldid=13354429“