František I. Štěpán Lotrinský

Šablona:Infobox panovník František I. Štěpán Lotrinský (8. prosince 1708 Nancy – 18. srpna 1765 Innsbruck) byl lotrinský vévoda (1729–1736, jako František III.), těšínský kníže (1729–1765), toskánský velkovévoda (1737–1765) a císař Svaté říše římské (1745–1765). Se svou manželkou Marií Terezií byl zakladatelem habsbursko-lotrinské dynastie.

Život

František Štěpán byl druhý syn vévody Leopolda Josefa Lotrinského a jeho manželky Alžběty Charlotty Orléanské z rodu Bourbon-Orléans. Přes svoji babičku Eleonoru byl pravnukem císaře Ferdinanda III. a přes svoji matku pravnukem francouzského krále Ludvíka XIII.. Měl tedy jak habsburské tak bourbonské předky. Byl rovněž vnukem slavného Karla Lotrinského, legendárního přemožitele Turků. Roku 1736 se František Štěpán oženil s rakouskou arcivévodkyní Marií Terezií, pozdější českou a uherskou královnou. Poté, co roku 1740 převzala Marie Terezie vládu nad habsburskou monarchií, se stal jejím spoluvladařem a roku 1745 byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen za římskoněmeckého císaře. František Štěpán byl otcem císaře Josefa II. a císaře Leopolda II. a zakladatelem habsbursko-lotrinské dynastie. Rodná země Františka Štěpána, Lotrinsko, tvořila po celá staletí nárazníkové pásmo mezi Francií a říší Habsburků, neustále se ocitala ve válečném stavu a dynastie tak opakovaně přicházela o svá území a zase je získávala zpět. Už za Leopolda Josefa došlo k částečné stabilizaci politické i hospodářské situace, skutečné reformy ale zavedl v této zemi až František Štěpán, který převzal vládu nad vévodstvím, když mu bylo dvaadvacet let.

Nápadník nejžádanější evropské princezny

Císař František I. Štěpán s chotí Marií Terezií

Své dětství a mládí strávil František Štěpán částečně na vídeňském dvoře. Manželem rakouské arcivévodkyně Marie Terezie se měl původně stát jeho starší bratr Clemens, který však zemřel na neštovice. Náhradníkem se stal František Štěpán, který byl u habsburského dvora oblíben pro svou příjemnou povahu, pro kterou si ho vážil jak císař Karel VI. tak i jeho dcera Marie Terezie. Za souhlas se sňatkem Marie Terezie a Františka Štěpána požadovala Francie odstoupení Lotrinska ve svůj prospěch. Jako náhrada bylo mladému vévodovi poskytnuto Toskánsko, kde však stále vládla rodina Medici a Lotrinčan tak musel nejprve více než rok čekat na smrt jejího posledního příslušníka. Po tuto dobu bylo jediným územím, kterému František Štěpán vládl, Těšínsko.

Už roku 1730 byl František Štěpán jmenován místodržitelem v Uhersku a sídlil v Prešpurku (dnes Bratislava). Poté se stal generálním guvernérem v Rakouském Nizozemí, ale tuto funkci nikdy nevykonával, a to i přesto, že pro něj byla zdrojem vydatných příjmů. Postupem času získával František Štěpán další funkce a úřady, avšak bez jakékoliv faktické moci, kterou držela pevně ve svých rukou jeho manželka, která zůstávala i titulárně jedinou paní Rakouska. Všechny snahy Františka Štěpána podílet se na státních záležitostech ztroskotaly.

Vrcholu své politické kariéry dosáhl roku 1745, když byl korunován římskoněmeckým císařem. Vysoký úřad císaře byl však tehdy také už jen pouhým titulem bez politického významu, ale poskytl Marii Terezii odvozený titul císařovny.

V soukromí

V soukromém životě byl František Štěpán považován většinou současníků za příjemného a sympatického člověka. Byl skromný a dával přednost neokázalému měšťanskému stylu života. Vídeňská šlechta jej ale nikdy nepřijala za svého a až do konce jeho života mu dávala najevo, že je pro ni cizincem. František Štěpán pobuřoval své aristokratické okolí nechutí k dvorským ceremoniálům, chodil na tehdejší dobu nedbale oblečen a choval se zcela přirozeně, což bylo nepřijatelné. Byl svobodný zednář. Vnucená zahálka vedla u něj zpočátku k frustraci a postupem času k tomu, že se začal věnoval dokonce hazardním hrám a stále častěji také svým milenkám. I přes časté žárlivé scény a spory ale bylo manželství Marie Terezie a Františka Štěpána považováno za poměrně šťastné a vzešlo z něj 16 dětí.

Podnikatel

V politickém životě se Františku Štěpánovi vinou jeho ženy Marie Terezie příliš nedařilo, ale v oblasti podnikání a obchodu projevil mimořádné vlohy. Svého dědictví v Toskánsku se ujal roku 1739, stejně jako předtím v Lotrinsku se i zde pustil do radikálních reforem a zdejší zdevastované hospodářství přivedl k novému rozvoji. Toskánsko se stalo vydatným zdrojem příjmů do jeho osobní pokladny.

V roce 1743 zemřela falcká kurfiřtka a František Štěpán po ní, jako její bratranec, získal ohromné dědictví. Své peníze ihned investoval a začal skupovat četná panství. Jeho nejvýznamnějším majetkem se staly Holíč a Šaštín na jihozápadě dnešního Slovenska. Podnikání na těchto svých panstvích se osobně a se zaujetím věnoval. V Holíči založil manufakturu na keramiku, čímž zahájil průmyslovou výrobu světoznámé holíčské keramiky. Postupem času zaměstnával na svých statcích a v manufakturách víc jak deset tisíc zaměstnanců. Také roku 1736 založil manufakturu na výrobu bavlněných tkanin v Šaštíně a královský hřebčín v Kopčanech.

Byl zdatným obchodníkem a brzy převzal veškeré zásobování habsburské armády. V době prusko-rakouské, tzv. sedmileté války, zásoboval dokonce i armádu nepřítele, pruského krále Fridricha II., což považoval za obzvláště dobrý obchod. František Štěpán rovněž založil několik bank, centrálou jeho finančního impéria se stal tzv. Císařský dům ve Wallnerově ulici ve Vídni. Nakonec situace došla tak daleko, že František Štěpán půjčoval své soukromé peníze na vysoký úrok i habsburské státní pokladně, která byla ve finanční krizi. Díky tomu přenechala v roce 1763 Marie Terezie svému manželovi finanční správu země. Finanční situace habsburského soustátí se začala rychle stabilizovat, dalšímu pozitivnímu vývoji ale zabránila v roce 1765 Františkova smrt. Obrovský osobní majetek, který po Františku Štěpánovi zůstal, se stal základem soukromého majetku Habsburků.

Genealogie

Předci Františka I. Štěpána Lotrinského ve třech generacích

František I. Štěpán	Otec: Leopold Josef Lotrinský	Děd: Karel V. Lotrinský	Praděd: Mikuláš František Lotrinský
			Prababička: Klaudie Lotrinská
		Babička: Eleonora Marie Josefa Habsburská	Praděd: Ferdinand III. Habsburský
			Prababička: Eleonora Magdalena Gonzagová
	Matka: Alžběta Charlotta Orléanská	Děd: Filip I. Orléanský	Praděd: Ludvík XIII.
			Prababička: Anna Rakouská
		Babička: Alžběta Šarlota Falcká	Praděd: Karel I. Ludvík Falcký
			Prababička: Šarlota Hessensko-Kasselská

Potomci

Synové Františka Štěpána

Josef II.	Karel Josef	Leopold II.	Ferdinand Karel	Max František
(1741 – 1790)	(1745 – 1761)	(1747 – 1792)	(1754 – 1806)	(1756 – 1801)

Dcery Františka Štěpána

Marie Anna	Marie Kristina	Marie Alžběta	Marie Amálie	Johana Gabriela	Marie Josefa	Marie Karolína	Marie Antonie
(1738 – 1789)	(1742 – 1798)	(1743 – 1808)	(1746 – 1804)	(1750 – 1762)	(1751 – 1767)	(1752 – 1814)	(1755 – 1793)

Odkazy

Literatura

• BĚLINA, Pavel; KAŠE, Jiří; KUČERA, Jan Pavel. Velké dějiny zemí Koruny české X. 1740-1792. Praha: Paseka, 2001. 768 s. ISBN 80-7185-384-4. 
• VONDRA, Roman. České země v letech 1705–1792 : doba absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků. Praha: Libri, 2010. 384 s. ISBN 978-80-7277-448-7. 
• KLEISNER, Tomáš; BOUBLÍK, Jan. Mince a medaile císaře Františka Štěpána Lotrinského. Praha: Národní muzeum, 2011. 208 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7036-316-4. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz I. Stephan na Wikimedia Commons

[[Seznam panovníků Svaté říše římské|]] 1745–1765

1729–1736

1729–1765

1737–1765