Chrám svatého archanděla Michaela (Petřín): Porovnání verzí
setřídění kategorií podle témat |
→Historie a charakter stavby: Kostel byl postaven ve stylu Lemkovském, nikoliv Bojkovském. Soudím tak nejen protože tak odpovídá popisu podle Václava Mencla v knize Lidová Architektura Československa, ale také protože oblast ve které byl postaven je oblast Lemkovská. Bojkové pochází z druhého konce Ukrajiny. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
[[Soubor:Kostel sv. Michala v Kinského zahradě.jpg|náhled|vlevo|Kostel sv. Michala v Kinského zahradě]] |
[[Soubor:Kostel sv. Michala v Kinského zahradě.jpg|náhled|vlevo|Kostel sv. Michala v Kinského zahradě]] |
||
[[Soubor:Kostel sv. Michala na Petříně čelo.JPG|náhled|vlevo|Vstupní část kostelíka]] |
[[Soubor:Kostel sv. Michala na Petříně čelo.JPG|náhled|vlevo|Vstupní část kostelíka]] |
||
Kostel byl zbudován v [[ |
Kostel byl zbudován v [[Lemkové|lemkovském]] stavebním slohu s prvky lidového [[Baroko|baroka]]. Charakteristickým znakem tohoto slohu je členění chrámového půdorysu na tři přibližně čtvercové [[Roubená stavba|roubené části]], nad nimiž se zvedají roubené věže, střechy jsou kryty [[šindel]]i. Budova kostelíka byla přibližně 14 metrů dlouhá a asi 8 metrů široká. Nejvyšší z věží přesahovala 17 metrů a zakrývala prostor ve chrámu určený pro ženy, pro nějž se v lidové slovesnosti vžilo označení [[babinec]]. K výzdobě věží a interiéru byly použity tři pro [[pravoslaví]] typické barvy: bílá, zelená a červená. Tyto barvy v lidovém chápání symbolizují základní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku. |
||
Chrám [[Michael (archanděl)|sv. Michaela]] byl kompletně rozebrán, převezen a následně sestaven do původní podoby hned dvakrát. V roce [[1793]] jej občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici Medvedovcům. Ke druhému stěhování došlo v roce [[1929]], když [[Rusíni]] kostelík, jako typickou lidovou stavbu [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], věnovali [[Praha|Praze]], která tehdy byla jejich hlavním městem (Podkarpatská Rus, dnes [[Zakarpatská oblast]] [[Ukrajina|Ukrajiny]], se po skončení první světové války a rozdělení [[Uhersko|uherského]] území stala součástí nově vzniklého [[Československo|Československa]]). Stavba byla pečlivě rozebrána, jednotlivé části očíslovány a naloženy do čtyř k tomu speciálně upravených železničních vagónů. Náklady spojené s touto operací hradilo [[Národní muzeum]] za podpory Ministerstva školství a osvěty Československé republiky. Slavnostní předání chrámu obyvatelům Prahy proběhlo [[10. září]] [[1929]]. Ceremoniálu byli přítomni čelní představitelé města Prahy, guvernér Podkarpatské Rusi dr. [[Anton Beskid]] a krojovaní občané Medvedovců. Chrám se stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.<ref>http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-michala-v-kinskeho-zahrade.html</ref><ref>http://in.ihned.cz/c1-39029620-kostel-na-cestach</ref> |
Chrám [[Michael (archanděl)|sv. Michaela]] byl kompletně rozebrán, převezen a následně sestaven do původní podoby hned dvakrát. V roce [[1793]] jej občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici Medvedovcům. Ke druhému stěhování došlo v roce [[1929]], když [[Rusíni]] kostelík, jako typickou lidovou stavbu [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], věnovali [[Praha|Praze]], která tehdy byla jejich hlavním městem (Podkarpatská Rus, dnes [[Zakarpatská oblast]] [[Ukrajina|Ukrajiny]], se po skončení první světové války a rozdělení [[Uhersko|uherského]] území stala součástí nově vzniklého [[Československo|Československa]]). Stavba byla pečlivě rozebrána, jednotlivé části očíslovány a naloženy do čtyř k tomu speciálně upravených železničních vagónů. Náklady spojené s touto operací hradilo [[Národní muzeum]] za podpory Ministerstva školství a osvěty Československé republiky. Slavnostní předání chrámu obyvatelům Prahy proběhlo [[10. září]] [[1929]]. Ceremoniálu byli přítomni čelní představitelé města Prahy, guvernér Podkarpatské Rusi dr. [[Anton Beskid]] a krojovaní občané Medvedovců. Chrám se stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.<ref>http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-michala-v-kinskeho-zahrade.html</ref><ref>http://in.ihned.cz/c1-39029620-kostel-na-cestach</ref> |
Verze z 26. 11. 2020, 10:56
Karpatský pravoslavný chrám svatého archanděla Michala | |
---|---|
Pravoslavný kostelík sv. Michala | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Hlavní město Praha |
Souřadnice | 50°4′42,3″ s. š., 14°23′54,3″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Československá pravoslavná církev |
Diecéze | Eparchie pražská |
Užívání | Rumunská pravoslavná církev |
Současný majitel | Praha |
Zasvěcení | Michael archanděl |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | lidové baroko |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 2. polovina 17. století |
Specifikace | |
Stavební materiál | dřevo |
Další informace | |
Adresa | Kinského zahrada |
Oficiální web | http://pravoslavnacirkev.cz/ |
Kód památky | 40347/1-1389 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Letohrádek Kinských) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chrám sv. archanděla Michaela, též karpatský kostelík sv. Michala apod., byl celodřevěný pravoslavný, původně řeckokatolický[zdroj?] chrám bojkovského typu, postavený v druhé polovině 17. století ve vsi Velké Loučky u Mukačeva, v roce 1793 byl prodán a přemístěn do Medvedovců. V roce 1929 byl na Podkarpatské Rusi rozebrán, převezen a znovu postaven v Kinského zahradě na Smíchově v Praze 5.[1] 28. října 2020 kostel vyhořel.[2]
Historie a charakter stavby
Kostel byl zbudován v lemkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka. Charakteristickým znakem tohoto slohu je členění chrámového půdorysu na tři přibližně čtvercové roubené části, nad nimiž se zvedají roubené věže, střechy jsou kryty šindeli. Budova kostelíka byla přibližně 14 metrů dlouhá a asi 8 metrů široká. Nejvyšší z věží přesahovala 17 metrů a zakrývala prostor ve chrámu určený pro ženy, pro nějž se v lidové slovesnosti vžilo označení babinec. K výzdobě věží a interiéru byly použity tři pro pravoslaví typické barvy: bílá, zelená a červená. Tyto barvy v lidovém chápání symbolizují základní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku.
Chrám sv. Michaela byl kompletně rozebrán, převezen a následně sestaven do původní podoby hned dvakrát. V roce 1793 jej občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici Medvedovcům. Ke druhému stěhování došlo v roce 1929, když Rusíni kostelík, jako typickou lidovou stavbu Podkarpatské Rusi, věnovali Praze, která tehdy byla jejich hlavním městem (Podkarpatská Rus, dnes Zakarpatská oblast Ukrajiny, se po skončení první světové války a rozdělení uherského území stala součástí nově vzniklého Československa). Stavba byla pečlivě rozebrána, jednotlivé části očíslovány a naloženy do čtyř k tomu speciálně upravených železničních vagónů. Náklady spojené s touto operací hradilo Národní muzeum za podpory Ministerstva školství a osvěty Československé republiky. Slavnostní předání chrámu obyvatelům Prahy proběhlo 10. září 1929. Ceremoniálu byli přítomni čelní představitelé města Prahy, guvernér Podkarpatské Rusi dr. Anton Beskid a krojovaní občané Medvedovců. Chrám se stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.[3][4]
21. století
Počátkem roku 2008 získala dřevěný chrám do užívání Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku,[zdroj?!] resp. Rumunská pravoslavná církev. Každou neděli a každé pondělí se zde konala svatá liturgie.
Chrám byl po předběžné dohodě se správcem přístupný veřejnosti. Duchovním správcem je jerej Andrei Ioan Danciu.
Požár
Dne 28. října 2020 odpoledne v tomto kostelu vypukl požár. I přes snahu hasičů z šesti různých jednotek byl zničen prakticky celý chrám.[5][2] Stát zůstala pouze část trámové konstrukce. Podle předběžných výsledků vyšetřování byla příčinou požáru lidská chyba.[6] Magistrát hlavního města Prahy jako vlastník však připravuje obnovu objektu.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.hrady.cz/index.php?OID=1681
- ↑ a b Požár poničil v Praze dřevěný kostel sv. Michala ze 17. století. České noviny [online]. 28. 10. 2020 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.
- ↑ http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-michala-v-kinskeho-zahrade.html
- ↑ http://in.ihned.cz/c1-39029620-kostel-na-cestach
- ↑ Požár zničil památkově chráněný dřevěný kostel v zahradě Kinských v Praze. Příčina zatím není známa. iROZHLAS.cz [online]. 28. 10. 2020 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Za požárem kostela je lidská chyba, může souviset s bezdomovci. České noviny [online]. ČTK, 29. 10. 2020 [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Radní Prahy odsouhlasili vznik sbírky na obnovu zničeného kostela. České noviny [online]. ČTK, 29. 10. 2020 [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
Související články
- Kostel Božího Těla v Gutech – dřevěná sakrální stavba ve Slezsku, která shořela v roce 2017
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karpatský chrám svatého archanděla Michaela na Wikimedia Commons
- Virtuální prohlídka z věže kostela