Vratislav (město): Porovnání verzí

Vratislav ; Wrocław
	Centrum Vratislavi
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	51°7′ s. š., 17°2′ v. d.
Nadmořská výška	105-155 m n. m.
Stát	Polsko
vojvodství	Dolnoslezské
samosprávný orgán	městská rada
	Vratislav
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	293 km²
Počet obyvatel	672 929 (2021)
Hustota zalidnění	2 296,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Jacek Sutryk
Vznik	1214
Oficiální web	www.wroclaw.pl
Telefonní předvolba	(+48) 71
PSČ	50-041 až 54-612
Označení vozidel	DW
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 12. 8. 2020, 12:42

Vratislav (polsky Wrocław, německy Breslau, slezskoněmecky: Brassel, latinsky Wratislavia či Vratislavia) je historické hlavní město Slezska a Dolního Slezska a nyní hlavní město Dolnoslezského vojvodství v Polsku. Nachází se ve Střední Evropě, ve Slezské nížině, na Odře a jejích čtyřech přítocích. Je to čtvrté největší město Polska a současně i jedno z nejstarších polských měst. Má přibližně 641 tisíc obyvatel (2019) a jeho rozloha činí 293 km². Do konce 18. století ve Vratislavi dominovala u tamního obyvatelstva polština, ale již na začátku 19. století začalo být obyvatelstvo silně germanizováno a na konci téhož století polsky hovořila jen nejchudší vrstva, tento stav se změnil až téměř po padesáti letech, roku 1945, kdy byla Vratislav vrácena Polské lidové republice.

V žebříčku zveřejněném Globalization and World Cities Research Network sítí byl Wrocław zařazen do kategorie X (Gamma -) měst globálního významu.

Vratislav byla zařazena mezi první stovky měst na světě v žebříčku Mercer nejlepších měst k životu v letech 2015, 2016, 2017 a 2019, jakož i do prvních stovky nejinteligentnějších měst na světě (chytré město) ve zprávě IESE Cities in Motion Index 2017 a 2019.

Město Vratislav bylo jedním z hostitelů Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 a Evropským hlavním městem kultury v roce 2016. V roce 2017 hostilo Světové hry.

Název

Ačkoli se můžeme setkat i s podobami názvu města, které jsou různým způsobem počeštěné (Wroclaw, Wroclav, Vroclav), jediné spisovné tvary názvu tohoto města užívané v češtině jsou v dva: česká varianta Vratislav a polská varianta Wrocław. V češtině je Vratislav narozdíl od polštiny ženského rodu.^[2]

O původu názvu města nepanuje shoda. Historici se nejčastěji přiklání k tezi, že samotný název pochází od polských jmen Wrócisław či Warcisław, která byla velmi oblíbená mezi polskými rytíři. Můžeme se setkat i s názorem, že nese název po českém knížeti Vratislavovi I., je ale také možné, že se jmenuje po prvním vládci města či po nějakém slezském panovníkovi stejného jména.

Historie

Osídlení na křižovatce obchodních cest existovalo již od pravěku. Město bylo poprvé zaznamenáno v 10. století jako Vratislavia, kdy zde vznikla česká pevnost. Název města Vratislav by mohl být odvozen od jména českého knížete Vratislava I., který zemřel v roce 921.^[3]^[4]

V roce 990 dobyl Slezsko včetně Vratislavi polský kníže Měšek I. Písemná zmínka o městě pochází z kroniky Dětmara z Merseburku a vztahuje se k roku 1000, kdy bylo v rámci zřízení polské církevní provincie založeno ve Vratislavi biskupství.

V roce 1138 se Vratislav stala hlavním městem celého Slezska a v 13. století získala městská práva, rozšířila se o Nové město. Za vpádu Mongolů do Slezska roku 1241 byla vypálena, netknutý zůstal jen Tumský ostrov s katedrálou.^[5] V roce 1272 obdržela právo mílové a o dva roky později právo skladu.^[6] Ve 14. století se město stalo členem Hanzy.

Roku 1327 uznal tehdejší vratislavský kníže svrchovanost českého krále Jana Lucemburského. Připojení celého Slezska k českému státu bylo následně stvrzeno v Trenčínské smlouvě z roku 1335. Dodnes je ve vratislavském znaku zachován český lev. Během 16. století byla Vratislav nejdůležitějším obchodním městem zemí Koruny české.^[7] V roce 1702 zde pak byla založena Vratislavská univerzita.

V roce 1742, po prohrané válce o rakouské dědictví byla Vratislav připojena k Prusku. V roce 1807 obsadil město Napoleon Bonaparte a nechal strhnout městské hradby, čímž vyřešil problém s přelidněností; zároveň zkonfiskoval církevní majetek.^[8] V 19. století se Vratislav stala jedním z nejvýznamnějších měst v Německu.

V noci z 9. na 10. listopadu 1938 ve Vratislavi proběhla tzv. „Vratislavská křišťálová noc“, kdy zde došlo k největšímu útoku na místní židovské obyvatelstvo. Za 2. světové války byla na Klečkovské ulici (Kleczkowska) věznice, do které byli posíláni vězni převážně z Kounicových kolejí a kde se vykonávaly tresty smrti.^[9] Ke konci války byla Vratislav Němci prohlášena za pevnostní město (Festung Breslau) a za cenu obrovské materiální devastace a velkých ztrát na životech se zde německá vojska bránila postupující Rudé armádě. 6. května 1945 se Vratislav vzdala. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno, město bylo připojeno k obnovenému Polsku a osídleno Poláky, především z oblastí odstoupených Polskem Sovětskému svazu (hlavně ze západní Ukrajiny, ze Lvova a okolí a z Litvy – Vilniusu a okolí).

V 80. letech 20. století v období činnosti tzv. Oranžové alternativy (polsky Pomarańczowa Alternatywa) byla Vratislav významným centrem polského protikomunistického odporu.^[10]

Poloha

Město leží při soutoku Odry a Oławy, Bystrzycy, Ślęzy a Widawy v jihozápadním Polsku. Leží pouze 60 km od českých hranic, zatímco od hlavního města Polska Varšavy je Vratislav vzdálená 350 km.

Podnebí

Podnebí mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Převládají severozápadní a severovýchodní větry. Především studené fronty přecházejí přes Vratislav 220 dní v roce. Průměrný tlak vzduchu je 999,6hpa-1003,6hpa. Průměrná měsíční teplota může být v různých letech velmi rozdílná (leden 2007 4°C/leden 1940 -11,2 °C, červenec 2006 23,8 °C/červenec 1898 14,9 °C). Nejnižší naměřená teplota byla -30 °C 8. ledna 1895 a nejvyšší 37,9 31. července 1994. Vegetační doba je v průměru 234 dní v roce. Letních dnů (maximální denní teplota nad 25 °C) je 47, z toho tropických (maximální teplota během jednoho dne 30 °C a více) 9 v roce. Ledových dnů (nejvyšší denní teplota pod 0 °C) je průměrně 23 v roce.

Vratislav – podnebí
Období	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Nejvyšší teplota [°C]	9	10	17	24	27	29	31	29	25	21	15	10	31
Průměrné denní maximum [°C]	3	3,2	8,6	13,6	19,5	22	24,5	23,9	19,1	13,8	7	3,6	13,5
Průměrná teplota [°C]	−0,5	0,1	4,2	9,9	14,9	18,2	19,9	19,5	15,2	10	4,7	0,6	9,8
Průměrné denní minimum [°C]	−4	−3	−0,3	6,2	10,3	14,4	15,3	15,2	11,2	6,2	2,3	−2,4	6
Nejnižší teplota [°C]	−12	−11	−6	−1	4	7	11	8	4	−1	−4	−10	−12
Průměrné srážky [mm]	31	30	39	36	48	69	75	85	46	33	38	38	548
Zdroj: Nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.

Doprava

V současnosti (2013) jezdí po Vratislavi tramvaje a autobusy, trolejbusy byly zrušeny už v roce 1913. Město má také mezinárodní letiště Vratislav. To bylo postaveno v roce 1938, má jednu ranvej a létají odsud pravidelné linky do různých evropských měst.

Tramvaje

Délka všech kolejí je 258,2 km. Stálých tramvajových linek je celkem 22. Nejkratší linka je 23 (7,88 km) Kromera-Wrocławski Park Przemysłowy a nejdelší linka je 20 (20,63 km) Leśnica-Oporów. Noční linky byly zrušeny v roce 2003. Všech vagónů je dohromady 376, z toho je 19,7 % nízkopodlažních. První tramvaje tažené koňmi vyjely 4. července 1876. První tramvaj na elektřinu vyjela 14. července 1893.

Autobusy

Autobusových denních linek je dohromady 86 z toho 37 pravidelných, 9 zrychlených, 7 jezdících ve špičce, 4 příměstské, na 9 linkách jezdí soukromí dopravci a 20 je linek zónových. Linky jezdící ve špičce, zrychlené a příměstské mají často téměř stejné trasy jako pravidelné základní linky. Linky, které jezdí po takové téměř stejné trase mají stejná nebo podobná poslední dvě čísla jako původní linka, která na trase jezdí (109/609,125/325), ale u některých tras, které se kopírovaly, byla jedna linka zrušena. Noční linky nekopírují trasy žádné denní linky.

Sport

Město je sídlem fotbalového klubu WKS Śląsk Wrocław. V roce 2012 hostilo UEFA EURO 2012.

Každý rok se zde pořádá Wrocław Maraton. V roce 2017 město hostilo X. Světové hry.

Významné osobnosti města

Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů

Slavní rodáci

Nositelé Nobelovy ceny

Galerie

Centrem města je Rynek (Großer Ring), jedno z největších středověkých náměstí v Evropě
Scenérie města
Scenérie města
Vratislav - řeka Odra
Radnice
Opera
Univerzita
Most Grunwaldzki a Most Pokoju přes Odru
Wratislauia/Breßlaw – zobrazení města na vedutě Matthäuse Meriana st. z r. 1642
Vratislav Město věží - 1736 r.
Most Rędziński - 122 m
Aquapark
Sky Tower - 212 m
Městský stadion
Plac Grunwaldzki
Hala století
Vratislavská fontána

Partnerská města

Breda, Nizozemsko

Drážďany, Německo

Guadalajara, Mexiko

Hradec Králové, Česko

Kaunas, Litva

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-03].
↑ Pravidla českého pravopisu. Praha : Academia 2006, s. 368
↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 16.
↑ Wroclaw History
↑ ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7. S. 50.
↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 51.
↑ JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. Str. 99.
↑ http://www.rightplacerighttime.cz/vratislav/vratislav-historie.html
↑ STYX, Josef. Zapadalo slunce nad Breslau naposledy. Brno: Šimon Ryšavý, 2011. 275 s. ISBN 978-80-7354-099-9.
↑ WARDA, Jacek. Wrocławskie krasnoludki [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (polsky)

Literatura

DAVIES, Norman; MOORHOUSE, Roger. Mikrokosmos : Portrét jednoho středoevropského města. Přeložil Jiří Buchal. Praha : BB/art, 2007. ISBN 80-7341-799-5

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Galerie Vratislav na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Vratislav ve Wikislovníku
tripadvisor

[dd17104833b88fbada000b3cd16f7a7d08f02c45-1] Dostupné online. [cit. 2022-10-03].

[2] Pravidla českého pravopisu. Praha : Academia 2006, s. 368

[3] ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 16.

[4] Wroclaw History

[5] ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7. S. 50.

[6] ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 51.

[7] JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. Str. 99.

[8] ttp://www.rightplacerighttime.cz/vratislav/vratislav-historie.html

[9] STYX, Josef. Zapadalo slunce nad Breslau naposledy. Brno: Šimon Ryšavý, 2011. 275 s. ISBN 978-80-7354-099-9.

[10] WARDA, Jacek. Wrocławskie krasnoludki [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (polsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

@@ Řádek 211: / Řádek 211: @@
 Soubor:Vratislav_reka.JPG|Vratislav - řeka Odra
 Soubor:Ratusz2noc.jpg|Radnice
-Soubor:Wrocławska opera-front.jpg|Opera
+Soubor:Opera, Breslavia, Polonia, 2017-12-20, DD 23-25 HDR.jpg|Opera
-Soubor:UniwersytetWrocławski.jpg|Univerzita
+Soubor:Wroclaw - Uniwersytet Wroclawski o poranku.jpg|Univerzita
 Soubor:Wrocław_-_Most_Grunwaldzki_oraz_Most_Pokoju.jpg|Most Grunwaldzki a Most Pokoju přes [[Odra|Odru]]
 Soubor:Breslau merian.JPG|''Wratislauia/Breßlaw'' – zobrazení města na vedutě [[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana st.]] z r. 1642
 Soubor:Breslau c1736.jpg|Vratislav ''Město věží'' - 1736 r.
-Soubor:MostRedzinski07.JPG|Most Rędziński - 122 m
+Soubor:New bridge (Rędziński)2.jpg|Most Rędziński - 122 m
 Soubor:Wrocławski Park Wodny - Baseny Rekreacyjne 2.jpg|Aquapark
-Soubor:Skytowerulicaradosna.jpg|Sky Tower - 212 m
+Soubor:2017 Sky Tower we Wrocławiu.jpg|Sky Tower - 212 m
 Soubor:Stadion Wroclaw z lotu ptaka.jpg|[[Městský stadion (Vratislav)|Městský stadion]]
 Soubor:Wrocław - Plac Grunwaldzki zimą.JPG|Plac Grunwaldzki
-Soubor:Wrocław, Hala Ludowa - Aw58(MW).jpg|Hala století
+Soubor:Wroclaw - Hala Stulecia 03.jpg|Hala století
 Soubor:Fountain in Hala Ludowa.jpg|Vratislavská fontána
 </gallery>

Okresy v Dolnoslezském vojvodství

Městské okresy	Vratislav • Jelení Hora • Lehnice • Valbřich

Zemské okresy	Bolesławiec • Dzierżoniów • Góra • Hlohov • Jawor • Kamienna Góra • Kladsko • Krkonoše • Lehnice • Lubáň • Lubin • Lwówek Śląski • Milicz • Oława • Olešnice • Polkowice • Slezská Středa • Strzelin • Svídnice • Trzebnica • Valbřich • Vratislav • Wołów • Ząbkowice Śląskie • Zgorzelec • Złotoryja

Města v Polsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Varšava

500 000+	Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň

250 000+	Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice

150 000+	Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnovec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olštýn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom

100 000+	Zelená Hora • Rybnik • Slezská Ruda • Opolí • Tychy • Gorzów Wielkopolski • Elbląg • Dąbrowa Górnicza • Płock • Valbřich • Włocławek • Tarnów • Chořov • Koszalin

Polsko – Polska – (PL)

Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • Mazovské (Varšava) • Opolské (Opolí) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Bělostok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) • Varmijsko-mazurské (Olštýn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)