Chytré město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chytrá lavička v maďarském městě Százhalombatta (2020)
Bletchley Park je často považovaný[zdroj?] za první chytrou komunitu.
Pouliční lampy v Amsterdamu, jejichž intenzitu lze upravit podle množství chodců.

Chytré město (anglicky „smart city“), někdy také digitální město nebo inteligentní město, je koncept fungování města, které využívá digitální, informační a komunikační technologie za účelem efektivnějšího využití své infrastruktury a snížení spotřeby energií. Obdobou chytrého města v regionálním měřítku, na úrovni samosprávných nižších celků, je smart region („chytrý kraj/oblast“).

Oblasti uplatnění[editovat | editovat zdroj]

Chytrá doprava[editovat | editovat zdroj]

V chytrých městech mají fungovat systémy sledování provozu, řízení provozu pomocí chytré dopravní signalizace a systémy chytrého parkování. Mají být podporovány sdílené dopravní prostředky (např. sdílení jízdných kol a veřejná doprava. Občané by také měli mít možnost dávat řídícím orgánům zpětnou vazbu k dopravní situaci ve městě.

Chytré životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Využitím moderních technologií uvnitř chytrého města má být možné měřit znečištění ovzduší a vody, světelné znečištění. Instalací chytrých odpadkových košů a podzemních kontejnerů se má docílit efektivnějšího svozu odpadu. Občané mají být vedeni a motivováni k šetrnosti, recyklaci, využívání obnovitelných zdrojů a snižování emisí CO2. Mají být zavedeny systémy optimalizace využití energie, systémy předcházení haváriím, monitorování svozu odpadu, jeho vyhodnocení a optimalizace. Dále mají být v chytrém městě zachován případně i navýšen podíl zelených ploch (zelené střechy, parky, nábřeží, náměstí apod.).

Chytří lidé[editovat | editovat zdroj]

Snadný přístup ke znalostem pro každého občana a schopnost sdílet tyto informace jsou dalším aspektem konceptu chytrého města. To se týká poskytování informací ze strany města, dostupnosti vzdělávacích zařízení, zavádění nových technologií do vzdělávacích procesů, environmentálního vzdělávání, celoživotního vzdělávání a využívání sociálních sítí nebo dalších metod sdílení dat.

Chytré bydlení[editovat | editovat zdroj]

V oblasti bydlení hrají hlavní roli chytré budovy, které mají možnost optimalizace využití energií (minimalizace nákladů na vytápění či klimatizaci, interakce interních systémů například s informacemi o počasí). Dále jde o dobrou dostupnost služeb, např. skrze digitalizaci úřadů. Do této oblasti může také spadat chytře řízené přizpůsobitelné pouliční osvětlení.

Chytrá vláda[editovat | editovat zdroj]

Místní politici a úředníci by v chytrém městě měli mít za cíl usnadnit široké veřejnosti interakci s vládou, zlepšovat a zjednodušovat administrativní postupy a rozvíjet elektronické správní služby, tak, aby lidé mohli komunikovat a vyřizovat svoje záležitosti online bez omezení otevírací dobou, čekací dobou nebo umístěním úřadu. Dalším prvkem je širší využití referenda a plebiscitu při dělání politických rozhodnutí.

Chytrá města ve světě[editovat | editovat zdroj]

Amsterdam[editovat | editovat zdroj]

Každý rok město Amsterdam pořádá „Smart City Challenge“, kdy přijímá nové návrhy pro vylepšení stávajícího systému chytrého města. Na jeho ulicích lze najít chytré pouliční osvětlení, které reaguje na vytíženost ulic chodci a na základě těchto informací reguluje osvětlení a tím snižuje jeho energetickou náročnost. Město také vyvinulo aplikaci Mobypark, která umožňuje majitelům parkovacích míst svá místa za poplatek pronajmout dalším řidičům nebo zjistit aktuální vytíženost parkovacích míst. Amsterdam také monitoruje městskou dopravu a v reálném čase dává doporučení řidičům, jakou trasu zvolit.[zdroj?]

Vídeň[editovat | editovat zdroj]

Město Vídeň se zavázalo[kdy?] ke snižování CO2 z 3,1 tuny na obyvatele na 1 tunu, tj. o 80 % do roku 2050. Dále chce do roku 2050 50 % energie využívat z obnovitelných zdrojů, snížit spotřebu energie na vytápění, chlazení a teplou vodu ročně o 1 % na obyvatele a zachovat podíl 50 % zelených ploch. V žebříčku Smart City Strategy Index 2019 zpracované poradenskou firmou Roland Berger zvítězilo město Vídeň mezi 153 městy z celého světa.[1]

Barcelona[editovat | editovat zdroj]

Španělská metropole Barcelona využívá prvky smart city například ve svých parcích (68 % veřejných parků je zapojeno v tomto programu),[zdroj?] kdy monitoruje úroveň potřeby zavlažování rostlin - zaměstnanci mají informaci, která oblast potřebuje zavlažení a která ne. Díky tomuto kroku město ušetří ročně 25 % svých zásob vody a finančně vyjádřeno má jít o roční úsporu 550 000 $.[zdroj?] Barcelona do své dopravy také integruje chytré semafory, které umožňují optimalizaci počtu zelených světel na vytížených trasách (na základě monitorovaného provozu). Chytré semafory také zvýhodňují vozidla IZS (na základě GPS vozidla), kdy umožní například záchranné službě se dostat k insidentu bez zbytečného prodlení.[zdroj?]

Stockholm[editovat | editovat zdroj]

Stockholm prosazuje snížení dopadu na životní prostředí svým programem Green IT strategy. Program se zaměřuje na energeticky účinné budovy, monitorování dopravy, rozvoj elektronických služeb (minimalizace spotřeby papíru) a větší komunikaci se svými obyvateli prostřednictvím e-Governance, jako například politická oznámení či městské informace.[zdroj?]

Santa Cruz[editovat | editovat zdroj]

Kalifornské město Santa Cruz integruje do svého systému alternativní prvky smart city technologií. Analyzuje historicky trestnou činnost a na základě vyhodnocování je schopné posilovat hlídky v oblastech s predikcí vyšší trestné činnosti v konkrétní datum a čas.[zdroj?]

Milton Keynes[editovat | editovat zdroj]

Město Milton Keynes nacházející se v anglickém hrabství Buckinghamshire využívá prvky smart city převážně pro spolupráci místní samosprávy, podniků, akademické obce a organizací. Jedná se o sdílení dat například o spotřebě energie, vody, informace o dopravě, které má za cíl optimalizaci služeb a chodu celého města.[zdroj?]

Chytrá města v Česku[editovat | editovat zdroj]

Ke konceptu chytrého města se přihlásila většina hlavních krajských měst,[zdroj?] některé z nich podnikly již první kroky. Ostrava zavedla inteligentní zastávky se světelnými tabulemi odjezdech autobusů, veřejně dostupnou Wi-Fi a bezkontaktní platební terminály ve vozech MHD.[zdroj?]Pardubice chtějí ve spolupráci s organizací SMART CITY POINT do roku 2020 vybudovat chytré město, které chce optimalizovat dopady na životní prostředí, šetřit zdroje a zjednodušit život svým obyvatelům.[zdroj?] Zlín zavedl přizpůsobivý systém řízení dopravy a preferování MHD. Systém funguje na principu obousměrné on-line komunikaci mezi řadičem světelné signalizace a vozidlem MHD. Díky systému preference MHD se zrychlil průjezd městem Zlín na jednotlivých linkách až o 20 % a na základě těchto dat byly upraveny (zrychleny) jízdní řády.[zdroj?]

Smart Prague[editovat | editovat zdroj]

Iniciativu Smart Prague, v překladu „chytrá Praha". představila primátorka Adriana Krnáčová v dubnu 2016.[2] Společnost Operátor ICT vydala v roce 2017 materiál Koncepce Smart Prague do roku 2030, kterou pro ni zpracovala společnost Deloitte Česká republika. Některé projekty z této koncepce mají přejít na společnost Technologie hl. m. Prahy. Témata koncepce jsou rozdělena do šesti oblastí: Mobilita budoucnosti, Chytré budovy a energie, Bezodpadové město, Atraktivní turistika, Lidé a městské prostředí, Datová oblast.[3] Agendu urbanistického konceptu Smart Prague koordinuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Chytré lavičky a lampy[editovat | editovat zdroj]

Mezi první realizované pilotní projekty patřilo deset tzv. chytrých laviček se solárními panely, USB dobíječkami a wifi signálem na různých místech v Praze, první na Karlínském náměstí.[4] V dubnu 2018 byly tyto lavičky kritizované pro svou většinovou nefunkčnost a malé využití.[5] Praha chce v oblasti kolem Karlínského náměstí a ulic Sokolovská a Křižíkova směrem ke stanici metra Křižíkova vybudovat chytrou čtvrť a pilotně zde testovat několik technologií. Dalším testem mají být chytré lampy na 92 stávajících stožárech. Kromě regulace intenzity svitu mají umožňovat připojení k internetu, dobití elektromobilu, a mají být vybaveny senzory předávajícími informace o intenzitě provozu či počasí a znečištění vzduchu.[4] Pět stožárů má být zcela vyměněno, nové stožáry budou obsahovat dobíječky elektromobilů, přičemž na každý z těchto stožárů má být možné současně napojit dvě vozidla. K dispozici by měli být dvě zásuvky na 400 V a jedna na 230 V.[4] Městská Wi-Fi má být zaváděna kromě Petřína také v zoologické a botanické zahradě v Troji a rovněž na Karlínském náměstí.[4] Dále má vzniknout městská geolokační aplikace, která má sloužit například k propagaci kulturních událostí podporovaných městem nebo k průzkumům veřejného mínění.[4]

Chytré odpadkové koše[editovat | editovat zdroj]

Tzv. chytré kompresní odpadkové koše, označované jako solární popelnice,[zdroj?] značky Bigbelly, které umí samy stlačovat odpad pomocí lisu poháněného ze zdroje na solární energii a díky čídlu samy upozorní popeláře, když jsou naplněné, dodala firma Verb na základě smlouvy se společností Operátor ICT, která koše provozovala. Třicet těchto košů (v oblasti náměstí Republiky, ulice Na příkopě a Rašínova nábřeží) bylo v pilotním provozu od 15. srpna 2017 do 15. ledna 2018 a Praha za půl roku pronájmu zaplatila téměř dva miliony korun. Do května 2018 pak Operátor ICT pilotní provoz vyhodnocoval a došel k závěru, že se provoz vyplatil. Efektivita pilotního provozu solárních odpadových nádob byla vyčíslena na 95 procent uspořených svozů běžných košů, což má představovat finanční úsporu nákladů za svoz a likvidaci odpadu ve výši 834 653 korun za půl roku. Pronajímající firma byla ochotná v projektu pokračovat, město však neprojevilo zájem a dodavatel si tak začátkem června 2018 koše demontoval. Operátor ICT společně s Pražskými službami a Technickou správou komunikací na základě zkušeností z pilotního projektu mají navrhnout případné další použití chytrých košů pro celé město a do konce srpna se městská rada měla rozhodnout, zda vypíše veřejnou soutěž na chytré koše. Tímto procesem chce Operátor ICT zabránit bezhlavému investování.[6]

Nové vedení Prahy[editovat | editovat zdroj]

Nový primátor za Pirátskou stranu Zdeněk Hřib v červenci 2019 uvedl, že nové vedení Prahy přehodnotilo koncept Smart Prague a budoucnost vidí hlavně v otevřenosti dat a v navazujících službách. Zavedení Wi-Fi v šesti stanicích metra a pár solárních laviček nebo chytrých lamp označil jako dílčí projekty nezapadající do dlouhodobější strategie a vyzdvihl úlohu rozšíření sběru a analýzy dat.[7]

Zcela zrušen byl plánovaný projekt elektromobility, který měl spočívat v tom, že by se vydala koncese v hodnotě jedné miliardy korun jedné firmě, která by tu měla na 7 let exkluzivní právo provozovat flotilu elektromobilů,[zdroj?] čímž by došlo k vendorlockingu.[7][ujasnit] Také byl zrušen plánovaný informační systém na krizové řízení z důvodu nadbytečnosti.[7]

Hřib jako jeden z aktuálních projektů jmenoval intermodální navigační systém. Dalším oblastmi rozvoje má být elektromobilita, chytré budovy, nejrůznější senzory na městských budovách nebo lampách veřejného osvětlení i samotné lampy veřejného osvětlení, které by měly být využitelné i pro pomalé noční dobíjení automobilů.[7] Vedení města chystá nový Portál Pražana, chce obnovit aplikaci Moje Praha a integrovat do ní například aplikaci Změňte.to, kterou chce rovněž obnovit spolu s dalšími aplikacemi.[7] K dlouhodobému problému s nepřístupnými daty o poloze vozidel Dopravního podniku primátor uvedl, že se snaží o přechodné řešení za pomoci bezdrátové sítě Tetra.[7]

Od roku 2019 má karta Lítačka aktualizovanou mobilní aplikaci umožňující zakoupení kuponů a jízdenek přes mobil. Je také možné využít mobilní telefon jako doklad při dopravní kontrole. Od roku 2020 měla být zveřejňována data zpoždění autobusů a tramvají.[zdroj?]

Chytré regiony[editovat | editovat zdroj]

Jako první z krajů se konceptem chytrého města začal zabývat Moravskoslezský kraj, který hned po volbách v roce 2016 vyčlenil pro tuto agendu samostatného náměstka hejtmana kraje Jakuba Unucku.[zdroj?]

Moravskoslezský kraj vytvořil v roce 2017 strategii nazvanou „Chytřejší Moravskoslezský kraj“ a samostatné oddělení v rámci Krajského úřadu.[8] Na to navázal Akční plán rozvoje chytrého regionu.[9] Ten dělí snahy o zavádění koncepce chytrého města do pěti kategorií: doprava, ICT infrastruktura, úspory, zdravotnictví a debyrokratizace.

Cílem je především vybudování vysokorychlostní datové sítě, pokrytí Wi-Fi signálem v budovách ve vlastnictví kraje, sítě internetu věcí, či výstavby vodíkových stanic.[10] V roce 2017 byly zadány nová kritéria tendrů pro autobusové dopravce. Nově například musí dopravní prostředky obsahovat právě připojení k wi-fi signálu, či USB nabíječky a možnost platit jízdné bezkontaktní platební kartou.[11] Moravskoslezský kraj také chtěl vytvořit síť dobíjecích stanic pro elektromobily - tzv. wall-boxy, rychlonabíjecí stanice nebo zavést první sestavy telemedicínských zařízení v krajských zdravotnických zařízeních.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vídeň je podle Smart City indexu nejchytřejší město na světě. Evropa ale zaostává za Asií. www.elektrina.cz [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. Smart Prague: Z Prahy má být chytré město, stavět se bude i datové centrum, Lupa.cz, 27. 4. 2016
  3. Smart Prague
  4. a b c d e Ondřej Holzman: Smart Prague: Praha v Karlíně buduje moderní veřejný prostor a testuje, co z chytrých prvků dává smysl, Ty internety, 21. 12. 2017
  5. KUČERA, Jakub. "Chytré" město? Spíš další podezřelá investice: Projekt Smart Prague je jako Potěmkinova vesnice. ČtiDoma.cz [online]. 2018-04-09 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. 
  6. VIDEO: Chytré odpadkové koše se osvědčily, přesto zatím z ulic zmizí, iDnes.cz, 3. 6. 2018
  7. a b c d e f Jan Strouhal: Primátor Prahy Zdeněk Hřib: Chystáme intermodální navigační systém i dobíjení elektrovozů z lamp Archivováno 16. 7. 2019 na Wayback Machine, digibiz, 15. 7. 2019
  8. KRAJ, Moravskoslezský. Moravskoslezský kraj | Chytrý region. www.msk.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (česky) 
  9. KRAJ, Moravskoslezský. Moravskoslezský kraj chce být chytřejší. www.msk.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (česky) 
  10. Unucka: I ocelové srdce republiky může být chytrým regionem!. www.patriotmagazin.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  11. Ve většině autobusů v kraji bude možné platit jízdné i bankovní kartou. iDNES.cz [online]. 2017-12-11 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  12. Nejchytřejší kraj? Ten Moravskoslezský!. https://www.leco-ostrava.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]