Republiky Ruské federace: Porovnání verzí
portály |
m →Odkazy: Smazání prázdné kapitoly |
||
| Řádek 208: | Řádek 208: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Poznámky === |
|||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{Překlad|jazyk=en|článek=Republics of Russia|revize=242858935|jazyk2=ru|článek2=Республика (Россия)|revize2=11312313}} |
{{Překlad|jazyk=en|článek=Republics of Russia|revize=242858935|jazyk2=ru|článek2=Республика (Россия)|revize2=11312313}} |
||
Verze z 26. 1. 2018, 17:38
Na území Ruské federace se nachází celkem 85 územních subjektů, z nichž je 22 republik (rusky республика). Tyto administrativní celky mají celkovou rozlohu 4 913 000 km², na kterých žije cca 25,9 milionu obyvatel většinou neruské národnosti, přestože Rusové zaujímají výrazný podíl na populaci dané republiky.
Republiky mají v rámci Ruské federace ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta, parlament, právo vydávat zákony a stanovit úřední jazyk republiky. Tím se odlišují od ostatních subjektů Ruské federace, jimž toto právo nepřináleží. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace. Prezident Ruska jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.
Postavení republik v rámci Ruské federace
V dobách Sovětského svazu měly republiky jiný status a také charakter. Šlo o čistě administrativní jednotky, které v některých případech nebyly určeny dle tradic a historického vývoje (např. problematika rozdělení oblasti Kavkazu do jednotlivých ASSR).
Republiky v nynější podobě vznikly jako územní celky, které víceméně pokryly životní prostor té které národnostní menšiny. Jejich vznik je zakotven v ruské ústavě, která jim zajišťuje právo na vlastní úřední jazyk, parlament a ústavu. Ostatní subjekty Ruské federace jsou určeny spíše administrativně bez ohledu na národnostní složení.
Seznam republik Ruské federace
| Číslo | Vlajka | Název | Hlavní město | Rozloha (tis. km²) |
Počet obyvatel (mil., 2002) |
Podíl Rusů na populaci |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 
|
Adygejsko | Majkop | 7,6 | 0,4 | 64,5% |
| 2 | 
|
Altaj | Gorno-Altajsk | 92,6 | 0,2 | 57,4% |
| 3 | 
|
Baškortostán | Ufa | 143,6 | 4,1 | 36,3% |
| 4 | 
|
Burjatsko | Ulan-Ude | 351,3 | 1,0 | 67,8% |
| 5 | 
|
Dagestán | Machačkala | 50,3 | 2,6 | 4,7% |
| 6 | 
|
Ingušsko | Magas | 3,6 [1] | 0,5 | 1,2% |
| 7 | 
|
Kabardsko-Balkarsko | Nalčik | 12,5 | 0,9 | 25,1% |
| 8 | 
|
Kalmycko | Elista | 76,1 | 0,3 | 33,6% |
| 9 | 
|
Karačajevsko-Čerkesko | Čerkesk | 14,1 | 0,4 | 33,6% |
| 10 | 
|
Karélie | Petrozavodsk | 172,4 | 0,7 | 76,6% |
| 11 | 
|
Komi | Syktyvkar | 415,9 | 1,0 | 59,6% |
| 12 | 
|
Marijsko | Joškar-Ola | 23,2 | 0,7 | 47,5% |
| 13 | 
|
Mordvinsko | Saransk | 26,2 | 0,9 | 60,8% |
| 14 | 
|
Sacha | Jakutsk | 3 103,2 | 0,9 | 41,2% |
| 15 | 
|
Severní Osetie-Alanie | Vladikavkaz | 8,0 | 0,7 | 23,2% |
| 16 | 
|
Tatarstán | Kazaň | 68,0 | 3,8 | 39,5% |
| 17 | 
|
Tuva | Kyzyl | 170,5 | 0,3 | 20,1% |
| 18 | 
|
Udmurtsko | Iževsk | 42,1 | 1,6 | 60,1% |
| 19 | 
|
Chakasie | Abakan | 61,9 | 0,5 | 80,3% |
| 20 | 
|
Čečensko | Groznyj | 15,6 [1] | 1,1 | 3,7% |
| 21 | 
|
Čuvašsko | Čeboksary | 18,3 | 1,3 | 26,5% |
| 22 | 
|
Republika Krym - de iure integrální součást Ukrajiny | Simferopol | 26,1 | 2,0 | 58,3% |
|
|
Ruská federace | Moskva | 17 075,4 | 143,0 | 79,8% |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Republics of Russia na anglické Wikipedii a Республика (Россия) na ruské Wikipedii.
Literatura
- Kol. autorů (1996): Školní atlas světa. Kartografie, Praha. ISBN 80-7011-375-8
- SKOKAN, L. (2005): Rusko, geografický přehled. UJEP, Ústí nad Labem. ISBN 80-7044-647-1