Index vulkanické aktivity

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Index vulkanické aktivity (anglicky VEI: Volcanic Explosivity Index) je stupnice pro klasifikaci intenzity sopečné činnosti, založená na kvantitativním přístupu. Byla sestavena v roce 1982 dvojicí britských vulkanologů Chrisem Newhallem a Stephen Selfem na havajské univerzitě. VEI představuje semikvantitativní škálu stupňů 0–8 o narůstající explozivitě, které odpovídají relativní velikosti (magnitudě) dané vulkanické erupce. Jednotlivé stupně škály se přidělují na základě určení dílčích faktorů indexu, z nichž nejpodstatnější jsou: celkové množství produkovaného pyroklastického materiálu (spad tefry, žhavá mračna aj.), výška erupčního sloupu, trvání hlavní fáze eruptivní činnosti, kvalitativní parametry (tj. popisné, např. mírná, efuzivní, explozivní, kataklyzmatická apod.), styl dosavadní aktivity sopky a výška rozmývání erupčního oblaku (troposféra x stratosféra). Jako hlavní parametr se používá zejména objem vyvrženého materiálu, přičemž měřítko stupnice je logaritmické (nárůst objemu desetinásobně s každým přibývajícím stupněm), neplatí však pro VEI 0, VEI 1 a VEI 2. Čím je číslo indexu vyšší, tím je erupce větší. Do VEI 0 patří nejčastěji efuzivní aktivita (výlev lávy na povrch).

Index[editovat | editovat zdroj]

VEI Objem vyvrženého materiálu Klasifikace Popis Výška sopečného mraku Frekvence Průnik vyvrženin do troposféry Průnik vyvrženin do stratosféry
Příklady
0 < 104 m3 Havajská erupce efuzivní < 100 m nepřetržitě zanedbatelný žádný
Erebus (1963), Kīlauea (1977), Mawson Peak (2006), Dallol (2011), Piton de la Fournaise (2017)
1 > 104 m3 Havajská erupce
Strombolská erupce
mírná 100 m – 1 km denně velmi malý žádný
Stromboli (od dob Římské říše), Nyiragongo (2002)
2 > 106 m3 Strombolská erupce
Vulkánská erupce
explozivní 1–5 km každé 2 týdny mírný žádný
Unzen (1792), Cumbre Vieja (1949), Galeras (1993), Sinabung (2010)
3 > 107 m3 Vulkánská erupce
Peléjská erupce
Sub-pliniovská erupce
katastrofální 3–15 km každé 3 měsíce podstatný možný
Lassen Peak (1915), Nevado del Ruiz (1985), Soufrière Hills (1995), Ontake (2014)
4 > 0.1 km3 Peléjská erupce
Sub-pliniovská erupce
Pliniovská erupce
kataklyzmatická > 10 km každých 18 měsíců podstatný pravděpodobný
Laki (1783), Kīlauea (1790), Mayon (1814), Mont Pelée (1902), Colima (1913), Sakuradžima (1914), Katla (1918), Galunggung (1982), Eyjafjallajökull (2010), Calbuco (2015)
5 > 1 km3 Peléjská erupce
Pliniovská erupce
obrovská > 10 km každých 12 let podstatný významný
Vesuv (79), Fudži (1707), Agung (1963), Mount St. Helens (1980), El Chichón (1982), Hudson (1991)
6 > 10 km3 Pliniovská erupce
Ultra-pliniovská
kolosální > 20 km každých 50–100 let podstatný podstatný
Nevado de Toluca (8550 př. n. l.), Mount Veniaminof (1750 př. n. l.), Ilopango (450), Huaynaputina (1600), Krakatoa (1883), Santa Maria (1902), Novarupta (1912), Pinatubo (1991)
7 > 100 km3 Ultra-pliniovská superkolosální > 20 km každých 500 až 1000 let podstatný podstatný
Campi Flegrei (před 37 000 lety), Kikai (4300 př. n. l.), Robledo (2300 př. n. l.), Théra (1620 př. n. l.), Taupo (180), Pektusan (946), Tambora (1815)
8 > 1000 km3 Ultra-pliniovská megakolosální > 20 km každých 50 000 let obrovský obrovský
Yellowstone (před 630 000 lety), Toba (před 74 000 lety), Taupo (před 25 360 lety)

Dosud je známo kolem čtyřiceti erupcí o síle VEI 8 za posledních 132 milionů let. Třicet z nich se odehrálo během posledních 36 milionů let. To naznačuje, že nezanedbatelné množství není stále známo a údajně by jich mohlo být celkem šedesát. Podle dosavadních dat dochází k těmto enormním erupcích jednou za 50 tisíc let. Posledním byl výbuch supervulkánu Taupo na Novém Zélandu před 27 tisíci lety.

V posledních 10 000 letech (celé období holocénu) nastalo nejméně 10 erupcí o síle VEI 7. Dále je známo padesát osm erupcí pliniovského typu, včetně třinácti erupcí, během nichž došlo k vzniku kaldery. U všech se bohužel nedala přesně stanovit intenzita na VEI stupnici.

Global Volcanism Program (GVP) eviduje 7 742 sopečných erupcí v holocénu (9700 př. n. l až po současnost), což představuje 75 % veškerých erupcí v daném období, 49 % z nich má menší intenzitu než VEI 2 a 90 % menší než VEI 3.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]