Strombolská erupce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schéma erupce strombolského typu.
Popis: 1. prachově-popelový mrak, 2. lapili, 3. Spád vulkanického popela, 4. lávová fontána , 5. vulkanická puma, 6. lávový proud, 7. vrstvy lávy a popela, 8. stratum, 9. dajka, 10. přívod magmatu, 11. magmatický krb, 12. sill

Strombolská erupce (pojmenovaná podle sopky Stromboli) je relativně klidný typ sopečné erupce. Je charakteristická pravidelným vyvrhováním žhavých úlomků a sopečných pum menší velikosti do blízkého okolí, přičemž tyto vyvrženiny zpravidla stihnou vychladnout (resp. ne zcela vychladnout, ale přejít z rozžhaveného stavu, kdy svítí oranžovým jasem do chladnějších stavů, kdy mají tmavou barvu), než dopadnou na zem. Jejich dráha letu je poměrně krátká a je reprezentována balistickou křivkou, většinou se materiál vrší v okolí sopečného kráteru a vytvářejí tzv. struskový kužel. Celkový objem vyvrženin bývá malý. Láva vyprodukovaná erupcí strombolského typu je dost viskózní a často bývá zpěněná v důsledku úniku rozpuštěných sopečných plynů a par.

V letech 1888–1890 pozoroval italský vulkanolog Giuseppe Mercalli u vulkánů Stromboli a Vulcano rozdílné typy erupcí. Oba druhy dostaly podle místa erupce také svůj název, který se užívá i v Indexu sopečné výbušnosti: stupeň č. 1 – strombolská erupce a č. 2 – vulkánská erupce.

Strombolské erupce mají zpravidla podobu pravidelně se opakujícího vyvrhování materiálu z kráteru a doba jejich trvání může být i několik let. Např. erupce sopky Paricutín trvala téměř nepřetržitě po dobu devíti let (1943-1952).

Tento druh sopečné erupce je způsobován odplyňováním magmatu, kdy se z vystupujícího magmatu odlučují v magmatu rozpuštěné sopečné plyny. Když jejich objemové zastoupení v magmatu dosáhne hodnoty přibližně 75 %, magma je tvořeno převážně plynem, takže je trháno a vyvrhováno do okolí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strombolská erupcia na slovenské Wikipedii.