Pektusan
| Pektusan | |
|---|---|
 Nebeské jezero na vrcholu Pektusanu | |
| Vrchol | 2744 m n. m. |
| Prominence | 2593 m |
| Izolace | 1015 km → Tsurugi (Japonsko) |
| Seznamy | Ultraprominentní hory Nejvyšší hory asijských zemí |
| Poznámka | nejvyšší hora Severní Koreje |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Severní Korea Čína |
| Pohoří | Päktu-tägan |
| Souřadnice | 42°0′20″ s. š., 128°3′19″ v. d. |
  Pektusan | |
| Povodí | Amnokkang, Tumannaja, Sungari |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pektusan (mandžusky v transkripci Golmin šanggiyan alin, čínsky 长白山 pchin-jin Chángbái shān v českém přepisu Čchang-paj šan (mandžuský i čínský název v překladu do češtiny znamená Stále bílá hora), korejsky 백두산 (v překladu do češtiny Bělohlavá hora)) je hora na čínsko-severokorejské hranici. Je vysoká 2744 m a je nejvyšší horou Severní Koreje i Mandžuska.
Geografické souvislosti[editovat | editovat zdroj]
Pektusan je stratovulkán a v jeho kaldeře se nachází sopečné Nebeské jezero. U Pektusanu pramení řeky Ja-lu a Tumannaja, které tvoří čínsko-severokorejskou a (v případě řeky Tumannaja) i rusko-severokorejskou hranici.
Vulkanická činnost[editovat | editovat zdroj]
Poslední erupce sopky proběhla v roce 1903 a nejsilnější erupce proběhla podle datace historiků v roce 946, kdy sopka vyvrhla nejméně 70 km³ materiálu. Výbuch tehdy ovlivnil klima Číny a Japonska a podle profesora seismologie Honga z univerzity Jonse v Soulu dopadaly pěticentimetrové kousky lávy až na tisíc kilometrů vzdálené severní pobřeží Japonska.[1]
Měření z posledních let (k 2015) ukázala, že je v oblasti zvýšená seismická aktivita a ve vzduchu neobvyklé hodnoty oxidu siřičitého, což nasvědčuje expanzi magmatického krbu. Po čtvrtém severokorejském jaderném testu světoví seismologové varovali, že další výbuch by mohl obávanou sopku Pektusan probudit. Výbuchy v její extrémní blízkosti 115 km pro ni představují přímé ohrožení. Silné zemské otřesy mohou narušit celistvost magmatického krbu a zrychlit tak sopečnou aktivitu. Podle matematického modelu by výbuch sopky mohly vyvolat otřesy o síle 5 až 7,6 stupňů Richterovy škály, přičemž poslední jaderný test měl 5,1 stupňů.[1]
Kulturní význam[editovat | editovat zdroj]
Korejci i Mandžuové považují Pektusan za svou kolébku. Severokorejským režimem je hora považována za posvátnou. Podle režimní legendy se na jejím úpatí narodil Kim Čong-il a má tak velký význam i v severokorejské komunistické mytologii.[1] V říjnu a na přelomu listopadu a prosince roku 2019 severokorejský vůdce Kim Čong-un v doprovodu manželky a několika vládních činitelů podnikl na bílém koni dvě vyjížďky na zasněžený vrchol hory, což mělo být chápáno jako významné propagandistické gesto.[2]
Spor o elektrárnu[editovat | editovat zdroj]
Území hory je předmětem čínsko-severokorejského pohraničního sporu. V poslední době se spor vyostřil kvůli čínskému přání postavit v okrese Ťing-jü, kde se nachází čínská strana hory, jadernou elektrárnu.[3]
Biosférická rezervace[editovat | editovat zdroj]
Oblast na čínském území o rozloze 196 465 ha je od roku 1979 zapsána na seznam biosférických rezervací UNESCO.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Severokorejský jaderný test může probudit obávanou sopku. Novinky.cz [online]. 2016-02-19 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Severokorejský vůdce Kim opět zdolal na bílém koni horu Pektu. Novinky.cz [online]. Seznam, 2019-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Nová čínská jaderná elektrárna: spor o horu – Čína versus Korea. Atominfo.cz [online]. 2010-09-07 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Changbaishan [online]. UNESCO [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pektusan na Wikimedia Commons - Galerie Pektusan na Wikimedia Commons
