Harri Heliövaara
Harri Heliövaara | |
---|---|
Harri Heliövaara na French Open 2022 | |
Stát | Finsko |
Datum narození | 4. června 1989 (35 let)[1] |
Místo narození | Helsinky, Finsko[1] |
Bydliště | Helsinky, Finsko[1] |
Výška | 188 cm[1] |
Hmotnost | 82 kg[1] |
Profesionál od | 2008 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 858 303 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 9–14 |
Tituly | 0 ATP, 8 ITF |
Nejvyšší umístění | 194. místo (19. prosince 2011) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2012) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2012) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2012) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 142–84 |
Tituly | 7 ATP, 16 challengerů, 20 ITF |
Nejvyšší umístění | 7. místo (12. června 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022, 2023, 2024) |
French Open | čtvrtfinále (2022) |
Wimbledon | vítěz (2024) |
US Open | čtvrtfinále (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2022) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 1 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2024) |
Wimbledon | 1. kolo (2024) |
US Open | vítěz (2023) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 5. září 2024
Harri Heliövaara (* 4. června 1989 Helsinky) je finský profesionální tenista. Na grandslamu triumfoval s Henrym Pattenem ve čtyřhře Wimbledonu 2024 a ve smíšené soutěži US Open 2023 po boku Anny Danilinové. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2011 na 194. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Boris Černov. Dříve tuto roli plnil Johan Landsberg. V roce 2005 navázal spolupráci s Erikem Piispou, jenž vede jeho fyzickou přípravu.[3][1]
Ve finském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 hanskou baráží 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v níž prohrál nedělní dvouhru s Gillesem Müllerem. Finové přesto zvítězili 3:2 na zápasy. V ročníku 2023 byl členem finského družstva, jež poprvé v historii postoupilo do světového semifinále. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 9–14 ve dvouhře a 13–7 ve čtyřhře.[4]
V juniorském tenise triumfoval s Britem Graemem Dycem ve čtyřhře Australian Open 2007 po finálové výhře nad australsko-indickým párem Stephen Donald a Rupeš Roy.[5]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1989 ve finské metropoli Helsinkách do rodiny profesora lesnické zoologie Kariho a ornitoložky Arji Heliövaarových. Má bratra Lauriho Heliövaaru. Hovoří finsky, švédsky a anglicky. S tenisem začal v šesti letech. Magisterský obor absolvoval na oddělení průmyslového inženýrství a řízení Aaltovy univerzity, která během jeho studia vznikla sloučením tří vysokých škol včetně Helsinské technické univerzity, na níž začínal. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý a za silný úder pak bekhend.[3]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2004, když v úvodním kole helsinského turnaje dotovaného 50 tisíci dolary uhrál jen dva gamy na krajana Lauriho Kiiskiho ze sedmé světové stovky.[2] Premiérový singlovou trofej v této úrovni tenisu si odvezl během dubna 2010 z jihokorejského Sogüpcha, turnaje s rozpočtem 15 tisíc dolarů, kde ve finále zdolal Rumuna Teodora-Daciana Craciuna z osmé stovky žebříčku.
V září 2011 pak přidal první výhru na challengerech. S Ukrajincem Denysem Molčanovem zvládli oba tiebreaky závěrečného zápasu čtyřhry proti jihoafricko-americké dvojici Raven Klaasen a John-Paul Fruttero. Po dvou challengerových semifinále v Bangkoku a virginském Charlottesville mu bodový zisk zajistil posun na kariérní maximum. V prosinci 2011 tak figuroval na 194. místě singlového žebříčku ATP. Díky tomu mohl poprvé zasáhnout do kvalifikací na grandslamu, které v sezóně 2012 odehrál všechny čtyři. Jediné vítězství si připsal ve wimbledonské kvalifikační soutěži, v jejímž úvodním kole vyřadil Brazilce Júlia Silvu.[6][2]
V roce 2019 se začal specializovat na čtyřhru. Při třetím startu v hlavní soutěži okruhu ATP Tour vybojoval první titul v březnové čtyřhře Open 13 2021 v Marseille. S Britem Lloydem Glasspoolem ve finále zdolali nizozemskou dvojici Sander Arends a David Pel po dvousetovém průběhu. Spolupráci s britským tenistou navázal během challengerů v listopadu 2020, na nichž se probojovali do čtyř finále.[7] S dalším zástupcem britského tenisu, Henrym Pattenem, vytvořil stabilní pár v dubnu 2024. Na okruhu ATP Tour vyhráli antukové čtyřhry Morocco Open 2024 a Lyon Open 2024. První grandslam ovládli na travnatém Wimbledonu 2024, když ve finále přehráli patnácté nasazené Australany Maxe Purcella s Jordanem Thompsonem nejtěsnějším poměrem ve třech tiebreacích. Ve druhé sadě přitom odvrátili tři mečboly.[8]
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2024 | Wimbledon | tráva | Henry Patten | Max Purcell Jordan Thompson |
6–7(7–9), 7–6(10–8), 7–6(11–9) |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2023 | US Open | tvrdý | Anna Danilinová | Jessica Pegulaová Austin Krajicek |
6–3, 6–4 |
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 16 (7–9)
[editovat | editovat zdroj]
|
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | březen 2021 | Marseille, Francie | ATP 250 | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool | Sander Arends David Pel |
7–5, 7–6(7–4) |
Vítěz | 2. | říjen 2021 | Moskva, Rusko | ATP 250 | tvrdý (h) | Matwé Middelkoop | Tomislav Brkić Nikola Ćaćić |
7–5, 4–6, [11-9] |
Finalista | 1. | únor 2022 | Montpellier, Francie | ATP 250 | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–4, 6–7(3–7), [10–12] |
Finalista | 2. | únor 2022 | Dallas, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer |
6–7(4–7), 4–6 |
Finalista | 3. | červen 2022 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | ATP 500 | tráva | Lloyd Glasspool | Nikola Mektić Mate Pavić |
6–3, 6–7(3–7), [6–10] |
Vítěz | 3. | červenec 2022 | Hamburk, Německo | ATP 500 | antuka | Lloyd Glasspool | Rohan Bopanna Matwé Middelkoop |
6–2, 6–4 |
Finalista | 4. | červenec 2022 | Umag, Chorvatsko | ATP 250 | antuka | Lloyd Glasspool | Simone Bolelli Fabio Fognini |
7–5, 6–7(6–8), [7–10] |
Finalista | 5. | září 2022 | Mety, Francie | ATP 250 | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool | Hugo Nys Jan Zieliński |
6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 6. | říjen 2022 | Stockholm, Švédsko | ATP 250 | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer |
3–6, 3–6 |
Vítěz | 4. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | Lloyd Glasspool | Jamie Murray Michael Venus |
6–3, 7–6(7–3) |
Finalista | 7. | únor 2023 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | ATP 500 | tvrdý | Lloyd Glasspool | Maxime Cressy Fabrice Martin |
6–7(2–7), 4–6 |
Vítěz | 5. | duben 2024 | Marrákeš, Maroko | ATP 250 | antuka | Henry Patten | Alexander Erler Lucas Miedler |
3–6, 6–4, [10–4] |
Finalista | 8. | duben 2024 | Bukurešť, Rumunsko | ATP 250 | antuka | Henry Patten | Sadio Doumbia Fabien Reboul |
3–6, 5–7 |
Vítěz | 6. | květen 2024 | Lyon, Francie | ATP 250 | antuka | Henry Patten | Juki Bhambri Albano Olivetti |
3–6, 7–6(7–4), [10–8] |
Vítěz | 7. | červenec 2024 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | Grand Slam | tráva | Henry Patten | Max Purcell Jordan Thompson |
6–7(7–9), 7–6(10–8), 7–6(11–9) |
Finalista | 9. | říjen 2024 | Peking, Čína | ATP 500 | tvrdý | Henry Patten | Simone Bolelli Andrea Vavassori |
6–4, 3–6, [5–10] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Challengery (0 D; 15 Č) |
ITF (8 D; 20 Č) |
Dvouhra (8 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | okruh | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2010 | Sogüpcho, Jižní Korea | Futures | tvrdý | Teodor-Dacian Craciun | 6–4, 6–2 |
2. | červen 2010 | Wu-chan, Čína | Futures | tvrdý | Lim Yong-kyu | 6–7(5-7), 6–4, 6–0 |
3. | leden 2011 | Sheffield, Velká Británie | Futures | tvrdý | Kenny De Schepper | 6–4, 5–7, 6–4 |
4. | květen 2011 | Andidžan, Uzbekistán | Futures | tvrdý | Michael Venus | 6–4, 6–4 |
5. | říjen 2011 | Jakarta, Indonésie | Futures | tvrdý | Daniel Yoo | 6–3, 1–0skreč |
6. | říjen 2017 | Tartu, Estonsko | Futures | koberec | Zdeněk Kolář | 6–3, 7–5 |
7. | únor 2018 | Loughborough, Velká Británie | Futures | tvrdý | Maxime Authom | 7–6(7-2), 6–4 |
8. | březen 2018 | Ramat ha-Šaron, Izrael | Futures | tvrdý | Jišaj Oli'el | 6–1, 6–3 |
Čtyřhra (36 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | okruh | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2008 | Exmouth, Velká Británie | Futures | koberec | Henri Kontinen | Ralph Granbow Ken Skupski |
6–2, 6–2 |
2. | červenec 2008 | Kuressaare, Estonsko | Futures | antuka | Timo Nieminen | Pavel Katljarov Bogdan-Victor Leonte |
bez boje |
3. | červenec 2009 | Kuressaare, Estonsko | Futures | antuka | Henri Kontinen | Mait Kunnap Juho Paukku |
6–3, 6–3 |
4. | říjen 2009 | Nakhon Ratčasima, Thajsko | Futures | tvrdý | Roman Jebavý | Matt Simpson William Ward |
6–2, 6–2 |
5. | duben 2010 | Tegu, Jižní Korea | Futures | tvrdý | Adam Feeney | Hiroki Kondó Yi Chu-huan |
6–2, 6–2 |
6. | červen 2010 | Gausdal, Norsko | Futures | tvrdý | Juho Paukku | Fabrice Martin Riccardo Ghedin |
2–6, 6–4, [10–5] |
7. | červenec 2010 | Gausdal, Norsko | Futures | tvrdý | Juho Paukku | Stefan Borg Carl Bergman |
6–3, 1–6, [10–7] |
8. | červenec 2010 | Tallinn, Estonsko | Futures | antuka | Juho Paukku | Alexandr Agafonov Marcel Felder |
6–3, 6–2 |
9. | srpen 2010 | Vierumaki, Finsko | Futures | antuka | Juho Paukku | Filippo Leonardi Jacopo Marchegiani |
6–1, 6–4 |
10. | květen 2011 | Andidžan, Uzbekistán | Futures | tvrdý | Jervind Gasparjan | Andrej Vasilevskij Alexandr Rumjancev |
6–4, 7–5 |
11. | červen 2011 | Martos, Španělsko | Futures | tvrdý | Denys Molčanov | Ilja Beljajev Steven Diez |
6–3, 6–4 |
12. | červen 2011 | Melilla, Španělsko | Futures | tvrdý | Denys Molčanov | Jamie Pulgar-García Javier Pulgar-García |
6–2, 7–6(7-2) |
1. | září 2011 | Taškent, Uzbekistán | Challenger | tvrdý | Denys Molčanov | Raven Klaasen John-Paul Fruttero |
7–6(7-5), 7–6(7-3) |
13. | září 2017 | Hammámet, Tunisko | Futures | antuka | Evan Zhu | Luis Britto Marcelo Zormann |
6–1, 6–4 |
14. | říjen 2017 | Tartu, Estonsko | Futures | koberec | Patrik Niklas-Salminen | Jevgenij Ťurněv Vladimir Poljakov |
6–1, 7–6(7-3) |
15. | listopad 2017 | Tallinn, Estonsko | Futures | tvrdý | Patrik Niklas-Salminen | Maxime Authom Gregoire Barrere |
6–2, 6–3 |
16. | únor 2018 | Loughborough, Velká Británie | Futures | tvrdý | Frederik Nielsen | Luke Johnson Jack Findel-Hawkins |
6–4, 6–1 |
17. | březen 2018 | Ramat ha-Šaron, Izrael | Futures | tvrdý | Patrik Niklas-Salminen | Marat Děvjaťarov Volodymyr Užylovskyj |
6–3, 6–2 |
18. | květen 2018 | Wu-chan, Čína | Futures | tvrdý | Patrik Niklas-Salminen | Šintaró Imai Juta Šimizu |
6–1, 6–7(5-7), [10–4] |
19. | květen 2018 | Lu-an, Čína | Futures | tvrdý | Patrik Niklas-Salminen | Kao Sin Tche Ž'-ke-le |
6–2, 6–3 |
2. | červenec 2018 | Båstad, Švédsko | Challenger | antuka | Henri Laaksonen | Zdeněk Kolář Goncalo Oliveira |
6–4, 6–3 |
20. | září 2018 | Schlieren, Švýcarsko | Futures | antuka | Patrik Niklas-Salminen | David Škoch Petr Nouza |
6–3, 6–1 |
3. | listopad 2018 | Charlottesville, Spojené státy | Challenger | tvrdý | Henri Laaksonen | Tošihide Macui Frederik Nielsen |
6–3, 6–4 |
4. | červenec 2019 | Amersfoort, Nizozemsko | Challenger | antuka | Emil Ruusuvuori | Jesper De Jong Ryan Nijboer |
6–3, 6–4 |
5. | říjen 2019 | Nur-Sultan, Kazachstán | Challenger | tvrdý | Illja Marčenko | Szymon Walków Karol Drzewiecki |
6–4, 6–4 |
6. | listopad 2019 | Playford, Austrálie | Challenger | tvrdý | Patrik Niklas-Salminen | Ruben Gonzales Evan King |
6–4, 6–7(4–7), [10–7] |
7. | únor 2020 | Burnie, Austrálie | Challenger | tvrdý | Sem Verbeek | Luca Margaroli Andrea Vavassori |
7–6(7–5), 7–6(7–4) |
8. | říjen 2020 | Biella, Itálie | Challenger | antuka | Szymon Walków | Lloyd Glasspool Alex Lawson |
7–5, 6–3 |
9. | listopad 2020 | Bratislava, Slovensko | Challenger | tvrdý | Emil Ruusuvuori | Lukáš Klein Alex Molčan |
6–4, 6–3 |
10. | únor 2021 | Las Palmas, Španělsko | Challenger | antuka | Lloyd Glasspool | Kimmer Coppejans Sergio Martos Gomes |
7–5, 6–1 |
11. | říjen 2021 | Barcelona, Španělsko | Challenger | antuka | Roman Jebavý | Nuno Borges Francisco Cabral |
6-4, 6-3 |
12. | listopad 2021 | Roanne, Francie | Challenger | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool | Romain Arneodo Albano Olivetti |
7–6(7–5), 6–7(5–7), [12–10] |
13. | listopad 2021 | Bari, Itálie | Challenger | tvrdý | Lloyd Glasspool | Andrea Vavassori David Vega Hernández |
6–3, 6–0 |
14. | květen 2023 | Bordeaux, Francie | Challenger | antuka | Lloyd Glasspool | Sadio Doumbia Fabien Reboul |
6–4, 6–2 |
15. | duben 2024 | Madrid, Španělsko | Challenger | tvrdý (h) | Henry Patten | Guido Andreozzi Miguel Ángel Reyes-Varela |
7–5, 7–6(7–1) |
16. | květen 2024 | Turín, Itálie | Challenger | antuka | Henry Patten | Andreas Mies Neal Skupski |
6–3, 6–3 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harri Heliövaara na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Harri Heliövaara na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 29. dubna 2024
- ↑ a b c Harri Heliövaara na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. dubna 2024
- ↑ a b Harri Heliövaara | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harri Heliövaara na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 29. dubna 2024
- ↑ AUSTRALIAN OPEN BOYS DOUBLES. Mirror [online]. 2007-01-27 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harri Heliövaara | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lloyd Glasspool & Harri Heliovaara Claim Maiden ATP Tour Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-14 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harri Heliovaara & Henry Patten save 3 CPs, win Wimbledon title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Harri Heliövaara na Wikimedia Commons
- Harri Heliövaara na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Harri Heliövaara na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Harri Heliövaara na stránkách Davis Cupu (anglicky)