Ajsám Kúreší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Aisam-ul-Haq Qureshi)
Ajsám Kúreší
Ajsám Kúreší ve Wimbledonu 2016
Ajsám Kúreší ve Wimbledonu 2016
PřezdívkaSomi[1]
StátPákistánPákistán Pákistán
Datum narození17. března 1980 (44 let)
Místo narozeníLáhaur, Pákistán
BydlištěLáhaur, Pákistán
Výška183 cm[2]
Hmotnost83 kg[2]
Profesionál od1998[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek3 697 691 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů34–29
Tituly0 ATP, 1 challenger, 15 ITF
Nejvyšší umístění125. místo (10. prosince 2007)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2002)
Wimbledon2. kolo (2007)
US Open1. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů389–347
Tituly18 ATP, 29 challengerů, 17 ITF
Nejvyšší umístění8. místo (6. června 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018)
French Opensemifinále (2012)
Wimbledončtvrtfinále (2010)
US Openfinále (2010)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2012, 2014, 2022)
French Opensemifinále (2013, 2019)
Wimbledonsemifinále (2014, 2016)
US Openfinále (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230421a21. dubna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ajsám Kúreší (paňdžábsky, urdsky: اعصام الحق قریشی, anglicky: Aisam-ul-Haq Qureshi, * 17. března 1980 Láhaur) je pákistánský profesionální tenista, deblový specialista. Na grandslamovém US Open 2010 si zahrál dvě finále, v mužské čtyřhře s Rohanem Bopannou a ve smíšené soutěži po boku Květy Peschkeové. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour osmnáct deblových turnajů včetně Paris Masters 2011 a Miami Masters 2013. Na challengerech ATPokruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a čtyřicet šest ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2007 na 125. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2011 na 8. místě. Trénuje Jásir Chán. Dříve tuto roli plnili Robert Davis, Jalil Chán či Abid Ali Akbar.[2]

V pákistánském daviscupovém týmu debutoval v roce 1998 láhaurským finálovým kolem 2. skupiny asijsko-oceánské zóny o postup proti Thajsku, v němž vyhrál úvodní dvouhru, následnou čtyřhru a prohrál druhý singl se Srichaphanem až 10–12 v páté sadě. Pákistánci postoupili do 1. skupiny po výhře 3:2 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil ke čtyřiceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 40–22 ve dvouhře a 28–11 ve čtyřhře.[4]

Z Islámských her solidarity 2005 v Mekce si odvezl tři zlaté medaile, ve dvouhře, čtyřhře i mixu. Na Jihoasijských hrách 2016 v Guváhátí vyhrál singlovou soutěž a skončil třetí ve smíšené čtyřhře.[1]

V letech 2002 a 2010 jej Asociace tenisových profesionálů, vždy se spoluhráči, ocenila jako Humanitáře roku – Cenou Arthura Ashe za lidský čin, poprvé s Amirem Hadadem a podruhé s Rohanem Bopannou. Roku 2010 také obdržel ocenění „Champion of Peace“ (Mistra míru) od monackého Peace and Sport World Forum. Již v roce 2003 byl finalistou v nominaci na Cenu Anny Frankové za projev morální odvahy.[1]

Soukromý život a juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1980 v paňdžábské metropoli Láhauru do rodiny podnikatele Ihtshama-ul-Haka a Nosheen Ihtshamové, která byla pákistánskou tenisovou jedničkou. Má bratra Zaina a sestru Šizu Hassanovou. V dětství se věnoval plavání a kriketu. S tenisem začal relativně pozdě, ve dvanácti letech. Jeho prvním trenérem se v Model Townu stal děd z matčiny strany Khawaja Iftikhar Ahmed, profesionální tenista Britské Indie a desetinásobný národní mistr.[1]

Absolvoval Paňdžábskou univerzitu v rodném Láhauru. Během prvních vln koronavirové pandemie, probíhajících od roku 2020, poskytl tisíci pákistánských rodin v nouzi příděly potravinových a hygienických balení. Plynně hovoří paňdžábsky, urdsky a anglicky. Za preferovaný uvedl travnatý povrch a jako silný silný úder bekhendový volej.[1]

V šestnácti letech obdržel dvouleté stipendium od Mezinárodní tenisové federace. Stal se juniorským šampionem Pákistánu a v juniorském tenise vyhrál mexický Casablanca Cup i LTA International Junior Championships 1998 v Roehamptonu, areálu wimbledonské kvalifikace, kde porazil Oliviera Rochuse, Andyho Rama a ve finále Taylora Denta. Na posledním juniorském turnaji, ósackém World Super Junior Championships, zdolal v říjnu 1998 Andyho Roddicka, než jej v semifinále vyřadil Ladislav Chramosta. Na singlovém juniorském žebříčku ITF figuroval nejvýše v prosinci 1998 na 11. místě.[3]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2010 US Open tvrdý Indie Rohan Bopanna USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 6–7(4–7)

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2010 US Open tvrdý Česko Květa Peschkeová USA Liezel Huberová
USA Bob Bryan
4–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 42 (18–24)[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před / od 2009)
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (2–1)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (2–3)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (14–19)
Finále dle povrchu
Tvrdý (10–14)
Antuka (3–9)
Tráva (5–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 24. září 2007 Bombaj, Indie tvrdý Indie Rohan Bopanna Švédsko Robert Lindstedt
Finsko Jarkko Nieminen
6–7(3–7), 6–7(5–7)
Finalista 2. 13. července 2008 Newport, Spojené státy tráva Indie Rohan Bopanna USA Mardy Fish
USA John Isner
4–6, 6–7(1–7)
Vítěz 1. 7. února 2010 Johannesburg, Jihoafrická republika tvrdý Indie Rohan Bopanna Slovensko Karol Beck
Izrael Harel Levy
2–6, 6–3, [10–5]
Finalista 3. 11. dubna 2010 Casablanca, Maroko antuka Indie Rohan Bopanna Švédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
2–6, 6–3, [7–10]
Finalista 4. 22. května 2010 Nice, Francie antuka Indie Rohan Bopanna Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
6–1, 3–6, [5–10]
Finalista 5. 28. srpna 2010 New Haven, Spojené státy tvrdý Indie Rohan Bopanna Švédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
4–6, 5–7
Finalista 6. 11. září 2010 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Indie Rohan Bopanna USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7, 6–7
Finalista 7. 28. září 2010 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Indie Rohan Bopanna Itálie Daniele Bracciali
Itálie Potito Starace
6–7, 6–7
Vítěz 2. 12. června 2011 Halle, Německo tráva Indie Rohan Bopanna Nizozemsko Robin Haase
Kanada Milos Raonic
7–6(8), 3–6, [11–9]
Vítěz 3. říjen 2011 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Rakousko Oliver Marach Německo Michael Kohlmann
Německo Alexander Waske
7–6(7–4), 7–6(7–5)
Vítěz 4. 23. října 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Indie Rohan Bopanna Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
6–1, 6–3
Vítěz 5. 13. listopadu 2011 Paříž, Francie tvrdý (h) Indie Rohan Bopanna Francie Julien Benneteau
Francie Nicolas Mahut
6–2, 6–4
Vítěz 6. květen 2012 Estoril, Portugalsko antuka Nizozemsko Jean-Julien Rojer Rakousko Julian Knowle
Španělsko David Marrero
7–5, 7–5
Vítěz 7. červen 2012 Halle, Německo (2) tráva Nizozemsko Jean-Julien Rojer Filipíny Treat Conrad Huey
USA Scott Lipsky
6–3, 6–4
Finalista 8. listopad 2012 Paříž, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Jean-Julien Rojer Indie Maheš Bhúpatí
Indie Rohan Bopanna
6–7(6–8), 3–6
Finalista 9. únor 2013 Marseille, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Jean-Julien Rojer Indie Rohan Bopanna
Spojené království Colin Fleming
4–6, 6–7(3–7)
Vítěz 8. březen 2013 Miami, Spojené státy tvrdý Nizozemsko Jean-Julien Rojer Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–4, 6–1
Finalista 10. květen 2013 Estoril, Portugalsko antuka Nizozemsko Jean-Julien Rojer Mexiko Santiago González
USA Scott Lipsky
3–6, 6–4, [7–10]
Vítěz 9. říjen 2013 Stockholm, Švédsko (2) tvrdý (h) Nizozemsko Jean-Julien Rojer Švédsko Jonas Björkman
Švédsko Robert Lindstedt
6–2, 6–2
Finalista 11. leden 2014 Sydney, Austrálie tvrdý Indie Rohan Bopanna Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
6–7(3–7), 6–7(3–7)
Vítěz 10. březen 2014 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Indie Rohan Bopanna Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
6–4, 6–3
Finalista 12. květen 2014 Nice, Francie antuka Indie Rohan Bopanna Slovensko Martin Kližan
Rakousko Philipp Oswald
2–6, 0–6
Finalista 13. únor 2015 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Srbsko Nenad Zimonjić Indie Rohan Bopanna
Kanada Daniel Nestor
4–6, 1–6
Vítěz 11. červenec 2015 Newport, Spojené státy tráva Spojené království Jonathan Marray USA Nicholas Monroe
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 6–3, [10–8]
Finalista 14. srpen 2015 Gstaad, Švýcarsko antuka Rakousko Oliver Marach Bělorusko Aleksandr Buryj
Uzbekistán Denis Istomin
6–3, 2–6, [5–10]
Finalista 15. duben 2016 Marrákéš, Maroko antuka Chorvatsko Marin Draganja Argentina Guillermo Durán
Argentina Máximo González
2–6, 6–3, [6–10]
Finalista 16. červenec 2016 Hamburk, Německo antuka Kanada Daniel Nestor Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
5–7, 3–6
Vítěz 12. leden 2017 Auckland, Nový Zéland tvrdý Polsko Marcin Matkowski Izrael Jonatan Erlich
USA Scott Lipsky
1–6, 6–2, [10–3]
Vítěz 13. duben 2017 Barcelona, Španělsko antuka Rumunsko Florin Mergea Německo Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya
6–4, 6–3
Vítěz 14. červen 2017 Antalya, Turecko tráva Švédsko Robert Lindstedt Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
7–5, 4–1skreč
Vítěz 15. červenec 2017 Newport, Spojené státy (2) tráva USA Rajeev Ram Austrálie Matt Reid
Austrálie John-Patrick Smith
6–4, 4–6, [10–7]
Vítěz 16. říjen 2017 Čcheng-tu, Čína tvrdý Izrael Jonatan Erlich Nový Zéland Marcus Daniell
Brazílie Marcelo Demoliner
6–3, 7–6(7–3)
Finalista 17. říjen 2017 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Nizozemsko Jean-Julien Rojer Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–7(6–8), [4–10]
Finalista 18. duben 2018 Barcelona, Španělsko antuka Nizozemsko Jean-Julien Rojer Španělsko Feliciano López
Španělsko Marc López
6–7(5–7), 4–6
Finalista 19. únor 2019 New York, Spojené státy tvrdý (h) Mexiko Santiago González Německo Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
4–6, 5–7
Vítěz 17. duben 2019 Houston, Spojené státy antuka Mexiko Santiago González Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 6–4, [10–6]
Finalista 20. únor 2020 Montpellier, Francie tvrdý (h) Spojené království Dominic Inglot Srbsko Nikola Ćaćić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 7–6(7–4), [4–10]
Vítěz 18. únor 2020 New York, Spojené státy tvrdý (h) Spojené království Dominic Inglot USA Steve Johnson
USA Reilly Opelka
7–6(7–5), 7–6(8–6)
Finalista 21. květen 2021 Parma, Itálie antuka Rakousko Oliver Marach Itálie Simone Bolelli
Argentina Máximo González
3–6, 3–6
Finalista 22. listopad 2021 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Nizozemsko Jean-Julien Rojer Mexiko Santiago González
Argentina Andrés Molteni
2–6, 2–6
Finalista 23. leden 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý Kazachstán Oleksandr Nedověsov Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
4–6, 4–6
Finalista 24. únor 2022 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Kazachstán Oleksandr Nedověsov Salvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
2–6, 7–6(7–5), [4–10]

Tituly na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (1 D; 19 Č)

Dvouhra (1 titul)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 1. prosince 2007 Nové Dillí, Indie tvrdý Jižní Korea An Čae-sung 7–5, 6–4

Čtyřhra (29 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 5. srpna 2000 Wrexham, Velká Británie tvrdý Itálie Daniele Bracciali Spojené království Miles Maclagan
Spojené království Andrew Richardson
6–4, 6–2
2. 10. prosince 2000 Praha, Česko tvrdý (h) Dánsko Kristian Pless Švýcarsko Ivo Heuberger
Finsko Ville Liukko
6–4, 6–4
3. 7. října 2001 Buchara, Uzbekistán tvrdý Nizozemsko Rogier Wassen Kazachstán Alexej Kedrjuk
Bělorusko Alexandr Švec
6–2, 6–4
4. 9. prosince 2001 Bangkok, Thajsko tvrdý Česko Jaroslav Levinský Austrálie Jaymon Crabb
Austrálie Peter Luczak
6–3, 6–7(7–5), 7–6(7–5)
5. 14. července 2002 Bristol, Velká Británie tráva Srbsko Dejan Petrović Itálie Daniele Bracciali
Itálie Gianluca Pozzi
6–3, 6–2
6. 21. července 2002 Manchester, Velká Británie tráva Slovensko Karol Beck Hongkong John Hui
Austrálie Anthony Ross
6–3, 7–6(7–2)
7. 28. července 2002 Hilversum, Nizozemsko antuka Itálie Stefano Pescosolido Hongkong John Hui
Austrálie Anthony Ross
7–6(7–4), 6–0
8. 17. května 2003 Fergana, Uzbekistán tvrdý Jižní Afrika Justin Bower Kazachstán Alexej Kedrjuk
Ukrajina Orest Tereščuk
3–6, 7–6(7–0), 6–4
9. 3. srpna 2003 Denver, Spojené státy tvrdý Indie Rohan Bopanna Brazílie Josh Goffi
USA Jason Marshall
4–6, 6–3, 6–4
10. 4. dubna 2004 Salinas, Ekvádor tvrdý Argentina Federico Browne Venezuela José de Armas
USA Eric Núñez
6–3, 6–3
11. 26. června 2004 Andorra la Vella, Andorra tvrdý Lucembursko Gilles Müller Mexiko Santiago González
Mexiko Alejandro Hernández
6–3, 7–5
12. 14. srpna 2005 Pamplona, Španělsko tvrdý Chorvatsko Lovro Zovko Spojené království James Auckland
Spojené království Daniel Kiernan
2–6, 6–3, 6–4
13. 22. července 2007 Manchester, Velká Británie tráva Indie Rohan Bopanna Nizozemsko Jesse Huta Galung
Švédsko Michael Ryderstedt
4–6, 6–3, [10–5]
14. 28. července 2007 Nottingham, Velká Británie tráva Indie Rohan Bopanna Indie Mustafa Ghouse
Spojené království Joshua Goodall
6–3, 7–6(7–5)
15. 5. srpna 2007 Segovia, Španělsko tvrdý Indie Rohan Bopanna Švýcarsko Michel Kratochvil
Lucembursko Gilles Müller
7–6(10–8), 6–3
16. 19. srpna 2007 Bronx, Spojené státy tvrdý Indie Rohan Bopanna USA Alberto Francis
USA Phillip King
6–3, 2–6, [10–5]
17. 27. října 2007 Barnstaple, Velká Británie tvrdý (h) Dánsko Frederik Nielsen Nizozemsko Jasper Smit
Nizozemsko Martijn van Haasteren
6–2, 6–7(4–7), [10–2]
18. 6. července 2008 Dublin, Irsko koberec (h) Indie Prakaš Amritráž Spojené království Jonathan Marray
Dánsko Frederik Nielsen
6–3, 7–6(8–6)
19. 3. srpna 2008 Belo Horizonte, Brazílie tvrdý Mexiko Santiago González Brazílie Daniel Silva
Brazílie Caio Zampieri
6–3, 7–6(7–3)
20. 30. listopadu 2008 Tojota, Japonsko tvrdý (h) Dánsko Frederik Nielsen Čínská Tchaj-pej Tchi Čchen
Polsko Grzegorz Panfil
7–5, 6–3
21. 15. března 2009 Kjóto, Japonsko koberec (h) Rakousko Martin Slanar Japonsko Tacuma Itó
Japonsko Takao Suzuki
6–7(7–9), 7–6(7–3), [10–6]
22. 29. března 2009 Nakhon Ratčasima, Thajsko tvrdý Indie Rohan Bopanna Thajsko Sančai Ratiwatana
Thajsko Sončat Ratiwatana
6–3, 6–7(7–5), [10–5]
23. 15. listopadu 2009 Cáchy, Německo koberec (h) Indie Rohan Bopanna Německo Philipp Marx
Slovensko Igor Zelenay
6–4, 7–6(8–6)
24. 29. listopadu 2009 Helsinky, Finsko tvrdý (h) Indie Rohan Bopanna Finsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
6–2, 7–6(9–7)
25. květen 2015 Aix-en-Provence, Francie antuka Nizozemsko Robin Haase USA Nicholas Monroe
Nový Zéland Artem Sitak
6–1, 6–2
26. březen 2016 Irving, Spojené státy tvrdý USA Nicholas Monroe Austrálie Chris Guccione
Brazílie André Sá
6–2, 5–7, [10–4]
27. červen 2017 Surbiton, Velká Británie tráva Nový Zéland Marcus Daniell Filipíny Treat Conrad Huey
USA Denis Kudla
6–3, 7–6(7–0)
28. červen 2019 Nottingham, Velká Británie tráva Mexiko Santiago González Čína Kung Mao-sin
Čína Čang Ce
4–6, 7–6(7–5), [10–5]
29. červen 2019 Ilkley, Velká Británie tráva Mexiko Santiago González Nový Zéland Marcus Daniell
Indie Leander Paes
6–3, 6–4

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 20162022
Pořadí 776. 367. 261. 251. 265. 493. 199. 450. 417. 148. 221. 636. 1199.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1000. 365. 211. 170. 102. 187. 136. 168. 365. 100. 85. 59. 18. 9. 14. 15. 34. 37. 40. 31. 47. 52. 50. 50. 64.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Aisam-ul-Haq Qureshi | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Ajsám Kúreší na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230421a21. dubna 2023
  3. a b Ajsám Kúreší na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230421a21. dubna 2023
  4. Ajsám Kúreší na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230421a21. dubna 2023

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]