2010–2019

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
2000–2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020–2029


Roky 2010–2019 jsou souhrnně zvané 10. léta 21. století, jsou to roky arabského jara, další politické transformace České republiky, prohlubování evropské integrace, pokračující digitalizace částí lidského života, konce ekonomické krize z roku 2008. Relevantní informace o společnosti v ČR přináší sčítání lidu z roku 2011

Politika v ČR[editovat | editovat zdroj]

Proměny politického prostředí[editovat | editovat zdroj]

V politickém prostředí byly patrné otřesy v dosavadním stranickém systému České republiky, takzvaná kroužkovací revoluce a nárůst voličské obliby podnikatelských stran a hnutí, tedy VV Víta Bárty, Ano 2011 Andreje Babiše a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Tato uskupení jsou nazývána populistickými, výraznou částí jejich programu bývá boj s korupcí, reforma státu a demokracie. Pozvolný nárůst podpory zaznamenává též pirátské hnutí reprezentované v ČR Českou pirátskou stranou, která jedná s pirátskými stranami ostatních států EU o společném programu pro volby do Evropského parlamentu a ustanovení Evropské pirátské strany.

Tato dekáda také byla dobou vůbec první přímé volby prezidenta České republiky a s ní spojeného návratu Miloše Zemana a nových otázek týkajících se ústavních pravomocí prezidenta a pojetí prezidentské funkce.

Do občanského života byl také významně začleněn internet, politické strany začaly využívat internetové předvolební kampaně a pro občany vznikly nové projekty jako Demagog.cz, Volební kalkulačka, Mapování.cz, Politické finance.cz atd.

Pro Česko novou internetovou a politickou zkušeností byly též hacktivistické akce skupiny Anonymous.

Mediálně známými organizacemi a iniciativami se stávají například Rekonstrukce státu či Nadační fond proti korupci Karla Janečka.

Česko zažilo též souběh funkcí dvou policejních prezidentů.

Sobotkova vláda ustavená v roce 2014 do budoucna slíbila profesionalizaci státní správy novelou zákona o státní službě.

Kriminální kauzy v politice[editovat | editovat zdroj]

Dalším trendem české politiky je zvýšená míra soudních procesů a stíhání politiků související s údajným uvolněním rukou policie a reformou oslabení zákona o poslanecké imunitě na dobu výkonu mandátu. Významnými a mediálně nejzaznamenanějšími procesy (většinou zatím[kdy?] bez pravomocného rozsudku) byly:

  1. kauza poslance a hejtmana Davida Ratha spojená s korupcí na zámku Buštěhrad,
  2. poslankyně Vlasty Parkanové spojená s údajně předraženými zakázkami na ministerstvu obrany,
  3. případ poslanců Víta Bárty, Jaroslava Škárky, poslankyně Kristýny Kočí a dalších členů Věcí veřejných ve spojení s korupčními půjčkami v této straně,
  4. kauza náměstka Ministerstva práce a sociálních věcí pana Šišky,
  5. kauza premiéra Petra Nečase, ředitelky jeho kanceláře a údajné milenky Jany Nagyové (později Nečasové), poslanců Fuksy, Tluchoře a Šnajdra a podnikatelů Romana Janouška a Ivo Rittiga v souvislosti s výměnou postů v dozorčích radách za odstoupení poslanců z funkce a tak vytvoření možnosti prohlasovat bez nich zákon spojený s důvěrou vládě a v souvislosti s dalším korupčním jednáním. V důsledku této kauzy také padla Nečasova vláda

Evropská integrace[editovat | editovat zdroj]

Noví členové, kandidáti členství EU a další pokroky[editovat | editovat zdroj]

Nové členské státy EU: Chorvatsko (2013).

Udělení statusu kandidátské země Evropské unie: Island (2010), Černá hora (2010) a Srbsko (2012).

Island pozastavil své směřování k členství v EU přerušení přístupových rozhovorů v září roku 2013

Noví členové eurozóny: Estonsko

V ČR Sobotkova vláda slíbila zrušení žádosti o výjimku z Lisabonské smlouvy a přistoupení k fiskálnímu paktu Evropské unie v době shodné k přijmutí Eura pro ČR, což by se mohlo odehrát ještě na konci 10. let.

Britské referendum o členství v EU[editovat | editovat zdroj]

V této dekádě se očekává referendum občanů Velké Británie o setrvání království v Evropské unii. Premiér David Cameron jej slíbil stanovit na rok 2017 v případě, že roku 2015 znovu vyhraje volební souboj o post premiéra, část konzervativců však chce v referendu hlasovat již roku 2014. Pokuď by bylo referendum vypsáno na rok 2017, patrně by tak bylo v jeho první polovině, protože v druhé polovině roku má zrovna Velká Británie předsedat radě EU. Pro pozdější termín referenda uvádí Premiér Cameron ještě argument, že chce předložit k referendu výsledek jednání se zástupci EU v Bruselu, v jehož rámci hodlá získat zpět některé pravomoci a dosáhnout určitých reforem ve fungování osmadvacítky.

Integrace s východními partnery[editovat | editovat zdroj]

Koncem listopadu 2013 se ve Vilniusu konal summit evropské iniciativy Východního partnerství. Očekávalo se na něm podepsání smluv o volném obchodu a asociačních dohod zavazující signatáře k justičním, politickým, protikorupčním a ekonomickým reformám. Podepsat je měli Arménie, Ukrajina, Gruzie a Moldávie. Arménie a Ukrajina od podpisu údajně pod diplomatickým vlivem Ruska a Vladimira Putina odstoupili. Na Ukrajině tento krok odstartoval vlnu protestů, mířených pro podporu evropského směřování Ukrajiny a opozice a následně celkově i proti vládě a prezidentovi. Mezi protestujícími se nachází rozličné skupiny věkové i politické. Pro protesty se vžil název Euromajdan. Krize vyústila k Ruskému vojenskému ovládnutí poloostrova Krym a k jeho mezinárodním společenstvím neuznanému připojení k Ruské federaci.

Významná témata evropské politiky[editovat | editovat zdroj]

Mezi výrazná a mediálně známá témata desetiletí v evropské politice počítáme řešení dluhové krize v eurozóně a dluhové krize v Řecku, fiskální pakt EU, Evropský stabilizační mechanismus, aféry odposlechů Evropských občanů a některých Evropských politiků tajnými zpravodajskými službami USA, Energetická koncepce EU a řešení Ukrajinské krize.

Separatistická hnutí[editovat | editovat zdroj]

V září roku 2014 se uskutečnilo britskou vládou uznané závazné referendum Skotů o vystoupení ze Spojeného království a vzniku samostatného Skotska nadále s britskou královnou jako hlavou státu. Obyvatelé Skotska v tomto referendu samostatnost odmítli.

V listopadu se také očekává Katalánské referendum o nezávislosti na Španělsku, podpořené Katalánským parlamentem ale neuznané Španělskou vládou a parlamentem.

Světové tendence a události[editovat | editovat zdroj]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Ve světě pak začala v úvodu tzv. arabským jarem, rozšířením využití měny Bitcoin a v roce 2013 zaznamenala začátek éry nového papeže, jenž si dal jméno František. V USA je prezidentem znovu zvolený Barack Obama a jeho mandát by měl řádně skončit až roku 2017, spolkovou kancléřkou Německa je Angela Merkelová, vítězka třetích voleb v řadě přičemž další volby se očekávají též roku 2017. V Turecku se roku 2013 odehrály velké politické protesty proti vládě premiéra Erdogana vzrostlé původně z protestu proti plánu pokácet stromy v parku Gezi v Istanbulu.

V Sýrii se odehrávala občanská válka, v reakci na chemické útoky provedené pravděpodobně režimem Bašára Assada zvažovaly západní státy a USA v jejich čele vojenskou intervenci, ke které nakonec nedošlo. 3. ledna 2014 byl východ Sýrie a západ Iráku spojen pod nadvládou hnutí zvaného Islámský stát. Válka v Sýrii významně přispěla k vytvoření Evropské migrační krize.

Na přelomu let 2013 a 2014 se odehrála na Ukrajině zatím nejdrastičtější politická krize v dějinách postsovětské Ukrajiny a posléze připojení poloostrova Krym k Rusku. Jedním z možných a mediálně často zmiňovaných vyústění této krize je izolace Ruské federace od západního světa podobně jako v době studené války a s tím související rychlejší nástup amerického břidličného plynu a této technologii na světový trh.

Technické trendy a vynálezy[editovat | editovat zdroj]

V oboru technologií dále roste význam 3D tiskáren, které jsou čím dál častěji využívány v medicíně. Byl vytvořen soubor pro implantát ruky vytisknutelný doma či také pro tisk součástek funkční střelné zbraně, což vyvolalo debatu ohledně střetu zákona o zbraních a práva na volné šíření informací.

Jsou vyvíjeny technologie počítačových brýlí, například google glass a obdobné oční čočky, či jiné, schopné měřit nitrooční tlak a uvolňovat kapky do očí či využívat zoom, a dále ohebné dotykové displaye a z nich vytvořené oděvy.

Byl vytvořen ultra lehký elektrický obvod o tloušťce dvou mikrometrů a váze tři gramy na čtvereční metr, počítá se s využitím této technologie v medicíně v konstrukci umělých končetin a ústního ovladače pro ochrnuté ovládající jazyk.

Byla vyvinuta metoda digitální pitvy, která nepoškozuje tělo pacienta, první digitální pitevny se otevírají ve Velké Británii, následují je další v Malajsii, na Středním východě a v Latinské Americe.

Začíná se využívání dronů v komerční sféře, především pro dopravu zboží, k většímu rozšíření tohoto jejich využití se očekává a je třeba uvolnění leteckého prostoru nad USA pro tyto účely. Průkopníky této přepravy zboží jsou firmy Amazon a australská Zookal

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 se konaly Zimní olympijské hry ve Vancouveru, v roce 2012 Letní olympijské hry v Londýně, v roce 2014 zimní Zimní olympijské hry v ruské Soči v době ukrajinských protestů Euromajdan a v roce 2016 Letní olympijské hry v Riu de Janeiru.

V roce 2018 by se měly konat Zimní olympijské hry v Pchjongčchangu.

Hlavy států a političtí lídři[editovat | editovat zdroj]

Úmrtí v Česku i ve světě[editovat | editovat zdroj]

10. léta přinesly v České republice úmrtí prvního prezidenta České republiky Václava Havla, Jiřího Dientsbiera, Ivana Martina Jirouse a některých dalších výrazných osobností spojovaných s československou „sametovou revolucí“ dále například Zdeňka Milera, Ivety Bartošové a dalších, jinde ve světě dále pak Margaret Thatcherové, Kim Čong-ila, Lecha Kaczyńského, Huga Cháveze, Nelsona Mandely, Ariela Šarona, Wangari Maathai, Usáma bin Ládina, Hasana Lakise a Muammara Kaddáfího v souvislosti s arabským jarem a vítězstvím povstalců v Libyi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Martin Janda. Elektrický obvod lehčí než ptačí peří. 21. století. listopad 2013, roč. 2013, čís. 11, s. 10. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/252909-za-par-let-vam-muze-balik-dorucit-bezpilotni-letadylko/

http://evropske-hodnoty.blog.ihned.cz/c1-61330000-summit-evropske-iniciativy-vychodniho-partnerstvi-ve-vilniusu-na-vychode-svita-proc-se-nikdo-nediva

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/249672-o-referendu-k-setrvani-v-eu-bude-britsky-parlament-znovu-jednat-za-14-dnu/http://www.youtube.com/watch?v=COj435t1CXc

http://www.wearabletechworld.com/topics/wearable-tech/articles/327275-touchscreen-clothing-the-near-future.htm

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/251977-nezavisle-skotsko-kralovna-a-libra-zustanou-jaderne-zbrane-ale-nechce/

/http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/258576-referendum-o-nezavislosti-podporil-i-katalansky-parlament/