Česká Třebová (nádraží)
| Česká Třebová | |
|---|---|
 Pohled na nádražní budovu | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický |
| Město | Česká Třebová |
| Souřadnice | 49°53′48,01″ s. š., 16°26′51″ v. d. |
  Česká Třebová | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 539130 |
| Tratě | Praha – Česká Třebová, Brno – Česká Třebová, Česká Třebová – Přerov |
| Nadmořská výška | 385 m n. m. |
| V provozu od | 1845 |
| Dopravní koleje | 8 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (8) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobus |
| Služby ve stanici |                  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Česká Třebová je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji na adrese náměstí Jana Pernera 579.
Samotná stanice je významným železničním uzlem v rámci České republiky i střední Evropy co se týče vedených železničních tratí, rozlohou stanice i výkonností.
Koncem roku 2024 započne rozsáhlá přestavba železničního uzlu v režii Správy železnic; etapizované práce zaberou 5 a půl roku.[1][2]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Do stanice jsou zaústěny tři dvoukolejné elektrizované celostátní dráhy, které jsou součástí tuzemských tranzitních železničních koridorů i mezinárodně důležitých koridorů:
Všechny tyto zmíněné železniční tratě jsou součástí transevropské dopravní sítě TEN-T, tedy nejdůležitějších dopravních cest Evropy. Českou Třebovou prochází první, druhý a třetí tranzitní železniční koridor z celkových čtyř.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice vznikla výstavbou Olomoucko-pražské dráhy, která byla zprovozněna v roce 1845. V roce 1849 byla do stanice přivedena železniční trať z Brna přes Svitavy. Česká Třebová se tak už v té době stala jedním z prvních významných železničních uzlů na českém území (vedle Břeclavi a Přerova, dříve než Praha).[3]
Přeprava[editovat | editovat zdroj]
V České Třebové zastavuje většina vlakových spojů včetně vlaků vyšší kvality a některých mezinárodních expresů Českých drah. Zastavují zde osobní vlaky (Os), spěšné vlaky (Sp), rychlíky (R), vybrané vlaky EuroCity (EC) a InterCity (IC) a část spojů soukromého dopravce RegioJet.
Vyjíždějí odtud i vlaky pokračující z Třebovice v Čechách po regionální trati do Moravské Třebové a z Rudoltic v Čechách po regionální trati do Lanškrouna.
V České Třebové dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě. Sídlí zde středisko údržby vozidel Oblastní centra údržby střed Českých drah, provozovna firmy CZ LOKO, která je privatizovaným závodem někdejších Železničních opraven a strojíren a firma Elektrizace železnic Praha.
Nádražní budova[editovat | editovat zdroj]
Budova nynějšího osobního nádraží byla dokončena v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla v několika etapách rekonstruována. Komplex je označen jako Terminál Jana Pernera. Ve vstupní hale nádraží se nacházejí fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové charakterizující město v minulosti i v současnosti.
Přednádraží[editovat | editovat zdroj]
V roce 2010 byla dokončena velká přestavba přednádražního prostoru – výstavba přestupního terminálu na autobusy a velkého podzemního parkoviště;[4] dopravní terminál a náměstí v přednádraží byly pojmenovány po železničním staviteli Janu Pernerovi, kterému byla i postavena socha v tomto prostoru.
V přednádražním prostoru před budovou polikliniky stojí sousoší Sbratření od Karla Pokorného.
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
Správa železnic připravuje modernizaci tohoto rozsáhlého a vytíženého železničního uzlu, včetně osobního i nákladového nádraží. Zahájení stavebních prací je plánováno na počátek roku 2024 a dokončení na konec roku 2029. Modernizací projde kolejiště a železniční svršek, maximální rychlost pro projíždějící vlaky se zvýší ze současných 60 km/h na 80 km/h, rekonstrukce nástupišť a přístupových podchodů na nástupiště pro zajištění bezbariérového přístupu a přístupu pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Dále dojde k instalaci protihlukových stěn v zastavěném území, rekonstrukcí projde trakční vedení a kabelovody a dojde k instalaci elektronického zabezpečovacího zařízení, které umožní dálkové řízení provozu z Centrálního dispečerského pracoviště v Praze.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Socha Jana Pernera
s nádražní budovou -
Osobní pokladny ČD -
Nádražní hala -
Výstup z podchodu do nádražní haly -
Úschovní skříňky na zavazadla -
Přestupní terminál
v přednádraží
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CINKA, Ivan. Významný železniční uzel Česká Třebová čeká modernizace za víc než 10 miliard. Z ekonomiky. Haló noviny. Futura, a.s., 20. březen 2021, roč. 31, čís. 67, s. 6. ISSN 1210-1494.
- ↑ LATISLAV, Radek. Oprava nádraží v České Třebové nabírá skluz, začne až v roce 2024 [online]. iDNES.cz, 2022-06-13 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online.
- ↑ HOSNEDL, Jiří a kol. a kol. Československo A-Z: průvodce na cesty. Kresby Přemysl Pospíšil a Miroslav Rada. 1. vyd. Praha: Olympia, 1978. 660 s. Dostupné online. S. 59–60.
- ↑ Výstavba dopravního terminálu v České Třebové. TÉMA. Orlický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká Třebová na Wikimedia Commons - Detail stanice Česká Třebová na webu ČD
