Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Názvy německých měst (nejen jich)

Po dlouhé době by se komunity chtěl zeptat na názor na názvy článku o hlavně německých měst, jde hlavně pojmenování, jde hlavně o takové případy Olešnice nad Halštrovem, Halštrov (Horní Lužice), Donín (město), a druhé straně máme hodně větších německých měst, která jsou česky a český název je známý. Vím, že jsou různé názory, můj názor je, název města úřední německé jméno (i v Lužici, Lužičtí Srbové jsou tam všude menšinou pod 10%), a v závorce český či lužickosrbský název). Kromě výjimek jako Berlín, Mnichov, Žitava ale těch bude tak do deseti.--Mirek256 23. 11. 2013, 09:23 (UTC)

Česky tam, kde je to zažité, což rozhodně není tak do 10 ale mnohem více. Např. daný Donín. --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 09:34 (UTC)

O zažitosti také bude spor, pro některé je zažitý český název jeho pouhá existence. Zajímavé je, že německá wikipedie se tak nechová. Nemají česká města (myslím kromě čtyř) pod německými názvy. Například německá televize je již jiná záležitost.--Mirek256 23. 11. 2013, 09:48 (UTC)

Německá wp se řídí výzkumem jednoho institutu v Lipsku, který srovnává výskyt názvů měst (nejen českých) v německých médiích a klasifikuje je do tříd. Německá WP zvolila rozhraní 16, tj. je-li rozhraní větší (a výskyt v tom kterém jazyce tedy menší), je to německy, a naopak. Hlavu si s tím lámat nikdo nemusí. -jkb- disk de: 23. 11. 2013, 14:52 (UTC)

Jo, Donín znají nejspíš všechny děti hned po prvním stupni základní školy ... samozřejmě, že ne - to slovo jsem v životě neslyšel a musel jsem si vyhledat, co by to tak mohlo být.--frettie.net (diskuse) 23. 11. 2013, 16:30 (UTC)

To, že nevím, co je to magnetický moment, ještě neznamená, že se nejedná o zažitý název. Vy se asi nezajímáte o dějiny českého státu. Donín byl jeho součástí přes 250 let. Nikde v české odborné literatuře nenarazíte na jméno Dohna. Věřte mi, psal jsem diplomovou práci o Přemyslu I., takže literaturu mám načtenou. Je to tedy očekávaný název. --Silesianus (diskuse) 24. 11. 2013, 09:11 (UTC)

Jsem pro používání úředních německých názvů kromě výjimek u velkých měst (Berlín, Mnichov, Norimberk, Kolín nad Rýnem...). Podobně tak i u polských měst. Jsem rozhodně proti používání lužickosrbských názvů, nejedná se o očekávaný název v Česku. Je to podobné, jako kdybychom slovenské obce s převahou maďarského obyvatelsta uváděli pod maďarským názvem. --Jowe (diskuse) 23. 11. 2013, 15:21 (UTC)

A máme tu vůbec nějaká taková německá města, která tu jsou uvedena pod lužickosrbským názvem? --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 15:30 (UTC)

To nemáme, ale snaha tu byla.-:))--Mirek256 23. 11. 2013, 15:40 (UTC)

Pár vesnic by se tu našlo, Nowa Wjeska, Lejno. --Jowe (diskuse) 23. 11. 2013, 16:05 (UTC)

Asi tak.--frettie.net (diskuse) 23. 11. 2013, 16:30 (UTC)

.To jsem ani nevěděl, já myslel, že vše zmizelo. A když trošku přeskočím, neřekl bych že toto Klášterní voda je německá řeka či říčka.--Mirek256 23. 11. 2013, 16:35 (UTC)

Tak to ani Rýn že... --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 16:45 (UTC)

Nemyslím si, že lze otázku vyřešit plošně, ať už ve prospěch milovníků němčiny (kde to není do očí bijící, tak německé), ani ve prospěch milovníků češtiny (česky vše, co existuje) [, nebo milovníků Lužice (co lze, tak lužickosrbsky)].

Poctivý přístup podle mne řeší takovou otázku případ od případu, podle toho, nakolik je české jméno používané.

U lužickosrbských jmen si myslím, že zatímco u měst je lze obhájit jen těžko (dnes jsou Lužičtí Srbové skutečně malou menšinou), tak v případě nějaké vesničky, na které je vlastně nejzajímavější právě to, že tam stále ještě tvoří významný podíl Lužičtí Srbové, a čtenář se o ní dočte nejčastěji právě v souvislosti s tímto, možná užít lužickosrbský název použít lze. Stejně bych postupoval i u jiných menšin (třeba malé severské národy v Rusku a Kanadě) – pokud je vesnička významná svou menšinovostí, stát menšinový jazyk uznává a existuje oficiální menšinové pojmenování, pak dává smysl ho použít jako hlavní název, pokud se ukazuje, že dobré zdroje ho používají přednostně.--Tchoř (diskuse) 23. 11. 2013, 17:31 (UTC)

Já si myslím, že poctivé by bylo všude jako základní používat originální název (pokud je v latince) s výjimkami na prstech ruky spočítatelnými. Pochopitelně nezapomenout (či dokonce neodstraňovat) přesměrování. Třeba vůbec by mi nevadilo, kdyby Dresden byl na originálním názvu a existovalo (a používalo by se) přesměrování. Takové přejmenovávání (v takové míře), jako máme my se najde jen málokde a pokud, tak to bývají wikipedie frustrovaných národů, nebo takových, kterým hrozí zánik. --Kusurija (diskuse) 23. 11. 2013, 18:15 (UTC)

Tak teď nevím, jestli jsou Francouzi frustrováni, nebo jim hrozí zánik. --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 18:53 (UTC)

Chcete snad tvrdit, že přejmenovávají ve větší (poměrně, nezapomínejte, že mají podstatně větší absolutní počet článků, než my) míře, než my?? A psal jsem bývají, například vietnamština také používá latinku a přejmenovávají v podstatně větší míře, než my, ale to je dáno dost jinou strukturou jazyka. Takže to také nespadá ani pod frustraci ani pod hrozící zánik - když už mne chytáte za slovíčko. ;-) --Kusurija (diskuse) 23. 11. 2013, 21:02 (UTC)

Ano, u německých měst přejmenovávají ve větší míře, srovnatelnou měrou s naší wiki. Např: Cologne, Hambourg, Munich, Brême, Dresde, Francfort-sur-le-Main, Hanovre, Nuremberg, Aix-la-Chapelle (ano, to jsou Cáchy), Augsbourg, Brunswick, Duisbourg, Fribourg-en-Brisgau, Magdebourg... --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 21:14 (UTC)

Souhlas s Tchořem a Silesianem. Diskuse a argumenty odpůrců jsou nekonsistentní a přinášejí další problémy (co je to velké město?, kdo o tom rozhodne?, proč výjimky?) Jen pro zajímavost "Donín" znám ještě z doby své docházky na zš (a to bylo před rokem 1989), a to jsem tam nikdy nebyl a mám to k němu vzdušnou čarou cca 500 km. A nepřejmenujeme pak šlechtický rod "purkrabích z Donína" na "Burggrafen von Dohna"? Asi by to bylo správnější, když byli z té "Dohny", kterou všichni v Česku znají... Používaní "originálních názvů" má svá úskalí, jak o tom svědčí např. článek Vytautas u kterého by asi podle názvu málokdo předpokládal, že se jedná o z české historie dobře známého kandidáta na český trůn. Zajímalo by mne, kdo z Vás ho opravdu pod tímto "originálním" jménem opravdu zná? Protože pod tímto jménem ho nezná ani valná většina (nejen) odborné literatury... --Saltzmann (diskuse) 23. 11. 2013, 23:04 (UTC)

Nějaký Donín mne příliš netrápí, ale jen bych upozornil na to, že užívání českých měst je stále méně časté v běžném současném diskursu. Pokud tedy někdy začne nějaké Dynamo Dohna hrát Bundesligu (žádné Dynamo Dohna nejspíš neexistuje), stane se Dohna/Donín najednou všeobecně sdíleným termínem a může se stát, že se nebude říkat Dynamo Donín, ale Dohna. Tedy - aby bylo jasno, nemluvím teď konkrétně o Dohně nebo Donínu, kde se to téměř jistě nestane, ale o jiných městech, která sice v historických učebnicích mají třeba český název, ale v moderních médiích se už neužívá. Typické příklady: Solnohrad (FC Red Bull Salzburg), méně jednoznačný Štýrský Hradec (Sturm Graz se používá asi tak v 50 %) podobně jako Chemnitzer FC, anebo pravý opak Roztoky (nikdy jsem neslyšel Hansa Roztoky) či Chořov (Ruch Chorzów). Takže můj názor je: Opatrně na to - a nevycházet jen z historických knížek, ty se na věc dívají ryze ze svého pohledu a mají své, ani zdaleka ne obecně sdílené jazykové zvyklosti. Nehledě na to, že vycházejí často z historických okolností, které jsou dávno zcela překonané (kolega Kusurija, který se tu také zapojil, by mohl se svou Žmudí/Žemaitií hodiny vyprávět...) --Okino (diskuse) 24. 11. 2013, 13:26 (UTC)

Koneckonců připomenu (ne)dávnou diskusi o přejmenování At[h]én, i tam jsme se snažili přinést nejrůznější zdroje, ne jen historické publikace, zejména by to měly být zdroje z oblasti (politické) geografie, atlasy a mapy, učebnice zeměpisu, turistické průvodce/katalogy, samozřejmě běžná média atd. --Okino (diskuse) 24. 11. 2013, 13:39 (UTC)

Tak například Solnohrad se nepoužívá snad až na výjimky ani v odborné literatuře. Tam jde spíš o c/z problém. Solnohrad je jednoznačně zastaralý název. Proto by to mělo být posuzováno případ od případu, jak navrhoval Tchoř, podle zažitých názvů, a ne plošně. --Silesianus (diskuse) 24. 11. 2013, 14:12 (UTC)

Francouzský postup u německých měst nelze považovat za přejmenovávání, a ani český postup to není. Názvy jako Cologne (Kolín nad Rýnem) nebo Aix-la-Chapelle (Cáchy) jsou prastaré, pomalu starší než Norimberk. Je to prostě vžitý jazykový zvyk. Ale např. Schweinfurt IMHO "pozměněn" není. Doufám, že nikoho nenapadne toto místní jméno překládat do češtiny. A ani se mu smát. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 12. 2013, 21:05 (UTC)

Tak Svinibrod je taky docela rozšířené. Když jsme od tama měli i kněžnu... --Silesianus (diskuse) 16. 12. 2013, 21:09 (UTC)

a taky máme svinibrodskou zeleň Paul E (diskuse) 5. 1. 2014, 15:31 (UTC)

Česká wikipedie je psána jazykem českým a proto užívá a má užívat české názvy měst, pokud český název v současné češtině existuje. a nejen měst a nejen měst na území spolkové republiky německo. Toť můj jasný a stručný pohled na otázku názvů německých měst a nejen jich. Kdybychom psali wikipedii v němčině, jistě bychom psali Schweinfurt a Aachen a Konstanz. Píšeme v češtině, takže Svinibrod a Cáchy a Kostnice. Píšeme česky. Paul E (diskuse) 5. 1. 2014, 15:31 (UTC)

Jsem pro důsledné používání původních (německých, francouzských, anglických, italských, atd.) názvů a použití přesměrování, pokud je založen článek s českým názvem. Jinak vznikne zmatek nebo bude třeba úplně zbytečně přejmenovat názvy už založených článků, jako Salon des Indépendants, Biennale di Venezia, University of California, Berkeley, atd.--NoJin (diskuse) 5. 1. 2014, 17:43 (UTC)

Řeč je o zeměpisných názvech, zejména německých. tedy NoJinův příspěvěk je jako reakce na předchozí trochu mimoběžný. Budeme li psát název institucí v tolika jazycích, tak to teprve bude zmatek, Například Karlova universita a orignálně latinsky Universitas Carolina a současně anglicky Charles Unversity (jako na anglické wikipedii a v mnoha originalnich textech dnes psaných angličtinou) a francouzsky Université Charles (jako na francouzské wikipedii) a německy Karls-Universität (jako německá wikipedia) a italsky Università Carolina (jako na italské wikipedii) a zcela mezinárodně esperantem Universitato de Karolo.... Zůstaňme u češtiny, pokud český název existuje. jsme česky psaná wikipedie. Paul E (diskuse) 5. 1. 2014, 20:00 (UTC)

Jsem pro používání českých názvů, kde existují. Nebo snad chcete psát Paris míto Paříž?--Chalupa (diskuse) 5. 1. 2014, 20:58 (UTC)

Určitě ne, Paříž je velmi zažité, ale kromě těchto případů, tam kde to není tak známé, bych volil originál. Rozumně to dělají Němci, kteří by mohli třeba všechny vesnice a města ve Slezsku, bývalém východním Prusku nebo v Sudetech mít pod německými názvy, protože dříve tam Němci žili, názvy jsou známé a zažité, Přesto to oni tak nedělají, viz třeba https://de.wikipedia.org/wiki/Radk%C3%B3w Postupoval bych stejně.--Don Pedro (diskuse) 5. 1. 2014, 21:08 (UTC)

A co je nám do Němců? Proč si nevzít příklad třeba od Francouzů? --Silesianus (diskuse) 5. 1. 2014, 21:10 (UTC)

Němci někdy volí místní názvy, někdy německé.--Tchoř (diskuse) 5. 1. 2014, 23:22 (UTC)

Ano, Tchoři, jenže Lemberg je zhruba na úrovni Breslau nebo Mnichova či Drážďan. Proti tomu nic nemám. Já jsem dával příklady tisíců malých měst a vesnic, kdy ačkoliv je německý název jasný a zažitý, protože tam dřív Němci žili ve většině nebo to dokonce patřilo pod Německo, přesto úvádějí název současný a německý až potom v závorce. Stejně bych to dělal já u názvů méně zažitých, tím tuplem, že tam nikdy nežila česká většina.--Don Pedro (diskuse) 6. 1. 2014, 00:12 (UTC)

Ne, německé projekty volí německé názvy i u menších měst (Prag, Pilsen, Karlsbad, voy:Karlsbad,Marienbad, voy:Marienbad), jsou-li dostatečně zažité. Pokud po nich ani rakouský pes neštěkne, volí původní (Pressburg, Ostrau, Tachau, Kuttenplan). --YjM | _d^p 7. 1. 2014, 15:39 (UTC)

Protože české ekvivalenty formálně existují pro značnou část buď významnějších nebo kdysi českých osob, měst a míst, je podle mě rozhodující podmínkou "zažitost", kterou bych rozhodně nevnímal zpětně. Jako rozhodujícím faktor zažitosti by se dala vzít např. relativní četnost hledání daného výrazu. Dost pochybuji, že by se pak ukázal třeba "Brunšvik" jako vhodný, narozdíl od "Lipsko". Totéž se zeměpisnými názvy a jmény osob. Osobně nevidím problém ani s různými jazykovými kombinacemi hesel typu Schweinfurt-svinibrodská zeleň nebo Salzburg-Solnohradsko. Aarrcchhiimmeeddeess (diskuse) 6. 1. 2014, 08:30 (UTC)

domnívám se, že zrovna Brunšvik je v češtině používaný, častěji než německý název (v češtině navíc obtížněji čitelný).-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Paul E (diskuse • příspěvky • bloky) 02.10, 8. ledna 2014‎ (CE(S)T)

Způsob, jak zažitost změřit, jsem výše navrhl. Aarrcchhiimmeeddeess (diskuse) 8. 1. 2014, 00:19 (UTC)

Mimochodem narazil jsem na problém s nekonzistencí uvádění státu pro místo události, pokud se buď území stěhovalo mezi státy nebo se osamostatňovalo, sjednocovalo apod. Typicky Němci 19.století se narodili v nějakém pidistátečku a zemřeli v Německu, ale údaje v článcích to reflektují jak u koho. Aarrcchhiimmeeddeess (diskuse) 8. 1. 2014, 18:50 (UTC)

Na dopravních značkách v německém pohraničí jsou velmi často uváděny německé názvy českých měst a v závorce české. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Petr.vilemov (diskuse • bloky) 16. ledna 2014, 07.54‎ (CE(S)T)

Na de:wiki je zajisté článek Prag = Praha - a možná i pro některá jiná města podobně. Ale Jablonec nad Nisou má článek pod tímto českým názvem - https://de.wikipedia.org/wiki/Jablonec_nad_Nisou - i když by mohli mít Gablonz an der Neiße. A pro velký počet dalších českých názvů měst a vesnic je to stejně. Kde která vesnice má svůj článek pod svým českým názvem. A všechna města mají články; přitom jen velká města pod známým názvem německým. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 1. 2014, 08:04 (UTC)

Což není úplně pravda, jak jsem již rozporoval výše. Pozor na zaměňování statistické hypotézy, neověřené statistické hypotézy a reálného stavu. Jsou to 3 odlišné věci. --YjM | _d^p 16. 1. 2014, 18:03 (UTC)

P.S. V úvodu článku o Jablonci stojí napsáno: Jablonec ist die zweitgrößte Stadt des Liberecký kraj, die größte Stadt und Sitz des Okres Jablonec nad Nisou und ein wichtiger Industriestandort. Zde tedy dokonce i originální české názvy krajů a okresů podle stavu, kdy článek vznikal. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 1. 2014, 08:11 (UTC)

Co není úplně pravda, kolego YjM? Napsal jsem, že jen velká česká města mají na německé Wikipedii poněmčená jména: Prag, Brünn, asi i Pilsen. Také Budweis, dobrá. Ale např. i Ústí nad Labem má v názvu článku toto české jméno, a to je věru velké město. To si může každý ověřit. Takže kde je ta nepravda, kolego? --Zbrnajsem (diskuse) 17. 1. 2014, 20:44 (UTC)

Na příkladech de:Jablonec nad Nisou a de:Ústí nad Labem vs. de:Prag jste postavil tezi „velká města německy, malá česky“. A já jednoduchým protipříkladem de:Marienbad vs. de:Ostrava tuto tezi vyvracím. Naopak stavím tezi vlastní: Název článku se neřídí velikostí města/obce, ale známostí (tj. očekávatelností, rozšířeností, používaností) daného názvu v německojazyčné kultuře (a velikost města/obce z toho vyplývá jako důsledek (větší města známější pod německým názvem; situace u nás je ekvivalentní)). Což je způsob, který by měl medle být uplatňován též na cswiki, resp. ve všech encyklopediích. --YjM | _d^p 17. 1. 2014, 21:24 (UTC)

S tímto postupem souhlasím. Výše jsem snad dokázal, že německá Wikipedie dnes takovýto postup uplatňuje, na rozdíl od dřívějších snah, i malá města a vesnice psát německy (něco jako Malá Lhota = Klein-Lhota nebo tak). Podíval jsem se na de:Cheb - a i Cheb (německy Eger) je tak psán (místo zavraždění Wallensteina - toto jméno způsobil Schiller). Takže teď si snad rozumíme, kolego YjM. Mimochodem, de:Marienbad je jedna z mála výjimek z toho, co je jinak. Co si já také myslím je, že bychom neměli brát prastará jména jako Svinibrod místo Schweinfurt. To nepovažuji za žádoucí. A dále poznámka: Mnoho německých měst i nad 50000 obyvatel dosud nemá články. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 1. 2014, 08:38 (UTC)

Prastará je přece důvod proč starobylý název používat: "Už od dávných časů a dodnes se město v češtině, například Solnohrad, nazývá Solnohrad". takže nevím proč najednou nazývat města jinak. samozřejmě, můžeme se inspirovat jak to dělají v jinojazyčných wikipediích, nejen německé, třeba francouzské, polské, , tam, kde je to účelné a odpovídá české tradici. nemyslím, že argument "protože to tak dělaj němci" je argument důvodný, ještě hůř je li podán nepřesně. (na okraj: zeměpisné názvy jsou na německé wikipedii důsledně německé) (ne, opravdu nechci psát něco jako Klein-Lhota :-) ) Paul E (diskuse) 18. 1. 2014, 17:10 (UTC)

Sice pozdě, ale přece se přidávám do této diskuze: Již kdysi dávno jsem byl v reakci na dotaz ohledně názvu článku o městě z jazykové poradny Ústavu pro jazyk český upozorněn na existenci publikace Index českých exonym vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním jako seznam standardizovaných českých podob názvů geografických objektů mimo území ČR, v rámci série geografických názvoslovných seznamů OSN. Psalo-li se zde nahoře, že „o zažitosti také bude spor“, pak co jiného než tato příručka nám může být normou? Však i podle jejího úvodníku byla vydána právě proto, aby plnila „funkci normativní příručky pro všechny, kteří s českými exonymi přicházejí do styku, a to jak pro geografy, kartografy, historiky, lingvisty, novináře, rozhlasové a televizní redaktory a hlasatele, tak i pro širokou veřejnost“. Když ti všichni jsou nabádáni, aby se příručkou řídili, přijde mi jen logické, abychom se o to snažili taky. I proto jsem si jeden její exemplář (2. vydání, 2011) nechal nadělit k Vánocům, mj. s úmyslem porovnat postupně její doporučení se stavem na Wikipedii. Exonyma se v ní dělí do tří skupin – živá (současná), ustupující (zastarávající) a historická (zastaralá). Jsem přesvědčen, že minimálně na těch živých („např. Kodaň, Londýn, Řím, Záhřeb, Vídeň, Drážďany, Temže, Pád[, která] jsou v dnešní češtině všeobecně známá a rozšířená [a] pokládaná za její přirozenou součást a mají stálou komunikační platnost“) bychom neměli mít problém se shodnout i zde pro Wikipedii – a elegantně tím nahradit výše nutně vždy jen nepřesně formulovatelná kritéria o „velikosti“ či „zažitosti“. Nezapomínejme, že naším posláním zde je především referovat o světě, jaký je, a ne hodnotit velikost nebo zažitost něčeho z perspektivy nutně subjektivní. Prosím vás o názor, zda vám používání této příručky jako hlavního (ne však nutně jediného) zdroje v takovýchto případech přijde rozumné. --Blahma (diskuse) 21. 1. 2014, 22:03 (UTC)

Vysoké Tatry - zeměpisné názvy

V poslední době došlo v souvislosti s projektem česko-slovenské wikipedie (WP:WPCS) k vytvoření či úpravě různých článků o místech v oblasti Vysokých Tater. Následně ovšem vznikl chaos, když se začalo přesouvat ze "slovenského" názvu na "český" a naopak. I v současnosti visí na Požadovaných přesunech několik návrhů. Bylo by záhodno shodnout se na společném postupu. Jaký je tedy váš názor - ponechat původní slovenský název (např. Dolina Kežmarskej Bielej vody) nebo počeštit (tedy Dolina Kežmarské Bílé vody)? --Vachovec1 (diskuse) 30. 12. 2013, 12:22 (UTC)

Očekávaný název. Což je medle většinou ten slovenský. Možná by se našly výjimky, které bych posuzoval individuálně (z hlavy mě ale žádná nenapadá). --YjM | _d^p 30. 12. 2013, 13:49 (UTC)

Určitě očekávaný název, tedy ten slovenský. Jestliže má někdo potřebu přesměrování z počeštěného (německého, polského, maďarského) názvu, tomu bych asi nebránil. --Leotard (diskuse) 30. 12. 2013, 14:04 (UTC)

Společný postup by měl mít podobu hledání očekávaného názvu. Ten může být někdy počeštěný, někdy slovenský.--Tchoř (diskuse) 30. 12. 2013, 14:17 (UTC)

Rozhodně ne polopočeštěné názvy jako Dolina Kežmarské Bílé vody. Buď počeštit celé (Údolí...) nebo ponechat v originále (což mi přijde v tomto případě smysluplnější). Tam, kde je počeštěný název očekávatelnější, klidně počeštit.--Shlomo (diskuse) 30. 12. 2013, 17:17 (UTC)

Tak v tomto případě zrovna není jasné, co je zeměpisný název a co není. U rozlišovačů nevadí českojazyčné sloňování, u obecných názvů hora, údolí nevadí překlad. U zeměpisných názvů je překlad téměř vždy chybou. (o exonymech nemluvím)--Rosičák (diskuse) 30. 12. 2013, 17:26 (UTC)

přiklonil bych se k originálním slovenským názvům. Z češtiny bych nanejvýš zavedl přesměrování. --Petr1888 (diskuse) 30. 12. 2013, 17:29 (UTC)

Proč? Dělal jste nějaký průzkum relevantní české literatury, nebo jde o to, čemu Vy dáváte osobně přednost? --Tchoř (diskuse) 31. 12. 2013, 01:17 (UTC)

Rozhodně nejde o to, kdo čemu dává přednost, ale jaký je současný stav a jeho tendence. V poslední době lze nalézt originální názvy (např. Great Slave Lake, cit. NOVOTNÝ, Jiří, Eva Aunická, Hana Brandová, Augustn Fičer. Kapesní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, 1994. 286 s. ISBN 80-7011-293-X. S. 176. ) tam, kde ještě v šedesátých letech letech nabyla (př. Velké otročí jezero ve vydání z r. 1962). Slovenské původní názvy mají navíc tu vlastnost, že jsou českojazyčným mluvčím obecně srozumitelné. Z toho by měl vyplynout návrh doporučení tyto původní geografické názvy (přinejmenším ze slovenštiny) nepřekládat. Navíc se tím vyhneme zkomoleným překladům, které je možno vidět u jiných článků, a to především těch, přeložených pomocí nového udělátka, jako je Biela voda (přítok Dunajca)) - správně Dunajce viz [1]. Herigona (diskuse) 31. 12. 2013, 14:34 (UTC)

No netroufl bych si tvrdit podle jednoho (kapesního) atlasu celé tendence a směřování. Můj Atlas světa (2005) např. uvádí Velké Otročí jezero... --Silesianus (diskuse) 31. 12. 2013, 16:29 (UTC)

Kapesní atlas světa uvádím jako příklad záměrně, protože v tomto formátu vychází od r. 1959 a má tedy svoji historii. Autorské kolektivy se mezi jednotlivými vydáními obměňují jen částečně. Z těchto důvodů postihuje lépe tendence v názvosloví než ostatní publikace. Na druhé straně je jasné, že tendence se mohou i zvrátit. To už sem ale nepatří. Herigona (diskuse) 31. 12. 2013, 17:12 (UTC)

Pokud někdo vytvoří (ať už za pomoci udělátka, nebo čistě z vlastní iniciativy) nějakou zkomoleninu, tak je to samozřejmě dobré napravit. U názvů, které se běžně česky nepoužívají, skutečně nevidím důvody pro překládání názvů přímo wikipedisty. Nicméně řada názvů se česky ujala už ve stávající literatuře (třeba Západní Tatry) a tam by podle mého názoru Wikipedie trváním na slovenštině šla proti proudu.--Tchoř (diskuse) 2. 1. 2014, 12:13 (UTC)

Správný je očekávaný název. U slovenských místních jmen je to v drtivé většině případů ten slovenský (jak je zmíněno i zde). V základní podobě jména (a tedy i ve jméně článku) se podle jazykovědných pravidel zachovávají i všechny původní slovenské koncovky, ty se počešťují až pokud dochází k dalšímu skloňování v textu (což nemusí být vždy jednoduché). V uvedeném příkladu je proto správně Dolina Kežmarskej Bielej vody. Na druhou stranu pokud je v češtině dominantní počeštěný základní tvar, je potřeba to pečlivě doložit, a v tom případě bychom to měli respektovat. Ale to bude patrně zcela výjimečné. Není proto důvod jakkoliv měnit současné doporučení. --Beren (diskuse) 31. 12. 2013, 16:16 (UTC)

Domnívám se, že v případě geografických názvů je očekávaný název jak počeštělý název, tak název místním jazyce, tudíž doporučení zvolit jako název článku očekávaná název je podle mého názoru to samé, jako doporučit článek nazvat buď počeštělým názvem nebo názvem v místním jazyce. Předpokládám, že toto už bylo někdy v minulosti řešeno, neboť Wikipedie:Název článku obsahuje doporučení o používání počeštělých názvů, ale výslovně pouze u měst. Z tohoto důvodu se domnívám, že existuje shoda (resp. někdy v minulosti jí bylo dosaženo), že u ostatních geografických názvů je preferován jako název článku název v místním jazyce. Pozn. Není průzkum relevantní české literatury kvůli zjištění, co je používanější, už vlastním výzkumem? --Standazx (diskuse) 2. 1. 2014, 09:44 (UTC)

Používání českých názvů se rozhodně vyskytuje i u jiných zeměpisných objektů, u států, vodopádů, správních celků, hor, řek. --Tchoř (diskuse) 2. 1. 2014, 12:13 (UTC)

Pokud jste si všiml, nijak jsem nerozebíral, co se na Wikipedii vyskytuje a co ne, pouze jsem zmiňoval, že nějaká shoda kdysi vznikla. Co se týká států, tak pravděpodobně naopak neexistuje stát, jehož článek by byl nazván v původním jazyce (a pokud takový existuje, tak je to tím, že onen název byl plně převzat do češtiny). Viktoriiny vodopády jsou přeloženy plně, ovšem Nový Jižní Wales už jenom částečně. Na Kilimandžáro a Žlutou řeku se nechá pohlížet tak, že to překlady nejsou, Kilimandžáro by šlo označit jako přepis od Kilima Dscharo nebo Kilima Njaro (kdyby se jednalo o překlad, název článku o Kilimandžru by mohl být Bílá hora (Afrika) nebo Svítící hora). Co se týká té Žluté řeky, je to trochu komplikovanější. Pokud ten název do češtiny vychází z psané podoby 黃河, tak i tento český název může být označen jako přepis, protože čínské znaky mohou být v principu čteny v kterémkoliv jazyce i bez znalosti mluvené čínštiny. A taky se tím obchází potenciální spor, který přepis používat v názvu, případně (pokud by se jednalo o objekt mimo Beijingskou oblast) zda použít název ve standardní čínštině čí místně příslušné variantě čínštiny (nebo v ujgurštině či tibetštině) --Standazx (diskuse) 4. 1. 2014, 10:29 (UTC)

Vyslovil jste (podle mého názoru slabě podloženou) domněnku, že existuje či existovala shoda nepoužívat (s výjimkou měst) české názvy cizozemských zeměpisných objektů. Tedy jsem konstatoval, že minimálně běžný úzus tuto domněnku nepodporuje. Proč a jak který český název vznikl, to jsem nijak nerozebíral a rozebírat nehodlám, protože to nemá význam z hlediska platnosti vámi navrhované shody o nepoužívání českých názvů, kterou rozporuji.--Tchoř (diskuse) 5. 1. 2014, 08:39 (UTC)

Moje domněnka není slabě podložená, moje domněnka není podložená vůbec. Pouze se domnívám, že to, že v doporučeních týkajících se názvu článku jsou výslovně zmíněny názvy článků o městech, má nějaký důvod a na prvním místě mezi těmito důvody bych očekával shodu, protože doporučení, pokud se nepletu, právě na základě shody vznikají. Možná budu za podivína, ale domnívám se, že by stálo za to zformulovat nějaké obecnější doporučení. Pokud shoda neexistuje, možná by stálo za to zahájit na toto téma diskusi, ze kterého by nějaká shoda vznikla, neboť se domnívám, že při každém sporu o to, jak by se článek měl jmenovat, provádět analýzu toho, které jméno je používanější, podle mě není to nejlepší řešení (ale vzhledem k tomu, že žádné jiné doporučení není). Ale je to jenom můj názor, takže diskusi sám zahajovat nebudu. Každopádně, níže připopuji nějaké návrhy na doporučení. --Standazx (diskuse) 5. 1. 2014, 16:33 (UTC)

Povšimněte si hned druhé věty pravidla: Za vlastní výzkum se naopak nepovažuje shromažďování a uspořádávání informací ze zdrojů, jež jsou podstatou encyklopedické práce. Informace je užívána ve zdrojích, takže není sama o sobě vlastním výzkumem. Když vezmeme množinu zdrojů a uspořádáme na základě výskytů informace z nich, abychom zjistili, jakou informaci či její formu upřednostňují, abychom tuto skutečnost stejným způsobem reflektovali v článku, pak to je přece podstata naší práce. Pokaždé ale podrobný průzkum dělat nemusíme – jazykovědci konstatují, že se již upouští od počeštěných podob základních tvarů místních slovenských jmen (viz [2], Závěr), a pokud v konkrétním případě nejsou jasné známky opaku, lze to vzít za bernou minci. Naopak značně problematické by bylo rozhodovat se jen na základě osobních preferencí či domněnek či usuzovat na hypotetický konsenzus komunity jen proto, že pro daný případ neexistuje doporučení (které ve skutečnosti nemusí existovat z mnoha jiných různých důvodů). --Beren (diskuse) 2. 1. 2014, 19:23 (UTC)

O té větě vím. Shromažďování a uspořádávání ano. Ovšem jako výsledek encyklopedické práce prost vlastního výzkumu může být pouze konstatování, které názvy kteří autoři používají, případně obecněji, které názvy se používají. Analýza toho, který název se používá více, už za vlastní výzkum považována být může, neboť se jedná o vlastní závěr dotyčného, který tuto analýzu prováděl. Samozřejmě, pokud tuto analýzu už někdo nezávislý provedl a je možné na ni odkázat, už to vlastní výzkum není zcela jistě. --Standazx (diskuse) 4. 1. 2014, 10:29 (UTC)

Uvedený příklad souvisí s otázkou, jestli tam, kde užíváme název v originálním jazyce v nějakém sousloví nebo v textu, s ním máme zacházet podle gramatiky původního jazyka (což ne vždy je možné, pokud ta gramatika není plně kompatibilní s českou gramatikou), anebo s ním zacházet podle české gramatiky (což ovšem také není vždy bez problémů - buď je třeba na cizí název roubovat české koncovky, anebo název používat jako nesklonný, což taky nemusí být nejšťastnější).

Druhým problémem je, že není vlastní jméno jako vlastní jméno. Zatímco u moderních rodných jmen, příjmení či názvů obcí a sídel už je dnes obecně zvykem preferovat původní podobu (a i názvy ulic a náměstí postupně mění charakter od pouhé přeložitelné dedikace k ustrnulému a nepřekládatelnému označení řetězcem znaků), popisná vlastní jména typu "Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových" anebo méně ustrnulá víceslovná odvozená označení, byť označují konkrétní objekt, si zachovávají některé rysy obecného označení a přece jen častěji bývá zvykem je překládat (a takřka všechna vlastní jména včetně osobních se přinejmenším gramaticky přizpůsobují cilovému jazyku). Pokud se pro místo používají v jazycích sousedních zemí názvy, které významově odpovídají překladu, tak je to dalším argumentem, že i do jiných jazyků by se označení mělo překládat. To je i případ oněch slovenských údolí.

Specifickým problémem ovšem je, že i v rámci češtiny mají názvy svá lokální a nářeční specifika (například na Kokořínsku či Krkonošsku se údolí nazývají slovem "důl"). Pak je ovšem otázka, jestli slovenský výraz "dolina" máme přebírat s takovým respektem, s jakým akceptujeme české nářeční a lokální termíny v místních názvech, anebo jestli bychom ho měli překládat do nějaké mainstreamové češtiny. Ostatně i slovenština má slovo údolíe a slovo dolina zná i čeština, ba dokonce i přímo v Praze jsou například ulice Dolina, Na dolinách a V dolinách - každá z nich v úplně jiné čtvrti, a jmenuje se tak vesnice například na Sokolovsku či na Děčinsku, na Slovácku je slovo asi ještě běžnější (viz třeba Máchova dolina). --ŠJů (diskuse) 2. 1. 2014, 19:14 (UTC)

Nemám po ruce žádné české tištěné průvodce po slovenských horách, ale letmo jsem mrknul na pár podobně zaměřených webů v češtině. Ty sice nemají kdovíjakou jazykovou úroveň, ale něco o běžných zvyklostech vypovídají. V nich je poměrně časté ponechávat v souslovných názech původní slovenskou gramatiku včetně předložek a pádových koncovek Dolina Siedmich prameňov, Chata pri Zelenom plese. Ani slova jako dolina či dokonce cintorín se v ustálených názvech většinou nepřekládají. Na druhou stranu, adjektiva v názvech dolin je v textu zvykem skloňovat s českými koncovkami („v Temnosmrečinské dolině“ a ne „v Temnosmerčinskej doline“). Když dám Googlem vyhledat spojení "dolina vody" a "dolina potoka" s omezením na český jazyk, českou podobu adjektiva uvnitř takového názvu nenacházím téměř nikde (takřka jedinou výjimkou je článek, o kterém zde diskutujeme). Ovšem dají se najít neutrální opisy, například Bielovodská dolina místo Doliny Bielej vody. --ŠJů (diskuse) 2. 1. 2014, 19:41 (UTC)

Názvy typu Bílá voda nebo Zelené pleso překládat. U názvů typu Hrebienok spíš ne, nedělal bych z toho Hřebínek. U té doliny bych to bral tak, že je to i české slovo. Vždyť se vždycky říkalo v počasí „v horských dolinách“ bude tak a tak. Dolina není synonymum k údolí. Atila M. Rof (diskuse) 2. 1. 2014, 23:21 (UTC)

A co to jsou "názvy typu Hrebienok"? To jako názvy bez přívlastku? Kdyby to byl "Zelený hrebienok", tak už by to byl název stejného typu jako "Zelené pleso"? Tvrzení, že dolina není synonymem k údolí, asi taky nebude příliš podložené. --ŠJů (diskuse) 6. 1. 2014, 09:09 (UTC)

Pokud budu mluvit za sebe, tak vzhledem k tomu, že Wikipedie je elektronická encyklopedie a má široké možnosti, co se týká přesměrovávání různých názvů na jiné články, je také možné navrhnout obecný postup, že články o geografických územích, které nejsou názvem státu (zde panuje shoda) a které se nacházejí ve státě, který oficiálně používá latinku, budou názvy článků v místním oficiálním jazyce a z české podoby na ně povede přesměrování. Osobně bych neměl nic proti tomu, kdyby článek o Londýnu začínal London, česky Londýn, ... Vnesla by se tak do Wikipedie určitá jednotnost a určitě by to bylo blíže k pravidlu žádný WP:Čechocentrismus. Je ovšem na diskusi, co s místy, kde je oficiálních jazyků více (nepočítám místní uznané jazyky národnostních menšin).--Standazx (diskuse) 4. 1. 2014, 10:29 (UTC)

Používání češtiny včetně českých názvů objektů včetně zeměpisných není nic proti WP:čechocentrismus. Používání češtiny a českých názvů (včetně zeměpisných) je záležitost jazyková, nikoliv obsahová, naproti tomu čechocentrická vyjádření jde klidně napsat i čínsky. Tyhle problematiky spolu moc nesouvisejí (i když u některých objektů nesou možné názvy v různých jazycích určité významové odstíny).

A jinak já osobně si myslím, že dokud lze existující český název označit za očekávaný v rámci češtiny, tak má být použit, ať už se jedná o zeměpis, chemii, nebo etnografii Evenků. --Tchoř (diskuse) 5. 1. 2014, 08:39 (UTC)

Když o tom přemýšlím, tak očekávaný název je vůbec celkem zajímavý pojem, protože předpokládá znalost chování čtenáře. Když o tom přemýšlím ještě víc, tak vzhledem k tomu, že existují přesměrování, tak je problém názvu článku nepodstatný, protože jiné názvy lze řešit přesměrováním. Nicméně, kdyby to přece jenom někdo řešit chtěl, přikládám nějaké návrhy, které by mohly být obecně fungující:

• název článku vždy jako český překlad (nejméně problémů se skloňováním), z názvu původním jazyce vždy přesměrování,
• název článku vždy v jazyce místa výskytu (s tím, že z českého názvu bude vždy vytvořeno přesměrování),
• ponechat název tak, s jakým byl článek vytvořen, případné požadavky na přesun na jiné jméno řešit výhradně vytvořením přesměrováním.
• název článku převzít z položky wikidat ve tvaru Qčíslo a všechny možné názvy řešit přesměrováním (takže žádný z názvů by nebyl preferovaný, všechny by byly rovnoprávné). --Standazx (diskuse) 5. 1. 2014, 16:33 (UTC)

Bylo by především dobré, aby název měl tu podobu, jaká se pak v článku používá. Považoval bych za hloupé, aby se článek jmenoval "London" a v něm se mluvilo o Londýně (nebo třeba aby se článek jmenoval "Pauline Viardot" a pak se v něm hovořilo o "Viardotové"). To trochu spadá v jedno s vaší třetí možností, leda by přesouvatel byl ochoten článek rovněž upravit.--RPekař (diskuse) 5. 1. 2014, 18:12 (UTC)

Od české Wikipedie očekávám, že bude obsahovat články s českými názvy (pokud samozřejmě existují). S povídačkami o přesměrováních na mě nechoďte. Stejně tak anglicky mluvící člověk bude hledat na anglické Wikipedii článek o hlavním městě České republiky pod heslem Prague, nikoliv Praha. K debatě o Zeleném plese atd. musím uvést, že nejde o to, zda tam je nějaký přívlastek, ale o to, že „zelená“ je běžné slovo a „pleso“ také. Vím, že v Bratislavě jsou Zlaté písky a v Americe Řeka svatého Vavřince, takže to jistě budu hledat pod těmito názvy a ne pod jejich ekvivalenty v jazyce státu, na jehož území se nacházejí. Pokud jde o slovo dolina, nechal jsem si ho přeložit ze slovenštiny do češtiny jak pomocí slovnik.seznam.cz, tak pomocí translate.google.cz, a v obou případech mi to přeložilo jediným způsobem – jako dolina. Atila M. Rof (diskuse) 6. 1. 2014, 13:30 (UTC)

Jenže vlastní jména se od obecných označení svou povahou liší. A proto také ne vždy a ne všechna vlastní jména je obvyklé překládat. Například křestní jména a příjmení se dnes (nejde-li o nějakou historickou osobu či tradici) nepřekládají ani v případě, když jejich obsahový význam či český ekvivalent je obecně známý a nesporný. Proto nás nezajímá ani tolik to, jestli ono jméno lze přeložit, ale jestli je obvyklé ho překládat. Ostatně stejně jste nevysvětlil, proč zrovna Bílá voda nebo Zelené pleso by se měly překládat, zatímco Hrebienok (Siodełko, Kämmchen, Tarajka) nikoliv. Čeho je na Slovensku víc, hřebínků, nebo ples?

Nevím, jestli slovnik.seznam.cz a translate.google.cz jsou ideální nástroje pro překládání vlastních jmen ze slovenštiny do češtiny, jestli dokáží zohlednit stylistické a frekvenční faktory a kontext atd. Já jsem Googlem naše třeba dva filmy na ČSFD - Údolí slunce / Dolina solnca (1949) a Údolí míru / Dolina mira (1956), a slovensko-český slovník rozdílných výrazů ze SPN (1989) překládá slovenské slovo "dolina" dvěma českými slovy, ne jen jedním. Otázka je, zda například specifický lokální nářeční výraz v jednom jazyce překládat homonymním knižním či zastaralým výrazem v jiném jazyce, byť by třeba obsahově byly přibližně synonymní. --ŠJů (diskuse) 18. 1. 2014, 15:17 (UTC)

Poděkování je filtrováno

Stala se mi zajímavá situace. Chtěl jsem na Nástěnce správců poděkovat správci a moje editace byla zachycena filtrem.--Juandev (diskuse) 3. 1. 2014, 10:04 (UTC)

Ano, to je běžná věc. Patrně to bude tím, že NS sleduje velké množství lidí a z pohledu filtru je poděkování „zbytečné“ (žádná žádost) a editace pak všem vyskočí v sledovaných. Když někdy (výjimečně) děkuju na NS, rovněž musím překliknout filtr :). --Mario7 (diskuse) 3. 1. 2014, 10:50 (UTC)

@Mario7, Juandev: A proč prostě nějakým způsobem nepoděkovat prostřednictvím special:thanks ("poděkovat" v historii a diffech)? Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 3. 1. 2014, 16:02 (UTC)

Jasně, vím, že funguje i pro NS, odkdy bylo toto rozšíření zavedeno, děkování je rychlejší a jednodušší :). --Mario7 (diskuse) 3. 1. 2014, 16:07 (UTC)

Ano, to jsem udělal. Ale je to zbytečně víc prokliků a větší čas strávený administrativou.--Juandev (diskuse) 4. 1. 2014, 13:35 (UTC)

Zdroje - knihy

Protože mám poslední dobou problémy se sehnáním některých starších publikací, které mohou být potenciálně zajímavými zdroji, napadla mě jedna myšlenka. Domnívám se, že je prakticky jisté, že nejsem první, koho napadla, a tak jsem se snažil dohledat, jestli v rámci Wikiprojektů už něco podobného není - bohužel bezúspěšně. O co jde: Leží mi doma několik poměrně starých knih encyklopedického charakteru, které jsou těžko dostupné a naopak sháním informace z jiných, které se mi nedaří v knihovnách, antikvariátech ani digitalizovaných databázích sehnat. Pokud by se našlo více Wikipedistů v podobné situaci, mohlo by být zajímavé založit projekt, v jehož rámci by účastníci uvedli potenciálně zajímavou literaturu, kterou mají k dispozici a zda jsou ochotni pro jiné Wikipedisty nějakou informaci v dané publikaci dohledat, nebo určitou stránku oskenovat. Neexistuje na Wikipedii něco takového, případně byl by zájem? --Xth-Floor (diskuse) 4. 1. 2014, 20:26 (UTC)

Na české Wikipedii nic takového není, ale mohlo a mělo by být. A já se když tak hlásím. :-) --Okino (diskuse) 4. 1. 2014, 20:28 (UTC)

Pro zajímavost vizte en:Wikipedia:WikiProject Resource Exchange (s interwiki). --Okino (diskuse) 4. 1. 2014, 20:34 (UTC)

Tak pár lidí tu má třeba tohle. --Silesianus (diskuse) 4. 1. 2014, 20:43 (UTC)

Ano, toto je velmi dobrá věc a takový projekt by mohl jednotlivé uživatelské knihovny celkem šikovně propojit. --Bazi (diskuse) 4. 1. 2014, 20:53 (UTC)

Skutečně užitečné. Nechám se inspirovat a vypíšu taky pár knih ze své knihovny.--Chalim Kenabru (diskuse) 4. 1. 2014, 21:37 (UTC)

Pokud jsou ty knihy opravdu staré, tak staré, že se k nim nevážou autorská práva, pak mohou být přepsány na Wikizdroje. Jinak, takový WikiProjekt, jaký navrhujete by jistě nezapadl. Dobrý nápad. --YjM | _d^p 4. 1. 2014, 21:59 (UTC)

Určitě dobrý nápad, který by stál za nějakou centrální databázi. Napadlo mě to před delší dobou a posdílel jsem se svými botanickými wikikolegy několik zásadních knih. Přehled toho, co mám k dispozici, je na této adrese. Jsem ochoten jej přepracovat do uživatelsky přístupnější formy a také z toho na požádání něco vytáhnout. Je to ale, stejně jako moje články, všechno zaměřené na kytky... Vojtěch Zavadil (diskuse) 4. 1. 2014, 22:14 (UTC)

Fajn, díky za ohlasy! Aby bylo kde a nad čím diskutovat, založil jsem stránku s několika nápady, jakým způsobem by to mohlo fungovat. Jakékoli nápady a připomínky prosím směřujte do diskuse projektu, ať zbytečně nespamujeme pod lípou. --Xth-Floor (diskuse) 4. 1. 2014, 22:28 (UTC)

WikiProjekt Knihovna

USA × Spojené státy × Spojené státy americké

Jaký název se ve wikipedistické kategorizaci používá pro Spojené státy americké? Údajně existuje dohoda na používání cizojazyčné zkratky USA je to pravda? Osobně bych dával přednost označení Spojené státy.--Jenda H. (diskuse) 5. 1. 2014, 21:10 (UTC)

Wikipedie:Hlasování/Unifikace názvů u článků obsahujících název státu USA. Spojené státy … mexické? Osobně mi také ta cizojazyčná zkratka tak nějak nejde z klávesnice, ale Wikipedie by neměla sloužit k prosazování vlastních názorů a nutno přiznat, že v případě názvů kategorií by to bez zkratky bylo opravdu dlouhé.--Tchoř (diskuse) 5. 1. 2014, 23:15 (UTC)

Mno až tak cizojazyčná ta zkratka není. Při práci pro nějaký seminář jsem při prohledávání starých novin na Krameriu narazil na „Unifikované státy americké“ či tak nějak podobně :). --Silesianus (diskuse) 6. 1. 2014, 21:35 (UTC)

Má to být podnět k nové diskusi? Je přece jasné, že oficiálně jsou Spojené státy americké (United States of America - to by sice šlo přeložit Spojené státy Ameriky, ale...) Nejsem pro formu (jen) "Spojené státy", neboť bez celého jména to může vést k problémům. Mexiko jsou také Spojené státy - mexické. A USA? To je přece naprosto OK - a máme zde také přesměrování. USA přece zná každé dítě, i když třeba neví, že to jsou United States of America. Mj. - v angličtině se ale často píše "US" - US-Dollar atd. A "US gets a cold winter" - zde se používá v Americe i jinde singuláru. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 1. 2014, 22:02 (UTC)

Dříve se používalo názvu „Spojené obce americké“... --83.240.7.60 11. 1. 2014, 16:16 (UTC)

V češtině se jako zkratka pro Spojené státy americké používá téměř výhradně USA. V tom smyslu je to česká zkratka, bez ohledu na to, z jakého jazyka byla převzata. --ŠJů (diskuse) 18. 1. 2014, 14:52 (UTC)

Implementace algoritmů

Existuje doporučení které určuje jestli by kód u algoritmů (př. u Bubble sort) měl být specifický (např. C++) či pseudokód? Dle mého by bylo lepší mít u algoritmů obecný pseudokód. Specifický výběr jazyka by se podle mě měl objevit u stránek jazyků (př. C++). --Vaclav.Makes (diskuse) 6. 1. 2014, 21:11 (UTC)

V doporučeních asi nic takového přímo není, ale lze použít buď takto diskuzi nebo rovnou ŽOK. Nedojde-li v diskuzi ke shodě, bude potřeba využít ten ŽOK.

Problémem pseudokódu může být různá úroveň abstrakce/zápisu v různých článcích. Pokud možno, dal bych tam klidně oboje (tedy Psudokódem lze popsat např. takto: i Např. v C/Javě/Pythonu by kód vypadal takto:) s tím, že ukázkový jazyk má být vybrán jen jeden, pokud možno zdůvodnit jeho výběr a bez slušného zdůvodnění ho neměnit (např. Podle tohohle výzkumu se v 90 % dotazovaných institucí používá spíše Java než C#, měnim tedy příklad na Javu. Navíc jej lze v Javě zapsat mnohem jednodušeji.). --6. 1. 2014, 21:32 (UTC), Utar (diskuse)

Pokud se wikipedista nebude záměrně snažit ukázat, jaké pokročilé, pro laika nepřehledné triky a obskurní knihovní funkce v daném jazyce ovládá, tak zápis algoritmu bude ve většině vyšších imperativních jazyků hlavního proudu čitelný i pro uživatele jazyků jiných a bude pseudokódu velmi podobný. Pouštět se do nějakých zdlouhavých debat o univerzálním doporučení, kdy je lepší vývojový diagram, kdy je vhodná ukázka v jazyce symbolických adres a v kterých případech jsou na místě ukázky deklarativního jazyka, zabere myslím v tuhle chvíli víc času, než kolik může přinést užitku. Řešil bych to až v okamžiku, kdy praxe ukáže, kde kolem toho vznikají kvůli nedostatku doporučení spory, co je jejich jádrem a jak by je tedy bylo možno řešit. --Tchoř (diskuse) 6. 1. 2014, 22:36 (UTC)

V zásadě souhlas s Tchořem: Rozdíl mezi pseudokódem a funkčním kódem v mainstreamovém imperativním jazyce (C, C#, Java, klidně i Pascal, …) je prakticky minimální. (A za mně spíš: But why settle for pseudo when you can have the real thing? Aspoň se to dá vyzkoušet a otestovat, chyby v pseudokódu se odhalí hůř.) Hlavně z Wikipedie nedělat úložiště základních algoritmů ve všech jazycích. Mít v článku tři téměř identické implementace (rozdíl mezi Javou a C# je velikost dvou písmen (!)) je nesmysl, stačí jedna libovolná z nich. Někdy může mít smysl ukázat implementaci v jazycích různých paradigmat, např. v C# a v LISPu, ale i tím je potřeba šetřit a používat jen u algoritmů či problémů, pro které to je nějak specificky důležité či zajímavé. --Mormegil ✉ 8. 1. 2014, 10:20 (UTC)

Projekt Přírodní léčba

Zdravím pod lípou. Uvažuji o vzniku nového projektu s názvem Přírodní léčba. Vede mne k tomu potřeba zlepšit neutěšený stav článků o léčivých rostlinách a alternativní medicíně na české wikipedii, který mi již delší dobu leží na srdci. Protože se jedná o téma přesahující jednotlivé obory, jako je medicína, botanika, léčitelství a etnografie, domnívám se že by na něm mělo spolupracovat víc lidí. Základní motto vidím v úctě k vědě i k tradici přírodní léčby. Z tohoto důvodu se zdráhám takový projekt zařadit mezi Wikiprojekty vědy, spíše do samostatné kategorie. Hlavní smysl vidím v pozvednutí článků o léčivých rostlinách a přírodní léčbě ozdrojovanými informacemi z různých oborů a neutrálním úhlem pohledu. Dalším úkolem může být péče o vyváženost souvisejících článků.

Pokud máte chuť se k tomu přidat, dejte mi vědět na diskuzní stránce. Dám se do toho jen v případě že se najdou další účastníci s chutí do projektu a dbalí principu NPOV. Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 1. 2014, 10:30 (UTC)

Nefungují EO na Územně identifikační registr

Zdravím, máme tu plno článků o místních částech, na kterých před pár lety pořádně zamakal Wikipedista:Kloin, kupř. Zálesí (Doubravice). Dnes jsem si všiml, že nefungují EO na isu.cz, došlo tam k nějaké změně v url, v kódu přibylo jedno číslo a je vyžadován také název místní části. Mrkněte na to někdo, prosím, jestli to jde podle nějaké logiky a jestli by to šlo tedy roboticky opravit. Díky.--Ben Skála (diskuse) 8. 1. 2014, 23:00 (UTC) Aha, tak nefunguje ani odkaz na MV ČR a leckde ani na ČSÚ, často jediné tři refy v článku.--Ben Skála (diskuse) 8. 1. 2014, 23:29 (UTC)

Zdravím, teď jsem tu delší dobu nebyl. Koukal na to prosím někdo, nebo se toho mám chopit, analyzovat a opravit to? Ať to nedělám duplicitně s někým jiným. děkuji-kloin- (diskuse) 29. 1. 2014, 21:14 (UTC)

Zúžení stránky na článcích - řešení

Ahoj, možná se někomu stala ta stejná věc jak mně - došlo ke zúžení všech obsahových stránek cca na polovinu. Po zkoumání, o co jde jsem přišel na to, že vinu na tom nese zapnutá betaverze "Oživení typografie", kde někdo nastavil maximální šířku obsahu na 715 px, což pro 90 % lidí s rozlišením větším než naprosto minimálním vypadá blbě a leckteré články se pořádně ani nedaní číst.

Když nic jiného, tak to krásně ukazuje potřebu řešit šablony nějak jinak (infobox přes pomalu celý obsah a v textu - co řádek, to slovo - nedá se to číst) a taky to, že naše hlavní stránka se scie zobrazí, ale vypadá velmi děsivě a stísněně. Nicméně, chyba se projevila v Chrome, v Safari nikoliv - tak je možné, že k tomu nedošlo.

Odkaz na další řešení zde (mediawiki.org).--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2014, 10:23 (UTC)

Jo v mozzile je to taky... ale týká se to pouze vektorového vzhledu. --Jenda H. (diskuse) 11. 1. 2014, 10:56 (UTC)

V kostce: nastavení --> betaverze --> deaktivovat typografii. -jkb- disk de: 11. 1. 2014, 10:58 (UTC)

Jo, tak to je. Nicméně - aktuálně se to řeší - ale jak to dopadne a kdy, to těžko říct.--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2014, 12:39 (UTC)

Translation of Medical Article from English to Czech

We at Wiki Project Med Foundation are working with Translators Without Borders to first improve and than translate key medical articles into as many other languages as possible. An overview of the project can be seen here [3].

We have currently translated and added a number of articles to Czech Wikipedia with progress visible here [4]. The plan is to improve and translate 100 articles over the next 5-10 more years. The translators are not Wikipedians but professional translators. They do not unfortunately have any interest in editing Wikipedia directly even though I have tried to convince them to. Some of the live article can be seen here [5], [6], and [7]

It appears from the translations google gives me a number of users have concerns with the work being produced.[8][9] I am happy to put Wikipedians in contact with the translators for a direct discussion. Am also happy to either leave in intra wiki links or remove them. If the community does not feel this effort is worth while I am also willing to ask the translators to stop. I do not speak Czech thus if people could let me know what you decide in English. Best James Heilman, MD (talk · contribs · email)(please leave replies on my talk page) 11. 1. 2014, 23:37 (UTC)

Kdybych měl shrnout svůj osobní názor, tak ten je takový, že pokud se nenajdou dobrovolníci ochotní se tomu věnovat, pak by bylo lepší požádat o zastavení projektu. S těmi texty je řada problémů a daleko víc práce, než kolik by bylo vhodné přiložit těm ochotným dobrovolníkům, kteří provádějí běžnou patrolu a udržují přijatelnou úroveň v posledních změnách.--Tchoř (diskuse) 13. 1. 2014, 02:03 (UTC)

Souhlasím. Co jsem viděla, tak ty texty zní příšerně strojově, plus problémy s odkazy a fakt, že otrocky přeložit anglický text to českého prostředí prostě leckdy nefunguje....radši žádný článek, než takový. S úpravou takového textu je imho víc práce, než ho napsat de novo i třeba s použitím anglické verze jako (jednoho) zdroje. --Bodlina (diskuse) 13. 1. 2014, 09:00 (UTC)

Překlady dělaji profesionální překladatelé, takže myslím zase tak kostrbaté nejsou (o strojové překlady zjevně nejde). S wikilinky je ovšem dost velký problém. Nemyslím, že by výsledná kvalita byla horší, než kvalita článku průměrného nováčka, ale "problémem" je spíše ta délka článku, kdy takhle dlouhý článek nováček obvykle nenapíše. --Jklamo (diskuse) 13. 1. 2014, 13:31 (UTC)

Co jsem četl, tak překlady v žádném případě nezní příšerně strojově, dokonce ani strojově, dokonce naopak vyznívají stylisticky velmi dobře, a řadový wikipedista by je – dovolím si tvrdit, nenapsal lépe.--Kacir 14. 1. 2014, 21:19 (UTC)

Hi, firstly let me aprreciate your activity, may be as you know medical articles on Czech Wikipedia are poor in general and some cases give me creeps as well.
In my view, new translated content safely improve the quality of articles in information frame, on the other hand there are especially technical problems to be solved. Notice e.g. Dna, some internal links will stay "red" forever (absenting article), because there are incorrect links (not in nominative: Fruktózou > correct Fruktóza). Reviewing process by the Czech volunteers is demanded, but I welcome this project, as I see new versions bringing more information in addition references.--Kacir 14. 1. 2014, 21:19 (UTC)

Wikispecies

Před časem jsem importoval na Wikidata odkazy, obsažené v šabloně {{Wikidruhy}}. Teď mi je na Wikidatech vyčítáno, že jsem tam naimportoval nějaké blbosti (konkrétně z článku Vrubouni [10]). Prosím tedy, zda by se nenašel nějaký dobrovolník, který by prošel Kategorie:Údržba:Wikidruhy různé od Wikidat a pravidelně kontroloval obsah Kategorie:Údržba:Wikidruhy není na Wikidatech. Případně i projít zbylé články obsahující šablonu, a vyházet zjevné nesmysly. Díky. JAn (diskuse) 13. 1. 2014, 07:22 (UTC)

Zdravím, na některé věci jsem se podíval a dal do pořádku. Některé (např. Proboscidea louisianica) nechtěji ze seznamu zmizet, i když je odkaz již správně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 14. 1. 2014, 08:38 (UTC)

Rozcestník pro dvě jména

Trochu se ztrácím v doporučení české Wikipedie ohledně rozcestníku pro dva názvy. Napsal jsem článek s názvem Diktys (jméno údajného řeckého autora románu o trojské válce). Na české Wikipedii je už jeden článek s názvem Diktys (jméno postavy z řecké mytologie, bratr krále Polydekta). Nemyslím, že by jeden z nich byl výrazně dominantnějším, a pokud ano, tak spíše ten z Kréty. Oba jsou známí především pod jménem Diktys, při potřebě rozlišení se první označuje jako Diktys Krétský, a u druhého se odkazuje na mytologii. Nevím, jestli je v takových případech vhodnější použít rozcestník Diktys, tj. na názvy Diktys Krétský a Diktys (mytologie), nebo nepoužít, tj. bez rozcestníku a se vzájemnými odkazy z článků.

Řešení na enwiki se mi vůbec nelíbí. Tam je po zadání Diktys pouze přesměrování na článek Dictis Cretensis (Diktys Krétský). Po zadání Dictys je přesměrování na pahýl se čtyřmi postavami jménem Dictys z mytologie a nabídka odkazu na Dictys Cretensis.

Doporučíte mi nejvhodnější řešení? Předem děkuji za případnou odezvu. Zdraví --Rafus (diskuse) 13. 1. 2014, 11:46 (UTC)

Pokud není jeden dominatnější, tak přesunout na Dyktis (mytologie) a na uvolněném místě udělat rozcestník. Druhého dát na jménoDyktis Krétský. JAn (diskuse) 13. 1. 2014, 12:11 (UTC)

Wikipedie:Loutkový účet jako závazné pravidlo

Navrhuji přijmout WP:Loutkový účet za závazné pravidlo české Wikipedie. V současnosti nejde ani o doporučení, což vnímám jako velký problém, pokud jde o případný postih "loutkářů". Prosím o Vaše názory. Připomínky k textu adresujte na diskusní stránku navrhovaného pravidla. Děkuji --Vachovec1 (diskuse) 14. 1. 2014, 20:14 (UTC)

Překládání fundraisingové kampaně

Ahoj a dobrý den všem, neměl by někdo chuť vzít si na bedra překládání každoročních fundraisingů (takových těch kampaní, aby lidé přispěli na provoz Wikipedie?) Vždy se to dělalo wiki-stylem, kdo přišel tak přeložil, ale Nadace evidentně zamýšlí celý proces zkvalitnit. Hledá proto nadané lidi s přiměřeným citem pro jazyk a ovládající angličtinu, na které se každý rok může obrátit a požádat je o zkontrolování překladů. Rád podám podrobnější informace, které mi přišly e-mailem od koordinátorky celé kampaně. Děkuji, --Vojtech.dostal (diskuse) 15. 1. 2014, 15:54 (UTC)

Forma vedení seznamu anticeny Meloun roku

Zdravím všechny vespolek, potřebuji zjistit, jakou formu vedení seznamu byste jako čtenář preferovali. 1) tabulkou, nebo 2) číslovanými seznamy s nadpisem, nebo 3) vynechat nadpisy kategorií ceny a uvést je pouze tučně, tj nebudou v indexu článku nahoře.--DeeMusil (diskuse) 15. 1. 2014, 19:33 (UTC)

Osobně bych preferoval asi 3), ale 2) taky nevadí. Tabulka mi ořijde nevhodná, protože když jsem to četl, tak mi přišlo, že třeba v roce 2009 byl 2. "největší zelený zločinec" Martin Bursík a jehozločin bylo blokování tunelu v Českém středohoří a jeho výrok byl... atd. Přišlo mi, že nebylo poznat že ty kategorie spolu nesouvisí. --Mates (diskuse) 16. 1. 2014, 10:59 (UTC)

Jako Mates, tabulka je fakt matoucí. --Jann (diskuse) 16. 1. 2014, 15:01 (UTC)

Souhlasím, měl jsem z toho stejný pocit.--DeeMusil (diskuse) 16. 1. 2014, 19:12 (UTC)

Ještě připadá v úvahu i 2) s obsahem umístěným doprava, aby jeho délka nenarušovala článek, jak je to použito i v některých jiných podobných článcích. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2014, 20:51 (UTC)

Bude následovat vkládání informací o ceně do článků "držitelů", jejich kategorizace apod.? --Bazi (diskuse) 16. 1. 2014, 15:11 (UTC)

Pokud se ptáte jako arbitr, tak Vám to může být jedno, neboť arbitři do obsahu článků nezasahují. Pokud se ptáte jako uživatel: Máte zájem to zapracovat? --DeeMusil (diskuse) 16. 1. 2014, 19:12 (UTC)

Ptám se na vaše vlastní záměry s tímto článkem a tématem. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2014, 20:46 (UTC)

Od jisté doby, kdy byly projevy mé dobré vůle, tedy sdělování svých záměrů na Wikipedii, zneužívány k systematickému pronásledování mé osoby, již nemám žádné chuti jakékoliv záměry sdělovat, což nahrazuji sdělováním z toho vzniklé frustrace. Nevím tedy, proč bych to měl sdělovat právě na tento dotaz. Jelikož účel dotazu Pod Lípou byl splněn, jistě Vám nebude vadit, když se nenechám vyprovokovat a diskusi zde s Vámi ukončím.--DeeMusil (diskuse) 20. 1. 2014, 23:56 (UTC)

Ptám se speciálně proto, že jste proti jiné anticeně a zmínkách o ní vehementně brojil, a proto se celá tato eskapáda může jevit jako cílená provokace a může narážet na WP:NEKIT. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2014, 02:45 (UTC)

To patří spíše do diskuse článku, ne pod Lípu. Podívejte se na desítky jiných článků o různých cenách a anticenách a porovnejte si, které jsou jak uspořádané a proč. Nechápu, proč takovou banalitu tahat sem. Nějak jste to vytvořil, a protože to bylo matoucí, jiný kolega to upravil do přehlednější podoby. Co na tom ještě zbývá k řešení?

Mám spíš výhrady k tomu, když někdo do hlavního jmenného prostoru nahraje článek, který postrádá základní náležitosti (například 4 dny není vůbec zakategorizován) a navíc jej 4 dny blokuje šablona Pracuje se, která je určena jen pro nevyhnutelné použití nanejvýš v řádu hodin na dobu, kdy někdo na článku intenzivně pracuje - ne jako značka, že se někdo chce k článku za týden či za rok vrátit. To jste si asi měl připravit na pískovišti. Pak bych ještě viděl jako důležité, aby ten článek byl encyklopedický, tedy pokud možno podchytil různé úhly pohledu i nějaké nezávislé hodnocení, nejen články, které nejspíše jsou self-promo. Nicméně i když tu cenu udílejí jacísi anonymové nevalné úrovně, jako příznak tématu a doby bych článek oní považoval za encyklopedicky přínosný. --ŠJů (diskuse) 18. 1. 2014, 14:47 (UTC)

Upravil jsem to sám po výběru ze dvou variant, které jsem sám napsal, Vaše kritika není na místě. Podívejte se do historie článku. K obecné užitečné diskusi právě oblast Pod Lípou slouží. Dotazu pod článkem by si za pár let možná někdo všiml, ale nechtělo se mi na to čekat. Doufám, že to chápete. Komentář je beztak zmatený (neinformovaný) a s křížkem po funuse, navíc z velké části zcela mimo téma původního dotazu, tedy jistě nebude vadit to tu ukončit.--DeeMusil (diskuse) 20. 1. 2014, 23:56 (UTC)

Když se o tom mluví zde, tak jsem článku přidal šablonu významnosti a v diskuzi to zdůvodnil. Omlouvám se, snad jsem to nějak nepokazil, či tím někomu neublížil. Článek dle mě nemá 2 významné reference, jen odkaz na vlastní web a samé online deníky (blogy). A jako jiní nechápu, co to za zobecňují diskuzní smysl (jak je psáno na úvod Po Lípou "které jsou obecnější než jen k jednomu článku") na tomto místě. Odůvodnění: "ale nechtělo se mi na to čekat" není moc silný důvod --Pavouk (diskuse) 24. 1. 2014, 09:29 (UTC)

Slepé mapy evropských států - šablony pro zobrazování polohy

Na německé Wiki [11] jsou k dispozici "slepé" mapy všech evropských států. Pro zobrazování polohy (obce, hrady atp.) v ČR máme šablonu, která tuto mapu využívá. Nemohl by někdo zpracovat stejné šablony pro všechny evropské státy? Kdybych věděl, jak se to dělá, tak bych se toho ujal, ale takhle mi nezbývá, než poprosit někoho, kdo to umí. Myslím, že by to významně zvýšilo úroveň každého článku, který je věnován méně známým místům v cizině. --Lad.Raj (diskuse) 16. 1. 2014, 19:03 (UTC)

Request for comment on Commons: Should Wikimedia support MP4 video?

I apologize for this message being only in English. Please translate it if needed to help your community.

The Wikimedia Foundation's multimedia team seeks community guidance on a proposal to support the MP4 video format. This digital video standard is used widely around the world to record, edit and watch videos on mobile phones, desktop computers and home video devices. It is also known as H.264/MPEG-4 or AVC.

Supporting the MP4 format would make it much easier for our users to view and contribute video on Wikipedia and Wikimedia projects -- and video files could be offered in dual formats on our sites, so we could continue to support current open formats (WebM and Ogg Theora).

However, MP4 is a patent-encumbered format, and using a proprietary format would be a departure from our current practice of only supporting open formats on our sites -- even though the licenses appear to have acceptable legal terms, with only a small fee required.

We would appreciate your guidance on whether or not to support MP4. Our Request for Comments presents views both in favor and against MP4 support, based on opinions we’ve heard in our discussions with community and team members.

Please join this RfC -- and share your advice.

All users are welcome to participate, whether you are active on Commons, Wikipedia, other Wikimedia project -- or any site that uses content from our free media repository.

We look forward to a constructive discussion with you, so we can make a more informed decision together on this important topic. Keegan (WMF) (diskuse) 17. 1. 2014, 01:10 (UTC)

Mediagrant opět spuštěn: Můžete jezdit po Česku a fotit

Dobrý den a ahoj všem, rád bych oznámil, že bylo spuštěno nové kolo Mediagrantu, tedy grantu, který umožňuje jezdit po svém okolí a fotografovat vesnice, krajinu i další encyklopedicky významné objekty, přičemž vám proplatíme cestovní náklady. Podrobnější informace najdete na hlavní stránce Mediagrantu. Účastnit se může kdokoliv a je to velmi jednoduché, pokud však přesto nebude něco jasné, napište nám na mggranty.wikimedia.cz a rádi poradíme. Malá poznámka: jsou spuštěny dvě hlavní témata Mediagrantu - focení českých obcí a chráněných území. Ostatní témata (např. židovské památky, seznam témat je zde) se otevřou v řádu dní). Díky a hezkou sobotu, --Vojtech.dostal (diskuse) 18. 1. 2014, 11:48 (UTC)

Rodina de Montalais

Jen v krátkosti. Jeden nebo dva editoři nám vytvořili již čtyři články o členech/členkách IMHO nepříliš významné francouzské rodiny de Montalais, kterou označují za slavnou. Prosazují v nich soustavně nedoložené a IMHO neencyklopedické editace, jako např. podtržení všech jmen. Je to už nepřehledná situace. Články jsou také navrženy na zrušení (ne mnou). Jen dva z nich (o dcerách) by snad mohly zůstat. Ty o rodičích by IMHO mohly být smazány. Prosím komunitu o vyjádření. Já se už tím nemohu tolik zabývat jako dosud. --Zbrnajsem (diskuse) 20. 1. 2014, 22:51 (UTC)

Já to řešit absolutně nehodlám, ale kdyby se do toho někdo chtěl vrtat... Dotčené články: Aura de Montalais, Pierre de Montalais, Françoise Charlotte de Montalais, čtvrtý nevidím. --YjM | _d^p 20. 1. 2014, 23:03 (UTC)

WP:3N. Každé encyklopedické heslo samo za sebe by mělo být encyklopedicky významné, čili jsou-li některé navrženy ke smazání, nechť se tam o nich vede příslušná diskuse. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2014, 23:05 (UTC)

Čtvrtý článek je o matce Renée Le Clerc de Sautré. Prakticky opsaný z těch jiných tří článků. Co je také problematické, jsou odkazy na genealogické linky, které ale nevedou k informacím. Diskuse se vede, ale ne intenzívně. Autor kolega Ambroise se toho neúčastní. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 1. 2014, 10:36 (UTC)

Sloučit do článku de Montalais a u něj doložit významnost. --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 10:43 (UTC)

Sloučit podle návrhu kolegy Silesiana - předtím už kolegy Chalupy - by bylo nejlepší řešení, ale kdo to udělá? Zatím máme pořád čtyři články, které nejsou řádně ozdrojované. Ještě nejlepší je ten o Françoise Charlotte de Montalais. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 1. 2014, 12:37 (UTC)

Nechal bych tomu volný průběh, o jednom článku se vede diskuze o smazání, zbývající jsou navrženy na odložené smazání, pokud nebude doložena významnost. Takže vše probíhá standardní cestou a není třeba to nějak urychlovat. Pokud nebudou dodány zdroje, budou články do 30 dnů odstraněny některým ze správců.--LV-426 (diskuse) 21. 1. 2014, 21:43 (UTC)

Ještě něco: Neregistrovaný uživatel, kterým by mohl být Wikipedista:Ambroise, soustavně mění ve všech čtyřech článcích jedině doložené jméno Anne-Constance de Montalais (z fr:Françoise Charlotte de Montalais) na Nicole-Anne Constance de M. Nedodal k tomu zdroj. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 1. 2014, 06:40 (UTC)

Nakonec jsem ten jeho zdroj musel najít sám na francouzské Wikipedii. Takže jméno je Nicole-Anne-Constance de Montalais (jedna spojka mezi Anne a Constance navíc), zdroj je List of Historical Characters (Seznam historických postav) v anglickém vydání románu Alexandra Dumase pod názvem The Vicomte de Bragelonne, Oxford World's Classics, Oxford University Press, 1995, 738 stran, str. 671. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 1. 2014, 07:07 (UTC)

Památky v Brně

Prosím nezaujaté osoby o názory k [12]. Díky. JAn (diskuse) 21. 1. 2014, 20:08 (UTC)

Mapky v infoboxech

Prosím nezaujatý názor k umístění mapek v infoboxech - viz [13] díky. --Petr1888 (diskuse) 21. 1. 2014, 20:24 (UTC)

Můj názor je, že by mapky (loc-map) měly v infoboxu být. --Jan Kovář BK (diskuse) 21. 1. 2014, 20:33 (UTC)

Jsem pro mapy (resp. jsem proti jejich bezdůvodnému odmazávání) --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 20:37 (UTC)

Mám k tomu doplňující dotaz. Mají být pevnou součástí infoboxů (tedy by bylo nutné je dodělat do všech šablon infoboxů)?--Freibo (diskuse) 21. 1. 2014, 20:40 (UTC)

Zeptám se, protože mi to nedá – kde získal kolega Freibo souhlas komunity k odmazávání loc-map z infoboxu budova? Ať koukám jak koukám na šablonu Infobox - budova, loc-map tam je a v diskuzi o tom, že by to tam být nemělo, není ani slovo. --Jan Kovář BK (diskuse) 21. 1. 2014, 20:44 (UTC)

Koukám na to. Asi sem to při přebírání u již vloženého infoboxu přebral bez smazané mapy. --Freibo (diskuse) 21. 1. 2014, 21:35 (UTC)

Nevím, co si mám představit pod „pevnou součástí infoboxů“ ani pod „by bylo nutné je dodělat do všech šablon infoboxů“. Je jasné, že takové infoboxy jako film, album nebo chemický prvek loc-map nepotřebují... --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 21:29 (UTC)

Namátkou, mapa není ani u infoboxů stadionů, mrakodrapů, observatoří, synagog atd.--Freibo (diskuse) 21. 1. 2014, 21:35 (UTC)

Tak by ji měl někdo přidat :) --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 21:36 (UTC)

Proto se ptám, jestli má být pevnou součástí. U 99% staveb mi totiž přijde zbytečná - snad kromě rozhleden, vysílačů apod.--Freibo (diskuse) 21. 1. 2014, 21:40 (UTC)

Mě třeba ne, nevím, kde leží 99 % všech sídel u nás, o cizině nemluvě. A překlikávat z článku na článek, abych vůbec zjistil, kde ten hrad leží, to vůbec ne. Navím mnoho hradů u nás neleží v/u sídlech, ale "volně" v krajině, takže tam se to hodí o to více. --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 21:43 (UTC)

Podle mne je jasné především to, že objekt jako je hrad musí mít zachovánu informaci o svém umístění v podobě souřadnic (parametry „zeměpisná šířka“ a „zeměpisná délka“). To podle mého dojmu platí. Těm, kdo nechtějí jako teď já několik minut v historii editací hledat, o jaké změny tu vlastně jde, nabízím pro ilustraci příklad: před a po. Dokud bude informace o souřadnicích zachována, je mi osobně jedno, jestli je v článku mapa, protože bez ní si čtenář může kliknout na souřadnice a pokud bychom ji tam chtěli kdykoliv vrátit, tak by to mělo jít jednou vhodnou změnou infoboxu (a případně jednou hromadnou robotickou změnu všech jeho volání na daných stránkách). Šablona LocMap se svými složitými parametry, navíc oddělená od infoboxu, mi přijde jako přežitek – dvě desetinná čísla v infoboxu ji spolehlivě nahradí co do obsahu, a pokud budeme chtít, tak i co do funkce. Takže minimálně co se technického zpracování týče se mi vlastně víc líbí ta nová verze, i když tím nevylučuji, že by mohlo být vhodné upravit šablonu tak, aby mapky zobrazovala – ani pokračující Freibovy editace by ale tomu případnému budoucímu kroku neměly nijak bránit. --Blahma (diskuse) 21. 1. 2014, 21:44 (UTC)

Na problém jsem upozornil: WP:Pod lípou (technika)#Infobox budova ze dne 24.12.2013 a diskuze začala už tam.--Zákupák (diskuse) 21. 1. 2014, 21:48 (UTC)

Ano, pod technickou lípou jsem tehdy na požadavek kolegy ohledně loc-map zareagoval já. Je fakt, že předešlá implementace loc-map byla nevhodná a bylo nutno to předělat. Citace tamodtud:

LocMap implementována. Ona v {{Infobox budova}} už byla, jenže nebyla zadokumentována, název parametru byl neočekáváně s velkými písmeny (Loc-Map) a mapa by se zobrazila až úplně na konci (byla součástí zápatí). Nyní se LocMap zobrazí v sekci "Poloha" a název parametru je s malými písmeny (loc-map), jak je obvyklé v jiných iboxech. Pokud by někde náhodou byla Loc-Map uvedena zastarale (Loc-Map), zůstane zachována - jen se rovněž přesune do sekce "Poloha", nechal jsem to v podobě zastaralého parametru. Až se kolega G3ron1mo dostane k tomuto iboxu, může to případně sjednotit, pak by se zastaralý parametr odstranil. --Vachovec1 (diskuse) 25. 12. 2013, 11:22 (UTC)

Nyní lze tedy v {{Infobox budova}} LocMapy zobrazovat stejným způsobem, jak je tomu běžné u jiných iboxů. --Vachovec1 (diskuse) 21. 1. 2014, 21:58 (UTC)

Rozhodně mapu zachovat. Pro rychlou orientaci poslouží mnohem lépe než jakýkoli písemný údaj, ať už to budou číselné souřadnice (s proklikem) nebo slovní popis v úvodu. Souřadnice jako údaj v infoboxu by určitě měly být, ať už se z nich v budoucnosti bude generovat mapa nebo cokoli jiného. A když už tam jsou, neviděl bych problém z nich mapu vygenerovat. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2014, 22:06 (UTC)

Mapy ponechat a doplnit i do dalších obdobných infoboxů, kde chybí.--Chalim Kenabru (diskuse) 21. 1. 2014, 22:37 (UTC)

Locmap ponechat a doplnit. U menších objektů typu stavba bych byl pro podrobnější mapu. V Česku konkrétně mapy krajů, viz {{LocMap Česko Jihočeský kraj}}. --Jowe (diskuse) 22. 1. 2014, 06:23 (UTC)

Locmap likvidovat - má problém s přístupností (zkuste si například na telefonu v Opeře mini se zapnutým klasickým zobrazením Wikipedie a zapnutým mobilním zobrazením v Opeře). V článcích jsou souřadnice, standardně je zaprnuté udělátko mapy OSM, kde jedním klikem získám pěknou mapku v širších souvislostech, případně je možné si zapnout udělátko WikiMiniAtlas, kde dostanu něco podobného. Pokud by převážil názor nechat Locmap, pak by je chtělo upravit tak, aby přebíraly poziční parametry přímo ze souřadnic vložených v infoboxu - proč mít dvoje souřadnice v jednom infoboxu? JAn (diskuse) 22. 1. 2014, 07:25 (UTC)

Vidíte, a já se o tom kliknutí na OSM dozvěděl až teď. A to jsem dalo by se říci zkušený uživatel Wikipedie. Jak na tom budou ostatní čtenáři? Proč něco před čtenáři skrývat? A jak se tak dívám, tak ta mapka má naprosto nevhodné měřítko, kdy musím kliknout cca 4x na -, abych zjistil polohu v rámci států rozlohy ČR. (Tedy 5 zbytečných kliků navíc, co řešila jedna mapka.) --Silesianus (diskuse) 22. 1. 2014, 08:55 (UTC)

Není možné v případě problémů se zobrazením na mobilu skrýt mapy třeba jen pro mobilní zobrazení? Chtít zapínat udělátko lze jen po registrovaných uživatelích, ale ne po běžných čtenářích. A jelikož je vizuální kortex nejrozvinutější částí mozku vůbec, obrazovou informaci člověk obvykle vstřebá a uchová lépe. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2014, 09:02 (UTC)

Když lidi nenapadne, že odkaz (mapa) vede na mapu, je to holt těžký :-) Ale schválně se podívejte, jak to řeší na západě. tam mají i WikiMiniAtlas standardně zapnutý, a LocMap je relativně decentně řešena přímo infoboxem. JAn (diskuse) 22. 1. 2014, 10:00 (UTC)

A schválně se podívejte, jak to řeší na jiném západě :-). Tam čtenáři mají možnost si jedním kliknutím přepnout podrobnější mapu či typ mapy. --Jowe (diskuse) 22. 1. 2014, 11:39 (UTC)

Hm, to nevypadá špatně. Existuje něco takového i na české wikipedii?--Freibo (diskuse) 22. 1. 2014, 19:48 (UTC)

Locmap určitě ponechat, mimořádně užitečná informace, a to zejména pro svou jednoduchost a rychlost („kouknu – vím“). Velmi praktické také pro příležitostné a náhodné čtenáře wikipiedie, kteří si odkazu na souřadnice ani nemusejí povšimnout a chtějí se toliko rychle zorientovat. (Ten Jowem výše odkazovaný francouzský systém ovšem vypadá velice pěkně) --Vavrin (diskuse) 23. 1. 2014, 17:54 (UTC)

Nevěděl jsem, jak je {{LocMap}} implementována, ale teď když koukám na to šílenství (kolik jich vůbec je??) přijde mi jako archaický přežitek. Její fci dávno převzal sám system MediaWiki, resp. WikiMiniAtlas. A přitom stačí vyplnit 2 čísla. Např. v článku Brest (Francie) lze získat snadno a rychle mapu dokonce dvojím způsobem: buďto kliknutím na tu zeměkouli vedle souřadnic v iboxu nebo rozkliknutím slova „mapa“ v pravé části záhlaví článku. Určitě by to šlo i vylepšit, např. přidat do iboxu parametr typ, resp. měřítko, jak jsou definovány v šabloně {{Souřadnice}}, aby Silesianus nemusel klikat 4× na oddálení; nechat mapu implicitně rozvinutou v iboxu; ... --YjM | _d^p 23. 1. 2014, 18:54 (UTC)

Nepřijde mi vhodné nahrazovat obsah Wikipedie a sesterských projektů obsahem externích serverů. Tyto mapy jsou načítány z OpenStreetMap a stává se poměrně často, že načtení trvá dlouho a někdy se dokonce nenačtou vůbec. Jako všechny externí odkazy by měly být jen doplňkem. --Jowe (diskuse) 23. 1. 2014, 20:02 (UTC)

Medle v tom technicky není rozdíl. Že se načítají dlouho, případně vůbec by nemělo souviset s tím, zda patří pod WMF nebo ne. I cswiki je fyzicky poukládaná po částech na různých serverech po celém světě. A co se nevhodnosti týče: OSM je dobrovolnický projekt, stejně jako projekty WMF, takže „životnost“ má přibližně stejnou. --YjM | _d^p 23. 1. 2014, 20:19 (UTC)

Rosičák - Lampárna

Drahé kolegyně a drazí kolegové. Ve snaze vylepšit komunitní procesy jsem založil stranu WP:Lampárna. Stránka byla promptně smazána správcem. Bližší informace naleznete na stránce Pod lípou oznámení-, kde jsem ji inzeroval. Tady patří dík správci Matesovi, který text smazané stránky tamtéž zpřístupnil k nahlédnutí. Vzhledem k tomu, že mi bylo výtýkáno wp:NEKIT, zavedení nové paralelní nekonečné diskuse, vyčtena nepřínosnost stránky a zamítnuto obnovení jak správcem Zdenekk2m v jeho diskusi, tak i správcem Kacirem na Nástěnce správců a oběma doporučeno hledání podpory zde, činím tak. Prosím tedy o názory.

• 1 zda je stránka paralelní diskusí
• 2 zda se jedná o nepřínosnou stránku
• 3 zda byla smazána v souladu s pravidly - které uvedli oba správci
• 4 především však, zda má smysl stránku obnovit

1. Sám za sebe myslím, že 1-ne,2-ne,3-ne,4-ano, ale těším se na Vaše názory. Předem děkuje.--Rosičák (diskuse) 22. 1. 2014, 16:02 (UTC)
2. 1-ano, 2-ano, 3-ano, 4-ne. Nazdar bazar. Miraceti 22. 1. 2014 16:10 (UTC)

   Dík za stručnou negaci a veselý rým.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)

3. Jako Miraceti výše. --Silesianus (diskuse) 22. 1. 2014, 16:20 (UTC)

   Opakovaný vtip už vtip není. Dík za názor.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)

   Označovat můj seriózní názor za vtip hraničí s osobním útokem. --Silesianus (diskuse) 23. 1. 2014, 20:09 (UTC)

Pokud jsi to tak pochopil, moc se omlouvám. Opravdu jsem to neměl v úmyslu. Komentoval jsem vtipný rým - tedy opakující se příspěvek.--Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 20:32 (UTC)

1. Myšlenka není úplně hloupá, i když si myslím, že by se nakonec zvrhla v paralelní (a pravděpodobně velmi kontroverzní) diskuse. Co je ale určitě katastrofální: Označení Lampárna. Dovedete si představit, jak by na kohokoli působilo, kdyby i někdo v dobrém rozmaru a s dobrou vůlí komukoli navrhl: "To nezní úplně špatně, ale jděte s tím raději do lampárny!" I kdyby to byla odporná "Kniha přání a stížností", pořád by to znělo stokrát lépe. I tak by se tam ale asi lidi v první řadě hádali. Celkově tedy pochybuji o tom, že by to mělo jakýkoli přínos. Míst, kde je možné podat nějaký podnět ke zlepšení Wikipede, je dost (především doporučuji adresná místa - diskusní stránky jednotlivých wikipedistů nebo wikiprojektů), místa, kde je možné si jen tak postěžovat bez očekávání zpětné vazby nebo jakéhokoli pokroku, Wikipedie podle mne nepotřebuje. --Okino (diskuse) 22. 1. 2014, 16:25(UTC)

   Nebráním se změně názvu, přesto však u do té mé Lampárny jeden odkaz vede. (založil kolega Egg). Výraz Lampárna není vulgární. Byl vybrán na základě přísloví. Jako alternativní bych viděl Šepot do vrby nebo Zeď nářků. Lampárna to má být sbírka postesků vlevo a útěchy-vpravo. Postesků, které nevyšumí a neodplynou jako diskuse a útěchy, která může nahradit vlídné slovo, které v žhavých diskusích na nože často schází. Myslím si, že takové místo Wikipedie potřebuje, ale to je věc názoru, který se mohl prokázat/neprokázat snadno po nějakém čase.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)

2. 1 a 2 ano, vidím to jako zbytečný projekt, takže 4-neobnovovat. 3-nezkoumal jsem to, omlouvám se.--Chalim Kenabru (diskuse) 22. 1. 2014, 16:27 (UTC)

   Dík za názor a upřímnost.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)

3. Chybí mi od autora myšlenky především vysvětlení, v čem by měla být stránka přínosem oproti stávajícímu systému Pod lípou ad. Oproti WP:Pod lípou (u krbu) dokonce nevidím rozdíl vůbec žádný. Proto chápu navrhovanou stránku jako duplicitní, a tedy zbytečnou. I když si cením zájmu a snahy podniknout něco pro vylepšení. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2014, 17:07 (UTC)

   Kolego viz výše. Dodám, že hlavní rozdíl je v tom, že původní příspěvek neutone v návalu diskuse. Pokud toto nestačí, co chcete vysvětlit konkrétněji?-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)

4. Řeknu to takto: nevím, k čemu by taková stránka byla. Pokud mne bude něco pálit, přijdu s tím tam, kde se vede v rámci možností věcná diskuze a kde je primárním cílem věci vyřešit a posunout, nikoliv se vypovídat. Na stránce U krbu jsem byl za celou svojí přítomnost na wiki dnes poprvé a podobné to bude s případnou lampárnou. Proto hlasuji 1-ano, 2-ano, 3-nevím, 4-ne. Když už, spíše by bylo podle mého užitečné rozdělit stránku Pod lípou na technická a koncepční témata. Vojtěch Zavadil (diskuse) 23. 1. 2014, 10:35 (UTC)

   @Vojtěch Zavadil: Vy neznáte technickou Lípu? Na začátku každé Lípy je seznam jednotlivých stolů – diskuze dělené dle typu (oznámení, technika, práva, setkání…). --23. 1. 2014, 11:38 (UTC), Utar (diskuse)

   Dík za tento názor.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)

Prosba o pomoc s crowdsourcingem

Ahoj, můj kolega Nik Page připravuje crowdsourcingovou webovou stránku, kde se budou diskutovat nápady na to, jak by se měly zlepšit finanční služby. Protože Wikipedie je taky crowdsourcing, rád by našel wikipedisty, kteří by mu předali své zkušenosti. Stránku by si vyzkoušeli, probrali s ním pravidla budoucí komunity, případně mu to pomohli rozjet. Nabízí drobnou odměnu. Jestli někdo máte zájem, ozvěte se mu prosím na adresu npage (zavináč) csas.cz. Pozor, je to Angličan, tak jeho psaná čeština není ideální :-) --Jan Spousta (diskuse) 23. 1. 2014, 13:26 (UTC)

Nejdou editovat šablony

Proč nejdou editovat ty šablony dole na stránkách? Dříve tam bylo malé "e" a po kliknutí na něj se daly editovat. Teď už to tam není. :( -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 194.228.13.149 (diskuse • bloky) 25. ledna 2014, 02.37‎ (CE(S)T)

Protože se to jistému pánovi nelíbilo, tak to smazal... --Silesianus (diskuse) 25. 1. 2014, 08:20 (UTC)

Kdo to smazal? Tohle přece nemohl být důvod, vedla se o tom nějaká diskuze? Jestli neregistrovaní uživatelé nemůžou editovat šablony přímo z článků, tak by mě zajímalo proč.--Chalim Kenabru (diskuse) 25. 1. 2014, 10:29 (UTC)

Nějaká diskuse tenkrát byla (už nevím kde). Registrovaní si to můžou zapnout v nastavení. --Marek Koudelka (diskuse) 25. 1. 2014, 10:31 (UTC)

To ano, ale jde o to, že neregistrovaní takto nemohou jednoduše aktualizovat šablony u článků nebo opravovat chyby v nich. Sami si tu šablonu ve Wikipedii asi nevyhledají.--Chalim Kenabru (diskuse) 25. 1. 2014, 14:14 (UTC)

To je právě cílem změny, maximálně ztížit editaci neregistrovaným. Diskuze proběhla na Diskuse k šabloně:Navbox#Navbar. Odstranění tlačítek pro neregistrované souhlas komunity nezískalo, takže ho navrhovatelé zavedli (to je u nich normální). Registrovaným uživatelům zapnuli udělátko, které tlačítka dodává, takže pro ně se nic nezměnilo a sotva si všimli změny u neregistrovaných.--Jann (diskuse) 25. 1. 2014, 16:33 (UTC)

Díky za link. Takže prevence. Věděl bych o šablonách, které by potřebovaly pravidelnou aktualizaci větším počtem lidí (soupisky týmů např.). Ale musím uznat, že by jejich editace v šablonách nemusely být přínosem.--Chalim Kenabru (diskuse) 25. 1. 2014, 19:27 (UTC)

Tak tohle by se dalo vztáhnout na celou Wikipedii. Ale to mi neděláme, že? To totiž jde zcela proti duchu Wikipedie. Ale některým to zdá se vůbec nevadilo. --Silesianus (diskuse) 26. 1. 2014, 07:25 (UTC)

Jestliže nebylo dosaženo shody, tak to není v pořádku. Ale dovedu pochopit i argument, že příležitostný editor spíš než vylepší tu šablonu zvrtá. Nemusí to být vandal, může mít dobrou vůli, ale ta editace je prostě špatná, což je potom vidět ve všech článcích. Problém by mohl být u často editovaných šablon. Osobně by se mi pro šablony velice líbilo řešení, jaké mají na polské wiki (tam to mají u všech článků). Jakožto neregistrovaný tam můžu udělat nějakou opravu, ale ta není vidět, dokud ji neprověří někdo z registrovaných wikipedistů (čili zkušenějších). Když je OK, tak ji schválí, když je špatná, tak ji zamítne. Vidím to i jako dobrou protekci proti vandalství, když takový člověk neuvidí hned výsledek své vandalské editace, asi ho to přestane za chvíli bavit. --Chalim Kenabru (diskuse) 26. 1. 2014, 08:32 (UTC)

Nápady na zavedení zde už párkrát byly, ale popravdě, zatím je problém vůbec prověřit všechny založené stránky (dělají správci u stránek, které nezaložili prověření uživatelé), natož kontrolovat každou editaci takových uživatelů. JAn (diskuse) 26. 1. 2014, 21:37 (UTC)

No a když to tedy nedostalo souhlas komunity, proč se to uskutečnilo? Resp. proč to pak někdo nevrátil? Taky si myslím, že je to proti duchu Wikipedie. Navíc samotnému mi ty tlačítka leckdy chybí a o udělátku jsem neměl tušení. --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 18:46 (UTC)

Ono to bylo spíš tak, že dotyčný byl vyštván z Wikipedie uprostřed rozdělané práce a na projekt se, po zkušenostech s přístupem určitých lidí nehodlá vracet. Každopádně, šablony jsou nyní více vandaluvzdorné a to je dobře. BTW, dotyčné linky porušují zásadu nelinkovat c článků do jiných jmenných prostorů. Jednorázový neprovokační účet (diskuse) 26. 1. 2014, 19:38 (UTC)

Dobře to určitě je, ale jestli to nejde příliš proti nějakému jinému, závažnějšímu zájmu. (Vítejte ve Wikipedii, internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.) --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 19:50 (UTC)

Jupí, pojďme zakázat editace stránek nepřihlášeným! Díky tomu bude Wikipedie více vandaluvzdorná. --Silesianus (diskuse) 26. 1. 2014, 20:10 (UTC)

Jenže vandalizací jednoho článku nenaděláš tolik škody, jako vandalizací jedné šablony. JAn (diskuse) 26. 1. 2014, 21:12 (UTC)

A má být? Tak se bóže jednou zvandalizovala nějaká šablona. To je toho... Kvůli tomu se musíme zbavovat přínosných editací? --Silesianus (diskuse) 26. 1. 2014, 21:25 (UTC)

Ne jednou. A jednou dokonce jistá editace jedné šablony na nejmenované italské Wikipedii způsobila pád serverů na dobu několika hodin. Ale tím, že neuvádíme přímý link přece nikomu nezabraňujeme dotyčnou šablonu editovat - stačí si ji najít v seznamu šablon obsažených ve stránce. JAn (diskuse) 26. 1. 2014, 21:32 (UTC)

Ano, to je pro náhodného newikipedistu asi tak užitečná rada, jako kdyby někdo při odstranění tlačítka editovat ze článků (bacha vandalové!!) dotyčnému poradil, že si stránku může v klidu editovat, když do adresy stránky přídá na konec "&action=edit". Zhovadilost. --Silesianus (diskuse) 26. 1. 2014, 21:35 (UTC)

Odkazovaný příklad vandalské editace šablony názorně dokazuje špatnost celé akce. Vandalizace měla extrémně nízkou nebezpečnost – protože šablona byla použita v mnoha článcích, vandalismus byl okamžitě zpozorován a opraven. Během sekund. Zato běžný nenápadný článek může zůstat neopravený i velmi dlouho. Takže se velmi malým škodám a okamžitě napravitelným škodám brání za velmi vysokou cenu pošlapání dvou principů wikipedie – každý může editovat a nelze takové změny provádět proti vůli komunity. --Jann (diskuse) 28. 1. 2014, 19:20 (UTC)

Aha, takže čtenářům raději předhodíte stovky článků s rozbitou šablonou. Tu možná někdo brzy opraví, jenže do té doby na to budou "obyčejní" lidé koukat jak vejři a říkat si, co jsme ve Wikipedii za blbce. Já jsem rozhodně proti tomu, aby začínající editoři měli možnost upravovat šablony. Nevím jak to momentálně je, ale řešil bych nějakou podobnou hláškou: Litujeme, ale jako začínající editor nemáte povolení upravovat stránky ve jmenném prostoru Šablona. Tyto editace ovlivňují najednou větší množství článků a proto je mohou provádět pouze zkušení/prověření editoři. Požádejte o pomoc s editací na stránce WP:Potřebuji pomoc nebo na diskusní stránce šablony. --Vachovec1 (diskuse) 30. 1. 2014, 00:47 (UTC)

Nevyvrátil jste argument, že jdete proti dvěma principům wikipedie. S vaší logikou je navíc nutné zakázat jakékoliv editace nezkušeným editorům, protože "stovky článků s rozbitou šablonou" během těch několika desítek sekund shlédlo zhruba stejné množství lidí jako běžný článek v němž špatná editace vydržela hodiny, dny... --Jann (diskuse) 30. 1. 2014, 10:48 (UTC)

Už takhle tu máme řadu šablon zamčených dokonce na úrovni edit=sysop. Rád bych viděl nováčka, který by byl schopen provést nějakou užitečnou úpravu například v této šabloně. Wikipedie je o možnosti volně vládat a upravovat data, nikoli volně manipulovat prostředky k zacházení s těmito daty. Takže se tu prosím neohánějte principem volné editace. --Vachovec1 (diskuse) 30. 1. 2014, 01:04 (UTC)

Tak to vypadá, že tady někdo neví, o čem se bavíme. Bavíme se o navboxech. Stovky poškozených stránek jsou nesmysly. Složité šablony jsou nesmysly. Průměrný počet článků do kterých je vložen navbox je 12, slovy dvanáct. Znáte vůbec nějaký navbox umístěný na "stovkách stránek"? Já jen z čínské wiki. Složitý navbox vypadá takto [14], v tom se laik docela vyzná. Takže, máte argumenty k věci? --Jann (diskuse) 30. 1. 2014, 11:14 (UTC)

{{Papežové}}? --Silesianus (diskuse) 30. 1. 2014, 11:49 (UTC)

Tak samotná {{Navbox}} je v 81500 stránkách. {{Formule 1}} má 452 vložení, přesto, že odkazů z ní vede jen asi 50 (tedy 400 jich je nadbytečných). {{Papežové}} 265 výskytů . {{Národní_domény}} 260. {{Okresy_státu_Texas}} 256. Níže jsem to nezkoumal. JAn (diskuse) 30. 1. 2014, 11:59 (UTC)

{{Navbox}} stejně jako {{LocMap}} jsou zamčené, mohou je tedy editovat jen editoři s právy správce. --30. 1. 2014, 12:25 (UTC), Utar (diskuse)

Není nováček jako nováček -může jít o nepřihlášeného zkušeného uživatele nebo zkušeného editora z jiné wiki. Takže opravdu důležité zamykat, ty méně jen nenabízet na stříbrném podnose. JAn (diskuse) 30. 1. 2014, 06:15 (UTC)

Ano, to je minimum, které jsem ochoten akceptovat. --Vachovec1 (diskuse) 30. 1. 2014, 12:14 (UTC)

ad provokatér: odchod z wikipedie není omluva. Vždyť změny byly provedeny před tím.--Jann (diskuse) 28. 1. 2014, 19:20 (UTC)

Jen takový nápad: Bylo by třeba možné, aby se ve jmenném prostoru šablon neregistrovaným uživatelům vždy při uložení „připletla do cesty“ výstražná hláška s upozorněním, že úpravy šablon mohou mít dopad na velké množství článků, a proto by měli upravovat obezřetně a že doufáme, že jsou si svou editací jisti a použili náhled nebo pískoviště k ověření správnosti své úpravy? Je jasné, že záměrného vandala to úplně nezastaví, může ho to snad aspoň přibrzdit a třeba to trochu přispěje k celové osvětě. Šlo by případně u takových editací zakázat možnost označení za malou? --Bazi (diskuse) 27. 1. 2014, 03:21 (UTC)

Takovou věc by měl být správce schopný udělat po vzoru anglického en:Wikipedia:Editnotice – buďto jako MediaWiki:Editnotice-10, nebo přes to na konci té stránky zmiňované editintro v common.js (v obou případech s omezením na anonymní uživatele, tedy testování ID uživatele na nulu – v prvním případě ve wikikódu, v druhém případě JavaScriptem). --Blahma (diskuse) 29. 1. 2014, 21:19 (UTC)

Díky za reakci. Pak by to, myslím, mohl být způsob, jak omezit riziko škod, kterými je argumentováno pro skrytí editačních odkazů. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2014, 08:04 (UTC)

Jazyk v citačních šablonách

Máme tu šablony Šablona:Citace periodika, Šablona:Citace elektronického periodika, Šablona:Citace sborníku, Šablona:Citace monografie a Šablona:Citace elektronické monografie, které všechny mají parametr | jazyk = . Pokud se jako hodnota parametru uvede jazyková šablona, např. {{en}}, která vyprodukuje text (anglicky). Parametr jazyk ale také sám generuje závorky okolo názvu jazyka, takže při použití jazykových šablon v citačních šablonách je výsledkem toto: ((anglicky)) - název jazyka ve zdvojených závorkách, z nichž navíc každý závorkový pár má jinou barvu, viz třeba hned první reference v ROM počítačů ZX Spectrum#Reference. Podle mě by chtělo udělat něco se závorkami, aby nebyly zdvojené. Buď

• nemít závorky v jazykových šablonách,
• nemít závorky v šablonách pro citace,
• přidat šablonám pro citace další parametr, např. kód jazyka, jehož hodnotou by byla buď jazyková šablona nebo jenom samostatný kód jazyka a jazyková šablona byla použita uvnitř šablony.

Samozřejmě, ještě je tu varianta, že současný stav je dostatečně estetický a že je zbytečné s ním něco dělat. V každém případě, po jakékoliv změně bude nutné roboticky upravit kvanta stránek, takže s myslím, že nejprve by to mělo být prodiskutováno zde. Standazx (diskuse) 25. 1. 2014, 07:22 (UTC)

Já tam normálně píšu anglicky. Nenapadlo by mne do citační šablony vkládat další šablonu... --Silesianus (diskuse) 25. 1. 2014, 08:19 (UTC)

Považuji za zbytečné do citační šablony vkládat ještě další šablonu jen kvůli jazyku a nikdy jsem to nedělal. Nevypisuji ani jazyk celým slovem, ale jen zkratkou. Tuším, že některé z těch citačních šablon si s tím i samy dokážou poradit a zobrazují rovnou "anglický" při vyplnění "en" (to bych považoval za ideál). --Bazi (diskuse) 25. 1. 2014, 21:35 (UTC)

Pokud se nepletu, tak jazyk by měl být v citacích také ve tvaru anglicky, jako jazyk cíle odkazu, nebo se mýlím? A nevím o šabloně, která by uměla sama přeložit zkratku jazyka do celé podoby. --YjM | _d^p 25. 1. 2014, 22:12 (UTC)

No, možná by šlo zabudovat do citačních šablon podmínku, která by v položce jazyk detekovala šablonu a podle toho by se buď použily nebo nepoužily závorky. --Vachovec1 (diskuse) 25. 1. 2014, 23:06 (UTC)

Zrovna {{citace elektronického periodika}} to umí, vizte:

{{citace elektronického periodika|periodikum=xxx|jazyk=en}}

xxx [online]. (anglicky) 

Vlastně mě samotného kdysi překvapilo, proč to umí jen některé citační šablony, že to není jednotně využíváno i u ostatních. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2014, 23:35 (UTC)

Tak po prozkoumání zjišťuji, že šablona {{citace elektronického periodika}} používá v položce jazyk již vloženou šablonu {{jazykem}}, která zobrazuje celoslovné popisy jazyků ze zkratek a přitom umožňuje i zadání hodnoty celoslovně. To je IMHO nejvariabilnější řešení a jestli nebude námitek, rozšířil bych ho i do ostatních citačních šablon. --Bazi (diskuse) 31. 1. 2014, 13:15 (UTC)

Výstava fotografií o chráněných územích

Ahoj všem, jak jsem dříve několikrát avizoval na diskusní stránce WikiProjektu Chráněná území, pod patronací Wikimedia Česká republika a Akademie věd ČR proběhne výstava fotografií Wikimedia Commons a tématikou ochrany přírody v ČR v termínu od 7. dubna do 30. dubna 2014 a to v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. Výstava bude dílem Chráněná území a všichni jste vítáni se do ní zapojit. Podrobnosti naleznete na podstránce projektu.

V první fázi je potřeba shromáždit kandidáty pěkných fotografií, které by se na výstavě mohly ukázat. Takže, pokud jste autory nějaké pěkné fotky s tématikou ochrany přírody v ČR (primárně nějakého chráněného území či vzácného druhu), či o nějaké pěkné fotografii víte, přidejte ji do 16. února na uvedenou podstránku. Následně pak bude proveden výběr nejhezčích fotografií (pravděpodobně krátkým hlasováním?). Budu rád za veškeré vaše návrhy, zatím je to tam převážně "one-man-show", což rozhodně není cílem výstavy :)

Díky za pomoc a těším se na vaše návrhy a později za hlasy při výběru kandidátů. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 28. 1. 2014, 09:48 (UTC)

Název článku

Pokouším se sestavit článek o oknech ve vozidlech MHD. Narazil jsem ale na problém s názvem. Na wiki jsou články dveře, okno, schody, podlaha, ale všechny prvoplánově počítají s použitím těchto pojmů ve stavebnictví. Já chci časem sestavit samostatný článek o oknech v trolejbusech, autobusech, tramvajích, nechci jen přidat odstavec do již existujícího článku. V cizojazyčných wiki jsem inspiraci nenašel. Zajímalo by mne tedy, jak to vidí ostatní. Zatím mi nejlepší připadá varianta "Okno (vozidla MHD). Nechci řešit okna u osobních (dodávkových, nákladních) automobilů a jejich odvozenin.--Leotard (diskuse) 30. 1. 2014, 12:05 (UTC)

Okno (vozidla MHD) nevidím jako problém. Vytvořil jsem Okno (rozcestník), tak po vytvoření článku ho tam přidej.--Chalim Kenabru (diskuse) 30. 1. 2014, 13:05 (UTC)

Ona se nějak zásadně liší např. okna v autobusech MHD od jiných autobusů? A jak moc se zásadně liší okna u osobních automobilů oproti oknům v autobusech? Jedna věc je, co „chcete řešit“, druhá věc, co spolu věcně, encyklopedicky souvisí. --Mormegil ✉ 30. 1. 2014, 13:12 (UTC)

Okna v autobusech MHD (trolejbusech, tramvajích) se nijak zásadně neliší od oken v jiných autobusech, přepravnících osob, vagónech metra, motorových vozech na železnici atd. Odtud pramení částečně moje váhání nad volbou názvu. Oproti tomu okna v autobusech (trolejbusech, tramvajích …) se liší od oken osobních a dodávkových automobilů. Nevybavuji si,že by některý osobní automobil současnosti měl část okna výklopnou - asi i takový existuje, ale bude to výrazná menšina. U vozidel MHD je to naopak časté řešení. Podobně nevím o tom, že by se do osobních automobilů instalovalo nářadí na rozbití okna pro nouzové opuštění vozidla - ve vozidlech MHD je to tuším povinné. --Leotard (diskuse) 30. 1. 2014, 13:57 (UTC)

Ještě je možností založit článek typu Okno (v dopravních prostředcích) nebo podobný a v něm budou kapitoly (nebo i podkapitoly) o oknech v jednotlivých dopravních prostředcích zvlášť (tramvajích, trolejbusech, vlacích, letadlech, lodích, automobilech apod.). --Chalim Kenabru (diskuse) 30. 1. 2014, 14:16 (UTC)

@Leotard: Prostě Okno (část vozidla) či tak. Okno (vozidlo) a podobné ne, okno není vozidlo --30. 1. 2014, 14:21 (UTC), Utar (diskuse)

Ano, Okno (část vozidla) se mi líbí. Je to krátké a dostatečně výstižné. Poskytuje to také dostatečnou volnost při volbě toho, co bude a co nebude do článku zařazeno. Například okna uvnitř salónu vozidla, kterými shlíží řidič pražské tramvaje ze své komfortní kabiny na obyčejné cestující, zpracovávat nechci - tuto možnost velkoryse přenechám případným dalším zájemcům. --Leotard (diskuse) 30. 1. 2014, 14:31 (UTC)

Šablona NK ČR

V rámci převodu odkazů na sesterské projekty do řádkové podoby nutně vyvstává i otázka, co s ostatními rámečkovými odkazy. {{NK ČR}} je jeden z nich. Jelikož byla před časem vytvořena šablona {{Autoritní data}}, která také odkazuje na NKČR, navrhuji přesunout odkazy do ní (lze i přes Wikidata) a tuto šablonu zrušit úplně. Váš názor prosím u šablony. JAn (diskuse) 30. 1. 2014, 21:23 (UTC)

Jen pro upřesnění: {{Autoritní data}} odkazuje na autoritní záznam, {{NK ČR}} odkazuje na seznam děl, který ne každá osoba v NKČR má. Propojení autoritního záznamu s (případným) seznamem děl sice na stránkách NKČR existuje, ale není příliš intuitivní, takže pokud šablona NK ČR něčemu zásadně nevadí, s jejím odstraňováním bych nepospíchal...--Shlomo (diskuse) 2. 2. 2014, 13:00 (UTC)

Spíš bych směřoval diskusi sem. --Palu (diskuse) 2. 2. 2014, 13:09 (UTC)

Dobrý nápad, díky.--Shlomo (diskuse) 2. 2. 2014, 14:27 (UTC)

Pročištění od spamu

Nechcete někdo projít příspěvky IPéčka a vyházet případně spam? Sám na to nemám sil.--Juandev (diskuse) 31. 1. 2014, 02:31 (UTC)

Díky za tip, odstraňování spamu a pročišťování externích odkazů se občas snažím věnovat, takže to během nejbližší doby projdu a zkontroluji užitečnost i ostatních odkazů na těch dotčených stránkách. --Mates (diskuse) 31. 1. 2014, 10:04 (UTC)

Změnila se možnost editovat šablony

V poslední době začaly být přepisováný šablony na nový způsob Lua. To ale neznamená jenom změnu stylu úpravy šablony, znamená to evidentně také to, že už není možnost úpravy šablony nikým jiným, než JAnem Dudíkem. Když se totiž snaží někdo dosáhnout například změny formulace nové neprodiskutované šablony, kterou navrhl JAn, těžce narazí... Konkrétně mám na mysli například šablonu Wikizprávy. Navrhl jsem nové (resp. vrátil jsem původnější) znění textu šablony a místo nějaké diskuse se mi vrátil revert s odůvodněním "kompatibilní verze" (co to je???) + byla zamčena tato stránka s odůvodněním "velmi často používaný modul / kompatibilita s ostatními projekty"... (+ to samě v další stránce)... To je nějaká spolupráce na projektu??? To je diskuse? Opravdu už ovládnou všechny Wikiprojekty lidé, které vůbec nezajímají základní wikizásady?... --Palu (diskuse) 1. 2. 2014, 02:02 (UTC)

Pro začátek bych založil diskusní stránku k modulu a tam si vyjasnil stanoviska. Není nezbytně nutné hned dospět k výsledku v samotné stránce. Zamknutí pouze zamezuje přímým editacím, nijak nebrání hledání konsensu v diskusi. Samozřejmě působí poněkud silově, když stránku zamyká jedna ze stran sporu, měl by to po zvážení udělat někdo nezúčastněný, ale to v případě už probíhajícího sporu. Zde se neshoda zdá být v počátcích a lze ji IMHO diskusí vyřešit. Nemluvě o tom, že kolega JAn Dudík není jediným správcem, který smí po zamknutí úpravy provádět, takže to přeci nevisí jen na něm. --Bazi (diskuse) 1. 2. 2014, 08:49 (UTC)

Ne, tohle není pokus o komunikaci. Tohle je prostě jen silové řešení. Jinak by JAn své kroky patřičně zdůvodnil (namísto použití nesmyslných nic neříkajících zdůvodnění) a v diskusích by odpovídal. Tady žádný vyhraněný spor opravňující zamčení nebo revert stylem "revert zjevných nesmyslů" (tj. bez nutnosti jej nějak normálně odůvodnit) neexistoval. Byla to pouhá debata o tom, jak a proč by měla být formulována nějaká jednoduchá věta v šabloně. Ze strany JAna tak šlo jen a pouze o arogantní zamezení editací, nikoliv o ochranu před revertační válkou, nesmysly, vandalismem, apod. Nač se totiž s někým složitě babrat, když lze můj pohled na věc podložit jednoduchým, zato rázným argumentem - revert + zamknout + ignorace. To je otevřený přístup asi jako když zamknete dveře na dva západy a těm, kteří mají vaší důvěru, umožníte limitovaný vstup dovnitř s vaším doprovodem. Jinde se takovým řešením říká diktatura, pokud takový přístup ovládá celý projekt. Tady tento přístup zatím ovládá naštěstí jen šablony. Pošlapán je základní princip Wikipedie, kdy prostě jednu část Wikipedie mohou editovat pouze vyvolení. To už se tu ostatně řešilo a zjistilo se, že souhlas komunity tu některé správce jen otravuje a že prostě někteří lidé navzdory základnímu pilíři otevřené Wikipedie některé stránky editovat nebudou (se zdůvodněním "a basta"). Navíc, jak jste sám řekl, falešná či nesmyslná shrnutí, prosazování vlastní vůle bez diskuse, ignorace ostatních, to není správná představa spolupráce na otevřeném projektu, jakkoliv je ostatní práce Wikipedisty záslužná a přínosná. Podobné chování je navíc silně nezdvořilé k ostatním, což je Wikipřestupek vytvářející atmosféru nepřátelství a neúcty. Je zdrojem konfliktů a příčinou wikistresu, jak dokládá mé rozhořčení. --Palu (diskuse) 2. 2. 2014, 11:52 (UTC)

Ad kompatibilita: Modul:WikimediaProjects vs. q:Modul:WikimediaProjects, vs. n:Modul:WikimediaProjects, vs. s:Modul:WikimediaProjects vs. b:Modul:WikimediaProjects...

Ad diskuse k šablonám - opravdu nesleduju každou stránku kterou edituju, a pokud dojde k editaci diskuse, tak ve svých příspěvcích nevidím, že by se na stránce něco změnilo. A pokud je do diskuse přidán příspěvek v den, kdy sotva stačím prolétnout sledované stránky a pak dva dny nejsem, těžko po mě chtít, abych reagoval.

Ad diskuse k modulu: Navrhněte lepší, ale proč by zrovna wikizprávy měly mít jinou formulaci než wikidruhy nebo wikislovník? Ale vemte v potaz, že navržená formulace by měla, z důvodu kompatibility, být použita na všech projektech.

Ad zamčení - jednak kvůli kompatibilitě, jednak kvůli tomu, že buy se v lue neměli vrtat ti, co ji neumí, jednak kvůli tomu, že již teď jsou moduly použity v tisících stránek.

JAn (diskuse) 2. 2. 2014, 18:44 (UTC)

Hrubka na hlavní straně

Namísto "v miocénu žili běžně v Evropě mimo člověka i jiné rody hominidů" má být "v miocénu žily běžně v Evropě mimo člověka i jiné rody hominidů"

Opravdu by ty aktuality měl někdo kontrolovat před tím, než je pustí na hlavní stranu...--Kohelet (diskuse) 1. 2. 2014, 10:58 (UTC)

Opravil jsem: Wikipedie:Zajímavosti/2014/05. Na té stránce to bylo od 20. ledna, připravené Zajímavosti lze vidět v Wikipedie:Zajímavosti/Příprava. Takže nebyly jen tak vhozené na poslední chvíli, několik dnů na kontrolu bylo. --1. 2. 2014, 11:32 (UTC), Utar (diskuse)

Nefunkční odkazy na portály MVČR, ČSÚ a ÚIR

Asi došlo ke změnám na portálech MVČR , ČSÚ a ÚIR: externí odkazy na Adresy v České republice (MVČR), Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ) a Územně identifikační registr ČR přestaly fungovat. Přitom se používají v mnoha článcích o obcích, zvláště v těch malých roboticky zakládaných, např. v Horní Suchá (Liberec). Mohl by se na to někdo podívat? Pokud jde jen o nahrazení nějaké části odkazu jiným textem (např. byly stránky přesunuty do jiné složky), mělo by to být lehce opravitelné roboticky. Předem díky. --1. 2. 2014, 11:03 (UTC), Utar (diskuse)

Co s neexistujícími referencemi?

Dobrý den, narazil jsem na takový problém u článku Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje. Kdysi dávno, když jsem jej psal, jsem tam vložil řadu referencí s odkazy na články, které kdysi publikovali na jejich oficiálním webu. Ten si ale nechali nedávno úplně předělat a ty články tam už nejsou dostupné. Když jsem zkoušel něco z toho hledat googlem, vyhodilo mi to odkaz na nějaký archiv, například tohle. Je vhodné namísto původních referencí použít archivovanou verzi nebo co s tím mám dělat? Poradí mi někdo prosím? Zdraví --Miďonek (diskuse) 1. 2. 2014, 11:17 (UTC)

Pokud máš to štěstí, že se jednalo zrovna o archivované stránky, tak stačí nahradit správné URL (pokud jsi si jistý, že jde o stejný článek). Zvlášť pokud najdu v nějakém dobrém nebo nejlepším článku (nebo prostě když ta reference má třeba odpovídající název), tak se snažím archivy projít, jestli to někde není. Možná by stálo za to přeložit/založit něco podobného en:Template:Dead link a v případě neúspěchu při procházení archivů referenci tímto označit (zvlášť v DČ a NČ existuje možnost, že si toho všimne původní hlavní autor, který se tomu může věnovat více a při hledání bude úspěšnější, nebo alespoň neplatný odkaz nahradí novým). Zdraví --Mates (diskuse) 1. 2. 2014, 11:38 (UTC)

Zajímavá je služba pro archivaci stránek externích odkazů http://archive.wikiwix.com . Odkaz např. v referenci má pak podobu: (číst online [archiv]), kde je normální i archivovaná verze. Dostupné zatím jen na en a fr wiki, ale třeba se také dočkáme. A možná by se něco takového dalo suplovat ručně (přidat odkaz+odkaz do webarchivu). --Matěj Orlický (diskuse) 1. 2. 2014, 16:43 (UTC)

Díky oběma za reakce, už jsem nahradil odkazy do archivu ručně. Nápad s archivem v rámci Wikipedie je určitě super. Doufám, že to budeme mít časem taky. --Miďonek (diskuse) 1. 2. 2014, 16:53 (UTC)

Na EN Wiki (a možná i jinde) mají taky v citačních šablonách parametry navíc právě pro odkazy na archivy. Jednak se tak zachová v odkazu i původní URL a k ní jen přidá navíc URL archivu, jednak se jasně odliší datum navštívení od data archivování. Připadá mi to celkem šikovné. --Bazi (diskuse) 1. 2. 2014, 20:33 (UTC)

Už nějakou dobu tu operuje bot Rotlink, který tyto archivované odkazy fixuje. Samozřejmě jen v omezené míře. --Vachovec1 (diskuse) 1. 2. 2014, 22:57 (UTC)