Kilimandžáro
| Kilimandžáro | |
 Vrchol hory z přístupové cesty |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Vrchol | 5 895 m n. m. |
| Pohoří | Kibo |
| Světadíl | Afrika |
| Státy |  Tanzanie |
| Prvovýstup | není zdokumentován (Johannes Kinyala Lauwo), první zdokumentovaní Hans Meyer, Ludwig Purtscheller – 6.října 1889 |
| Erupce | v moderní historii není záznam |
 Kilimandžáro
|
|
Kilimandžáro je horský masiv téměř na rovníku v Tanzanii při hranici s Keňou. Skládá ze ze 3 nečinných stratovulkánů – Shira, Mawenzi a Kibo. Nejvyšší bod Tanzanie a zároveň celého Afrického kontinentu je Uhuru Peak (česky vrchol svobody) na vulkánu Kibo s výškou 5895 m n. m. Vrchol přitahuje denně v průměru 58 turistů.[zdroj?]
Obsah |
[editovat] Geologie
Kilimandžáro se nachází tři stupně jižně od rovníku, poblíž města Moshi, ve kterém je zároveň mezinárodní letiště. Leží ve Velké příkopové propadlině, což je zlom táhnoucí se v délce asi 5 000 km. Před půl milionem let zde probíhala intenzivní sopečná činnost, jejímž důsledkem byl mimo jiné vznik masivu Kilimandžára.
[editovat] Názvosloví
Další jména pro tuto horu jsou: Kilima Dscharo, Oldoinyo Oibor (v masajštině Bílá hora), a Kilima Njaro (svahilsky Svítící hora), Kaiser-Wilhelm-Spitze (hora císaře Viléma, německy)
[editovat] Historie
Vrchol byl poprvé zdolán armádním zvědem z kmene Marangu jménem Johannes Kinyala Lauwo (1871–1996), který vylezl na horu devětkrát, než si uvědomil, že se jedná o kráter. Lauwo byl průvodcem prvních „oficiálních“ pokořitelů hory Němce Hanse Meyera a Rakušana Ludwiga Purtschellera 6. října 1889. V roce 1984 dojeli na Uhuru dokonce dva cyklisté.
[editovat] Masiv
Na svazích Kilimandžára se nachází několik klimatických pásem s jim příslušnou vegetací.
- 1400–1800 m n. m. Zde je kultivovaná krajina ve které se díky vysokým srážkám a vulkanické půdě dobře daří plodinám.
- 1800–2900 m n. m. V tomto pásmu následuje divoký horský deštný prales s velmi vysokými srážkami.
- 2900–4000 m n. m. V těchto výškách se nalézá pásmo vřesovišť. Ve spodní části pásma převažuje nevlídné počasí s mlhami a děšťovými či kroupovými přeháňkami.
- 3300–4000 m n. m. Zde je již chladnější a jasnější počasí. Daleko více zde svítí slunce. Ustupují mlhy. Rostou zde unikátní rostliny.
- 4000–4800 m n. m. V tomto pásmu jsou již velmi tvrdé podmínky. Teploty v noci klesají pod bod mrazu a ve dne se šplhají i na 35 °C. Rostou zde jen lišejníky a mechové porosty.
- nad 4800 Nad touto výškou panují již arktické podmínky. Částečně jsou zde ledovce a sníh, vegetace žádná. Ledovce stékají do výšky zhruba 4270 m n. m.
[editovat] Vrcholový kráter
Vrcholový kráter Kibo vypouští plyn přímo na straně vrcholu Uhuru peak. Kibo má vrcholový kráter o průměru 2,4 km s hloubkou až 300 metrů. Nejvyšší bod na okraji kráteru se nazývá Uhuru peak. Vědci zjistili, že v roce 2003 byla tekutá láva jenom 400 metrů pod špičkou kráteru. I když se žádná nová vulkanická činnost neočekává, přece jenom jsou na místě obavy z toho, že se části hory můžou zřítit. Místní legendy hovoří o činné aktivitě před 170 lety. Dva další zaniklé vulkány jsou Mawenzi (5 149 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Afriky (po Mount Kenya), a Shira (3962 m n. m.).
[editovat] Výstupové cesty
K dosažení vrcholu Kilimandžára je možné využít některou z šesti základních tras: Marangu (východní), Mweka (jižní), Umbwe (jižní), Shira (západní), Rongai (severní) a Machame. Kolem 90 % turistů vystupuje na vrchol po trase Marangu (tzv. trasa Coca-Cola). Jako jediná je vybavena na všech svých stanovištích noclehárnami či velmi skromným ubytovacím zařízením. Obvyklý výstup zabere 5–6 dnů.
[editovat] Flora
Ve výšce 3300–4000 m n. m. rostou senecie, lobélie, protei a další rostliny. Senecie dosahují výšky až pěti metrů, což je světový unikát. Takto obrovské exempláře se vyskytují právě jen u afrických pětitisícovek.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
- (česky) Vše o hoře Kilimandžáro
Mapy: 3°4′ j. š., 37°21′ v. d.
