Proteovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Proteovité

Leucospermum cordifolium
Leucospermum cordifolium
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: proteotvaré (Proteales)
Čeleď: proteovité (Proteaceae)
Banksia anshbyi
Embothrium coccineum
Grevillea dielsiana

Proteovité (Proteaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu proteotvaré (Proteales).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Keře a stromy s převážně střídavými (vzácně vstřícnými nebo přeslenitými) jednoduchými listy bez palistů. Čepel je celistvá nebo různě členěná. Květy jsou nejčastěji oboupohlavné, pravidelné nebo souměrné, často vyrůstají po dvou, v úžlabních nebo vrcholových květenstvích různých typů. Okvětí ze 4 (3 nebo 5) volných nebo častěji srostlých plátků, případně 1 plátek volný a 3 srostlé. Tyčinky v počtu 4, obvykle volné a přirůstající k okvětním plátkům. Gyneceum svrchní monomerní, s 1, 2 nebo více vajíčky. Plodem je měchýřek, oříšek, nažka, samara nebo peckovice. Semena obvykle bez endospermu.

Velká čeleď zahrnující asi 80 rodů a 1700 druhů. Výskyt v tropech a subtropech především jižní polokoule, centrum diverzity je v Austrálii a jižní Africe. Dalšími oblastmi výskytu jsou Střední a Jižní Amerika, Nová Kaledonie, Asie od Indie po Japonsko, Indonésii a Novou Guineu, Fiji, Madagaskar, Nový Zéland a Vanuatu.

Zástupci proteovitých upřednostňují nepřemokřené kyselé půdy spíše s nižším obsahem živin.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V Cronquistově systému byly proteovité řazeny společně s čeledí hlošinovité (Elaeagnaceae) do řádu Proteales podtřídy Rosidae. Systém APG řadí proteovité společně s čeleděmi platanovité (Platanaceae) a lotosovité (Nelumbonaceae) do řádu Proteales, který je umístěn mezi bazální větve pravých dvouděložných rostlin (Eudicots).

Čeleď je rozdělována do 5 podčeledí: Bellendenoideae, Persoonioideae, Grevilleoideae, Symphionematoideae a Proteoideae.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

  • Banksia – asi 70 druhů stromů a keřů rozšířených jen v Austrálii. Rostliny jsou známy svým přizpůsobením se přirozeným požárům. Zdřevnatělé tobolky uvolňují semena až po projití ohněm.
  • Grevillea – největší rod čeledi, asi 200 druhů
  • Leucospermum
  • Macadamiamakadam – 9 druhů stromů domácích v Austrálii a na Sulawesi. Semena plodů Macadamia integrifolia a Macadamia tetraphylla jsou jedlá a chutná, stromy se pěstují i v tropech mimo Austrálii.
  • Protea – keře, asi 130 druhů rostoucích především v tvrdolisté vegetaci Jižní Afriky. Nápadná květenství jsou používána jako ozdobné rostliny

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Acidonia, Adenanthos, Agastachys, Alloxylon, Athertonia, Aulax, Austromuellera, Banksia, Beauprea, Beaupreopsis, Bellendina, Bleasdalea, Brabejum, Buckinghamia, Cardwellia, Carnarvonia, Cenarrhenes, Conospermum, Darlingia, Diastella, Dilobeia, Dryandra, Embothrium, Eucarpha, Euplassa, Faurea, Finschia, Floydia, Franklandia, Garnieria, Gevuina, Grevillea, Hakea, Helicia, Heliciopsis, Hicksbeachia, Hollandaea, Isopogon, Kermadecia, Knightia, Lambertia, Leucadendron, Leucospermum, Lomatia, Macadamia, Malagasia, Mimetes, Musgravea, Neorites, Opisthiolepis, Oreocallis, Orites, Orothamnus, Panopsis, Paranomus, Persoonia, Petrophile, Placospermum, Protea, Roupala, Serruria, Sleumerodendron, Sorocephalus, Spatalla, Sphalmium, Stenocarpus, Stirlingia, Strangea, Symphionema, Synaphea, Telopea, Toronia, Triunia, Turrillia, Vexatorella, Virotia, Xylomelum

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]