Viktoriiny vodopády

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Viktoriiny vodopády
Světové dědictví

Smluvní stát	Zambie a Zimbabwe
Typ	přírodní dědictví
Kritérium	vii, viii
Odkaz	509 (en)
Oblast
Zařazení do seznamu
Zařazení	1989 (13. zasedání)
Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en)

Viktoriiny vodopády (anglicky Victoria Falls) jsou jedny z největších vodopádů na světě. Nacházejí se v jižní Africe na řece Zambezi na hranicích mezi Zambií a Zimbabwe. Šířka vodpádu je 1800 m. Voda padá dolů z útesu vysokého 120 m do úzkého (130 m) a hlubokého (140 m) kaňonu v čediči. Místní obyvatelstvo vodopád nazývá dým, který hřmí nebo duha. Průtoky v průběhu roku silně kolísají. Průměrný průtok je 1400 m³/s. Vodopády byly objeveny v roce 1855 anglickým cestovatelem Davidem Livingstonem a nazván podle britské královny Viktorie. V roce 1875 je prozkoumal český cestovatel Emil Holub, který je autorem jejich první mapy, která vyšla v cestopise Sedm let v jižní Africe. E. Holub je také autorem první samostatné publikace o Viktoriiných vodopádech – útlého šestnáctistránkového sešitku The Victoria Falls - a few pages from a diary of Emil Holub, M. D. (…), který v roce 1879 vyšel v jihoafrickém Grahamastownu (reprint v roce 2004).