Klatovy

Klatovy
Panorama s Černou věží a jezuitským kostelem
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Klatovy
Obec s rozšířenou působností	Klatovy (správní obvod)
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′44″ s. š., 13°17′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	22 496 (2023)
Rozloha	80,85 km²
Nadmořská výška	405 m n. m.
Počet domů	3 584 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	19
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Klatovy nám. Míru 62 339 01 Klatovy posta@mukt.cz
Starosta	Rudolf Salvetr (ODS)
Oficiální web: www.klatovy.cz
Úřední web: www.klatovynet.cz/mukt
Klatovy
Další údaje
Kód obce	555771
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klatovy (německy Klattau, latinsky Clattovia, Glattovia) jsou město v Plzeňském kraji, 40 km jižně od Plzně. Protéká jím Drnový potok, který se vlévá za městem do Úhlavy. Pošumavské město založil král Přemysl Otakar II. okolo roku 1260. Žije zde přibližně 22 tisíc obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.

Historie

Před založením města stála na sever od dnešního městského centra trhová osada (první písemná zmínka 1253), jejíž název pocházel nejspíš ze slova „kláty“ (= pařezy, špalky). Město stejného jména bylo založeno jako královská fundace a osídleno německými kolonisty někdy před rokem 1288. První zmínka o Klatovech jako městě se nachází v listině krále Václava o záhubě klatovských měšťanů při velkém ohni v roce 1288. Další dochovaný pramen zmiňující město Klatovy je zakládací listina špitálu sv. Ducha od Konráda z Pomuka, měšťana klatovského, z roku 1289. Klatovský historik Jindřich Vančura o založení říká: „Jistě nepochybíme, domníváme-li se, že se tak událo ve stejné době kolem roku 1260.“ Ale v tomto případě se výslovně jedná pouze o dohad. Patrně starší než výše uvedená data je zmínka z tzv. formuláře Jindřicha Italika (Vlacha), která je však nedatovaná a Vančura jen zpětně dedukoval její vznik do roku 1277 (resp. 1276). O spolehlivosti tohoto pramene se však vede diskuze. Město mělo už v době založení velké čtvercové náměstí, pravidelný šachovnicový půdorys a hradby vybudované ve 13. a 14. století.

Stará pečeť města Klatov ~ 1580 s motivem věže a zřejmě také hradeb města

Městská pečeť z doby okolo roku 1790 s motivem Černé věže

Velký rozkvět zažilo za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, např. právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u Lipan stálo při králi Jiřím z Poděbrad. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začala také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky.

Po bitvě na Bílé hoře začalo špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období skončilo příchodem jezuitů v roce 1636. Ti ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. Nový rozkvět města začal v roce 1685, kdy se Klatovy staly díky obrazu Panny Marie Klatovské poutním místem. V roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a renesanční památky. Od roku 1751 do roku 1849 byly Klatovy krajským městem, později jen okresním. Roku 1812 Klatovy navštívil císař František II. (Jednalo se již o třetí návštěvu panovníka v historii města po Ferdinandovi III. v roce 1647 a Karlu VI. v roce 1711.)

Od první poloviny 19. století se v Klatovech začal rozvíjet textilní průmysl – první manufaktury přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských karafiát „klatovské karafiáty“. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách, a to i úspěšně. Dne 6. října 1876 byl z iniciativy železničního podnikatele barona Karla Františka Bartos-Sturz Sattelberga zahájen provoz na železniční trati Plzeň–Klatovy (dnes trať 183). Nádraží bylo vybudováno v polích pod Klatovskou hůrkou, dva kilometry severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a 20. století nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců.

Počátkem 20. století byly vystavěn okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna aj. Ve čtvrtek 3. května 1923 navštívil město oficiálně prezident Československé republiky T. G. Masaryk.

Za druhé světové války byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části Šumavy připojeny k Říši (hranice vedla mezi městy Janovice nad Úhlavou a Nýrsko, a jižně od Sušice). V té době byly Klatovy centrem odbojového hnutí, které bylo v době heydrichiády tvrdě potlačeno popravou 73 vlastenců v Lubském lese. V roce 1945 byly některé části města těžce poškozeny bombardováním – zcela zničena byla např. budova nádraží. Město bylo osvobozeno 5. května 1945 americkou armádou.

Po druhé světové válce a nástupu komunismu došlo k masivní výstavbě nových průmyslových závodů i obytných celků. Správní reformou z roku 1960 se Klatovy staly centrem rozlehlého okresu, který nově zahrnul také Sušici, Horažďovice a oblasti Šumavy od Nýrska až po Modravu. Postupně byly do obvodu městského národního výboru integrovány okolní obce jako Luby, Štěpánovice nebo Střeziměř. Nová sídlištní výstavba pronikla i do blízkosti centra města.

S návratem demokracie po roce 1989 se začala věnovat větší pozornost městským památkám a dochází k jejich rekonstrukci, což se kladně podepsalo na tváři města. Postupně zanikly některé průmyslové podniky (např. Škoda Klatovy v roce 2007). Na okraji města byly postaveny nové autosalony, čerpací stanice a hypermarket.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 916 domech 13 842 obyvatel, z nichž bylo 7 055 žen. 13 444 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 182 k německé a 51 k židovské. Žilo zde 11 666 římských katolíků, 176 evangelíků, 468 příslušníků Církve československé husitské a 416 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 125 domech 14 089 obyvatel. 13 442 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 447 k německé. Žilo zde 10 739 římských katolíků, 268 evangelíků, 1 456 příslušníků Církve československé husitské a 344 židů.

Z hlediska národnostního složení tvořily v roce 2001 96,3 % obyvatel osoby národnosti české. Nad 100 příslušníků měla potom již jenom národnost slovenská – 311 obyvatel, tj. cca 1,4 %. Z celkového počtu obyvatel bylo 30,8 % věřících, z toho 88,8 % katolíků, 2,4 % členů Církve československé husitské a 1,0 % evangelíků. Ostatní církve měly zastoupení pod 1 % věřících občanů.

V roce 2001 tvořily děti do 15 let 14,99 % obyvatel města (tehdy to byly ročníky 1986–2001). Podle nejnovějších dat dnes tato skupina tvoří již jenom 13,73 % obyvatel (ročníky 1992–2007). Nezaměstnanost se v období let 2001–2007 v podstatě nezměnila. V roce 2001 dosahovala 5,1 % , koncem června 2007 5,0 %.

Vývoj počtu obyvatel a domů města Klatovy

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	11 964	14 059	14 754	16 960	18 620	18 085	18 221	17 213	17 294	19 087	21 744	23 098	23 033	22 133
Počet domů	1 206	1 293	1 339	1 381	1 438	1 544	1 868	2 210	2 241	2 367	2 570	3 006	3 099	3 365

• 
  Věková struktura obyvatel obce Klatovy roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Klatovy roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Klatovy roku 2011

Obecní správa

Členění města

Katastrální území Klatov

Klatovská hůrka (498 m) je dominantou západní části města. Velká vybagrovaná plocha v popředí snímku je prostor zbouraného závodu Škoda, na kterém již dnes stojí nákupní centrum.

Kolonáda v parku

V současnosti se Klatovy skládají ze třiceti místních částí v devatenácti katastrálních územích. Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Chlistov a Obytce. Území města není souvislé, dvě dvojice katastrálních území (s dvěma trojicemi evidenčních částí obce) tvoří dvě exklávy města.

Hlavní část města:

• k. ú. Klatovy – části Klatovy I (historické jádro), Klatovy II (Pražské Předměstí, severně od centra), Klatovy III (Domažlické Předměstí, severozápadně až západně od centra), Klatovy IV (Lubské Předmětí, jižně od centra), Klatovy V (Plánické Předměstí, úzký pás západně od centra), Beňovy (jihozápadní roh katastrálního území), Čínov a Lažánky (jihovýchodní roh katastrálního území, Chaloupky a Pihovice (v severovýchodním rohu katastrálního území)

Skupina vesnic v severní části města:

• k. ú. Štěpánovice u Klatov – část Štěpánovice
• k. ú. Dehtín – část Dehtín
• k. ú. Vícenice u Klatov – část Vícenice
• k. ú. Točník u Klatov – část Točník
• k. ú. Otín u Točníku – část Otín

Skupina vesnic v jihovýchodní části města:

• k. ú. Kydliny – část Kydliny
• k. ú. Kosmáčov – část Kosmáčov
• k. ú. Sobětice u Klatov – část Sobětice
• k. ú. Luby – část Luby

Skupina vesnic v severovýchodní části a výběžku území města:

• k. ú. Kal u Klatov – část Kal
• k. ú. Tajanov u Tupadel – část Tajanov
• k. ú. Tupadly u Klatov – část Tupadly
• k. ú. Věckovice u Janovic nad Úhlavou – část Věckovice
• k. ú. Drslavice u Tupadel – část Drslavice

Exkláva východně od hlavní části města (oddělená mj. obcí Obytce, bývalou částí města):

• k. ú. Habartice u Obytců – část Habartice
• k. ú. Kvaslice – části Kvaslice, Vítkovice

Exkláva jihojihovýchodně od hlavní části města, oddělená obcemi Mochtín a Vrhaveč:

• k. ú. Střeziměř – části Dobrá Voda, Střeziměř
• k. ú. Křištín – část Křištín

Také v některých místních částech Klatov se nachází zajímavé stavby. V Lubech, Tupadlech, Drslavicích a Štěpánovicích stávaly gotické tvrze. Zachovány jsou dosud v Lubech a Štěpánovicích, v Tupadlech a Drslavicích zbyly už jenom zbytky zdiva a obranných valů. V Otíně stojí empírový zámeček, ve kterém pobýval František Palacký a pracoval zde na svém díle Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě Železniční zastávky mají místní části Točník a Dehtín (na trati 183) a Luby u Klatov (na trati 185).

Nejlidnatějšími místními částmi jsou (kromě klatovských čtvrtí) Luby, Sobětice, Tajanov a Točník. Nejvyšší bod celého klatovského katastru se nachází nad místní částí Dobrá Voda jižně od města. Je jím vrchol Boudovka s nadmořskou výškou 729 metrů. Nachází se přibližně na rozmezí Šumavského podhůří a vlastní Šumavy. Místními částmi Beňovy, Kal a Tajanov protéká řeka Úhlava. Na jejím břehu je v Beňovech kemp Sluneční mlýn.

V místní části Luby se nachází bývalý sklad pesticid zamořený DDT, které proniká i do povrchové vody na východní straně skladu. Obyvatelům této poměrně velké lokality se nedoporučuje, aby pili vodu z místních studní, a to na základě studie rizik, kterou zaplatil Plzeňský kraj. Náklady na odstranění zamoření se odhadují na 30 milionů korun.

Správní území

Radnice města Klatovy

Související informace naleznete také v článcích Okres Klatovy a Obvod obce s rozšířenou působností Klatovy.

Klatovy byly dříve okresním městem (již za první republiky soudní i politický okres), v současnosti obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Klatovy ale stále existuje a skládá se ze 94 obcí, ORP z 44 obcí. Ačkoli okresy již zůstaly jen statistickými jednotkami, stále zde působí Okresní soud v Klatovech spolu s příslušným okresním státním zastupitelstvím (za první republiky zde byl i krajský soud).

Průmysl

Dnes je nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Klatovech potravinářství – působí zde mlékárna, pekárny a cukrárny, drůbežářské závody, rybářství nebo pivovar. Masokombinát fungoval do února roku 2010 a byl druhým největším zpracovatelem masa v Plzeňském kraji. Areál nakonec prodal jeho vlastník, Xaverov a.s., místní výrobní firmě, která ho přestavuje. Rozsáhlý strojírenský podnik Škoda Klatovy zanikl v roce 2002, jeho areál byl asanován a na jeho pozemku bylo postaveno obchodní centrum, které nese nostalgický název Škodovka.

Zastoupen je průmysl dřevozpracující (pila a výrobna nábytku TVAR) a optika (fa Rodenstock – výroba brýlových obrub a brýlových čoček. V Klatovech se však vyrábí jen brýlové čočky – minerální a plastové; fa Wilens – výroba kontaktních čoček). Je zde i několik stavebních firem. Jednou z těch největších je Klatovská stavební společnost.

Doprava

Silniční doprava

Klatovy jsou významnou silniční křižovatkou, tranzitní doprava však prochází středem města. Nejvýznamnější je mezinárodní silnice E53 vedoucí v trase silnice I/27 z Mostu přes Plzeň na hraniční přechod Železná Ruda. Silnice I/22 má s I/27 společný úsek v Tyršově ulici. Je na silnici I/27 přibližně kolmá a vede v trase Domažlice – Klatovy – Strakonice – Vodňany.

Budova nádraží a rozsáhlý přednádražní prostor z roku 1959

Na tyto komunikace navazují také silnice II. třídy. Silnice II/185 spojuje Staňkov s Klatovy, navazuje na ni silnice II/186 směrem do Plánice. Silnice II/191 má význam pro spojení Klatov s městy Janovice nad Úhlavou, Nýrsko a hraničním přechodem Svatá Kateřina/Neukirchen bei Heiligen Blut. Na druhé straně tato silnice z Klatov vychází severovýchodním směrem na Nepomuk na jižním Plzeňsku a Rožmitál pod Třemšínem na Příbramsku.

Železniční doprava

Ve městě se setkávají dvě jednokolejné železniční tratě. Trať 183 (Plzeň – Klatovy – Železná Ruda) má velký význam pro dopravu na Šumavu a jsou po ní vedeny také rychlíky a spěšné vlaky. V roce 1996 na ní byla v úseku Plzeň–Klatovy provedena modernizace a elektrifikace. Trať 185 je regionálního významu. Vede v trase Domažlice – Kdyně – Janovice nad Úhlavou – Klatovy – Sušice – Horažďovice. Současné nádraží zahájilo provoz v roce 1959. Má dvě oddělená nástupiště, přístupná z odbavovací haly podchodem.

Autobusová doprava

Paneláky z počátku sedmdesátých let 20. století v Hlávkově ulici u autobusového nádraží

Autobusová doprava využívá rozsáhlé autobusové nádraží ze sedmdesátých let 20. století nedaleko nádraží železničního. Rozjíždějí se odtud autobusy jak regionální, tak dálkové. Z významných dálkových tras jmenujme linky Klatovy – Plzeň – Praha a Klatovy – České Budějovice. Příměstskou autobusovou dopravu zajišťuje výhradně společnost ČSAD autobusy Plzeň.

V provozu je městská hromadná doprava. Zajišťuji ji také ČSAD autobusy Plzeň na 3 linkách:

• 1 – Nádraží ČD – Pod nemocnicí – náměstí Míru – Luby
• 2 – Nádraží ČD – Podhůrecká ulice – náměstí Míru – sídliště Plánická
• 4 – Nádraží ČD – Pod nemocnicí – náměstí Míru (jen ve směru z Lub) – sídliště Plánická ul. – Luby

Sport

V Klatovech startuje cyklistický závod Král Šumavy, v květnu pro horská kola (MTB), v září pro silniční kola (ROAD). Počátkem července se zde každoročně koná šachový turnaj O pohár města Klatov. Dále se zde na jaře jezdí Rally Šumava. Ve městě je zimní stadion, bazén, koupaliště a mnohá hřiště pro různé sporty.

Již od roku 1974 pořádá zdejší Gymnázium Jaroslava Vrchlického dálkový pochod – Gymnaziální padesátka. V posledních letech je tato sportovní událost tradičně pořádána v druhé polovině dubna na 4 trasách pro pěší a cyklisty. Trasy jsou koncipovány tak, že tvoří postupně se prodlužující smyčky orientované podél jedné směrové osy se společným začátkem a cílem u budovy gymnázia. Nejprve bylo pět ročníků do pěti různých směrů a po pěti letech se cyklus opakoval. V  roce 2005 byla pro třicátý ročník přichystána nová série do doposud málo využitého prostoru kolem Strážova a Janovic. Proto ten, kdo absolvuje bez přerušení šest za sebou jdoucích ročníků, bude okolí Klatov znát opravdu dobře.

Pamětihodnosti

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce

Bílá věž

Okolí Bílé věže v roce 1983

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Klatovech.

• Černá věž – autorem věže vysoké 81 metrů je Antonius de Salla. Byla postavena v letech 1547 až 1557 za účelem vytvořit symbol bohatství a také jako místo, z něhož bylo možné přehlédnout celé město a zamezit tak požárům. Je z ní krásný výhled.
• barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce – stavba započala roku 1656 pod vedením architekta Carla Luraga, ale na dokončení se podílel i architekt Giovanni Domenico Orsi. Kostel se drží klasické koncepce jezuitů – má půdorys latinského kříže a kopuli nad křížením ramen. Vnějšek kostela reprezentují barokní portály Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Pod kostelem se nacházejí klatovské katakomby, podzemní prostory určené k pohřbívání jezuitů i osob, které nebyly členy řádu. Pohřbívalo se v nich, dokud to patent císaře Josefa II. roku 1783 nezakázal. Katakomby mají důmyslný větrací systém, který umožňuje udržovat optimální teplotu pro konzervaci mumifikovaných těl. Dnes je jich zachovalých kolem třiceti.
• jezuitská kolej – dnes sídlo Městské knihovny Klatovy, Městského ústavu sociálních služeb Klatovy a kanceláří některých odborů městského úřadu
• barokní lékárna „U Bílého jednorožce“ – muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 do roku 1966, kdy lékárna ukončila svoji činnost
• radnice – je z roku 1557, ale prodělala mnoho stavebních úprav, naposled v letech 1923 až 1925 do novorenesančního slohu. Na přestavbě se podílel architekt Josef Fanta, sochaři Čeněk Vosmík a František Rous a malíři L. Novák a J. Čejka.
• kostel Narození Panny Marie – ze 13. století, několikrát přestavěn a rozšířen, je zde i obraz Panny Marie Klatovské, která chová v klíně malého Ježíše
• kaple Zjevení Panny Marie „Chaloupka“ – postavena v roce 1696 na místě chaloupky, ve které byl obraz Panny Marie uchováván
• Bílá věž – zvonice z roku 1581, v roce 1758 vyhořela, ale byla opravena a zvýšena. Výška věže je 60 metrů
• dominikánský kostel sv. Vavřince – postavený v letech 1694 až 1709 klatovským stavitelem italského původu Marcem Antoniem Gilmettim
• nádražní budova architekta Josefa Dandy
• galerie U Bílého Jednorožce
• vlastivědné muzeum dr. Hostaše – dokumentuje vývoj města už od pravěku
• židovský hřbitov
• kamenné hradby – nejzachovalejší jsou dvě kruhové bašty na východní straně města

Další stavby

• Křížová cesta
• Krematorium z roku 1985

Osobnosti

Památník na osvobození Americkou armádou

• Karel Slavoj Amerling (1807–1884), místní rodák; lékař, botanik a především pedagog
• Bohuslav Balbín (1621–1688), český literát, historik, kněz, zeměpisec a pedagog; působil ve zdejší jezuitské koleji, sepsal zde dílo Obrana jazyka českého
• František Belfín (1923–1997), místní rodák; český hudební skladatel a dirigent
• Jiří Bílek (1919–2011), místní rodák; propagátor vážné hudby, dirigent, dlouholetý vedoucí pěveckého sboru Šumavan, krátce místostarosta, čestný občan města Klatovy
• Jan Čapek (2. pol. 14. století – 1. pol. 15. století), český spisovatel a kněz, působil jako farář v Klatovech
• Josef Dobrovský (1753–1829), studoval na zdejším gymnáziu; český kněz, filolog a historik
• Jan Václav Flaška (1708/9–1783), skladatel, regenschori klatovského děkanského kostela v letech 1739–1783
• Petr Frydrych (* 1988), místní rodák; český oštěpař (10. na MS v atletice Berlín 2009)
• Josef Hlávka (1831–1908), architekt, stavitel a největší český mecenáš
• Alois Mašek (1859–1912), lékař a politik, starosta města a poslanec zem. sněmu
• Karel Hostaš (1854–1934), český právník, vlastivědný pracovník, archeolog, regionální historik a politik, starosta města a okresu, zakladatel klatovského muzea
• Jan Janák (1871–1942), český skladatel a sbormistr
• Jaromír John (1882–1952), místní rodák; český spisovatel, novinář, středoškolský a vysokoškolský učitel, výtvarný estetik, výchovný pracovník a výtvarný kritik
• Josef Klička (1855–1937), místní rodák; český houslista, varhaník, hudební skladatel, dirigent a pedagog
• Ester Kočičková (* 1968), místní rodačka; zpěvačka, textařka a moderátorka
• Pavel Kristián z Koldína (1530–1589), místní rodák, působil na pražské univerzitě
• Václav Matěj Kramerius (1753–1808), český spisovatel a nakladatel (studoval na zdejším gymnáziu)
• Jan Krejčí (1825–1887), místní rodák; český geolog a pedagog
• Jaroslav Kvapil (1868–1950), studoval na zdejším gymnáziu; český básník a divadelník
• Sebastian Labe (1634–1710), jezuita, latinský básník, pobýval a zemřel v jezuitské koleji v Klatovech
• Vojtěch Mayerhofer (1845–1899), místní rodák; novinář a redaktor encyklopedií
• Lubor Niederle (1865–1944), místní rodák; český slavista, antropolog, etnolog, archeolog a muzejník
• Roman Pavlík (* 1976), místní rodák; brankář FC Viktorie Plzeň
• Václav Sedláček (1839–1894), místní rodák; právník a politik, poslanec zemského sněmu
• Antonín Schauer (1864–1940), advokát a politik, poslanec zem. sněmu
• Jiří Suchý (* 1931), spoluzakladatel Divadla Na zábradlí a Semafor, zpěvák, textař a básník
• Karel Boleslav Štorch (1812–1868), místní rodák; obrozenecký spisovatel a novinář
• Josef Franta Šumavský (1796–1857), studoval na zdejším gymnáziu; obrozenecký spisovatel, pedagog a autor slovníků
• Josef Thomayer (1853–1927), studoval na zdejším gymnáziu; český lékař, profesor vnitřního lékařství
• Martin Ticháček (* 1981), místní rodák; brankář FC Viktorie Plzeň
• Otakar Vočadlo (1895–1974), český lingvista
• Jaroslav Vrchlický (1853–1912), studoval na zdejším gymnáziu; český spisovatel, básník, dramatik a překladatel

Partnerská města

• Heemskerk, Nizozemsko, cca 34 000 obyvatel, partnerská smlouva uzavřena roku 1997, město leží u komplexu železáren CORUS
• Poligny, Francie, cca 5000 obyvatel, město známé tradiční výrobou sýra „Gruyére de Comté“ a produkcí vína
• Cham, Německo, 17 000 obyvatel, okresní město v Bavorsku na řece Řezné uprostřed přírodního parku Horní Bavorský les
• Polevskoj, Rusko, 66 tis. obyv., ve Sverdlovské oblasti, 50 km jihozápadně od Jekatěrinburgu. Smlouva o partnerství byla uzavřena dne 27. ledna 2010.

Fotogalerie

• 
  Jihovýchodní pohled z radniční věže: Bílá věž a arciděkanský kostel Panny Marie
• 
  Kašna na náměstí Míru
• 
  Vstup do jezuitského kostela
• 
  Kostel Narození P. Marie
• 
  Barokní lékárna „U Bílého jednorožce“
• 
  Secesní „okresní dům“ z roku 1905

Odkazy

Literatura

• SÝKOROVÁ, Lenka, a kol. Klatovy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 592 s. ISBN 978-80-7422-018-0. 
• VANČURA, Jindřich. Dějiny někdejšího král. města Klatov. Praha: Město Klatovy, 1927-1933. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klatovy na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Klatovy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	Biblio: 49079e41-4d14-419a-b83a-58c303e10e11, 87ddc823-ff71-4007-af59-7bcc043ce719, 691bb9ee-578a-4d75-874a-c8b63815f7b5 NKC: ge129581 GND: 4285711-9 LCCN: n84154816 NLI: 987007539043405171 VIAF: 153657661 WorldCat Identities: lccn-n84154816

Portály: Česko