Jump to content

Hořovice

From Wikipedie
Hořovice
Náměstí Palackého, vlevo kostel Nejsvětější Trojice, vpravo radnice
Náměstí Palackého, vlevo kostel Nejsvětější Trojice, vpravo radnice
Znak města HořoviceVlajka města Hořovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHořovice
Obec s rozšířenou působnostíHořovice
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°50′10″ s. š., 13°54′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 842 (2024)[1]
Rozloha9,55 km²[2]
Nadmořská výška375 m n. m.
PSČ268 01
Počet domů1 469 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřaduPalackého náměstí 2/2
268 01 Hořovice
e-podatelna@mesto-horovice.cz
StarostaVěra Veverková
Oficiální web: www.mesto-horovice.eu
Hořovice na mapě
Hořovice
Hořovice
Další údaje
Kód obce531189
Kód části obce401935
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořovice (německy Horschowitz, Horowitz, hebrejsky הורוביץ Horovic, jidiš הורוויץ Hurwitz) jsou třetím nejlidnatějším městem v okrese Beroun (po Berouně a Králově Dvoře) ve Středočeském kraji. Nacházejí se poblíž dálnice D5, téměř přesně mezi Prahou a Plzní. Na ploše 9,55 km² zde žije přibližně 7 800[1] obyvatel. V bezprostředním okolí města se nachází poměrně velké množství historických památek obklopených zachovalou přírodou.

Pochází odsud aškenázské příjmení Horowitz.[4][5][6][7]

Historie

[edit | edit source]
Nový zámek

Území, na kterém se dnes město nachází, bylo osídleno již v 10. století. Na přelomu 12. a 13. století zde páni z Hořovic (později ze Žirotína) vybudovali tvrz a hospodářský dvorec (později přestavěný na Starý zámek).[8][9] Mezi roky 1303 a 1322[8] založil Plichta ze Žerotína se svým synem západně poblíž původní osady nové město.[10] V 18. století byl postaven Nový zámek.

V 19. století zajišťovala obživu většině obyvatel cvočkařská výroba, hřebíky a cvočky místních kovářů zásobovaly i okolní země. S nárůstem konkurence v tomto oboru klesala poptávka po hořovických cvočcích, a tak mnozí řemeslníci přicházeli o práci a v kraji zavládla chudoba, o čemž pojednává i Nerudův fejeton Výlet do kraje bídy.

Co se zaměstnanosti týká, velkým přínosem pro toto město i okolní obce bylo vybudování průmyslové zóny v 6 km vzdáleném Žebráku v 90. letech 20. století.[11]

Územněsprávní začlenění

[edit | edit source]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. Až do roku 1960 byly Hořovice okresním městem, do tehdejšího hořovického okresu patřil do roku 1936 také Beroun. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[12]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[14]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932

[edit | edit source]
Malba v bývalém františkánském klášteře, dnes trafika

Ve městě Hořovice (přísl. Tihava, Velká Víska, 5028 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17]

  • Instituce a průmysl: okresní soud, okresní úřad, berní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, učitelský ústav, františkánský klášter, vojenská lesní správa, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo hostinských a výčepníků, řezníků a uzenářů, 2 cihelny, městská elektrárna, továrna na harmoniky, továrna na kamaše, továrna na kamna, lihovar, 4 mlýny, továrna na nábytek, 3 pily, pivovar, 4 slévárny železa, strojírna, železárna.
  • Služby (výběr): 3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 3 advokáti, notář, 4 autodrožky, městský biograf, časopis, chemická čistírna, 2 drogerie, 2 fotoateliery, geometr, 3 hodináři, 10 hostinců, 5 hotelů (Kalaš, Plzeňka, Radnice, Valdek, Zelený strom), 2 kapelníci, knihkupectví, 2 knihtiskárny, lékárna U černého orla, 2 optici, řezbář, Městská spořitelna, Okresní záložna hospodářská, Živnostenská záložna, 3 stavitelé, 2 velkostatky (vojenských lesů, Schaunmburg), zubní ateliér, 3 železářství.

Geografie

[edit | edit source]
Lesopark Dražovka

Území města

[edit | edit source]

V brázdě protéká městem Červený potok, jehož koryto bylo opraveno po povodních v roce 1995. V západní části se nachází Obecní les o rozloze 16 ha. Na jižní straně města přiléhá k okrajovým domům lesopark Dražovka o rozloze 60,86 ha. K dalším zalesněným plochám patří například menší Remízek. Přímo v centru, za zdí Nového zámku, se rozkládá zámecký park, v němž se nachází i několik cenných dřevin (například jinan dvoulaločný, liliovník tulipánokvětý či jírovec pávie).

Členění

[edit | edit source]

Město se oficiálně nečlení na místní části a nepatří k němu žádné samostatně ležící vsi. V roce 1932 byly jako jeho příslušenství zmiňovány vesnice Tihava a Velká Víska.[17] Tihava dnes patří k obci Kotopeky a Velká Víska na východní straně splynula s Hořovicemi, ale její název dosud nese katastrální území. Město tvoří urbanisticky poměrně kompaktní celek, ale sídliště Karla Sezimy je od ostatní zástavby odděleno kopcem Dražovka. Části Sklenářka a Cintlovka jsou pak od zbytku města odděleny jak frekventovanou silnicí, tak i kolejemi.

Město Hořovice má dvě katastrální území: Hořovice a Velká Víska.

V katastrálním území Hořovice se nacházejí základní sídelní jednotky Hořovice – historické jádro, Pod zámkem, Sídliště, Sklenářka, Šibeniční kopec, U Červeného potoka, U podlužské silnice.

V katastrálním území Velká Víska se nacházejí ZSJ Zámek (do níž patří mimo jiné starý i nový hořovický zámek a nemocnice), Dražovka (lesopark a sídliště Karla Sezimy), Pod Dražovkou (východně od historického jádra Hořovic, patří tam Vísecké náměstí s kostelem svatého Jiljí a hřbitov), U cihelny (statek jižně od nemocnice), Višňovka.[18]

Okolí

[edit | edit source]

Město Hořovice leží na severu brdských lesů. V blízkosti města se rozprostírá CHKO Brdy, CHKO Křivoklátsko a Český kras, cíle mnoha turistických stezek.

Pamětihodnosti

[edit | edit source]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hořovicích.

Památky města

[edit | edit source]
  • Nový zámek, pohled z parku.
    Nový zámek, pohled z parku.
  • Starý zámek
    Starý zámek
  • Kostel svatého Jiljí
    Kostel svatého Jiljí
  • Loretánská kaple
    Loretánská kaple
  • Městský úřad
    Městský úřad
  • Františkánský klášter, dnes ZUŠ
    Františkánský klášter, dnes ZUŠ
  • Radnice
    Radnice
  • Kostel Nejsvětější trojice s Loretou
    Kostel Nejsvětější trojice s Loretou

Doprava

[edit | edit source]
Vlakové nádraží v Hořovicích

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/114 Cerhovice – Hořovice – Hostomice – Dobříš a silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Komárov – Strašice – Spálené Poříčí. Hořovice se nacházejí 6 km od dálnice D5, která spojuje Prahu a Plzeň.
  • Železnice – Hořovice protíná železniční Trať 170 Beroun - Plzeň - Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží železniční stanice.

Veřejná doprava 2021

  • Autobusová doprava – Nedaleko od centra města je autobusové nádraží (na náměstí Boženy Němcové). Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Broumy, Dobříš, Kladno, Komárov, Praha, Příbram, Strašice, Zbiroh, Zdice, Žebrák. Městská hromadná doprava je realizována linkami pid 531, 548 a 643 zajišťující spojení nádraží a ostatních částí města, na nichž je od února 2008 zaveden bezplatný provoz.[19]
  • Železniční doprava – Železniční stanicí Hořovice jezdilo v pracovních dnech 15 párů rychlíků, 4 páry expresů a 14 párů osobních vlaků, o víkendu 14 párů rychlíků, 4 páry expresů a 10 párů osobních vlaků.

Kultura

[edit | edit source]
  • Kulturní dům je od 20. let 20. století využíván různými zájmovými organizacemi, konají se zde každý rok taneční kurzy, zábavy či maturitní plesy. V dopoledních hodinách tu probíhají prodejní akce.
  • Klub Labe je situován v části města nazvané Velká Víska. Uskutečňují se zde hudební a divadelní vystoupení (i místních souborů), promítání filmů, besedy a výstavy.
  • Každý rok na podzim se v Hořovicích koná Cibulový jarmark, při jehož příležitosti se vystavují a prodávají cibulové copy, centrum města je obsazeno stánkaři a kolotočáři a zároveň probíhá doprovodný program zahrnující výstavy či hudební vystoupení.
  • Mezi další tradiční akce patří literární bienále Hořovice Václava Hraběte, vystoupení Hořovické heligónky (od roku 1978 pod názvem „Setkání heligónkářů“) nebo vánoční trhy.
  • V bývalém městském kině se promítalo v letech 1929-2008.[20]

Školství

[edit | edit source]
Budova Gymnázia Václava Hraběte a 2. základní školy

Místní školství je zastoupeno hned ve třech stupních. Dvě mateřské, dvě základní (1. ZŠ „nová škola“ a 2. ZŠ „na Vísce“) a dvě střední školy (Gymnázium Václava Hraběte a Střední odborná škola a střední odborné učiliště). Dětem je umožněno též zájmové vzdělávání v Základní umělecké škole Josefa Slavíka a ve Středisku volného času.

Sport

[edit | edit source]

Město disponuje plaveckým bazénem, aquaparkem, sportovní halou, která je v blízkosti fotbalového hřiště, zimního stadionu a tenisových kurtů. Díky tomuto sportovnímu areálu tu funguje několik sportovních oddílů (badminton, volejbal, fotbal, florbal, tenis a jiné). Na severozápadním okraji města se nachází Letiště Hořovice, které je využíváno pro sportovní i civilní létání. Na zdejším jezdeckém ranči se konají i parkurové závody.

Zdravotnictví

[edit | edit source]

Na východním okraji města se nachází Nemocnice Hořovice, jedna ze dvou nemocnic v okrese (druhá je v Berouně). Základní kámen byl položen 17. června 1956, k otevření došlo 9. července 1961.[21]

Významné osobnosti

[edit | edit source]

Hořovičtí rodáci

[edit | edit source]

Lidé, kteří v Hořovicích a okolí působili

[edit | edit source]

Příjmení Horowitz

[edit | edit source]

Z Hořovic pochází židovské příjmení Horowitz, dynastie Horoviců.[28] Nositelů tohoto jména dnes po celém světě žije patrně až 50 tisíc, zejména v Evropě, USA, Kanadě, Izraeli i Jižní Americe (varianta jména „Horowitz“) a v Polsku, Rusku, na Litvě a Ukrajině (varianta příjmení „Gurjevič“ nebo „Hurvic“) i jinde ve světě. Původně se jedná o jedinou židovskou rodinu, založenou Aharonem Mešulamem Horovicem, která se někdy v první polovině 16. století přistěhovala z Hořovic do Pražského židovského města, kde se jí začalo říkat přídomkem odvozeným z místa, odkud přišli – tedy „Horowitz“. Podle rodinné tradice rodina do Čech přišla po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492, svůj původ odvozuje od slavného katalánského rabína Zechariji ha-Levi z Girony, autora spisu Ba'al Ha-Maor, který údajně sám měl být potomkem samotného proroka Samuela. Rodina je levitského původu, což opět potvrdily nedávno provedené genetické studie.[29] Mezi slavné nositele tohoto jména patří například slavní rabíni Ješaja Horowitz a Šmu'el Šmelke Horowitz, bývalý guvernér Izraelské centrální banky David Horovic, americký astronaut Scott Horowitz,  britský spisovatel a scenárista Anthony Horowitz nebo sovětský letecký konstruktér Michail Gurevič a mnozí další.

Odkazy

[edit | edit source]

Reference

[edit | edit source]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Origin of Horowitz name [online]. Horowitz Family Association in Israel, 2007-06-11 [cit. 2007-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ https://www.jewishgen.org/rabbinic/infofiles/famous_surnames.htm
  6. ↑ http://www.horowitzassociation.org/
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.4crests.com [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-01. 
  8. ↑ a b Oficiální stránky města Hořovice [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-17. 
  9. ↑ Stereokotoučky: Zámek Hořovice [online]. [cit. 2013-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. 
  10. ↑ ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. [s.l.]: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1988. 288 s. ISBN 80-7057-000-8. 
  11. ↑ Když Žebrák není žebrák. E15.cz [online]. 2012-08-15 [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  12. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  13. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  16. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  17. ↑ a b Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 362-363. (česky a německy)
  18. ↑ Hořovice[nedostupný zdroj], RSO: Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
  19. ↑ Společnost pro veřejnou dopravu: Hořovice
  20. ↑ SAMEC, Zdeněk. Proměny a příběhy Hořovic 2. Hořovice: Podbrdské vydavatelství, 2008. 110 s. ISBN 978-80-254-3409-3. Kapitola Jak do města připutoval kinematograf, s. 66–67. 
  21. ↑ Historie hořovické nemocnice
  22. ↑ Rabbi Eliezer Jaffe of Hořovice [NOT A PATERNAL ANCESTOR OF JOEL SIRKIS]. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  23. ↑ HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 46–57. 
  24. ↑ UHLÍKOVÁ, Kristína. HERAIN, Jan, in: Biografický slovník památkové péče [online]. Praha: Národní památkový ústav Valdštejnské náměstí 3, 11801 Praha 1, 2013-10-20 [cit. 2015-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. 
  25. ↑ Herain Jan [online]. Praha: Informační systém abART, 2011-11-12 [cit. 2015-10-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ Diana a Vladimír Štruplovi. Pamětní deska Václav Holý [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  27. ↑ Jindáček, Jan Jaroslav, 1864-1927 [online]. svkkl.cz [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ Archivovaná kopie. www.ztis.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-10. 
  29. ↑ https://www.nature.com/articles/s41598-017-14761-7#Fig3

Literatura

[edit | edit source]
  • SAMEC, Zdeněk. Proměny a příběhy Hořovic. Hořovice: Podbrdské vydavatelství, 2006. ISBN 80-239-7236-7. 
  • SAMEC, Zdeněk. Proměny a příběhy Hořovic 2. Hořovice: Podbrdské vydavatelství, 2008. ISBN 978-80-254-3409-3. 

Související články

[edit | edit source]

Externí odkazy

[edit | edit source]
Části města Hořovice
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Beroun
Bavoryně • Beroun • Běštín • Broumy • Březová • Bubovice • Bykoš • Bzová • Cerhovice • Drozdov • Felbabka • Hlásná Třebaň • Hořovice • Hostomice • Hředle • Hudlice • Hvozdec • Hýskov • Chaloupky • Chlustina • Chodouň • Chrustenice • Chyňava • Jivina • Karlštejn • Komárov • Koněprusy • Korno • Kotopeky • Králův Dvůr • Kublov • Lážovice • Lhotka • Libomyšl • Liteň • Loděnice • Lochovice • Lužce • Malá Víska • Málkov • Měňany • Mezouň • Mořina • Mořinka • Nenačovice • Nesvačily • Neumětely • Nižbor • Nový Jáchymov • Olešná • Osek • Osov • Otmíče • Otročiněves • Podbrdy • Podluhy • Praskolesy • Rpety • Skřipel • Skuhrov • Srbsko • Stašov • Suchomasty • Svatá • Svatý Jan pod Skalou • Svinaře • Tetín • Tlustice • Tmaň • Točník • Trubín • Trubská • Újezd • Velký Chlumec • Vinařice • Vižina • Vráž • Všeradice • Vysoký Újezd • Zadní Třebaň • Zaječov • Záluží • Zdice • Žebrák • Železná
legenda: město, městys.
Retrieved from "https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hořovice&oldid=24248869"