Eliška Zhořelecká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eliška Zhořelecká
Lucemburská vévodkyně
Portrét
Eliška jako sv. Barbora
Narozenílistopad 1390
Hořovice
Úmrtí3. srpna 1451
Trevír
Pohřbenafrantiškánský kostel sv. Trojice v Trevíru
PředchůdceJošt Moravský
NástupceFilip III. Dobrý
ManželéAntonín Brabantský
Jan III. Bavorský
Potomcis Antonínem: Vilém (*/† 1410), neznámá dcera (* 1412-†?)
DynastieLucemburkové
OtecJan Zhořelecký
MatkaKateřina Meklenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eliška Zhořelecká (listopad 1390, Hořovice3. srpna 1451, Trevír) byla jedinou dcerou vévody Jana Zhořeleckého, syna Karla IV., a švédské princezny Kateřiny Meklenburské a v letech 14111443 vládnoucí lucemburskou vévodkyní. Byla poslední legitimní příslušnicí císařské větve rodu Lucemburků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Lucemburské vévodství Elišce odkázal roku 1411 (po smrti předchozího vládce Jošta Moravského) její strýc Zikmund Lucemburský, protože je nebyl schopný vyplatit. Dne 16. července 1409 se v Bruselu Eliška vdala za Antonína Brabantského, který ji až do své smrti v bitvě u Azincourtu roku 1415 ochraňoval před lucemburskou šlechtou. Měli spolu dvě děti: Viléma (2. června 1410 – 10. července 1410) a dceru neznámého jména narozenou roku 1412.

V roce 1416 se objevily plány, že se s Eliškou ožení Vladislav II. Jagello. Vladislav se na tento svazek nedíval nadšeně a Eliška svou odpověď formulovala tak, že se jí “nechce do další svatby”. Eliščiným druhým manželem se roku 1418 stal Jan III. Bavorský. Toto manželství zůstalo bezdětné a Jan zemřel roku 1425. Po jeho smrti se dvojnásobná vdova ocitla v těžkých dluzích.

Roku 1441 uzavřela dohodu s burgundským vévodou Filipem III. Dobrým, která mu umožňovala okamžitě převzít administrativu Lucemburska a zdědit po její smrti vévodství. Filip souhlasil, ale o dva roky později nařídil na její území noční útok a převzal území hned. Eliška byla ze země vypovězena.

Zesnula v létě 1451 a k poslednímu odpočinku byla uložena ve františkánském kostele sv. Trojice v Trevíru. Na místě stojí dnes jezuitský kostel, kde je k vidění Eliščin epitaf, považovaný za dílo Nicolause Gerhaerta.[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jošt Moravský
Znak z doby nástupu Lucemburská vévodkyně
14111441
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip III. Dobrý