Poštolka obecná: Porovnání verzí

Poštolka obecná
	Samec poštolky obecné
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	sokoli (Falconiformes);
Čeleď	sokolovití (Falconidae);
Rod	sokol (Falco);
Binomické jméno
	Falco tinnunculus; Linné, 1758
	Rozšíření poštolky obecné v Evropě (Žlutá -pouze letní výskyt, Zelená - celoroční výskyt) Rozšíření poštolky obecné v Evropě (Žlutá -pouze letní výskyt, Zelená - celoroční výskyt)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 5. 7. 2020, 15:20

Poštolka obecná (Falco tinnunculus) je malý zástupce z řádu sokolů. Rozpětí křídel se obvykle pohybuje v rozmezí 70–80 cm. Samec má světle šedou hlavu a ocas, červenavě hnědý hřbet a žlutohnědou hruď s černými kapkovitými skvrnami. Samice a mladí jedinci mají hřbet rezavě hnědý. Na obloze má viditelně špičatá křídla. Často žije ve městech či poblíž nich a je to nejpočetnější sokolovitý dravec. Je charakteristická svým třepotavým letem. Živí se především drobnými hlodavci (zvláště hraboši), dále hmyzem a doplňkově ptáky, plazy, měkkýši a některými dalšími živočichy.

Popis

Poštolka obecná je drobný sokolovitý dravec, o něco větší než hrdlička divoká. Hmotnost samce dosahuje v průměru cca 215 g a samice 230 g.^[2] Na délku měří 30 až 40 cm, rozpětí křídel se pohybuje mezi 65–82 cm. Údaje se však podle různých zdrojů mohou velmi lišit, neboť poštolky mají velkou geografickou proměnlivost nejen ve velikosti, ale i v barvě. Jako všichni sokolovití mají poštolky výrazně zašpičatělá křídla a dlouhý ocas.

Výrazným znakem je červenohnědě zbarvený hřbet u samců s tmavými skvrnami, u samic a mláďat s tmavými příčnými pruhy nebo vlnkami. Ruční letky jsou tmavé. Spodina těla je světlejší s podobnými tmavými skvrnami jako na hřbetě u mláďat je výrazné podélné skvrnění. Samci mají temeno a týl hlavy šedé a bělavé hrdlo lemuje výrazný černý vous na líci. Šedý mají i ocas většinou bez pruhů, jen na konci mají širokou tmavou pásku. Samice a mláďata mají ocas hnědý s tmavým příčným pruhováním.

Let

Nejcharakterističtější je pro poštolky jejich třepotavý let, kdy se udržují ve vzduchu na jednom místě, vyhlížejí kořist a po jejím zahlédnutí útočí střemhlavým letem. Tento způsob lovu ji odlišuje od jinak poměrně podobného krahujce obecného, který však při lovu letí nízko nad terénem a i silueta křídel má u krahujce tupější zakončení. Poštolky za letu poměrně rychle mávají křídly a po několika úderech dělají přestávku. Při kroužení mají široce rozevřený ocas.

Hlas

Poštolky obecné se ozývají poměrně pronikavým voláním „kli kli kli kli kli kli kli“, na hnízdě lze slyšet chvějivé „vrrrrííí“.

Rozšíření

Poštolka obecná je rozšířena v celé Evropě, Africe (kromě Sahary) a ve velké části Asie. Populace žijící na severu jsou tažné a zimu tráví nejčastěji ve Středomoří, případně až v Africe. Směrem na jih jsou spíše stálé, nebo částečně tažné. V Evropě je cca 330 000 párů těchto ptáků. Populace v některých oblastech mírně ubývá, ale celkově je poměrně stabilní. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka.

Výskyt v Česku

V České republice patří poštolka obecná mezi nejrozšířenější dravce. Žije v podstatě na celém území republiky. České populace jsou převážně tažné. Ve městech bývá vyšší hnízdní hustota než ve volné krajině, protože je zde více vhodných hnízdních příležitostí. Podle sčítání ptáků v letech 2001 až 2003 byl stav populace v ČR odhadnut na 9000–13000 párů.^[3]

Hnízdění

Poštolka obecná se dokáže dobře přizpůsobit prostředí. Nejhojněji hnízdí v otevřené krajině s alejemi nebo skupinami stromů. Hnízdí i na okrajích lesů a v posledních desetiletích se stahují i do měst. Hnízdí od konce dubna do července jednou ročně, při výrazně příznivých podmínkách výjimečně zahnízdí i dvakrát. Venkovské populace hnízdí v průměru o 14 dní později než populace městské. Hnízdí jednotlivě i v koloniích.

Vlastní hnízdo nestaví, využívá hnízda jiných ptáků (zejména krkavcovitých – strak a vran), větší dutiny, přirozené i budky, méně často skalní stěny. Ve městech hnízdí v kostelních věžích, na půdách, balkonech a v různých výklencích ve zdivu. Samice pro vejce jen vytlačí důlek v původním materiálu, pokud to jde. Později je v hnízdě značné množství zbytků kořisti.

Samice snáší zpravidla 3–7 vajec. Zbarvení vajec je proměnlivé, vesměs okrově hnědé s tmavšími skvrnami nebo mramorováním. Na vejcích sedí zpravidla samice 25 až 31 dní, samec jí nosí potravu. Po vylíhnutí shání mláďatům potravu samec, samice se k němu přidává po několika dnech. Na hnízdě krmí rodiče 23–33 dnů, přibližně týden po opuštění hnízda. Z počátku samice mláďatům potravu trhá, asi po dvou týdnech předává potravu vcelku. Protože prodleva mezi prvním a posledním sneseným vejcem je poměrně velká, probíhá líhnutí několik dní (2–3, výjimečně až 6). Později vylíhlá mláďata při nepříznivých podmínkách hynou. Mladí pohlavně dospívají již v následujícím roce.

Potrava

Hlavní složku potravy poštolek tvoří malí hlodavci, zvláště hraboši, také větší hmyz, ještěrky a další plazi a ptáci zdržující se na zemi.^[2] Příležitostným zpestřením potravy mohou být také netopýři a rorýsi.^[4] V letech s nízkým stavem hlodavců stoupá zastoupení drobného ptactva, které často chytá ve vzduchu; dokáže ulovit i holuba. Velmi výjimečně je u ní pozorována také mrchožravost.^[5]

Způsob lovu je mezi dravci poměrně neobvyklý a nezaměnitelný. Třepotavým letem se zastaví nad kořistí, stáhne křídla k tělu, a střemhlav se řítí k zemi. Těsně před zemí křídla opět roztáhne a dopadne na kořist, kterou uchopí do pařátů.

Význam pro člověka

Z pohledu člověka jde o významného hubitele hrabošů a tedy o ptáka hospodářsky prospěšného.^[2]

Sokolnictví

Rekreační – Poštolky obecné se využívají velmi hojně v oboru sokolnictví. S ukázkami rekreačního sokolnictví se lze běžně setkat jak na hradech, tak zámcích. Poslední dobou pořádají organizované ukázky sokolnictví i některé české zoologické zahrady.

Profesionální – Přínosné jsou zde zejména jako prevence proti přemnoženým infikovaným holubům v městech, či na letištních plochách.

Ocenění

Česká společnost ornitologická – Pták roku 2002

Odkazy

Reference

↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
↑ ^a ^b ^c HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel, a kol. Fauna ČR: Ptáci 2/I. 2. vyd. Praha: Academia, 2005. S. 208-220.
↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha: AVENTINUM s.r.o., 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 102-103.
↑ Mikula P., Hromada M. & Tryjanowski P. (2013). Bats and Swifts as food of the European Kestrel (Falco tinnunculus) in a small town in Slovakia. Ornis Fennica 90(3): 178–185.
↑ MIKEŠ, Václav a KOUT, Jiří, 2009: Případ mrchožravosti u poštolky obecné (Falco tinnunculus). Sluka 6: s. 103–106.

Literatura

HUDEC, K.; ŠŤASTNÝ, K. a kol. (2005). Fauna ČR Ptáci 2/I. Academia Praha, 572 S. (2. přepracované a doplněné vydání)

Externí odkazy

Poštolka obecná na BioLibu
Poštolka obecná – fotogalerie
Pták roku 2002 – poštolka obecná na webu České společnosti ornitologické
Živý přenos z hnízda poštolky obecné
Poštolka za oknem – foto, video, rady
Obrázky, zvuky či videa k tématu poštolka obecná na Wikimedia Commons

[a13d1863091147a29a3125951699bdecdda4e0e3-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

[:0-2] HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel, a kol. Fauna ČR: Ptáci 2/I. 2. vyd. Praha: Academia, 2005. S. 208-220.

[3] ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha: AVENTINUM s.r.o., 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 102-103.

[4] Mikula P., Hromada M. & Tryjanowski P. (2013). Bats and Swifts as food of the European Kestrel (Falco tinnunculus) in a small town in Slovakia. Ornis Fennica 90(3): 178–185.

[5] MIKEŠ, Václav a KOUT, Jiří, 2009: Případ mrchožravosti u poštolky obecné (Falco tinnunculus). Sluka 6: s. 103–106.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
   | jméno = Poštolka obecná
   | obrázek = Common kestrel falco tinnunculus.jpg
-  | popisek = Poštolka obecná - samec
+  | popisek = Samec poštolky obecné
   | říše = [[živočichové]] (Animalia)
   | kmen = [[strunatci]] (Chordata)
@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 == Popis ==
-[[Soubor:Falco tinnunculus (Linnaeus, 1758).jpg|náhled|vlevo|''Poštolka obecná – samice'']]
+[[Soubor:Falco tinnunculus (Linnaeus, 1758).jpg|náhled|vlevo|Samice poštolky obecné]]
-Poštolka obecná je drobný sokolovitý dravec, o něco větší než [[hrdlička divoká]]. [[Hmotnost]] samce dosahuje v průměru cca 215&nbsp;g a samice 230 g.<ref name=":0">{{Citace monografie
+Poštolka obecná je drobný sokolovitý dravec, o něco větší než [[hrdlička divoká]]. [[Hmotnost]] [[samec|samce]] dosahuje v průměru cca 215&nbsp;g a [[samice]] 230 g.<ref name=":0">{{Citace monografie
 | příjmení = Hudec
 | jméno = Karel
@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
 Výrazným znakem je červenohnědě zbarvený hřbet u samců s tmavými skvrnami, u samic a [[mládě|mláďat]] s tmavými příčnými pruhy nebo vlnkami. Ruční letky jsou tmavé. Spodina těla je světlejší s podobnými tmavými skvrnami jako na hřbetě u mláďat je výrazné podélné skvrnění. Samci mají temeno a týl hlavy šedé a bělavé hrdlo lemuje výrazný černý vous na líci. Šedý mají i ocas většinou bez pruhů, jen na konci mají širokou tmavou pásku. Samice a mláďata mají ocas hnědý s tmavým příčným pruhováním.
+=== Let ===
 Nejcharakterističtější je pro poštolky jejich třepotavý let, kdy se udržují ve vzduchu na jednom místě, vyhlížejí kořist a po jejím zahlédnutí útočí střemhlavým letem. Tento způsob lovu ji odlišuje od jinak poměrně podobného [[Krahujec obecný|krahujce obecného]], který však při lovu letí nízko nad terénem a i silueta křídel má u krahujce tupější zakončení. Poštolky za letu poměrně rychle mávají křídly a po několika úderech dělají přestávku. Při kroužení mají široce rozevřený ocas.
-=== Hlas ===
+== Hlas ==
-Poštolky obecné se ozývají poměrně pronikavým voláním „kli kli kli kli kli kli kli“.
+Poštolky obecné se ozývají poměrně pronikavým voláním „kli kli kli kli kli kli kli“, na hnízdě lze slyšet chvějivé „vrrrrííí“.
 == Rozšíření ==
 Poštolka obecná je rozšířena v celé [[Evropa|Evropě]], [[Afrika|Africe]] (kromě [[Sahara|Sahary]]) a ve velké části [[Asie]]. Populace žijící na severu jsou tažné a zimu tráví nejčastěji ve [[Středomoří]], případně až v Africe. Směrem na jih jsou spíše stálé, nebo částečně tažné. V Evropě je cca 330&nbsp;000 párů těchto ptáků. Populace v některých oblastech mírně ubývá, ale celkově je poměrně stabilní. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka.
-=== Výskyt v Česku ===
+== Výskyt v Česku ==
 V [[Česko|České republice]] patří poštolka obecná mezi nejrozšířenější dravce. Žije v podstatě na celém území republiky. České populace jsou převážně tažné. Ve městech bývá vyšší hnízdní hustota než ve volné krajině, protože je zde více vhodných hnízdních příležitostí. Podle sčítání ptáků v letech 2001 až 2003 byl stav populace v ČR odhadnut na 9000–13000 párů.<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Šťastný
@@ Řádek 62: / Řádek 63: @@
 }}</ref>
-== Biologie ==
+== Hnízdění ==
-=== Hnízdění ===
 [[Soubor:Faucon crécerelle MHNT.jpg|náhled|vlevo|Vejce poštolky]][[Soubor:Pst7.jpg|náhled|Hnízdění]]
 Poštolka obecná se dokáže dobře přizpůsobit prostředí. Nejhojněji hnízdí v otevřené krajině s [[alej]]emi nebo skupinami [[strom]]ů. Hnízdí i na okrajích [[les]]ů a v posledních desetiletích se stahují i do měst. Hnízdí od konce [[duben|dubna]] do [[červenec|července]] jednou ročně, při výrazně příznivých podmínkách výjimečně zahnízdí i dvakrát. Venkovské populace hnízdí v průměru o 14 dní později než populace městské. Hnízdí jednotlivě i v koloniích.
@@ Řádek 72: / Řádek 71: @@
 Samice snáší zpravidla 3–7 vajec. Zbarvení vajec je proměnlivé, vesměs okrově hnědé s tmavšími skvrnami nebo mramorováním. Na vejcích sedí zpravidla samice 25 až 31 dní, samec jí nosí potravu. Po vylíhnutí shání mláďatům potravu samec, samice se k němu přidává po několika dnech. Na hnízdě krmí rodiče 23–33 dnů, přibližně týden po opuštění hnízda. Z počátku samice mláďatům potravu trhá, asi po dvou týdnech předává potravu vcelku. Protože prodleva mezi prvním a posledním sneseným vejcem je poměrně velká, probíhá líhnutí několik dní (2–3, výjimečně až 6). Později vylíhlá mláďata při nepříznivých podmínkách hynou. Mladí pohlavně dospívají již v následujícím roce.
-=== Potrava ===
+== Potrava ==
 Hlavní složku potravy poštolek tvoří malí hlodavci, zvláště [[hraboš polní|hraboši]], také větší [[hmyz]], [[Ještěrkovití|ještěrky]] a další [[plazi]] a [[ptáci]] zdržující se na zemi.<ref name=":0" /> Příležitostným zpestřením potravy mohou být také [[letouni|netopýři]] a [[Rorýs obecný|rorýsi]].<ref>Mikula P., Hromada M. & Tryjanowski P. (2013). Bats and Swifts as food of the European Kestrel (Falco tinnunculus) in a small town in Slovakia. Ornis Fennica '''90'''(3): 178–185.</ref> V letech s nízkým stavem hlodavců stoupá zastoupení drobného ptactva, které často chytá ve vzduchu; dokáže ulovit i holuba. Velmi výjimečně je u ní pozorována také [[Mrchožrout|mrchožravost]].<ref>MIKEŠ, Václav a KOUT, Jiří, [[2009]]: Případ mrchožravosti u poštolky obecné (''Falco tinnunculus''). ''Sluka'' '''6''': s. 103–106.</ref>
 Způsob lovu je mezi dravci poměrně neobvyklý a nezaměnitelný. Třepotavým letem se zastaví nad kořistí, stáhne křídla k tělu, a střemhlav se řítí k zemi. Těsně před zemí křídla opět roztáhne a dopadne na kořist, kterou uchopí do pařátů.
-== Sokolnictví ==
+== Význam pro člověka ==
+Z pohledu člověka jde o významného hubitele hrabošů a tedy o ptáka hospodářsky prospěšného.<ref name=":0" />
+=== Sokolnictví ===
 * Rekreační – Poštolky obecné se využívají velmi hojně v oboru [[sokolnictví]]. S ukázkami rekreačního sokolnictví se lze běžně setkat jak na hradech, tak zámcích. Poslední dobou pořádají organizované ukázky sokolnictví i některé české zoologické zahrady.
 * Profesionální – Přínosné jsou zde zejména jako prevence proti přemnoženým infikovaným [[Holub domácí|holubům]] v městech, či na letištních plochách.
+== Ocenění ==
-== Význam pro člověka, ocenění ==
-Z pohledu člověka jde o významného hubitele hrabošů a tedy o ptáka hospodářsky prospěšného.<ref name=":0" />
 *[[Česká společnost ornitologická]] – Pták roku 2002

Draví ptáci v Česku

Jestřábovití	včelojed lesní • káně lesní • káně bělochvostá¹ • káně rousná • luněc šedý¹ • luňák hnědý • luňák červený • sup mrchožravý¹ • sup hnědý² • sup bělohlavý¹ • orlosup bradatý¹ • moták pochop • moták pilich • moták lužní • moták stepní¹ • orlík krátkoprstý • jestřáb lesní • krahujec obecný • krahujec krátkoprstý¹ • orel mořský • orel křiklavý • orel volavý • orel stepní¹ • orel jestřábí¹ • orel nejmenší¹ • orel skalní • orel královský

Orlovcovití	orlovec říční

Sokolovití	poštolka obecná • poštolka jižní¹ • poštolka rudonohá • dřemlík tundrový • ostříž lesní • sokol stěhovavý • raroh velký • raroh lovecký¹ • raroh jižní¹

¹ Druh je na českém území velmi vzácný, zalétává sem jen v podobě několika jednotlivců, maximálně malých skupin, v Česku nehnízdí. ² Druh se na českém území v minulosti vzácně vyskytoval, několik let však v Česku nebyla jeho přítomnost zaznamenána.

Pták roku

Česká společnost ornitologická (vyhlašovatel)

vlaštovka obecná (1992) • rehek zahradní (1993) • čáp bílý (1994) • čejka chocholatá (1995) • ťuhýk obecný (1996) • sova pálená (1997) • koroptev polní (1998) • konipas bílý (1999) • ledňáček říční (2000) • kavka obecná (2001) • poštolka obecná (2002) • vrabec domácí (2003) • rorýs obecný (2004) • skřivan polní (2005) • orel mořský (2006) • slavík obecný (2007) • racek chechtavý (2008) • skorec vodní (2009) • kukačka obecná (2010) • strnad obecný (2011) • tetřev hlušec (2012) • břehule říční (2013) • čáp bílý a čáp černý (2014) • potápka černokrká (2015) • červenka obecná (2016) • datel černý (2017) • sýček obecný (2018) • hrdlička divoká (2019) • jiřička obecná (2020) • káně lesní (2021) • zvonek zelený (2022) • polák velký (2023) • rehek domácí (2024)