Marijsko: Porovnání verzí
m r2.6.4) (Robot: Přidávám vep:Marii El Tazovaldkund |
m fix jazyka refu |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
| zkratka = |
| zkratka = |
||
| předvolba = |
| předvolba = |
||
| čas = [[UTC+4]]<ref name="Постановление">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 |url = http://government.ru/gov/results/16355/|datum vydání = 2011-08-31|datum aktualizace =|datum přístupu =2012-03-11|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = |
| čas = [[UTC+4]]<ref name="Постановление">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 |url = http://government.ru/gov/results/16355/|datum vydání = 2011-08-31|datum aktualizace =|datum přístupu =2012-03-11|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = rusky}}</ref> |
||
}} |
}} |
||
'''Marij El''' (Марий Эл), dříve též '''Marijsko''', je republika na východě evropské části [[Rusko|Ruska]]. |
'''Marij El''' (Марий Эл), dříve též '''Marijsko''', je republika na východě evropské části [[Rusko|Ruska]]. |
Verze z 3. 5. 2012, 03:56
Šablona:Infobox region Marij El (Марий Эл), dříve též Marijsko, je republika na východě evropské části Ruska.
Zeměpis
Marij El leží na Volze východně od Nižněnovgorodské oblasti západně od Tatarstánu, na jihu sousedí s Čuvašskem.
Obyvatelstvo
Původním národem jsou Marijci. Marijci tvořili při Sčítání 2002 312 178 (= 42,88 % populace) obyvatel. 345 513 (= 47,46 %) lidí z 727 979 osob byli Rusové, 43 377(= 5,96 %) Tataři, 7 418 (= 1,02 %) Čuvaši a 5 097(= 0,70 %) Ukrajinci. Úředními jazyky jsou dva dialekty marijštiny a ruština. V náboženství převládá ruská pravoslavná církev (66 obcí), dále jsou zastoupeni příslušníci pohanského polyteistického náboženství (3 komunity), islámu (14 obcí) a protestanství (42 obcí).
Administrativní členění
(Obyvatelé 1. ledna 2005)
Městský okres | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení | |
---|---|---|---|---|
Joškar-Ola | 278 388 | 253 407 | 24 981 | |
Kozmoděmjansk | 22 679 | 22 679 | --- | |
Volžsk | 58 046 | 58 046 | --- | |
Rajon | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení | sídlo správy |
Gornomari | 28 390 | --- | 28 390 | Kozmoděmjansk |
Jurino | 10 849 | 3 950 | 6 899 | Jurino |
Kilemary | 13 790 | 4 005 | 9 785 | Kilemary |
Kuženěr | 16 228 | 5 854 | 10 374 | Kuženěr |
Mari-Turek | 24 505 | 5 965 | 18 540 | Mari-Turek |
Medveděvo | 53 851 | 20 920 | 32 931 | Medveděvo |
Morki | 34 422 | 9 795 | 24 627 | Morki |
Novyj Torjal | 17 810 | 6 940 | 10 870 | Novyj Torjal |
Oršanka | 15 709 | 6 907 | 8 802 | Oršanka |
Paraňga | 17 553 | 6 667 | 10 886 | Paraňga |
Sernur | 25 014 | 9 082 | 15 932 | Sernur |
Sovetskij | 30 390 | 10 619 | 19 771 | Sovetskij |
Zvenigovo | 45 468 | 23 020 | 22 448 | Zvenigovo |
Volžsk | 23 758 | 4 217 | 19 541 | Volžsk |
Města
V Marij El představuje hlavní město Joškar-Ola (255 000 obyvatel) jediné velké město. Jen dvě další města mají přes 20 000 obyvatel – Volžsk a Kozmoděmjansk.
Města (k 1. lednu 2005)
město | ruské jméno | marijské jméno | počet obyvatel |
---|---|---|---|
Joškar-Ola | Йошкар-Ола | Йошкар-Ола / Joškar-Ola | 253 407 |
Volžsk | Волжск | Юлсер-Ола / Julser-Ola | 58 046 |
Kozmoděmjansk | Козьмодемьянск | Цӹкмӓ / Cÿkmä | 22 679 |
Medveděvo | Медведево | Маскасола / Maskasola | 16 606 |
Zvenigovo | Звенигово | Провой / Provoj | 12 455 |
Sovetskij | Советский | У Роҥго / U Roňgo | 10 619 |
Morki | Морки | Морко / Morko | 9 795 |
Sernur | Сернур | Шернур / Šernur | 9 082 |
Krasnogorskij | Красногорский | Лушмара / Lušmara | 7 008 |
Novyj Torjal | Новый Торъял | У Торъял / U Torjal | 6 940 |
Oršanka | Оршанка | Öрша / Örša | 6 907 |
Paraňga | Параньга | Поранча / Poranča | 6 667 |
Mari-Turek | Мари-Турек | Марий Тӱрек / Marij Türek | 5 965 |
Kuženěr | Куженер | Кужэҥер / Kužeňer | 5 854 |
Krasnookťabrskij | Краснооктябрьский | – | 4 314 |
Privolžkij | Приволжский | – | 4 217 |
Kilemary | Килемары | Кӹлемар / Kilemar | 4 005 |
Jurino | Юрино | Йӱрны / Jürny | 3 950 |
Suslonger | Суслонгер | Суслэҥер / Susleňer | 3 557 |
Dějiny
Oblast, kterou obývali Marijci, byla dlouhou dobu rozdělena mezi Kazaňský chanát a Rusko, tudíž byla pod vlivem islámu i ruské pravoslavné církve. Během 16. století se definitivně stala součástí Ruska. V roce 1936 byla vytvořena Čeremissiská autonomní socialistická sovětská republika (ASSR), od roku 1991 Republika Marij El.
Politika
Marij El je prezidentská republika. Hlavou státu je Leonid Igorjevič Markelov.
V parlamentu jsou zastoupeny 4 politické strany. Dávají Marijcům jen malé politické zastoupení. Jejich nejdůležitější stranou je Marij Ušem.
Ekonomika
Marij El leží v zalesněné oblasti (tajga), 57 % jeho rozlohy zabírají lesy. Nejdůležitějšími odvětvími tak jsou lesnictví a dřevozpracující průmysl. Další místní ekonomická odvětví jsou strojírenství a elektrotechnika.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- (rusky) Oficiální stránky republiky Marij El
- Marij El: poslední místo v Evropě, kde žijí pohané – iDNES.cz, 4. 7. 2009
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marij El na Wikimedia Commons