Vysoká škola ekonomická v Praze: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Sport: link.
m WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 109: Řádek 109:
Ve škole se koná velké množství akcí a přednášek pořádaných studentskými spolky s účastí mnoha osobností veřejného života a byznysu. Studenti každoročně organizují akce na podporu dárcovství krve a od roku 2011 ve spolupráci s [[IKEM]] i kostní dřeně.
Ve škole se koná velké množství akcí a přednášek pořádaných studentskými spolky s účastí mnoha osobností veřejného života a byznysu. Studenti každoročně organizují akce na podporu dárcovství krve a od roku 2011 ve spolupráci s [[IKEM]] i kostní dřeně.


Pravidelnými studentskými periodiky na Vysoké škole ekonomické jsou časopisy iList <ref>[https://cs.publero.com/title/ilist Online archiv časopisu iList<!-- Online archiv časopisu iList -->]</ref> a BuddyUP a webový portál iList.cz<ref>[http://www.ilist.cz Portál ilist.cz<!-- iList.cz (dříve Studentský list) -->]</ref>.
Pravidelnými studentskými periodiky na Vysoké škole ekonomické jsou časopisy iList<ref>[https://cs.publero.com/title/ilist Online archiv časopisu iList<!-- Online archiv časopisu iList -->]</ref> a BuddyUP a webový portál iList.cz<ref>[http://www.ilist.cz Portál ilist.cz<!-- iList.cz (dříve Studentský list) -->]</ref>.


=== Koleje ===
=== Koleje ===

Verze z 29. 11. 2019, 03:07

Vysoká škola ekonomická v Praze
Logo univerzity
Logo
ZkratkaVŠE
Rok založení1953
Typ školyveřejná
Vedení
Rektor (seznam)prof. Ing. Hana Machková, CSc.
Prorektor pro strategiidoc. Ing. Ludmila Štěrbová, CSc.
Prorektor pro studijní a pedagogickou činnostdoc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D.
Prorektor pro vědu a výzkumprof. Ing. Petr Musílek, Ph.D.
Prorektor pro mezinárodní vztahyprof. Ing. Jiří Hnilica, Ph.D.
Kvestor Ing. Tomáš Zouhar
Kancléřdoc. Mgr. et Mgr. Andrej Tóth, Ph.D.
Počty akademiků (k roku 2018)
Bakalářských studentů6948
Magisterských studentů5294
Doktorandů414
Studentů celkem13 000
Akademických pracovníků560
Další informace
Počet fakult6
SídloPraha
Adresanáměstí Winstona Churchilla 1938/4, Praha, 130 00, Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′0″ s. š., 14°26′28″ v. d.
ČlenstvíCEMS PIM, AACSB
http://www.vse.cz
Profil na Facebooku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE, anglicky University of Economics, Prague) je veřejná vysoká škola zaměřená na výuku ekonomických studijních programů se sídlem v Praze, jedna z fakult je umístěna v Jindřichově Hradci. Byla založena v roce 1953 a dnes je největším univerzitním pracovištěm ekonomického zaměření v České republice. Současnou rektorkou je od roku 2014 prof. Ing. Hana Machková, CSc. V žebříčku Financial Times za rok 2018 zaujala VŠE 60. místo a dosáhla tak zatím nejlepšího výsledku v tomto prestižním hodnocení. V mezinárodním žebříčku Eduniversal pro rok 2018 získala titul nejlepší ekonomické univerzity ze zemí východoevropského regionu. VŠE tak potvrdila svou vysokou úroveň a zopakovala úspěch z roku 2015 a 2017, kdy obsadila také první místo.

Fakulty

Název Zkratky Děkan Web
Fakulta financí a účetnictví F1, FFÚ doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph. D. ffu.vse.cz
Fakulta mezinárodních vztahů F2, FMV doc. Ing. Josef Taušer, Ph.D. fmv.vse.cz
Fakulta podnikohospodářská F3, FPH prof. Ing. Ivan Nový, CSc. fph.vse.cz
Fakulta informatiky a statistiky F4, FIS prof. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. fis.vse.cz
Národohospodářská fakulta F5, NF prof. Ing. Zdeněk Chytil, CSc. nf.vse.cz
Fakulta managementu F6, FM doc. Ing. Vladislav Bína, Ph. D. fm.vse.cz

Studium

Vysoká škola ekonomická přijímá studenty do bakalářských studijních programů na základě výsledků vlastních přijímacích zkoušek nebo na základě nejlepšího skóre v Národních srovnávacích zkouškách. Přijímací testy, které tvoří škola sama, jsou založeny na znalosti gymnaziální matematiky a alespoň jednoho cizího jazyka (dvou na Fakultě mezinárodních vztahů) na úrovni B2.

Studium v bakalářských studijních programech trvá standardně 3 roky (6 semestrů), s možností bezplatného prodloužení o jeden rok, v inženýrských studijních programech 2 roky (4 semestry), rovněž s možností bezplatného prodloužení o jeden rok. Škola nabízí řadu doktorských studijních programů, jejichž standardní délka je tři až čtyři roky.

Mezi studijní povinnosti patří typicky oborově volitelné předměty, fakultně volitelné předměty, celoškolsky volitelné předměty, jazyková výuka, tělesná výchova a další. Studium je v každém cyklu zakončeno obhajobou vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, diplomové, disertační) a státní závěrečnou zkouškou z vybraných předmětů.

Absolventi Vysoké školy ekonomické v Praze patří dlouhodobě mezi nejlépe odměňované absolventy v České republice,[1].

Vlastní studium je variabilní, studenti si již od druhého semestru vytváří vlastní rozvrh prostřednictvím Integrovaného studijního informačního systému (InSIS). V navazujícím inženýrském studiu mají studenti povinnost volby vedlejší specializace (rovněž z jiných fakult než fakulty domovské).

Studentský život

VŠE je největší ekonomickou univerzitou v České republice a třetí největší vysokou školou v Praze. Výuka probíhá ve dvou areálech v Praze (Žižkov, Jižní Město) a jednom v Jindřichově Hradci (netýká se studentů přijatých do Prahy).

Studentské organizace

Na VŠE působí více než padesát studentských organizací a spolků. Mezi studentské spolky patří například pobočky mezinárodních studentských organizací jako je AIESEC, Erasmus Student Network, Evropské fórum studentů AEGEE nebo Oikos International. Dalšími spolky jsou například Business IT Club, Junior Diplomat Initiative, SKOK, Orchestr Vysoké školy ekonomické, Filmový klub, Klub cestovatelů VŠE, Klub investorů, Klub podnikatelů, Divadelní spolek FaMa Fakulty Managementu a mnoho dalších.[2]

Ve škole se koná velké množství akcí a přednášek pořádaných studentskými spolky s účastí mnoha osobností veřejného života a byznysu. Studenti každoročně organizují akce na podporu dárcovství krve a od roku 2011 ve spolupráci s IKEM i kostní dřeně.

Pravidelnými studentskými periodiky na Vysoké škole ekonomické jsou časopisy iList[3] a BuddyUP a webový portál iList.cz[4].

Koleje

VŠE vlastní tři areály kolejí v Praze a jeden v Jindřichově Hradci. V Praze patří VŠE část kolejí Jižní Město, vlastní areál kolejí na Jarově a Rooseveltova kolej v Holešovicích. V Jindřichově Hradci VŠE vlastní Švecovu kolej.

Stravování

Studenti mají k dispozici vlastní menzy (Žižkov, Jarov, Jižní Město) k obědům i večeřím.

Sport

Studenti mají k dispozici několik sportovišť, z nichž dvě se v Praze nacházejí v areálu na Žižkově a jedno na Třebešíně. Ve většině oborů patří k studijním povinnostem absolvování jednoho nebo dvou semestrů tělesné výchovy. Venkovní sportoviště jsou rovněž dostupná v areálech vysokoškolských kolejí na Jižním městě a na Jarově.

Věda a výzkum

Vysoká škola ekonomická se jako vysoká škola univerzitního typu podílí na výzkumu a jiných vědeckých aktivitách v oboru ekonomie, politiky, informatiky, obchodu, financí a dalších společenskovědních disciplínách. Rozhodujícím orgánem pro tuto oblast je Vědecká rada VŠE, jejímiž členy jsou akademici různých vysokých škol a profesionálové ze soukromé i státní sféry.[5] Počet vědeckých výstupů školy roste i vzhledem ke změnám financování vysokých škol (zejména kvalitativních a výkonových ukazatelů), přičemž základní rámec pro vědu vychází z Dlouhodobého záměru VŠE na léta 2011 až 2015. [zdroj?]

Mezi prvky vědecko-výzkumné činnosti patří vzdělávání doktorských studentů (dlouhodobě taktéž v cizích jazycích), mezinárodní univerzitní spolupráce a organizace odborných konferencí, poradenská a expertní činnost, publikace impaktovaných a recenzovaných periodik a zapojení do národních a mezinárodních grantových programů.

Vědeckými časopisy Vysoké školy ekonomické jsou: Acta Informatica Pragensia, Acta Oeconomica Pragensia, Central European Business Review, Český finanční a účetní časopis, E-LOGOS, Ekonomika a management, European Financial and Accounting Journal, Oceňování, Politická ekonomie, Prague Economic Papers, Regionální studia, Současná Evropa, Systémová integrace a Working Papers FMV.[6]

Historie

Stará budova VŠE na náměstí Winstona Churchilla, Praha

Vysoká škola obchodní v Praze (VŠO) byla zřízena v roce 1919,[7] při její reorganizaci v roce 1929 došlo k prodloužení studia na čtyři roky a VŠO byla definitivně včleněna do svazku ČVUT a bylo potvrzeno „stavovské označení“ inženýr (Ing.) pro absolventy. V roce 1934 VŠO získala pravomoc udílet doktorát věd obchodních (RCDr.)[8] a o pět let později, v roce 1939 byla VŠO společně s ostatními českými vysokými školami uzavřena německými nacisty (17. listopad 1939).

Její činnost byla obnovena po porážce Německa v roce 1945. Po komunistickém převratu v roce 1948 proběhly čistky mezi učiteli i studenty a VŠO byla přejmenována na Vysokou školu věd hospodářských (VŠVH). Již v roce 1949 byla VŠVH zrušena, její posluchači mohli ještě dostudovat (do července 1953). Nejedlého zrušil v roce 1950 zákon o vysokých školách a reformoval je v duchu komunistické totality, zrušeno bylo i udílení titulů a stavovských označení absolventům. Byl také založen umělecký (převážně folklórní) soubor VŠPHV – dnešní soubor Gaudeamus.

Vysoká škola politických a hospodářských věd v Praze

Studium na nové vysoké škole politických a hospodářských věd bude čtyřleté, jak je obvyklé na vysokých školách. Počítá se přibližně každým rokem se vstupem asi 1000 studentů do I. ročníku, takže při obvyklém zmenšování počtu studentů zkouškami průběhem studia možno počítati na této vysoké škole přibližně asi s 3.500 až 3.800 studenty ve všech čtyřech ročnících. Zachovává se možnost přístupu studentům na novou vysokou školu bez zkoušky dospělosti, popřípadě bez vzdělání na vyšší střední škole; tato zásada jest však přechodnou a odpadne, jakmile zevšeobecní studium na školách III. stupně. Přijímání studentů bude regulováno přijímacími zkouškami.

Koncepce fungování VŠPHV 1949[9]

Vysoká škola politických a hospodářských věd v Praze (VŠPHV) byla oficiálně založena zákonem č. 227/1949 Sb. ze dne 14. října 1949, který po usnesení Národním shromážděním republiky československé podepsali Klement Gottwald, Dr. John a Antonín Zápotocký a Zdeněk Nejedlý.[10] Úkolem hospodářské fakulty bylo „vychovávat vedoucí pracovníky v průmyslu, ve finanční správě, v oboru práce a soc. péče, v obchodu, organizační pracovníky průmyslových a obchodních podniků“. Politicko-diplomatická fakulta připravovala budoucí státní zaměstnance i diplomatické (konzulární) úředníky. Fakulta společenských nauk měla vychovávat novináře, kteří měli nastoupit do rozhlasu, tiskových kanceláří, tisku, atd. a zároveň měla vychovat učitele marxismu-leninismu.[11]

V akademickém roce 1951/52 působilo na fakultě hospodářské devět kateder pro výuku v oborech: politická ekonomie, národohospodářské plánování, ekonomika průmyslu, ekonomika zemědělství, ekonomika práce, finance a úvěr, vnitřní obchod, zahraniční obchod a statistika. Od roku 1952/53 přešla výuka předmětů do gesce bývalé katedry národohospodářského plánování a ekonomiky práce (pod katedrami plánování, katedrou účetnictví a katedrou technologie a zbožíznalství). Ve stejné období byla při katedře politické ekonomie zřízena samostatná sekce hospodářského zeměpisu. Na stejné fakultě působila též katedra neslovanských jazyků a katedra ruského jazyka.[12]

Na fakultě společenských věd působily v roce 1951/52 katedry historie (sekce dějin VKS a KSČ, sekce českých a slovenských dějin a sekce světových dějin), katedra filosofie, katedra českého a slovenského jazyka a literatura, katedra jazyků. V roce 1953 byla zřízena samostatná katedra dějin KSČ, katedra dějin KSSS a katedra dějin dialektického a historického materialismu. Na fakultě politicko-diplomatické, přejmenované od roku 1952/53 na fakultu mezinárodních vztahů, působily katedry státu a práva a katedra mezinárodních vztahů a od roku 1952/53 i katedra zahraničního obchodu.[13]

V čele kateder VŠPHV stáli významní pedagogové a vědci, kteří byli úzce spjati s politickou linii KSČ: rektor VŠPHV Ladislav Štoll, protektor Jiří Hájek, vedoucí kateder Miroslav Kadlec a Felix Oliva (katedra ekonomie), Antonín Hodek (katedra národohospodářského plánování), Oldřich Říha (katedra historie), Jiří Hájek (katedra dělnického hnutí), Pavel Levin a Květoslav Inneman (katedra lidové demokracie), Ladislav Štoll (katedra filosofie).[14]

Na VŠPHV byli přijímáni hlavně absolventi dělnických kursů (tzv. ÁDéKáři), kteří ačkoliv byli sociálně zvýhodněni, tak na studium nestačili a často ze školy odcházeli bez dosažení diplomu. Během další vlny transformace vysokých škol v Československu v roce 1953, byly dvě fakulty VŠPHV začleněny do University Karlovy: fakulta společenských nauk do filosoficko-historické fakulty, fakulta politicko-diplomatická se stala samostatnou fakultou mezinárodních vztahů. Z dosavadní hospodářské fakulty Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze byla na základě vládního nařízení č. 40 ze dne 19. srpna 1952 o dalších změnách v organizaci vysokých škol dnem 1. září 1953 zřízena Vysoká škola ekonomická v Praze.[15]

Vysoká škola ekonomická

Vysoká škola ekonomická (VŠE) se dělila na fakulty všeobecně ekonomickou, výrobně ekonomickou, vnitřního obchodu, financí a úvěru a na fakultu statistiky a obdržela budovu někdejší učňovské školy (dnešní Stará budova).

  • 1958 – Zřízena strojně početní stanice, předchůdkyně dnešního výpočetního centra (první počítač instalován v roce 1968).
  • 1959 – Po reorganizaci měla VŠE čtyři fakulty: Fakultu politické ekonomie (vznikla sloučením Fakulty financí a úvěru, Fakulty statistiky a Fakulty všeobecně ekonomické), Fakultu výrobně ekonomickou, Fakultu obchodní (dříve Fakulta vnitřního a zahraničního obchodu, dále jen obor vnitřního resp. zahraničního obchodu), Institut národohospodářského plánování (pouze pro postgraduální studium).
  • 60. léta – Postupně se modernizovala výuka, přecházelo se od starých komunistických dogmat k diskusím o ekonomické reformě.
  • 1965 – Počátek mezinárodní spolupráce studentů v rámci mezinárodní studentské organizace AIESEC.
  • 1966 – Nový vysokoškolský zákon znamenal opuštění některých totalitních praktik při řízení vysokých škol. Obnovily se akademické tituly – absolventi VŠE získávali titul inženýr (již ne pouhé „stavovské označení“, do té doby označováni jako „promovaní ekonomové“), poprvé byli na VŠE akademičtí funkcionáři voleni.
  • 1968 – Fakulta politické ekonomie byla přejmenována na Národohospodářskou fakultu, Fakulta výrobně ekonomická a Fakulta obchodní zůstaly, Institut národohospodářského plánování získal název Fakulta řízení. Z těchto čtyř fakult se VŠE skládala po celá 70. a 80. léta.
    Učitelé i studenti se účastnili reformního procesu, proběhla rehabilitace studentů, vyloučených od roku 1948, nenásilný odpor proti sovětské okupaci, listopadová stávka studentů, emigrace řady pracovníků a posluchačů.
Rajská budova VŠE v Praze na Žižkově
  • 1970–1971 – Nástup normalizace postihl VŠE ještě tvrději než většinu českých vysokých škol, probíhaly stranické prověrky a čistky mezi zaměstnanci (VŠE opustilo 192 pracovníků). Zřízen Ústav marxismu-leninismu. Místo rozvíjení ekonomické teorie se bojovalo proti revizionismu v ekonomii, práce neprověřených autorů se vyřazovaly ze studijní literatury a z knihoven vůbec.
  • 1974 – Z Národohospodářské fakulty byly na Fakultu řízení převedeny některé katedry a studijní obory, takže i na této fakultě probíhalo denní a dálkové studium. Denní studium na VŠE zkráceno na čtyři roky (později na některých oborech opět prodlouženo).
  • konec 70. let – Postupné dokončování Nové budovy.
  • 1989 – Do provozu byla uvedena budova menzy.
    Studentská stávka za podpory většiny učitelů a zaměstnanců přispěla k vítězství „sametové revoluce“ v Československu a znamenala i začátek reforem VŠE.
  • 1990–1991 – Proběhla celková přeměna VŠE, spojená s rozsáhlými personálními změnami, v obsahu studia došlo k zásadním změnám. Na základě nového vysokoškolského zákona (1990) proběhly první volby akademických senátů a akademických funkcionářů. Vzniklo pět nových fakult: Fakulta financí a účetnictví, Fakulta mezinárodních vztahů, Fakulta podnikohospodářská, Fakulta informatiky a statistiky a Fakulta národohospodářská.
  • 1991 – Jako první vysoká škola v Československu zavedla VŠE od akademického roku 1991/92 kreditní systém studia. Studium bylo organizováno jako třístupňové: bakalářské, inženýrské a doktorské. Založen Spolek absolventů a přátel VŠE.
  • 1994 – Byl dokončen areál VŠE na Jižním Městě, kde je soustředěno především studium v prvním ročníku.
  • 1998 – Na základě mezinárodní evaluace byla VŠE přijata za řádného člena prestižního Společenství evropských manažerských škol (CEMS). Součástí VŠE se stala šestá fakulta – Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, dosud působící v rámci Jihočeské univerzity.
    Byla dokončena Nová (nyní Vencovského) aula v areálu na Žižkově.
Vencovského aula na VŠE
  • 1999 – VŠE byla přijata do celosvětové asociace ekonomických a manažerských škol PIM. Udělena první Medaile Aloise Rašína. Založen Studentský list, nezávislý měsíčník studentů VŠE.
  • 2005 – Od září začínají první fakulty přecházet na systém evropských kreditů ECTS.
    Na podzim byla otevřena Rajská budova v areálu školy na Žižkově. Nachází se za Novou budovou směrem k Riegerovým sadům a představuje účelné spojení Nové budovy s budovou menzy. Jedná se o sedmipatrovou stavbu v jejichž dvou nejnižších patrech jsou vytvořeny nové přednáškové místnosti a velké atrium, sloužící mimo jiné i k výstavám a různým workshopům. V dalších patrech jsou pak umístěny kabinety kateder a další místnosti sloužící převážně Fakultě podnikohospodářské. Spolu se stavbou Rajské budovy byla provedena i rekonstrukce budovy menzy, jež se tak stala moderním velkoobjemovým stravovacím zařízením. V budově menzy jsou dále umístěny i místnosti CTVS (Centrum tělesné výchovy a sportu – součást VŠE).
Komplex VŠE na Jižním Městě
  • 2007 – Dvě největší posluchárny VŠE v areálu Žižkov slavnostně obdržely jméno po významných osobnostech historie VŠE - v Nové budově VŠE je to Aula profesora Františka Vencovského a ve Staré budově VŠE Aula profesora Jiřího Likeše. VŠE tímto vyjadřuje úctu k odkazu obou mimořádných odborníků.
  • 2007 – Z podnětu rektora prof. Hindlse bylo založeno Středisko handicapovaných studentů VŠE (SHS VŠE), které na profesionální úrovni umožňuje integraci studentů se specifickými sluchovými, zrakovými a pohybovými nároky.
  • 2007 – Vzniká Rozvojové a poradenské centrum (RPC VŠE), které je kontaktním místem pro partnery a sponzory VŠE, poskytuje studentům poradenské služby (personalistika, psychologie aj.) a organizuje společenské akce pro absolventy a přátele VŠE (Den s VŠE - setkání absolventů, později i Ples VŠE - viz dále).
  • 2007 – VŠE koncem května poprvé hostí ve Vencovského aule VŠE za velkého zájmu veřejnosti koncert Pražského jara 2007.
  • 2008 – V srpnu byl zprovozněn nový studijní informační systém.
  • 2008 – VŠE poprvé získává ocenění pro nejlepší ekonomickou univerzitu ve střední a východní Evropě. Cenu, kterou uděluje na základě hodnocení cca tisícovky rektorů z celého světa společnost Eduuniversal, přebírá v Paříži v Burzovním paláci rektor prof. Hindls. Stejné ocenění získává VŠE i v letech 2009, 2010 a 2011.
  • 2009 – VŠE začíná nabízet MBA studium v rámci svého institutu International School of Business and Management.
  • 2009 – VŠE otevírá moderní sportovní centrum v Praze na Třebešíně a dokončuje výstavbu Informačního a knihovnického centra Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci. Je dokončena výstavba zasedací místnosti rektorátu v 1. patře Nové budovy.
  • 2009 – VŠE jako první univerzita v historii českého vysokého školství získává od Evropské unie certifikát ECTS label, kterým EU deklaruje plnou srovnatelnost studijních programů VŠE s vyspělou mezinárodní úrovní.
  • 2010 – Byla obnovena slavná tradice Plesu VŠE (plesy VŠE se konaly především v 80. letech 20. století jako podzimní Beanie a na jaře jako Jarní ples VŠE; v 90. letech a po roce 2000 ples postupně zanikl). Obnovený Ples VŠE se konal v Národním domě na Vinohradech za účasti asi 1 000 návštěvníků. Prague Economic Papers
  • 2010 – Časopis Prague Economic Papers byl zařazen mezi tzv. impaktované časopisy. VŠE tak má už dva časopisy, sledované ve světových databázích.
  • 2011 – Basketbalistky VŠE postoupily do nejvyšší soutěže žen "Excelsior ŽBL" (extraliga) v České republice, když v play off finále 1. ligy vyřadily tým Sparty Praha. Jako nováček soutěže se VŠE umístila na výborném 10. místě a udržela si svou extraligovou příslušnost i pro další ročník nejvyšší české ženské basketbalové soutěže.
  • 2011 – VŠE znovu získala ocenění pro nejlepší ekonomickou univerzitu ve střední a východní Evropě. Cena, kterou uděluje na základě hodnocení cca tisícovky rektorů z celého světa společnost Eduuniversal, byla VŠE v roce 2011 udělena v Šanghaji.
  • 2011 – Další ročník obnoveného Plesu VŠE si našel cestu do Paláce Lucerna. Do všech prostor tohoto paláce přišlo na Ples VŠE 3 500 návštěvníků.
  • 2012 – S blížícím se 60. výročím založení VŠE se dostal do popředí zájem o historii univerzity. Rektor prof. Hindls založil Poradní skupinu rektora pro dějiny VŠE. Poradní skupina sbírá cenné materiály, organizuje oral history, digitalizuje fotoarchiv apod. Univerzita se tak začíná připravovat na vytvoření odborného profesionálního pracoviště historie VŠE, jak je tomu na většině ostatních velkých univerzit.
  • 2012 – VŠE získala ocenění pro druhou nejlepší ekonomickou univerzitu ve střední a východní Evropě. Tuto cenu, kterou uděluje na základě hodnocení cca tisícovky rektorů z celého světa společnost Eduuniversal, převzala 17. 10. 2012 v peruánské Limě prorektorka prof. Hana Machková.
  • 2012 – Za velkého zájmu studentů i absolventů se 5. prosince 2012 v Paláci Lucerna uskutečnil 3. ročník Plesu VŠE.
  • 2012 – Je dokončena nástavba patra západního křídla Nové budovy VŠE.
  • 2013 – Basketbalistky VŠE v nejvyšší české basketbalové soutěži žen "Excelsior ŽBL" (extraliga) skončily na 7. místě a dosáhly tak dosud nejlepšího výsledku.
  • 2013 – Akademický senát VŠE na návrh rektora Hindlse rozhodl o zřízení Centra pro dějiny VŠE.
  • 2013 – VŠE se poprvé umisťuje v prestižním žebříčku QS-Ranking, který vyhlašuje 700 nejlepších univerzit světa. Stala se tak teprve čtvrtou vysokou školou České republiky, které se podařilo umístit se v tomto žebříčku.
  • 2013 – Zahájena přestavba a rekonstrukce budovy 6. fakulty (FM) v Jindřichově Hradci.
  • 2014 – Vznikla Unie studentů VŠE.
  • 2015 – Zahájena kompletní rekonstrukce Staré budovy VŠE.

Rektoři

  1. Vladimír Sedlák (1953–1966)
  2. Vladimír Kadlec (1966–1968)
  3. Ladislav Veltruský (1968–1970)
  4. Stanislav Hradecký (1970–1985)
  5. Antonín Brůžek (1985–1990)
  6. Věněk Šilhán (1990–1991)
  7. Štěpán Müller (1991–1994)
  8. Jan Seger (1994–2000)
  9. Jaroslava Durčáková (2000–2006)
  10. Richard Hindls (2006–2014)
  11. Hana Machková (2014–dosud)

Studijní programy (současné)

Bakalářské studium

Fakulta Bakalářské studijní programy
Fakulta financí a účetnictví Bankovnictví a pojišťovnictví, Finance, Účetnictví a finanční řízení podniku, Vzdělávání v ekonomických předmětech, Zdanění a daňová politika
Fakulta mezinárodních vztahů Cestovní ruch, Mezinárodní obchod, Mezinárodní studia a diplomacie, Bachelor of International Business (v angličtině), International and Diplomatic Studies (v angličtině)
Fakulta podnikohospodářská Arts management, Podniková ekonomika a management, Экономика предприятия и менеджмент (v ruštině), Bachelor of Business Administration (v angličtině)
Fakulta informatiky a statistiky Informační média a služby, Aplikovaná informatika, Multimédia v ekonomické praxi, Matematické metody v ekonomii, Sociálně-ekonomická demografie, Statistické metody v ekonomii, Statistika a ekonometrie
Národohospodářská fakulta Ekonomie, Národní hospodářství, Veřejná správa a regionální rozvoj, Bachelor of Economics (v angličtině)
Fakulta managementu Management

Magisterské studium

Fakulta Navazující magisterské studijní programy
Fakulta financí a účetnictví Bankovnictví a pojišťovnictví, Finance, Finance a oceňování a podniku, Finanční inženýrství, Účetnictví a finanční řízení podniku, Učitelství ekonomických předmětů pro střední školy, Zdanění a daňová politika, Master in Finance and Accounting (v angličtině)
Fakulta mezinárodních vztahů Cestovní ruch, Evropská integrace, Mezinárodní obchod, Mezinárodní studia a diplomacie, Podnikání a právo, Economics of Globalisation and European Integration (v angličtině), International and Diplomatic Studies (v angličtině), International Business - Central European Business Realities (v angličtině)
Fakulta podnikohospodářská Arts management, Management, Management (v angličtině), International Management (v angličtině)
Fakulta informatiky a statistiky Ekonometrie a operační výzkum, Ekonomická demografie, Kognitivní informatika, Informační management, Informační systémy a technologie, Statistika, Podniková informatika, Znalostní a webové technologie, Information Systems Management (v angličtině), Quantitative Economic Analysis (v angličtině), Official statistics (v angličitně)
Národohospodářská fakulta Ekonomie, Hospodářská politika, Moderní hospodářské dějiny, Regionalistika a veřejná správa, Ekonomická žurnalistika
Fakulta managementu Management

Doktorské studium

Fakulta Doktorské programy (všechny akreditovány i v anglickém jazyce)
Fakulta financí a účetnictví Finance, Účetnictví a finanční řízení podniku
Fakulta mezinárodních vztahů Mezinárodní politické vztahy, Mezinárodní ekonomické vztahy, Obchodní a mezinárodní hospodářské právo, Politologie
Fakulta podnikohospodářská Ekonomie, Podniková ekonomika a management
Fakulta informatiky a statistiky Aplikovaná informatika, Ekonometrie a operační výzkum, Statistika
Národohospodářská fakulta Ekonomická teorie, Hospodářská politika, Hospodářské a politické dějiny 20. století
Fakulta managementu Management

Známí absolventi

Reference

  1. ↑ Lidové Noviny
  2. ↑ Studentské aktivity na VŠE
  3. ↑ Online archiv časopisu iList
  4. ↑ Portál ilist.cz
  5. ↑ Vědecká rada VŠE. www.vse.cz [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-06. 
  6. ↑ Věda a výzkum na VŠE. www.vse.cz [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-27. 
  7. ↑ Zákon ze dne 23. července 1919, č. 461/1919 Sb., kterýmž zřizuje se československá státní „Vysoká škola obchodní v Praze“
  8. ↑ Nařízení vlády ze dne 27. dubna 1934, č. 84/1934 Sb., kterým se vydává řád pro dosažení doktorátu věd obchodních
  9. ↑ NS RČS 1948-1954, tisk 356. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 227/1949 Sb. Zákon o zřízení vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ OLSAKOVA, Doubravka. Vysoká škola politických a hospodářských věd (1948-1953). Možnosti a meze výzkumu dějin vysokého školství po roce 1945. Hradec Králové : Gaudeamus, 2010 - (Sklenářová, S.), s. 49-59 ISBN 978-80-7435-085-6.. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. (anglicky) 
  12. ↑ OLSAKOVA, Doubravka. Vysoká škola politických a hospodářských věd (1948-1953). Možnosti a meze výzkumu dějin vysokého školství po roce 1945. Hradec Králové : Gaudeamus, 2010 - (Sklenářová, S.), s. 49-59 ISBN 978-80-7435-085-6.. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. (anglicky) 
  13. ↑ OLSAKOVA, Doubravka. Vysoká škola politických a hospodářských věd (1948-1953). Možnosti a meze výzkumu dějin vysokého školství po roce 1945. Hradec Králové : Gaudeamus, 2010 - (Sklenářová, S.), s. 49-59 ISBN 978-80-7435-085-6.. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. (anglicky) 
  14. ↑ OLSAKOVA, Doubravka. Vysoká škola politických a hospodářských věd (1948-1953). Možnosti a meze výzkumu dějin vysokého školství po roce 1945. Hradec Králové : Gaudeamus, 2010 - (Sklenářová, S.), s. 49-59 ISBN 978-80-7435-085-6.. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. (anglicky) 
  15. ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 40/1952 Sb. Vládní nařízení o dalších změnách v organisaci vysokých škol. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE)
Fakulty
Ústavy a pracoviště
Vědecké časopisy VŠE
Ostatní
Veřejné vysoké školy v Česku
Praha
České Budějovice
Plzeň
Ústí nad Labem
Liberec
Hradec Králové
Pardubice
Jihlava
Brno
Olomouc
Ostrava
Opava
Zlín
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vysoká_škola_ekonomická_v_Praze&oldid=17895602“