Přeskočit na obsah

Jiří Dolejš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Jiří Dolejš
Jiří Dolejš (16. dubna 2010)
Jiří Dolejš (16. dubna 2010)
Místopředseda KSČM
Ve funkci:
5. prosince 1999 – 29. září 2009
Ve funkci:
20. května 2012 – 21. dubna 2018
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
15. června 2002 – 28. srpna 2013
Ve funkci:
26. října 2013 – 21. října 2021
Zastupitel hlavního města Prahy
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 2. listopadu 2002
Zastupitel městské části Praha 6
Ve funkci:
11. října 2014 – 6. října 2018
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1989–1990)
KSČM (od 1990)

Narození24. ledna 1961 (63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťLenka Dolejšová
Dětidvě dcery
SídloPraha 6
Alma materVŠE v Praze
Profesepolitik, pedagog a ekonom
Náboženstvíateista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Dolejš (* 24. ledna 1961 Praha) je český politik KSČM, v letech 2002 až 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 1994 až 2002 zastupitel Hlavního města Prahy a v letech 2014 až 2018 zastupitel Městské části Praha 6.

Je absolventem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (1984). Na této škole později po dobu čtyř let vyučoval. Pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV (1984–1990) a v Ústavu hospodářské politiky (1991–1992).[1]

Členem KSČ byl od ledna 1989. Po sametové revoluci zůstal členem nástupnické KSČM.[1] V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Prahy za KSČM. V komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2010 sem kandidoval neúspěšně. Profesně se k roku 1998 uvádí jako ekonom, k roku 2002 coby místopředseda ÚV KSČM.[2]

Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za KSČM (volební obvod Praha).[3] Byl členem sněmovního rozpočtového výboru. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2006. Stal se místopředsedou rozpočtového výboru. Opětovně byl do sněmovny zvolen ve volbách v roce 2010. Je členem rozpočtového výboru a výboru mandátového a imunitního.[4][5][6]

V letech 1993 až 1999 byl zaměstnancem Ústředního výboru KSČM. Od roku 1999 byl místopředsedou ÚV KSČM, na funkci rezignoval v září 2009 na základě skandálu vyvolaného deníkem MF Dnes (viz níže). Působil rovněž coby vedoucí teoreticko-analytického pracoviště ÚV KSČM.[1]

Na přelomu 20. a 21. století se v rámci KSČM stal jedním z představitelů reformního proudu (podobně jako Miloslav Ransdorf), který prosazoval modernější výklad marxismu a byl vstřícnější vůči vstupu Česka do Evropské unie. Na 6. sjezdu KSČM v květnu 2004 bylo toto křídlo ovšem poraženo a Dolejš zůstal jediným zástupcem reformistů v nejvyšším vedení strany.[7] Počátkem roku 2003 patřil v rámci KSČM ke skupině politiků, která podporovala variantu nalezení levicového kandidáta na post prezidenta s tím, že taková dohoda by pak otevřela cestu i k vládní spolupráci ČSSD a KSČM. Většina strany se ale rozhodla podpořit Václava Klause.[8] Jako umírněný komunista se prezentuje i v pozdějších letech. V roce 2011 ostře kritizoval prohlášení Svazu mladých komunistů Československa k smrti Václava Havla a řekl, že je dobře, že se od této mládežnické organizace KSČM distancovala.[9] V roce 2022 pak kritizoval demonstraci na Václavském náměstí, které se účastnili další významní představitelé KSČM včetně předsedkyně strany Kateřiny Konečné a zástupce konzervativního proudu ve straně Josefa Skály,[10] a naopak kladně se vyjádřil k demonstraci Milionu chvilek "Proti nenávisti" o 2 dny později.[11] V rozhovoru pro Právo pak uvedl, že odmítá spolupráci s SPD a dalšími pravicově nacionálními subjekty a nesouhlasí s "ortodoxním" směřováním strany.[12]

V roce 2006 byl napaden a zbit skupinou násilníků, podle Dolejše šlo o politicky motivovaný útok.[1]

Ve volbách do Senátu v roce 2012 kandidoval ve volebním obvodu 23 (Praha 8, Letňany, Čakovice, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry), a postoupil do druhého kola voleb, kde byl poražen kandidátkou ODS Danielou Filipiovou.[13]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2013 byl zvolen poslancem za KSČM z prvního místa, když v počtu preferenčních hlasů porazil lídryni kandidátky Martu Semelovou.[14]

Ve stínové vládě KSČM zastával post jejího místopředsedy pro hospodářskou politiku a spravuje resort financí.[15]

V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval za KSČM do Zastupitelstva Hlavního města Prahy, ale neuspěl.[16] Stal se však zastupitelem Městské části Praha 6, když se vlivem preferenčních hlasů posunul z původního 6. místa na konečné 2. místo kandidátky (KSČM získala v městské části 3 mandáty).[17] Na IX. sjezdu KSČM v Praze v polovině května 2016 obhájil funkci místopředsedy strany.[18] Pozici zastával do dubna 2018.[19]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájil svůj poslanecký mandát za KSČM v Praze. Získal 4 124 preferenčních hlasů a přeskočil tak lídryni kandidátky Martu Semelovou.[20] V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval za KSČM do Zastupitelstva hlavního města Prahy, ale neuspěl.[21] Na Praze 6 již nekandidoval.[22]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval na 9. místě kandidátky KSČM v Praze. Zvolen však nebyl, neboť KSČM nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.[23]

K 31. květnu 2023 s ním KSČM rozvázala pracovní poměr. Nebude tak již pro KSČM vypracovávat ekonomické analýzy. Členem strany ale zůstal.[24]

Úplatkářská aféra

[editovat | editovat zdroj]

V září 2009 byl spolu s dalším místopředsedou KSČM Čeňkem Milotou tajně nahrán provokatérem deníku MF DNES, který se vydával za majitele sítě heren Jackpot, kdy byl podle interpretace MF DNES ochoten prosazovat změnu zákona o loteriích za úplatek ve výši jednoho milionu korun.[25] Dolejš navíc navrhoval případnému dárci peněz skrytí jeho identity tak, že finance nebyly vykázány jako dar pro KSČM, ale jako inzerce v deníku Haló noviny. Po zveřejnění kauzy Dolejš jakoukoli vinu popíral a trval na své nevině. Vydal prohlášení, v kterém uvedl, že podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu osobnosti.[26][27] Dolejš 29. září rezignoval na funkci místopředsedy KSČM, ale odmítl rezignaci na poslaneckou funkci, kterou měl podle ústředního výkonného výboru strany zvážit.[28]

Případ byl prošetřován Policií České republiky, v roce 2010 byl odložen, protože podle prohlášení tiskové mluvčí "Nebyly zjištěny informace, podle kterých by došlo ke spáchání trestného činu.". V roce 2010 Dolejš přistoupil v rámci jím podané žaloby na ochranu osobnosti na mimosoudní vyrovnání s agenturou MAFRA a stáhl požadavek na písemnou omluvu v deníku MF Dnes a na serveru iDNES.cz. Spokojil se se soukromou omluvou adresovanou jemu a ÚV KSČM.[29][30]

Kauza poslaneckého asistenta

[editovat | editovat zdroj]

Jaromír Petelík, poslanecký asistent Jiřího Dolejše, napsal v roce 2012 podle tvrzení Blesku[31] na sociální síti Facebook: „Je čas rozvěšet pravičáky po městech republiky, vyvlastnit násilím všechny podnikatele, do desátého kolena zabavit majetky jejich rodinám...“ Dolejš uvedl, že podobné výroky jsou naprosto nepřijatelné.[32] Tvrzení následně nekriticky převzala další média. Celá kauza byla obratem odhalena jako neumělý podvod.[33][34][35][36]

  1. a b c d Jiří Dolejš [online]. novinky.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-16. 
  2. Počet obyvatel: 1 181 610 Osoba: Jiří Dolejš [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. 
  4. Jiří Dolejš [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. 
  5. Jiří Dolejš [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. 
  6. Jiří Dolejš [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1423. 
  8. Pečinka, Bohumil: Cesta na Hrad. Praha: Formát, 2003. ISBN 80-86718-14-X. S. 180. 
  9. Staří komunisté se zhrozili nad špínou mladých nakydanou na Havla [online]. parlamentnilisty.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. 
  10. Jiří Dolejš - Twitter [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  11. Jiří Dolejš - Twitter [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  12. Dolejš z KSČM: Nesmíme být béčkem SPD. Novinky.cz [online]. 2022-11-06 [cit. 2022-11-06]. Dostupné online. 
  13. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. 
  14. Zvolení poslanci za KSČM v Praze na Volby.cz
  15. Stínová vláda KSČM - odborní mluvčí [online]. KSČM [cit. 2014-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-29. 
  16. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 6, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. 
  18. Filip ustál pokus o revoluci uvnitř KSČM. Odrazil atak ortodoxního křídla. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-05-14 [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. 
  19. Filip si přes mizerný výsledek KSČM udržel post předsedy strany. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-04-21 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: Komunistická strana Čech a Moravy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 6, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 
  23. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: Komunistická strana Čech a Moravy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. 
  24. Exposlanec Dolejš dostal v KSČM výpověď. Novinky.cz [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  25. Jiří Dolejš a Čeněk Milota hovoří na skrytou kameru – přepis rozhovoru novináře Jiřího Benáka s místopředsedy KSČM Jiřím Dolejšem a Čeňkem Milotou
  26. Test úplatnosti politiků „milion za zákon“. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  27. |. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  28. |. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  29. Komunista Dolejš už nežádá veřejnou omluvu za kauzu loterijního zákona. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-06-28 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  30. Policie odložila kauzu politiků, kteří selhali v testu „milion za zákon”. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-04-02 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  31. Za drsné výroky o pravičácích chce Němcová podat trestní oznámení. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  32. Komunista popírá, že by chtěl věšet pravičáky. Nenapsal jsem to, tvrdí - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  33. Poskytl Petelík sám Blesku fotografii výroku, že chce pravičáky věšet? | 27. 10. 2012. Britské listy [online]. 2012-10-27 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Česká média škodí | 28. 10. 2012 | Jan Čulík. Britské listy [online]. 2012-10-28 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. MEDIA, News. Jak dlouho trvá zmanipulovat média? Necelých pět minut. Médiář [online]. 2012-10-28 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  36. Věta o věšení pravičáků může být podvrh, upozornili uživatelé Facebooku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-10-28 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]