Koda (národní přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Koda
Kodská jeskyně
Základní informace
Vyhlášení 13. března 1952[1]
Vyhlásil Ministerstvo školství, věd a umění
Nadm. výška 243–467 m n. m.
Rozloha 463,64 ha[1]
Poloha
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Okres Beroun
Umístění Korno, Měňany (k. ú. Tobolka), Srbsko, Tetín (okres Beroun)
Souřadnice
Koda
Koda
Další informace
Kód 177
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Národní přírodní rezervace Koda byla založena roku 1952 kvůli ochraně krajinného rázu, zvířeny a květeny. Jde o kaňonovité údolí se stepními a hájními porosty. Správa patří do CHKO Český kras.

Popis oblasti[editovat | editovat zdroj]

Císařská a Kodská rokle

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Sedící luňák červený

Geologické podloží je tvořeno zejména vápenci, které vznikly ze schránek mořských živočichů usazených z prvohorního moře před zhruba 400 milióny lety, v období devonu a siluru. Vápenec jako hornina se snadno rozpouští a tak tu vznikly krasové jevy, např.: jeskyně, krasové pramenné vývěry nebo hluboké krasové rokle. Na vápencích jsou usazeniny jako jíly, štěrky, písky z třetihorního a čtvrtohorního období a ty pokrývají značnou část Kodské plošiny. Sladkovodní vápence neboli pěnovce či pramenné vápence jsou nejmladší horniny a tvoří se i v současnosti. Vznikají působením mechů, játrovek a řas vysrážením z krasových vod a vytvářejí pozoruhodné soustavy kaskád pod vyvěračkami na tocích v Císařské rokli a Údolí děsu.

V rezervaci je několik jeskyní s archeologickými nálezy, např. jeskyně Martina s prokázaným pravěkým a novověkým osídlením, jeskyně Koda a jeskyně Ve stráni. Významnými krajinnými prvky jsou Kodská a Císařská rokle.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

V rezervaci je zastoupen lužní les, na svazích pak suťový les s výskytem oměje vlčího moru. Ve vyšších polohách rostou dubohabřiny. V druhově bohatých kostřavových trávnících je nejvíce zastoupená kostřava waliská, smělek štíhlý a kavyl Ivanův, z širokolistých bylin pak například žluťucha smrdutá. V Kodské a Císařské rokli roste kriticky ohrožený včelník rakouský. V místě lze nalézt i šalvěj hajní a hlaváče žlutavého. Na jižních svazích se vyskytují mezi mechorosty ohrožené druhy rostlin, např. děrkavka istrijská či bokoplodka kostrbatá. Ve vlhkých částech mezi skalami pak trněnka tlustožeberná, hájovka Vaucherova, klaminka dlouholistá, vzácněji pározub zprohýbaný a zcela ojediněle také játrovka podhořanka lesklá. V údolích roste ohrožený druh mechu krasatka přeslenitá.

Mykoflóra[editovat | editovat zdroj]

V Císařské rokli roste velmi vzácná houba káčovka ploská (Biscogniauxia simplicior), bolinka ploská (Camarops plana) a muchomůrka Beckerova (Amanita beckeri). Z břichatkovitých hub je to velmi vzácná hlíza Vackova (Hymenogaster vacekii), hlíza vrásčitá (Hymenogaster verrucosus) a další.[2] V roce 1986 byl v rezervaci nalezen zranitelný druh choroš oříš (Polyporus umbellatus).[3]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Ze zdejších plžů je nejvzácnější patrně pro povodí dolní Berounky endemická závornatka Bulgarica nitidosa, dále se tu vyskytují vzácní plži Pupilla sterri, Pupilla muscorum či Pupilla triplicata. Z vysokého počtu motýlů v oblasti patří mezi nejvýznamnější stepníček Brachodes appendiculatus a mnoho druhů můr. Některé druhy byly právě tady poprvé nalezeny na území České republiky. V dubohabřinách žije vzácný mosazníček Roesslerstammia pronubella, plochuška Agonopterix astrantiae, trávníček Stephensia abbreviatella, chrostíkovník Micropterix tunbergella, drobníček Stigmella lonicerarum, pouzdrovníček Coleophora pulmonariella, obaleč Cydia amplana, hřbetozubec Harpyia milhauseri a další. V údolích žije vzácná můra Hydraecia petasitis. V oblasti žije také řada vzácných brouků a teplomilené včely. Na Tobolském vrchu bylo nalezeno 17 druhů rovnokřídlého hmyzu včetně vzácných sarančat Gomphocerippus rufus a Chorthippus vagans. Z kriticky ohrožených obojživelníků se v území vyskytuje čolek velký a velká populace skokana skřehotavého. Jediný zástupce kriticky ohrožených plazů v území je zmije obecná. Ze silně ohrožených druhů plazů je to pak užovka podplamatá, užovka hladká, slepýš křehký a ještěrka obecná. Z kriticky ohrožených druhů ptáků připadá pro území rezervace v úvahu hned 7 druhů. Jde o luňáka červeného, luňáka hnědého, mandelíka hajního, morčáka velkého, sokola stěhovavého, zedníčka skalního a orla mořského, který zde byl spatřen v roce 1995. Jediný kriticky ohrožený savec je v Kodě vrápenec malý. V jeskyních zimují netopýr velký a netopýr černý.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NPR Koda+vydavatel=Biolib.cz [online]. [cit. 2010-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b NPR Koda [online]. CHKO Český kras [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. ŠVECOVÁ, Anna; ŠVEC, Zdeněk. Příspěvek k poznání hub a mykofilních brouků ve státní přírodní rezervaci Koda (CHKO Český kras). In: Milan Rivola. Bohemia centralis. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1990. Dostupné online. ISBN 80-85094-06-1. Číslo 19. S. 121-138.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]