Hvozdík kartouzek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHvozdík kartouzek
alternativní popis obrázku chybí
Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rod hvozdík (Dianthus)
Binomické jméno
Dianthus carthusianorum
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) je vytrvalá bylina běžně rostoucí na suchých loukách a mezích a kvetoucí nachovými nebo tmavě růžovými květy. Dříve se řadila do čeledi silenkovitých, dnes do čeledi hvozdíkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Víceletá trsnatá rostlina. Lodyhy jsou přímé, nevětvené, lysé a nahoře čtyřhranné. Listy čárkovité a špičaté, 2-5 mm široké (přízemní jsou užší), na okraji drsné, odstálé a na bázi krátce pochvovitě srostlé. Kvetoucí lodyhy jsou 10 až 50 cm vysoké. Na lodyze se z pravidla nachází jeden květ, občasně může být i více květů (svazeček 2-6 květů). Kalich je válcovitý, 14-18 mm dlouhý, lysý a nahoře červenohnědý s pěti trojbokými zuby. Koruna je červená, nachová, vzácně bílá, s pěti okvětními lístky, které jsou 6-12 mm dlouhé a vpředu zubaté. Tyčinek je 10, prašníky jsou tmavě fialové. Plodem je tobolka. Kvete od června do srpna.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste na výslunných skalách a svazích, na mezích, suchých trávnících, skalních stepích a v lesních lemech. V pásmu od nížin do podhůří po celém území ČR, a to v několika poddruzích.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Jen na hadci roste vzácný hvozdík kartouzek hadcový (D. c. subsp. capillifrons).
  • Hvozdík kartouzek sudetský (D. c. subsp. sudeticus) je úzce endemickým poddruhem Hrubého Jeseníku.
  • Na hranicích ČR se Slovenskem a na Slovensku je k nalezení několik dalších poddruhů.
  • Hvozdík kartouzek širokolistý (D. c. subsp. latifolius) roste od Boskovic (ČR) na východ. Na Slovensku se vyskytuje v okolí Topoľčan, Ráztočna u Prievidzy, Šútova u Martina a Malužnické v Nízkých Tatrách.
  • Hvozdík kartouzek horský ("D. c. subsp. subalpinus") je endemit Karpat.
  • Hvozdík kartouzek skalní ("D. c. subsp. saxigenus") je poddruhem rostoucím ve východních Karpatech. Na Slovensko vůbec nezasahuje, ovšem populace na Bukovských Vrchách se mu velmi blíží.

Lidové názvy[editovat | editovat zdroj]

Hvozdík kartouzek se pro zářivou barvu květů hojně používal do kytiček a věnců i k ozdobě, a i když není léčivý, má řadu lidových názvů, například:

  • hvozdík slzička
  • karafiat slzyčka
  • planý karafiát
  • slzičky
  • slzičky P. Marie

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Druhové jméno dostal údajně proto, že kartuziánští mniši tuto rostlinu dříve často pěstovali ve svých zahradách.
  • Dříve byl tento hvozdík řazen do silenkovitých. Ty se vyznačují tím, že obsahují saponiny. Hvozdík kartouzek ve svých kořenech obsahuje také saponiny.
  • Nejčastějším opylovačem, díky zářivé barvě květu, jsou motýli.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostál, Květena, str. 429n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950
  • D. Aichele/ M. Golteová-Bechtleová, "Co tu kvete?" . IKAR 1996

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]