Přeskočit na obsah

Inocenc I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Inocenc I.
40. papež
Církevřímskokatolická
Pontifikát začalprosinec 401
Pontifikát skončil12. března 417
PředchůdceAnastasius I.
NástupceZosimus
Osobní údaje
Datum narození???
Místo narození???
Datum úmrtí12. března 417
Místo úmrtíŘím, Itálie
Svatořečení
Svátek12. března
Uctíván církvemiřímskokatolická církev,
řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,
pravoslavná církev,
anglikánská církev,
luteráni
Seznam papežů nosících jméno Inocenc
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Inocenc I. (zemřel 12. března 417) byl papež katolické církve od 21. prosince nebo 22. prosince 401 do 12. března 417.

Jak se píše v Liber Pontificalis, byl synem Inocence z Albana; podle jeho současníka Jeronýma byl ale jeho otcem papež Anastasius I. (399–401), po jehož smrti nastoupil hned druhý den do úřadu díky jednomyslné podpoře kléru i laiků (narodil se ještě před vstupem jeho otce mezi duchovenstvo).

Během papežství Inocence I. obléhal Řím vizigótský král Alarich I. (395–410) a nakonec jej roku 410 vyplenil. Papež byl v té době mimo město v Ravenně u císaře Honoria, kterého se pokoušel přimět, aby Alarichovi zaplatil výkupné.

Inocenc I. využil každou příležitost k udržení a rozšíření autority Říma jako konečné instance pro všechny spory. Ve sporu vyhnaného konstantinopolského patriarchy Jana Zlatoústého (397–403) se stavěl důsledně, ač marně, za jeho návrat proti alexandrijskému patriarchovi Theofilovi. Rozhodl o sporu britského mnicha Pelagia, jeho exkomunikací potvrdil rozhodnutí synody provincie Afrika vynesené v Kartágu v roce 416.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]