Přeskočit na obsah

Bromid draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bromid draselný
Obecné
Systematický názevBromid draselný
Latinský názevKalii bromidum
Kalium bromatum
Anglický názevPotassium bromide
Německý názevKaliumbromid
Sumární vzorecKBr
Vzhledbílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7758-02-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)253877
InChIInChI=1S/BrH.K/h1H;/q;+1/p-1
Číslo RTECSTS7650000
Vlastnosti
Molární hmotnost119,002 g/mol
Molární koncentrace cM4,620 4 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok)
Teplota tání737 °C
Teplota varu1 388±8 °C
Hustota2,748 g/cm3
1,374 6 g/cm3 (20 °C, 40% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient1,010 cP (20 °C, 40% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient0,735 cS (20 °C, 40% roztok)
Index lomunD= 1,559 45
nD= 1,391 4 (20 °C, 40% roztok)
Rozpustnost ve vodě53,89 g/100 g (0 °C)
59,89 g/100 g (10 °C)
65,11 g/100 g (20 °C)
68,1 g/100 g (25 °C)
70,9 g/100 g (30 °C)
75,8 g/100 g (40 °C)
81,08 g/100 g (50 °C)
86,03 g/100 g (60 °C)
94,6 g/100 g (80 °C)
103,26 g/100 g (100 °C)
127,3 g/100 g (150 °C)
153,2 g/100 g (200 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
0,54 g/100 g (55 °C)
glycerol
17,8 g/100 g (25 °C)
diethylether (velmi málo)
Relativní permitivita εr4,87
Měrná magnetická susceptibilita−5,19×10−6 cm3g−1
Povrchové napětí88,2 mN/m (750 °C)
81,0 mN/m (850 °C)
73,8 mN/m (950 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Hrana krystalové mřížkya= 657,4 pm
Dipólový moment30,35×10−30 Cm (650 °C, plyn)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−392,5 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt0,244 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp−5,06 J/g
Standardní molární entropie S°95,85 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−378,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,437 6 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-větyR20/21/22 R36/37/38[2]
S-větyS22 S26 S36[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bromid draselný (KBr) je sůl široce používaná jako antikonvulzivum a sedativum koncem 19. a začátkem 20. století. Nositelem jeho účinku je bromidový iont (proto je bromid sodný obdobně účinný). Bromid draselný se dosud používá ve veterinární medicíně jako antiepileptikum pro psy a kočky.

Za běžných podmínek se jedná o bílý krystalický prášek dobře rozpustný ve vodě. Ve zředěném vodném roztoku má sladkou chuť, ve vyšších koncentracích chutná hořce a nejkoncentrovanější má slanou chuť (tyto účinky jsou dány hlavně draselným iontem; bromid sodný chutná při všech koncentracích slaně[3]). Vysoké koncentrace bromidu draselného silně dráždí membránu žaludeční sliznice a způsobují nauzeu, občas i zvracení (tento účinek je opět typický pro všechny rozpustné draselné soli).

Chemické vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Bromid draselný je typickou iontovou solí, která plně disociuje a má ve vodném roztoku pH přibližně 7, protože bromovodík je silná kyselina a hydroxid draselný silná zásada. Slouží jako zdroj bromidových iontů - tato reakce je důležitá pro výrobu bromidu stříbrného pro fotografické filmy:

KBr(aq) + AgNO3(aq) → AgBr(s) + KNO3(aq)

Br ve vodném roztoku také tvoří komplexy při reakci s některými kovovými halogenidy, například s bromidem měďnatým:

2 KBr(aq) + CuBr2(aq) → K2[CuBr4](aq)

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Tradiční metodou výroby KBr je reakce uhličitanu draselného s Fe3Br8 (připraveným reakcí železného šrotu pod vodou s nadbytkem bromu):

4 K2CO3 + Fe3Br8 → 8 KBr + Fe3O4 + 4 CO2

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium bromide na anglické Wikipedii.

  1. a b Potassium bromide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Safety data for potassium bromide - Physical & Theoretical Chemistry Lab, Oxford University. msds.chem.ox.ac.uk [online]. [cit. 2010-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-13. 
  3. Archivovaná kopie. www.iro-taihe.com [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-20. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.