Přeskočit na obsah

Oxid železnato-železitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oxid železnato-železitý
Obecné
Systematický názevOxid železnato-železitý
Anglický názevIron(II,III) oxide
Německý názevEisen(II,III)-oxid
Sumární vzorecFe3O4
Vzhledčerný ferimagnetický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1317-61-9
PubChem16211978
ChEBI50821
Vlastnosti
Molární hmotnost231,539 g/mol
Teplota tání1 597 °C
Teplota varu2 623 °C[1]
Teplota změny krystalové modifikace625 °C (α → β)
Hustota5,195 g/cm³ (20 °C)
Index lomunD= 2,42
Tvrdost6
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyseliny (reaguje)
Součinitel tepelné vodivosti1,2–2,5 W m−1 K−1
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Hrana krystalové mřížkya=840 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 118 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt576 J/g
Entalpie změny modifikace ΔHα→β0 J/g
Standardní molární entropie S°146 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−1 015 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,619 J K−1 g−1
Bezpečnost
R-větyžádné nejsou
S-větyžádné nejsou
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid železnato-železitý, chemickým vzorcem Fe3O4 (FeIIO−II·Fe2IIIO3−II), je sloučenina železa a kyslíku. V přírodě se vyskytuje jako minerál magnetit. Je ferimagnetický do teploty 570 °C, nad touto teplotou se stává paramagnetickým.

Schéma vysoké pece

Používá se při výrobě železa ve vysoké peci. Do horní části pece se přidají rudy železa (např. magnetit a hematit) společně s vápencem a koksem. Reakcí koksu se vzdušným kyslíkem, který je do pece přiháněn spodní částí, vznikne oxid uhelnatý, pomocí kterého probíhá nepřímá redukce rud. Dochází k reakci:

Fe3O4 + CO → 3 FeO + CO2

Vznikající oxid železnatý sestupuje do nižší části vysoké pece, kde je redukován pomocí koksu na železo. Vznikající oxid uhličitý reaguje s koksem za vzniku dvou molekul oxidu uhelnatého, které dále redukují rudy železa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BLANEY, Lee. Magnetite (Fe3O4): Properties, Synthesis, and Applications [online]. 2007 [cit. 2023-10-21]. S. 77. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]