Oxid promethitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oxid promethitý
Pm2O3 s krychlovou soustavou

Pm2O3 s krychlovou soustavou

Pm2O3 se šesterečnou soustavou

Pm2O3 se šesterečnou soustavou

Obecné
Systematický název oxid promethitý
Anglický název promethium(III) oxide
Sumární vzorec Pm2O3
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 337,824 g/mol
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v diethyletheru
Struktura
Krystalová struktura krychlová, jednoklonná, šesterečná
Bezpečnost
R-věty ?
S-věty ?
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid promethitý (Pm2O3) je oxidem trojmocného promethia. Jde o nejčastější formu promethia. Je radioaktivní.

Krystalická struktura[editovat | editovat zdroj]

Oxid promethitý má tři hlavní krystalické mřížky:[1][p 1]

Krystalografická soustava Pearsonův symbol Prostorová grupa No. a,b,c (nm) β(deg) Z Hustota
(g/cm3)
krychlová cI80 Ia3 206 1,099 16 6,85
jednoklonná mS30 C2/m 12 1,422; 0,365; 0,891 100.1 6 7,48
šesterečná hP5 P3m1 164 0,3802; 0,3802; 0,5954 1 7,62
  1. a, b a c jsou mřížkové parametry, No. je identifikátor prostorové grupy dle Mezinárodní krystalografické unie, Z je počet vzorcových jednotek v buňce, hustota je vypočítána z dat rentgenové difrakce.

Krychlová mřížka, která je stabilní při nižší teplotách, přechází při zahřátí na 750–800 °C na jednoklonnou, přičemž tato transformace je vratná pouze dalším tavením oxidu. Přechodová teplota mezi jednoklonnou a šesterečnou mřížkou je pak 1740 °C.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Promethium(III) oxide na anglické Wikipedii.

  1. CHIKALLA, T. D.; MCNEILLY, C. E.; ROBERTS, F. P. Polymorphic Modifications of Pm2O3. Journal of the American Ceramic Society. 1972, s. 428. DOI 10.1111/j.1151-2916.1972.tb11329.x. (anglicky)