Oxid ceritý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Oxid ceritý
[[Soubor: | 280px | ]]
Obecné
Systematický název Oxid ceritý
Anglický název Cerium(III) oxide (systematický název)
Cerium sesquioxide
Německý název Cer(III)-oxid
Sumární vzorec Ce2O3
Vzhled zlatožlutý až zelený prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 328,24 g/mol
Teplota tání 2 177 °C (2 450 K)
Teplota varu 3 730 °C (4 003 K)
Hustota 6,2 g/cm3
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v kyselině sírové, nerozpustný v kyselině chlorovodíkové
Struktura
Krystalová struktura šesterečná
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid ceritý je anorganická sloučenina (oxid) se vzorcem Ce2O3. Je to jeden ze dvou oxidů ceru, patřícího mezi kovy vzácných zemin, konkrétně lanthanoidy.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Oxid ceritý se vyrábí redukcí oxidu ceričitého vodíkem při teplotě okolo 1 400 °C za vzniku na vzduchu stabilního Ce2O3:

2 CeO2 + H2 → Ce2O3 + H2O.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Automobilový katalyzátor[editovat | editovat zdroj]

Ce2O3 se používá jako automobilový katalyzátor, slouží ke snižování obsahu oxidu uhelnatého ve výfukových plynech motorových vozidel.

Nejprve se vzdušným kyslíkem oxiduje Ce2O3 na CeO2:

2 Ce2O3 + O2 → 4 CeO2,

oxid ceričitý se poté redukuje oxidem uhelnatým na oxid ceritý:

2 CeO2 + CO → Ce2O3 + CO2.

Osvětlování[editovat | editovat zdroj]

Směs oxidu ceritého a oxidu cínatého v keramické formě se používá na osvětlování. Tento materiál pohlcuje ultrafialové záření o vlnové délce 320 nm a poté vyzařuje viditelné (fialové) světlo, jehož vlnová délka je 412 nm.[1]

Podobné sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cerium(III) oxide na anglické Wikipedii.

  1. Spectral Studies of New Luminophors for Dental Porcelain