Voděrady (okres Ústí nad Orlicí)
| Voděrady | |
|---|---|
 dům čp. 10 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Ústí nad Orlicí |
| Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Orlicí (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′59″ s. š., 16°17′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 333 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,79 km² |
| Nadmořská výška | 380 m n. m. |
| PSČ | 565 52 až 566 01 |
| Počet domů | 133 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Voděrady 77 56601 Vysoké Mýto o.voderady@tiscali.cz |
| Starosta | Jan Dlouhý |
| Oficiální web: www | |
  Voděrady | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581143 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Voděrady (německy Wodierad) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, něco přes 8 km západo-jihozápadně od Ústí nad Orlicí. Žije zde 333[1] obyvatel.
Džbánov patří k obci Voděrady jako její evideční část od roku 1985. Na obecním webu voderady-dzbanov.cz se jako název obce používá označení „Obec Voděrady a Džbánov“ a Džbánov je na něm zmiňován jako obec.[3]
Části obce
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1292.
Exulanti
V dobách protireformace (zde v 18. století) v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Už v době pobělohorské vycházela různá nařízení, např. místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726, který zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky – a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z obce Voděrady (panství litomyšlské) prokazatelně využili pozvánku pruského krále Fridricha Viléma I. a uprchli:[4]
- Vojtěch Málek (*1754 Voděrady – 4.12.1774 Berlín). Emigroval v r. 1746 s bratrem Matějem. Jejich otec Jakub Málek pomáhal uprchlíkům a byl za to jezuity bit, vězněn i pokutován.
- Václav Mikulecký (*22.9.1712 Voděrady – 26.4.1771 Berlín). Emigroval 1733 do Gerlachsheimu, kde se oženil k Kateřinou Jirečkovou z Heřmanic. Poté se přestěhovali do české čtvrti v Berlíně.
Za vlády Marie Terezie emigrovali z Voděrad další tajní nekatolíci. Tentokrát do nově nabytého pruského Slezska na pozvání pruského krále Fridricha II. Velikého: [5]
- František Dostal (syn Františkův) se v exilu dne 20.9.1768 v Husinci oženil s Kateřinou Janečkovou (otec Matěj z Voděrad) . Tam je oddával Samuel Figulus (2.4.1724, Skoki–1771), pravnuk Jana Amose Komenského. Později rodina odešla do Čermína.
- Tobiáš Dostal *(1742), syn Františkův. Ženil se rovněž v Husinci dne 21.5.1776. Později rodina odešla do Sacken.
Ve Voděradech byl prokazateně v roce 1745 vyslýchán pro kacířství Matěj Dočkal a v roce 1752 František Dočkal s dětmi Františkem, Janem, Kateřinou a manželkou Dorotou. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně dalších zdrojů a údajů z matrik). Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii... někteří se po 2. světové válce vrátili.
Pamětihodnosti
- Venkovský dům čp. 10
Galerie
-
Voděrady - čp. 12 -
Voděrady - obecní úřad -
Voděrady - škola -
Voděrady - farma
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Obec Džbánov Archivováno 3. 1. 2017 na Wayback Machine., obec Voděrady a Džbánov
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3. S. str. 335, 408–410.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Voděrady na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Voděrady v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Voděrady v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
