Kaznějov: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině za použití HotCat |
Založení části Významné osobnosti, doplnění první osoby značky: nevhodný zdroj editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 52: | Řádek 52: | ||
* Kaplička sv. Jana Nepomuckého |
* Kaplička sv. Jana Nepomuckého |
||
* Brána u čp. 14 |
* Brána u čp. 14 |
||
== Významné osobnosti == |
|||
* Karel Fleissig (1912–1976), spisovatel - po studiích filozofie a práv se usadil v Kaznějově, příběhy z Kaznějova a okolí se nechal inspirovat i při své tvorbě (Hříšné časy)<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Pěnkava |
|||
| jméno = Evžen |
|||
| titul = K výročí Karla Fleissiga |
|||
| periodikum = Plž 10, Plzeňský literární život |
|||
| datum = |
|||
| ročník = 2012 |
|||
| číslo = 10 |
|||
| strany = 22 |
|||
| url = https://www.flipsnack.com/9A6966CF8D6/plz-102012.html?pn=5 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace monografie |
|||
| titul = Ústřední hřbitov (Plzeň) |
|||
| url = https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_h%C5%99bitov_(Plze%C5%88)&oldid=15683881 |
|||
| poznámka = Page Version ID: 15683881 |
|||
| jazyk = cs |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Databazeknih.cz |
|||
| titul = Hříšné časy - Karel Fleissig {{!}} Databáze knih |
|||
| periodikum = www.databazeknih.cz |
|||
| url = https://www.databazeknih.cz/knihy/hrisne-casy-155287 |
|||
| datum přístupu = 2018-06-23 |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 23. 6. 2018, 07:16
| Kaznějov | |
|---|---|
 Kaplička sv. Jana Nepomuckého | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Plasy |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′36″ s. š., 13°22′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 112 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,30 km²[2] |
| Katastrální území | Kaznějov |
| Nadmořská výška | 398 m n. m. |
| Počet domů | 553 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Ke Škále 220 331 51 Kaznějov mesto |
| Starosta | Ing. Petr Sýkora |
| Oficiální web: www | |
  Kaznějov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559008 |
| Kód části obce | 64556 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaznějov (dříve Kazňau,[4] Kasniau,[5] Kazniau,[6] Kazňov,[7][8] Kaznow[5]) je město v Plzeňském kraji. Leží 20 km severně od Plzně na silnici I/27 spojující Plzeň s Mostem v mělkém údolí Kaznějovského potoka. Žije v něm přibližně 3 100[1] obyvatel.
Na severu Kaznějov sousedí s Rybnicí, na východě s Oborou, na jihovýchodě s hospodářským dvorem Býkovem, na jihozápadě s městečkem Horní Bříza a na západě s Mrtníkem. Západně a jihozápadně od města jsou uprostřed lesů povrchové kaolinové doly.
Historie
Kaznějov je poprvé zmiňován roku 1144, kdy jej český kníže Vladislav II. daroval jím založenému cisterciáckému klášteru v Plasích. Mniši kláštera ves pravděpodobně zrušili, protože v potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je Kaznějov uváděn jako grangie. Ta byla tvořena propugnaculem, tj. opevněným obytným domem uvnitř většího celku, chlévy, ratejnou, pravděpodobně stodolou, sýpkou s kamenným sklepem a refektářem, společnou jídelnou mnichů.
V průběhu 14. století cisterciáci opustili hospodaření se systémem dvorů, grangie rušili a na jejich místě opět zakládali vsi. Opětovným založením Kaznějova byl roku 1346 pověřen kralovický rychtář a lokátor Petr, který rozdělil pozemky dvora na 16 lánů a osadil je sedláky podle zákupního práva. Za svou práci dostal kaznějovskou rychtu, propugnaculum grangie s chlévy, svobodný lán, třetí díl pokut a navrch právo postavit u Kaznějova na klášterním rybníce mlýn. Ostatní části dvora připadly osadníkům, část byla připojena k ovčínu, který byl jako jediný z dvora zachován. Rychtář Petr prodal roku 1350 rychtářský úřad Protivovi z Volfštejna, který se v případě potřeby musel v plné zbroji dostavit do kláštera k jeho obraně. Roku 1418 získal rychtu na krátko Hrdoň z Dubjan.
Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Kaznějov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda do zástavy katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově. Zikmund však Kaznějov zastavil ještě jednou: Burianovi z Gutštejna. Mezi pány Libštejnským z Kolovrat a pány z Gutštejna vznikl spor, který nakonec vyhráli Gutštejnové a Kaznějov připojili k panství Dolní Bělé. Za husitských válek bylo v Kaznějově vypleněno šest statků a zanikla i sousední ves Újezd.
Roku 1555 prodali páni z Gutštejna celé dolnobělské panství Šebestiánu Markvartovi z Hrádku, purkrabímu na Karlštejně. Markvartové z Hrádku drželi Kaznějov až do konfiskací po bitvě na Bílé hoře. Od Královské komory koupil Kaznějov a pustý Újezd pan Vilém z Vřeskovic, později jej na císařovo přání vrací plaskému klášteru. Rychtářem v té době byl Augustin Bržínský z Poksdorfu, ale v průběhu třicetileté války byla rychta spolu s jedním statkem vypálena. K roku 1654 je v Kaznějově uváděno osm usedlostí, pustý panský mlýn a ovčín, o deset let později to bylo již 24 usedlostí. Opat Kryštof Tengler na její místě zřídil poplužní dvůr, ale opat Benedikt Engelken v roce 1681 – na sklonku svého života – dvůr zrušil a jeho pozemky rozdělil mezi třem novým sedlákům. Do dnešní doby se nepodařilo najít místo původní kaznějovské grangie. V majetku kláštera zůstal Kaznějov až do jeho zrušení roku 1785.
V 19. století v souvislosti s objevem uhelných ložisek v Kaznějově zde podnikatel Johann David Starck otevřel roku 1833 východně od obce chemickou továrnu, tzv. stará továrna kam byla přenesena výroba dýmavé kyseliny sírové – oleum z Hromnice. Po požáru dvou olověných komor 7. září 1898 došlo ve staré továrně k definitivnímu ukončení provozu 23. prosince 1901. Pokračovatel a syn zakladatele chemičky Johann Antonín Starck v roce 1847 podnik rozšířil o výrobu fosforu z mletých pálených kostí. Po útlumu a ukončení této výroby je opět v popředí oleum. Roku 1874 na místě současné chemičky vzniká tzv. nová továrna s výstavbou několika olejen. Roku 1879 v nové továrně nechal vybudovat Belgičan G. Delplace nový komorový systém na výrobu koncentrované kyseliny sírové. Od 12. října 1885 vzniká akciová společnost Dolové a průmyslové závody, dříve J. D. Starck v čele s obchodním ředitelem Antonem Schoblochem. Od roku 1900 vlastní firmu uhelný magnát J. Peschek.
V lednu 1934 byl v Kaznějově otevřen hřbitov a přestalo tak pohřbívání kaznějovských na hřbitově v Oboře. První pohřbenou se stala žačka Jaroslava Macháčková. V roce 1997 získal Kaznějov status města.
Doprava
Městem prochází železniční trať Plzeň–Žatec-Most a autobusová linka Plzeň-Kralovice. Kaznějov leží na silnici první třídy I/27, na kterou navazují silnice nižších tříd III/2318 směr Obora, Dobříč a II/204 Kaznějov-Úněšov.
Pamětihodnosti
- Kaplička sv. Jana Nepomuckého
- Brána u čp. 14
Významné osobnosti
- Karel Fleissig (1912–1976), spisovatel - po studiích filozofie a práv se usadil v Kaznějově, příběhy z Kaznějova a okolí se nechal inspirovat i při své tvorbě (Hříšné časy)[9][10][11]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ II. vojenské (Františkovo) mapování z let 1836–1852
- ↑ a b Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky; Čechy - 3075-1 Kaznějov; mapováno 1839
- ↑ III. vojenské mapování 1:25 000, 4051/1, vydáno 1945
- ↑ Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky; Čechy - 2360-1 - Hromnice; mapováno 1839
- ↑ Katastrální mapa obce Kaznějov, 1889
- ↑ PĚNKAVA, Evžen. K výročí Karla Fleissiga. Plž 10, Plzeňský literární život. Roč. 2012, čís. 10, s. 22. Dostupné online.
- ↑ Ústřední hřbitov (Plzeň). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 15683881.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Hříšné časy - Karel Fleissig | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2018-06-23]. Dostupné online.
Literatura
- BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord. I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8.
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: Nakladatelství P. Mikota, 1999. ISBN 80-902692-1-4.
- ROM, Karel. Kralovicko – kronika regionu. 2002, roč. 2002/2003, čís. 2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaznějov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
