Wikipedista:Draceane/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kvalitní formátování je základ
  • starý podpis
    • — Draceane diskusepříspěvky
    • —&nbsp;'''[[Wikipedista:Draceane|]]''' <sup>[[Diskuse s wikipedistou:Draceane|diskuse]]</sup><sub style="margin-left:-40px"><small>[[Speciální:Příspěvky/Draceane|příspěvky]]</small></sub>
  • 2. úprava
    • — Draceane diskuse
      příspěvky
    • —&nbsp;[[Wikipedista:Draceane|]]&nbsp;<span style="display:inline-block;margin-bottom:-0.3em;vertical-align:-0.4em;line-height:1.2em;font-size:85%;text-align:center">[[Diskuse s wikipedistou:Draceane|diskuse]]<br />[[Speciální:Příspěvky|příspěvky]]</span>

šablona (šablona:článek a diskuse)

[[{{{1}}}]] ([[Diskuse:{{{1}}}|diskuse]]) Šablona slouží k zjednodušenému odkazování na článek a příslušnou diskusi.

Podobné šablony:

Dějiny Irska[editovat | editovat zdroj]

Prokrátit → Irsko

Pravěk a příchod Keltů[editovat | editovat zdroj]

Megalitická hrobka Newgrange

Na rozdíl od ostatních evropských zemí je osídlení Irska velmi nedávného data; nejstarší doklady přítomnosti mezolitických lovců a sběračů v severovýchodní části ostrova pocházejí z 6. tisíciletí př. n. l. !!ref!! Na sklonku 5. tisíciletí př. n. l. se do Irska rozšířilo zemědělství. !!ref!! Tito neolitičtí zemědělci po sobě zanechali působivé megalitické mohyly, jako například Newgrangehrabství Meath. Kolem roku 2500 př. n. l. počíná v Irsku doba bronzová. !!ref!! Doba železná nastává s postupným příchodem keltsky hovořících kmenů z evropské pevniny. !!ref!! Jako první zmiňují antické prameny Priteny (Pritany), jejichž jméno dnes přežívá ve slově Británie. !!ref!! Nehledě na to, hovořila od této doby až do počátku 19. století většina obyvatel ostrova keltským jazykem.

!!ref!!  

Raný středověk[editovat | editovat zdroj]

- země svářících se království

Kniha z Kellsu, folio 32v, Trůnící Kristus

Po celé 1. tisíciletí n. l. nebylo Irsko jednotným státem. Existovaly zde desítky túath, menších či větších „království“, jejichž náčelníci, zvaní králové (irsky ) mezi sebou často bojovali, celé Irsko se však nikomu z nich sjednotit nepodařilo. !!ref!!


Koloví


Významnou úlohu ve společnosti hráli druidové, kteří působili jako kněží, léčitelé, učitelé, básníci a zákonopravci. Bohatá ústně tradovaná básnická kultura nezanikla ani po příchodu křesťanství, naopak, dočkala se písemné podoby. Křesťanství za časů římského panství v Británii pozvolna pronikalo i do Irska (známého Římanům jako Hibernia). Rozhodující úloha v pokojném pokřesťanštění Irska je připisována svatému Patrikovi, prvnímu irskému biskupovi, který v zemi působil po roce 432. V následujícím století vyrostla v Irsku řada klášterů, které se staly středisky latinské učenosti a Irští misionáři šířili křesťanství ve střední Evropě. Kamenné kříže rozeseté po ostrově a výpravné iluminované rukopisy, jako je Kellská kniha dodnes vydávají svědectví o této době. 7. a 8. století je považováno za zlatý věk starého Irska. Od roku 795 začali do Irska podnikat nájezdy Vikingové, kteří drancovali kláštery a vesnice a odváželi vše cenné do své domoviny. Většina dodnes dochovaných zlatých irských ozdob tak pochází z vykopávek vikinských hrobů v Norsku. Vikingové postupem času zřizovali na pobřeží stálejší osady, které se vyvíjely v města (Dublin, Wexford, Waterford, Cork, Limerick) a ovládali části Irska. Roku 1014 irský velekrál Brian Bóruma dokázal zlomit vikinskou moc, ale nebylo mu dáno zemi sjednotit, neboť ve vítězné bitvě u Clontarfu sám padl. Irsko se nanovo ponořilo do drobných, ale ustavičných válek mezi několika vůdčími královstvími. Rozhodující zlom v irských dějinách přišel ve druhé polovině 12. století.

Normanský zábor[editovat | editovat zdroj]

Věže jako tato v hrabství Antrim, sloužily v dobách vikinských nájezdů jako útočiště

Roku 1166 byl vládce východoirské provincie Leinster král Diarmuid Mac Murchada (Dermot MacMorrough) svržen svými protivníky a utekl se s prosbou o pomoc za anglickým králem Jindřichem II. Téhož roku se Rory O'Connor se stal prvním králem Irska od roku 1014. Když Jindřichovu normanskému družiníkovi Richardu FitzGilbertovi de Clare přislíbil svržený král Diarmuid Mac Murchada svou dceru a dědictví, ten se mu zavázal svou pomocí a roku 1169 se vylodil v Irsku. Normané v Diarmuidových službách dosáhli rychle řady vítězství a když roku 1171 Diarmuid Mac Murchada zemřel, zdědil jeho panství Richard de Clare. O svrchovanost nad dobytým územím se záhy přihlásil král Jindřich II., který je udělil svému nejmladšímu synovi, pozdějšímu králi Janu Bezzemkovi. Od té doby bylo Irsko jako takzvané Panství Irské (Lordship of Ireland) pod svrchovaností anglických králů.

Opětovný vzmach irské kultury[editovat | editovat zdroj]

Do poloviny 13. století se tak většina Irska ocitla v majetku anglo-normanské šlechty. Země byla postupně členěna na hrabství, podle anglického vzoru byly zaváděny porotní soudy a parlament v Dublinu, stavěly se kamenné hrady namísto dosavadních dřevěných. Zejména ve vnitrozemí vznikala nová města (dosud jich z vikinských časů v Irsku bylo jen několik při pobřeží). Třebaže do Irska proudili přistěhovalci z Anglie a Skotska, postupem času většinou přijímali irský jazyk a zvyky. I moc keltské šlechty se pozdvihla a anglický kulturní vliv se smrskl na okolí Dublinu (jehož okolí muselo být opevněno jako tzv. Koloví) a několika dalších měst. Angličtí králové byli vázáni válkami ve Francii a domácími boji o trůn. Angličanům nic nepomohla ani nařízení, zakazující irské oděvy, řeč či smíšená manželství, jako byly například Kilkennyské výnosy (The Statutes of Kilkenny) z roku 1366. Díky těmto zákazům vypuklo téhož roku irsko-normanské povstání. Irský jazyk a literatura zažívaly ve 14. a 15. století svůj druhý vrchol.

Irské království a tudorovská kolonizace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Irské království.

Obrat nastal až v 16. století za vlády Jindřicha VIII. a jeho nástupců. Když se Jindřich VIII. prohlásil hlavou církve ve svých državách, v Irsku byl na rozdíl od Anglie ohlas mezi veřejností mizivý. Vysocí preláti totiž žili v poangličtěných městech a to většinou dosti nehodným světským životem. Skutečnou duchovní péči lidu věnovali jen příslušníci žebravých mnišských řádů (ponejvíce františkáni a dominikáni), kteří náboženské novoty odmítali. Když se Jindřichovi doneslo, že mezi Iry většina za hlavu církve stále považuje papeže (s odůvodněním že „papež“ je víc než „lord“ – oficiální titul panovníka byl totiž „Lord of Ireland“), nechal si roku 1541 dublinským parlamentem odhlasovat změnu titulatury na „King of Ireland“ (král Irska). V letech 1541-1800 tak bylo Irské království v personální unii s Anglií, respektive Velkou Británií (po roce 1707). Jak již řečeno, úspěch reformace, dovršené za Eduarda VI. a Alžběty I., byl v Irsku malý. Byla sice po anglickém vzoru ustavena státní církev (Church of Ireland), naprostá většina Irů však setrvala u římskokatolického vyznání. Toto rozdělení poznamenalo další dějiny ostrova až do dnešních dnů. Angličtí panovníci, kteří se obávali, že jejich nepřátelé (zejména Španělsko) využijí Irska jako vedlejšího bojiště, se snažili o důkladné podmanění země. Roku 1592 dala Alžběta I. založit Kolej Nejsvětější Trojice (Trinity College) v Dublinu, první, byť ještě několik století výhradně protestanskou, univerzitu v Irsku. Řada menších vzbouření anglo-irských pánů byla úspěšně potlačena. Proti oklešťování svých starých práv povstala v 90. letech 16. století ulsterská šlechta pod vedením Hugha O'Neilla, hraběte z Tyrone. Na pomoc jim přispěchali Španělé, ale roku 1601 byli povstalci u Kinsale poraženi a roku 1603 kapitulovali. Nakonec se roku 1607 Hugh O'Neill, Rory O'Donnell, hrabě z Tyrconnellu a 97 jejich rodinných příslušníků a přívrženců odebrali do emigrace. Tento „útěk hrabat“ (Flight of the Earls) jen předznamenával úpadek katolického Irska. Na půdu zkonfiskovanou katolickým pánům anglická vláda systematicky usazovala protestantské kolonisty z Anglie a Skotska v naději, že tím dosáhne účinné protiváhy katolíkům. Právě tehdy bylo například město Derry přejmenováno na Londonderry. (V květnu 1984 se městské zastupitelstvo přejmenovalo na Derry City Council, což však neovlivnilo oficiální název města, jak nejnověji potvrdilo rozhodnutí belfastského vrchního soudu z 25. ledna 2007.)

Konfederace a dobytí Oliverem Cromwellem[editovat | editovat zdroj]

Roku 1641 vypuklo v Ulsteru povstání, které se rozšířilo po celé zemi. Povstalci, kteří o sobě prohlašovali, že jednají ve jménu krále Karla I. proti anglickému parlamentu, vytvořili tzv. Irskou katolickou konfederaci (Irish Catholic Confederation) se sídlem v Kilkenny. Teprve poté, co se vypořádal s monarchií v Anglii, se roku 1649 Oliver Cromwell vylodil v Irsku a do roku 1652 Konfederaci krutě potlačil. Cromwellovské tažení bylo nejkrutější válkou, jakou Irsko ve svých dějinách zažilo (smutně proslulo zejména krvrprolití při dobytí města Drogheda, kde bylo na Cromwellův osobní příkaz zmasakrováno 3 000 royalistických obránců a mnoho civilistů). Bída a trápení doby Cromwellova tažení je připomínána i v mnoha irských písních, například v písni „Irish Ways And Irish Laws“, kde se přímo zpívá: „…Cromwell and his soldiers came, started centuries of shame…“

Následky porážky byly pro katolíky zničující. Jestliže před rokem 1641 vlastnili (s výjimkou již dříve konfiskovaného Ulsteru) většinu půdy v zemi, nyní jim byla z velké části odebrána a přidělena protestantům. Je třeba podotknout, že se změnili pouze majitelé panství, v tomto období již nedocházelo k masivní kolonizaci. Po restauraci monarchie byly za Karla II. prováděny restituce, týkaly se však jen menší části půdy. Irsko tak zůstalo od této doby převážně v rukou protestantských statkářů.

Válka dvou králů a trestní zákony[editovat | editovat zdroj]

Roku 1689 se irští katolíci pod místodržícím Richardem Talbotem, hrabětem z Tyrconellu a později Patrickem Sarsfieldem, hrabětem z Lucanu ve „válce dvou králů“ postavili za svrženého katolického krále Jakuba II. v boji s jeho synovcem a zetěm Vilémem Oranžským. Vítězství Vilémovy armády v bitvě na řece Boyne, která byla svedena 1. července 1690 u Droghedy, a v níž byl poražen James Fitzjames, vévoda z Berwicku, si každoročně 12. července (datum bitvy podle gregoriánského kalendáře) halasně připomínají severoirští unionističtí protestanti (tzv. oranžisté). Rozhodující potvrzení vývoje války znamenalo protestantské vítězství v bitvě u Aughrimu o rok později. Sarsfield ještě nějaký čas vytrvale vzdoroval v Limericku, ale nakonec 3. října 1691 kapituloval. Se 14 000 svými muži, kteří odmítli přestoupit do Vilémových služeb pak odplul do Francie. Mnozí účastníci tohoto odletu divokých husí (Flight of the Wild Geese) se později proslavili ve francouzských či španělských službách.

Limerický mír nabízel poraženým shovívavé podmínky, ale záhy anglická vláda přitvrdila a roku 1695 zavedla tzv. trestní zákony, které zbavovaly katolíky všech politických a některých majetkových práv. Tím, že nesměli volit ani být voleni do parlamentu, stát se právníky či zastávat vyšší důstojnické hodnosti se 75 % Irů stalo ve své zemi obyvateli „druhé kategorie“. Po roce 1697 byli dokonce na čas ze země vyháněni katoličtí kněží, ale během 18. století už byli postupně tolerováni.

Unie s Velkou Británií[editovat | editovat zdroj]

Ze začátku to byla pro Iry bezútěšná doba, postupně se ale jejich situace zlepšovala. V roce 1782 získal irský parlament nezávislost a tím se stalo Irsko fakticky samostatné (s Británií mělo společného jen panovníka). Po Francouzské revoluci se začaly množit vzpoury proti britské koruně a tak anglický parlament donutil dublinský, aby sám sebe rozpustil (stalo se tak roce 1800). V letech 1845 - 1851 došlo v Irsku kvůli plísni bramborové k několika hladomorům. Následovaly vlny emigrací do Británie a Ameriky a tak se počet obyvatel snížil z osmi na 4,4 milionu.

Irská nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Po irské válce o nezávislost se v roce 1922 odtrhlo 26 hrabství na jihu a západě Irska od Spojeného království, a vytvořilo Irský svobodný stát, který se stal samostatným členem Společenství jako nominální konstituční monarchie.

Republika[editovat | editovat zdroj]

V roce 1949 byla odstraněna poslední formální role panovníka a název státu byl změněn na Irsko (Éire). Název „Irská republika“ (Poblacht na hÉireann) se v Irské ústavě (Bunreacht na hÉireann) objevuje jako „popis státního zřízení“, oficiálním názvem země se má stát až po připojení Severních provincií.

Lahvoun[editovat | editovat zdroj]

Lahvoun

Crux má ban

Jan Kvirenc[editovat | editovat zdroj]

Jan Kvirenc

Jan Kvirenc

Jan Kvirenc (* 12. října 1962) je český historik, středoškolský učitel a autor dějepisných publikací. V současné době vyučuje na pražském gymnáziu Budějovická.

V letech 1982–1987 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy český jazyk a historii a od roku 1988 vyučuje dějepis na Gymnáziu Budějovická, kde též před nástupem na VŠ studoval. Autorsky či lektorsky se podílel na řadě učebnicových textů a atlasů pro základní a střední školy a vydal několik sborníků. Publikuje také články metodického charakteru o výuce dějepisu. Spolupracuje se Sdružením historiků České republiky, Ústavem soudobých dějin Akademie věd a Historickým ústavem Akademie věd, s vlastivědnou agenturou Porta Praga a dříve pracoval v odborných komisích a prováděl recenze a cenzury pro MŠMT. Do roku 2008 byl místopředseda Asociace učitelů dějepisu České republiky. Též zastává funkci předsedy poradenského sboru pro sbírkotvornou činnost Pedagogického muzea Jana Ámose Komenského a angažuje se v řídícím výboru České republiky pro EUSTORY. V neposlední řadě je řadovým členem Společnosti bratří Čapků a hlavním redaktorem historického občasníku Čelem vzad.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Mezi díla Jana Kvirence patří především dva svazky mapování historie do roku 1914 za pomocí dochovaných dokumentů Evropa do roku 1914 a České dějiny do roku 1914, dále cenzuroval některé učebnice dějepisu pro gymnázia a druhé stupně základních škol. V neposlední řadě vydává studentský historický občasník Čelem vzad.

  • České dějiny do roku 1914
  • Evropa do roku 1914
  • občasník Čelem vzad – byl vydáván pod patronátem Jana Kvirence.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Oznámení RC[editovat | editovat zdroj]

Oznámení RC – rozbalené[editovat | editovat zdroj]

Oznámení RC – aktuální[editovat | editovat zdroj]

Barvy[editovat | editovat zdroj]

jen tak

     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     

fa

1cb32f83afa3ed9963a3e87108b9e63f3b9248be5dee136f1a0ab253ef2a0dc9c7022e293345379832c5a79f2875dede6bc875542d5a339b92cfb75bf0c3d8fa

A[editovat | editovat zdroj]

Obecné
Rozc

Dohaličky

ostatní

Muniční sklad Dobronín

SI[editovat | editovat zdroj]

  • HOŘEJŠÍ, Jiří; PIRNER, Miroš. Osobnosti stavební mechaniky v českých zemích: od zakladatelů až po rok narození 1936. Praha: Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky, 1997. 285 s. ISBN 80-9022227-5-7. 

The History of the Theory of Structures

Španělsko[editovat | editovat zdroj]

Kastilie a León

Kastilie La Mancha

Andalusie (a kus Extremadury)

Zkratky českých měst[editovat | editovat zdroj]

RpT (RožpTř/RovpTr), RnL, ŽnS, LnL, NMnM, BpH, FpR, RpR, KnV, BnL (BnL-SB), BnO (Boh/Bud/Oh × Bno × BrnOrl), KnO (Ky×Kl), BnT, ML, HT, KpČ, JnÚ, SnN, JnJ, KnL (KonLa/KanLi?), LpB, LnS (Le/Li), ZnS (ZrnS), TnS, PnS, KnČL, TnL, TpO, CnC (ChnC), LnP, VnJ, RuJN, HnM, SpR, JvP, JpJ, HnK, BKnN, NMpS, JpS, RnJ, PpS, SnÚ, TnM, VpP, DvOH, OvOH, RvOH, DK/DKnL, ŘvOH, JnO, ČT, RnM, MnM, BnS, BnP, ŠnS, NnO, JnR, MK, SMpL, HnJ, HuB, KuB, ÚuB, SuB, KnH, OuP, DnM, NnH (Něm/Nám), BnB, HnM, MuJ, FnO, SMuUH/SMUH, VnM, BpSA, VnV, BpL, ŠnV/ŠnVP, RnD

Silnice[editovat | editovat zdroj]

Kontrola titulků na WD

Jowe[editovat | editovat zdroj]

dle Wikipedista:Jowe/chybějící články

  1. Aberdeen (Mississippi)
  2. Accademia Cosentina
  3. Adéla (rod)
  4. Ahlbeck
  5. Alex Calatrava
  6. Alexander Popov
  7. Alfred Delp
  8. Alfred Manessier
  9. Alicia Markova
  10. Alžběta Oldenburská
  11. Andrej Jesipov
  12. Andretti Bain
  13. Anthony Charteau
  14. Antonín Florian z Lichtenštejna
  15. Arnošt Ráž
  16. As (Belgie)
  17. Ashley Callus
  18. Atletika na Letních olympijských hrách 2008 - Muži 4x100 metrů
  19. Atletika na Letních olympijských hrách 2008 - Muži hod kladivem
  20. August Gottlieb Spangenberg
  21. Aujols
  22. Bademeusel
  23. Balazs Taroczy
  24. Barbara Wood
  25. Barrandovská estakáda
  26. Beaumont (Belgie)
  27. Bembidion virens
  28. Benoît de Sainte-Maure
  29. Bibb County (Georgie)
  30. Birkenes
  31. Bisaya (Eucinetidae)
  32. Bitva o Charleston
  33. Bitva u Breitenfeldu (1642)
  34. Bitva u Menfö
  35. Bitva u Telamonu
  36. Bob Graham
  37. Bob Martinez
  38. Bokoro
  39. Boris Dmitrijevič Pankin
  40. Brad Gilbert
  41. Brachinus andalusiacus
  42. Brendola
  43. Brian Engblom
  44. Brienno
  45. Brněnské kulturní léto
  46. Březinova cesta
  47. Buddy MacKay
  48. C. Farris Bryant
  49. Carol Bellamy
  50. Castrejón
  51. Cikáni (román)
  52. Claudio Panatta
  53. Dálnice A111 (Německo)
  54. Daniel T. McCarty
  55. Darley Arabian
  56. Dave King
  57. Diecéze Madison
  58. Dirk Graham
  59. Divadlo Voskovce a Wericha
  60. Dodo Abashidze
  61. Dominic Bellavance
  62. Donald Glaser
  63. Durango (???)
  64. Dušan Mramor
  65. Duval County (Florida)
  66. El Picacho del Diablo
  67. Elm Park tube station
  68. Epsom Derby
  69. Eric Schlosser
  70. Filmový producent
  71. Finská evangelická luteránská církev
  72. Flutura Açka
  73. Francisc Gali
  74. François René Mallarmé
  75. Franconia-Springfield (stanice metra ve Washingtonu)
  76. French Open 1984
  77. Fuller Warren
  78. Fylkesmann
  79. George Abbott
  80. Gilbert John Arrow
  81. Godolphin Racing
  82. Governors Island
  83. Great Smoky Mountains
  84. Guillermo Fernández Vara
  85. Guillermo Franco
  86. Haimar Zubeldia
  87. Hannu Aravirta
  88. Harald I. Modrozubý
  89. Hokejový zázrak
  90. Holzkirch
  91. Horton (Lancashire)
  92. Hugo Becker
  93. Hugo z Avallonu
  94. Hugues Besan
  95. Hydroenergetika
  96. Charles Thomas Bingham
  97. Charley E. Johns
  98. Ignacio Gallego Bezares
  99. Jack Warden
  100. Jacques Bellefroid
  101. James Meredith
  102. Jan z Hradce
  103. Janick Belleau
  104. Jaroslav Frágner
  105. Jaroslav Mach
  106. Jaroslav Nedvěd
  107. Jason Garrison
  108. Jerome Edward Listecki
  109. Jérôme Pineau
  110. Jim Davis (politik)
  111. John Bernadou
  112. John Mortimer
  113. John Pitcairn
  114. Jonathan Bornstein
  115. Josh Beckett
  116. Juan Acevedo
  117. Julie Hagerty
  118. Kelly Hrudey
  119. Kieren Fallon
  120. Kliment z Mnichovic
  121. Knoxville
  122. Koichiro Matsuura
  123. Kolem Německa 2007
  124. Kostel svaté Cecilie (Brooklyn)
  125. Kostel svatého Tomáše Apoštola (Malá Strana)
  126. Kryštof František Migazzi
  127. Kukačka popelavá
  128. Lakomec (film, 1980)
  129. Láska mezi paragrafy
  130. Lawton Chiles
  131. Lehké metro v Miami
  132. León Foucault
  133. LeRoy Collins
  134. Liberal Party of Canada
  135. Loppa
  136. Ludwigsfelde
  137. Lujo Safranek-Kavic
  138. Lycaena feredayi
  139. Marano Marchesato
  140. Marc Benda
  141. Marcel Grossman
  142. Marcel Marek
  143. Marie-Louisa Orleánská
  144. Mark Dickson
  145. Marmaris
  146. Massaciuccoli
  147. Matej Mavrič
  148. Matej Miškóci
  149. Maurice Bedel
  150. Maxmilián Hošťálek
  151. Meadowlands Stadium
  152. Městská autobusová doprava ve Vídni
  153. Metro v Bostonu
  154. Mezinárodní úřad pro rotaci Země
  155. Mezinárodní úřad pro váhy a míry
  156. Michael J. Barker
  157. Místní dráha Nusle-Modřany
  158. Mitogen
  159. Monorail v Jacksonville
  160. Mummel Gulf National Park
  161. Národní park Kiskunság
  162. Násirismus
  163. NBA 2009/2010
  164. Německá liga ledního hokeje 1997/1998
  165. Paolo Salulini
  166. Pato Branco
  167. Pavel Vondrys
  168. Penízovka (Megacollybia)
  169. Percy Perkins
  170. Pezuela de las Torres
  171. Pierre Benoit
  172. Politický okres České Budějovice
  173. Prakash Amritraj
  174. Prideaux John Selby
  175. Ranst
  176. Rašelinné jezero
  177. Rednitz
  178. Reggie Miller
  179. Remy Belleau
  180. René Béhaine
  181. Reubin O'D. Askew
  182. Rheinweiler
  183. Rick Tocchet
  184. Richard Montgomery
  185. Roggspitze
  186. Rudi Fischer
  187. Rudolf Schoeller
  188. Řád Františka Josefa I.
  189. Sabratha
  190. São Bernardo do Campo
  191. S-Bahn v Innsbrucku
  192. Sebastián Eguren
  193. Sergej Krivokrasov
  194. Severní Württembersko
  195. Sheldon Allman
  196. Slobodan Živojinovič
  197. Soichiro Honda
  198. Sova (rod)
  199. Státní statek
  200. Střevlík polní
  201. Sufi Abu Taleb
  202. Šachťarsk
  203. Štěrkové lože
  204. Thomas Blanchard
  205. Tmavomodrý svět (píseň)
  206. Toronto Maple Leafs 2007/2008
  207. Tour de France 1992
  208. Tugtakin z Damašku
  209. Valladolid (Yucatán)
  210. Věra Luxová
  211. Vévodství Saské
  212. Vladimir Grebenikov
  213. Vlajka státu Kentucky / Vlajka Kentucky
  214. Vohburg
  215. Vulcania
  216. Východoantarktický ledovcový štít
  217. W. Haydon Burns
  218. Walter Freytag
  219. Wayne Mixson
  220. Webster County (Západní Virginie)
  221. Whistler Nordic
  222. Willie Horton
  223. Witiza
  224. Workforce
  225. Yves Thériault
  226. Zarkava
  227. Železniční doprava ve Francii
  228. Židé v Estonsku

-sko[editovat | editovat zdroj]

Okresní města[editovat | editovat zdroj]

neexistuje článek, existují odkazy
neexistuje článek, neexistují odkazy
  • Blanensko
  • Kroměřížsko
  • Mostecko
  • Prachaticko
  • Příbramsko
  • Rokycansko
  • Rychnovsko (?)
  • Semilsko
  • Šumpersko
  • Třebíčsko
  • Ústecko
neexistuje článek, neexistují odkazy – složené názvy
  • Havlíčkobrodsko
  • Uherskohradišťsko
  • Jindřichohradecko
  • Novojičínsko
  • Frýdecko-místecko / Frýdeckomístecko + Místecko
  • Českokrumlovsko / Krumlovsko (?)
existuje přesměrování (O: okres, M: město)
existuje rozcestník
existuje článek
různé významy


Ostatní města[editovat | editovat zdroj]

existuje přesměrování
existuje rozcestník
neexistuje článek, existují odkazy
existuje článek
ostatní bez odkazů (pro kontrolu)
  • Blatensko
  • Blovicko
  • Březnicko
  • Dobříšsko
  • Hrotovicko
  • Jaroměřicko
  • Jaroměřsko
  • Kaplicko
  • Královédvorsko
  • Kuřimsko
  • Litomyšlsko
  • Lovosicko
  • Milevecko ([1])
  • Nepomucko
  • Poděbradsko
  • Přeloučsko
  • Radnicko
  • Roudnicko
  • Rtyňsko
  • Rýmařovsko
  • Slavonicko
  • Světelsko
  • Třebovsko
  • Třinecko
  • Vítkovsko
  • Vlašimsko
  • Vodňansko
  • Vysokomýtsko
  • Zbirožsko

[editovat | editovat zdroj]

WP:PČGM

Všeboř

vojenský újezd Boletice[editovat | editovat zdroj]

Nižbor
Klášterec nad Orlicí
Samšina

Libuň: Holenicko, Kozlenec, Staré Holenice

Lom.n.P/Rváčov: Ředice ((?)), Hoření Lomnice, Žižkov ((?)), Stará Lomnice

Květinov: Svitalka

Klokočí: Rotštejn, Podloučky

Mírová pod Kozákovem
Chuchelna
Nezdín

(místo redir)

Myštice
Bujanov
Věžovatá Pláně
Kaplice
Rataje nad Sázavou
Bechyně

z dewiki ...

boudy Krkonošské: Přední Rennerovky

Starý Hrozenkov: Rovné (Starý Hrozenkov), Brodské (Žítková) / Brodské (Starý Hrozenkov), Černé (Starý Hrozenkov)

Mšené-lázně

Sněmy Junáka[editovat | editovat zdroj]

Valné sněmy (VSJ)

  1. 1939, slučovací sněm, 22. 1., Městská knihovna v Praze
  2. 1946, 9.–10. 2., Praha ?Obecní dům
  3. 1968, 22. 11., Praha, Obecní dům
  4. 1990, 19.–20. 5., Praha-Vinohrady [?], přijetí do WOSM, WAGGGS
  5. 1992, 25.–26. 4., ?, úprava slibu
  6. 1992, 7. 11., Praha-?, mimořádný k rozdělení ČSFR
  7. 1994, 26. 11., Olomouc- mimořádný
  8. 1995, 3.–4. 6., Brno-?
  9. 1998, 22.–24. 5., Plzeň-Lobzy
  10. 2001, 19.–21. 10., Vsetín
  11. 2005, 18.–20. 2., Třebíč
  12. 2008, 11.–13. 4., Havířov
  13. 2011, 15.–17. 4., Kolín
  14. 2014, 28.–30. 3., Litomyšl, stanovy, název
  15. 2017, 24.–26. 3., Velké Meziříčí
    2020, březen, Jindřichův Hradec
    2020, září, online volby
  16. 2022, 18. 6., Praha-Rudolfinum (mVSJ)
  17. 2024, 15.–17. 3., Olomouc-Flora