Wikipedie:Transkripce arabštiny
Tento text shrnuje zásady pro běžný přepis arabštiny v české Wikipedii. Týká se zejména názvů článků a použití v běžném textu, ale nezakazuje například uvádění různých standardních přepisů v infoboxech nebo dialektické odchylky s ohledem na předmětné téma. Stejně tak nepřikazuje používat přepis arabštiny tam, kde již v češtině existuje pro „arabskou“ reálii nějaké zažité české jméno. Svým zjednodušeným pojetím tento přepis odpovídá českým popularizačním textům s arabskou tématikou a zároveň respektuje doporučení o názvu článku, podle kterého by se v názvech článků neměly objevovat znaky běžně v češtině nepoužívané.
Pokud je potřeba český přepis arabského jména odvodit z latinky (editor nemá arabský originál k disposici nebo nechce studovat arabské písmo), lze místo doporučení pro přímý přepis popsaný níže vytvořit zjednodušený správný český přepis podle informací v článku MÜLLEROVÁ, Eva; MÜLLER, Zdeněk. Arabská osobní a zeměpisná jména v české slovní zásobě. Naše řeč. 1980, roč. 63, čís. 5. Dostupné online.
Zásady pro přepis arabských jmen a názvů[editovat | editovat zdroj]
- Obecně se konsonanty a vokály arabských jmen, názvů, termínů aj. přepisují foneticky.
- Jelikož arabština nerozlišuje velká a malá písmena, řídí se transkripce českými pravidly pro psaní malých a velkých písmen.
- Emfatické hlásky přepisujeme stejně jako neemfatické. Např. písmeno ص sád a س sín přepíšeme jako s.
Přepis písmen arabské abecedy[editovat | editovat zdroj]
| písmeno | název | doporučený přepis |
|---|---|---|
| ا | alif | a, i, u, á |
| ب | bá | b |
| ت | tá | t |
| ث | thá | th |
| ج | džím | dž |
| ح | há | h (emf.) |
| خ | chá | ch |
| د | dál | d |
| ذ | dál | z |
| ر | rá | r |
| ز | záj | z |
| س | sín | s |
| ش | šín | š |
| ص | sád | s (emf.) |
| ض | dád | d (emf.) |
| ط | tá | t (emf.) |
| ظ | zá | z (emf.) |
| ع | ajn | ʿ / nebo pouze a, i, u |
| غ | ghajn | gh (ráčkované r) |
| ف | fá | f |
| ق | qáf | q vyslovujeme jako zadní k a nikoliv kv. |
| ک | káf | k |
| ل | lám | l |
| م | mím | m |
| ن | nún | n |
| و | wáw | w, au, ú, |
| ه | há | h |
| ي | já | í , j |
| ى | alif maqsúra | á, a pouze na konci slova |
| ء | hamza | ' , ʾ pouze uprostřed slova |
| ة | tá marbúta | krátké a nebo -atu(n) (v žádném případě ah nebo á) |
| ُ | damma | خُبز (chubz) chléb |
| ِ | kasra | دِمشق (Dimašq) Damašek |
| َ | fatha | القاهرة (al-Qáhira) Káhira |
| ّ' | tašdíd | hlásku čteme zdvojeně صدّام (Saddám) |
Délky[editovat | editovat zdroj]
Písmena alif ا, wáw و, j ي prodlužují předcházející slabiku. Příklady:
| Písmeno | Příklad | Přepis | Překlad |
|---|---|---|---|
| ا | العراق | al-Iráq / al-Irák | Irák |
| و | توت | tút | moruše |
| ي | مدينة | madína | město |
Alláh[editovat | editovat zdroj]
Výraz Alláh je specifické slovo, které se v arabském písmu přepisuje zvláštním způsobem. Slovo se skládá z písmen alif, lám, lám a há. Důvodem, proč se tento výraz čte dlouze, je ten, že prodlužovací alif je naznačen nad tašdídem (ّ ), který se nachází nad písmenem l(ل). Tento malý alif se vyznačuje pouze v kaligrafii, jako je tomu na obrázku. Nečteme tedy Allah, ale Alláh. V genitivním spojení píšeme Hizbulláh, Abdulláh atd. Někdy se lze setkat s přepisem الاه, což je ale úplně špatně.
Určitý člen[editovat | editovat zdroj]
- Určitý člen má tvar al-. Tento tvar stojí před jménem a je s ním spojen bez ohledu na číslo, rod a pád jména. např. al-Qáhira.-القاهرة.
- Hláska l v určitém členu asimiluje k následujícím souhláskám:
| písmeno | název |
|---|---|
| ت | t |
| ث | t |
| د | d |
| ذ | z |
| ر | r |
| ز | z |
| س | s |
| ش | š |
| ص | s |
| ض | d |
| ط | t |
| ظ | z |
| ل | l |
| ن | n |
Příklady správného přepisu jmen po asimilaci hlásky l
| správně | špatně |
|---|---|
| an-Násir | al-Násir |
| at-Tikrítí | al-Tikrítí |
| as-Sadr | al-Sadr |
Genitivní spojení[editovat | editovat zdroj]
Genitivní spojení je syntaktická vazba. Tato vazba je tvořena dvěma nebo více jmény, z nichž první je jméno tzv. jméno řídicí a druhé jméno řízené.
- Jméno řídící může stát ve všech pádech (nom., gen., ak.).
- Jméno řízené je neshodným přívlastkem a je vždy v genitivu a může být určené nebo neurčené. Při přepisech na Wikipedii se setkáváme pouze s určenými přívlastky tedy těmi, které mají určitý člen al-.
| písmo | přepis | překlad | |
|---|---|---|---|
| Nominativ | مدينةُ القاهرةِ | Madínat ul-Qáhirat(i) | Město al-Qáhira |
| Genitiv | في مدينةِ القاهرةِ | Fí madínat il-Qáhirati | Ve městě Káhiře |
| Akuzativ | رأيتُ مدينةَ القاهرةِ | Ra'ajtu madínat al-Qáhirat(i) | Viděl jsem město Káhiru |
V praxi se setkáváme převážně s prvním pádem. Podstatná jména mají v arabštině v prvním pádě u (dammu) učitý člen jména řízeného se mění na u píšeme tedy ul- nikoliv al- . V druhém pádě má jméno řídící pádovou koncovku i píšeme tedy il- a v akuzativu koncovku a píšeme tedy al- Nejpřesnější přepis výrazu Hnutí islámského odporu je tedy Harakat ul-muqáwama(t) il-islámíja(ti).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- OLIVERIUS, Jaroslav; ONDRÁŠ, František. Moderní spisovná arabština. Praha: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-86277-51-6. Vysokoškolská učebnice.
- MÜLLEROVÁ, E.; MÜLLER, Z. Arabská osobní a zeměpisná jména v české slovní zásobě. Naše řeč. 1980, roč. 63, čís. 5. Dostupné online.