Otakar Novák

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Otakar Novák, Csc.
Narození28. prosince 1905
Vídeň Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. října 1984 (ve věku 78 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníliterární historik, romanista, vysokoškolský profesor a překladatel z francouzštiny
Národnostčeská
Alma materMasarykova univerzita
TémataFrancouzská literatura
Významná dílaSlovník spisovatelů - Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko (1966)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otakar Novák (28. prosince 1905, Vídeň – 19. října 1984, Praha) byl český literární historik, romanista, vysokoškolský profesor a překladatel z francouzštiny.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni, ale od roku 1919 žil v Brně, kde dokončil středoškolská studia a v letech 1924–1929 vystudoval pod vedením Arne Nováka, Josefa Kopala a Prokopa Miroslava Haškovce francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Roku 1931 získal titul PhDr., stal se středoškolským profesorem a v letech 1933–1946 vyučoval na gymnáziích v Berehově, Rakovníku a v Praze. Od roku 1946 působil na pražské Univerzitě Karlově (nejprve jako asistent a od roku 1947 jako docent). Zároveň působil od roku 1953 jako docent i na Masarykově univerzitě v Brně. Roku 1958 získal titul CSc. a roku 1964 byl jmenován profesorem dějin francouzské literatury na katedře romanistiky a fonetiky. Byl dlouholetým předsedou Kruhu moderních filologů (od roku 1969) a členem Mezinárodní asociace francouzských studií (Association Internationale des Études Françaises). Penzionován byl roku 1972 a na odpočinek odešel roku 1977.[2][3][4]

Kromě pedagogické činnosti spojené s tvorbou vysokoškolských skript (čtyřdílná francouzsky psaná skripta o dějinách francouzské literatury od počátků do šedesátých let 20. století a skripta věnovaná francouzské versifikaci) se věnoval psaní literárních studií, předmluv, doslovů a komentářů k českým překladům francouzských literárních děl, působil jako literární kritik a příležitostný překladatel. Roku 1965 založil romanistický sborník Études romanes de Brno, jenž vychází dodnes.[2][5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vlastní knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Soumrak antiky u Jaroslava Vrchlického. Praha: Společnost Jaroslava Vrchlického, 1932, 82 s., knižní vydání autorovy disertační práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně z roku 1930.
  • Renanova theorie slohu. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1946, 172 s., habilitační práce věnovaná francouzskému filozofovi Ernestovi Renanovi.
  • Po stopách realistických tradic francouzského písemnictví, Brno: Státní pedagogické nakladatelství, 1958, 370 s.
  • Slovník spisovatelů - Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko. Praha: Odeon, 1966, 699 s., vedoucí pracovního kolektivu.
  • La Littérature française depuis la Révolution française I., Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1968, 95 s., francouzsky psaná vysokoškolská učebnice dějin francouzské literatury.
  • La Littérature française des origines à la fin du 18e siècle. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1970, 273 s.,francouzsky psaná vysokoškolská učebnice dějin francouzské literatury.
  • La Littérature française depuis la Révolution française II., Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1971, 134 s., francouzsky psaná vysokoškolská učebnice dějin francouzské literatury.
  • La Littérature française depuis la Révolution française III., Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1973, 66 s.,francouzsky psaná vysokoškolská učebnice dějin francouzské literatury.
  • Précis de versification française, Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1975, 31 s., vysokoškolská skripta věnovaná francouzské versifikaci.

Články a studie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • K estetické formaci Anatola France. Časopis pro moderní filologii. 1939, č. 25, s. 351-363.
  • Antithese a kontrast v umění Anatola France. Časopis pro moderní filologii. 1941, č. 25, s. 54-60.
  • Renan a literatura. Český časopis filologický. 1945, č. 3, s. 16-19, 151-156.
  • K otázce francouzského literárního baroka. In: Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmanovi. Brno: Komenia, učitelské nakladatelství s.r.o., 1948, s. 332-342.
  • Vymoženosti kritického realismu v oblasti uměleckého mistrovství a otázka jejich přejímání jako kulturního dědictví ve francouzské literatuře, přednáška pro konferenci Kabinetu pro moderní filologii při ČSAV na jaře 1955 v Liblicích.
  • Na okraj Rollandových "Vlků". Časopis pro moderní filologii. 1955, č. 37, s. 193-203.
  • Anatole France a otázka humanitního studia. In: Sbornìk pracì Filozofické fakulty brněnské univerzity: Řada literárněvědná. Brno: Masarykova univerzita, 1955, s. 123-135.
  • Nový pramenný materiál k vývoji Romaina Rollanda do "Jana Kryštofa". In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Brno: Masarykova univerzita, 1956, s. 55-64.
  • Rollandův "Robespierre". In: Sbornìk Franku Wollmanovi k sedmdesátinám. Praha: SPN, 1958, s. 671-685.
  • Des chansons de geste a la poésie courtoise. In: Sborník pracì Filozofické fakulty brněnské univerzity: Řada literárněvědná. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1964, s. 106-117.
  • Denis Diderot a snahy francouzského osvícenství. In: Sbornìk pracì Filozofické fakulty brněnské univerzity. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1965, s. 57-73.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Otakar Novák na stránkách Obce překladatelů
  2. ↑ a b Petr Vurm: Otakar Novák, medailonek významného brněnského romanisty, Universitas, revue Masarykovy univerzity, Brno 2014
  3. ↑ Otakar Novák - Encyklopedie dějin města Brna
  4. ↑ KYLOUŠEK, Petr. Vzpomeňme prof. Otakara Nováka. Universitas, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, roč. 37, č. 4, s. 25-26. ISSN 1211-3387.
  5. ↑ Études romanes de Brno

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otakar_Novák&oldid=22958434“