Wikipedie:Diskuse o smazání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wiki rules.png
Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.


Zkratka:
WP:DOS
WP:AfD
WP:TfD

Diskuse o smazání (slangově též DOS, DoS, AfD z anglického Articles for Deletion či TfD z Template for Deletion) je stránka pro diskuse o tom, zda obsah stránky vyhovuje kritériím pro zahrnutí ve Wikipedii, či zda má být stránka smazána. Cílem diskuse je dosáhnout konsensu o smazání či ponechání, případně přepracování stránky do přijatelné podoby. Skončené diskuse jsou uloženy v archivu.

Diskuse o smazání řeší otázku smazání obsahu nějaké stránky, nikoliv rušení zavedených pravidel a zvyklostí. K diskusi o smazání mohou být proto zpravidla podány stránky jen z těch jmenných prostorů, které bezprostředně souvisí s obsahem v článcích, tj. stránky z hlavního jmenného prostoru a prostoru portál a šablony, soubory či kategorie, které bezprostředně s obsahem článků souvisí. V dalších jmenných prostorech se užívá jiných rozhodovacích procesů (vizte Změny v pravidlech), o smazání je možné rozhodovat jen tehdy, pokud byl příslušný mechanismus, jehož je stránka součástí, zrušen nebo standardním způsobem plně nahrazen jiným.

Možnost fyzického mazání stránek mají správci (sysopové) české Wikipedie.

Pro upozornění na omylem vytvořené, špatně pojmenované, zjevně zcela nesmyslné a jiné podobné stránky, které lze bez diskuse o obsahu vymazat procedurou tzv. rychlého smazání, použijte šablonu {{Smazat|důvod pro smazání}}.

Jestliže jde o heslo o encyklopedicky významném pojmu, který by na Wikipedii měl být, zvažte dobře, je-li jeho stávající obsah opravdu natolik nicotný, že je lepší ho zcela smazat z databáze než ho využít jako pahýl. Také zvažte, není-li vhodné stránku či kategorii spíše sloučit s jinou nebo přejmenovat. V případě, že stránka je spíše slovníkovou definicí než encyklopedickým heslem, zvažte její přesunutí na Wikislovník. K tomu se používá šablona {{Přesunout na Wikislovník}}.

V případě, že navrhujete ke smazání šablonu nebo jiný prvek, který užívají jiní uživatelé, napište ve zdůvodnění i postup, jak se vypořádat s problémy, které nastanou v souvislosti s jeho smazáním.

Jak navrhnout stránku na smazání[editovat | editovat zdroj]

Předpokládejme, že vidíte důvod smazat stránku Velký modrák. Nejprve zjistěte, zda problémy na této stránce nemůžete odstranit sami bez nutnosti vyvolávat diskusi o smazání, zejména:

  • úpravou problematického textu, například odmazáním nepřijatelného obsahu;
  • změnou obsahu stránky na přesměrování spolu s případným sloučením užitečného obsahu s cílovou stránkou přesměrování;
  • přesunem stránky na název, který bude ve shodě s jejím obsahem, případně na Wikislovník;
  • využitím mechanismu rychlého nebo odloženého mazání stránek.

Pokud žádným z uvedených způsobů problémy stránky vyřešit nelze, navrhněte ji na smazání pomocí následujících kroků:

1/3 Vložení šablony do navrhované stránky

Na začátek stránky, kterou chcete smazat (tj. Velký modrák), vložte šablonu {{AfD}} (navrhujete-li smazání šablony, označte ji šablonou {{TfD}}).

2/3 Vytvoření diskusní podstránky

V editačním políčku nahraďte -heslo- slovy Velký modrák (názvem stránky, o níž se má diskutovat) a zmáčkněte tlačítko pro vytvoření podstránky. Podstránku vyplňte podle návodu a nakonec uložte.


3/3 Zařazení podstránky do seznamu

Po klepnutí zde napište do velkého editačního pole {{/-heslo-}}, kde -heslo- nahraďte názvem stránky navrhované na smazání, takže přidaná položka bude například {{/Velký modrák}}. Malé editační pole („Předmět/nadpis“) nechte prázdné, a varování, že jste nezadali shrnutí editace, si nevšímejte a uložení potvrďte.

Druhou možností je editovat celý seznam – položku připište na konec seznamu obdobným způsobem, přitom lze vymazat případné již neaktuální položky.

Po editaci stránku uložte. Po úspěšném provedení těchto kroků se text podstránky s novým návrhem na smazání objeví přímo na konci této hlavní stránky. Pokud se neobjevil, zkuste nejdříve vyprázdnit cache serveru, a pokud ani potom ne, zkontrolujte, zda všechny vaše kroky proběhly přesně podle návodu (např. jestli jste neudělali překlep apod.).

Upozornění na diskusi v posledních změnách a na portálu Wikipedie zařídí robot, může mu to ale trvat až půl hodiny. Vstřícným krokem, který můžete ještě udělat (a robot ho neudělá), je upozornit hlavního autora článku na založení diskuse. Lze očekávat, že si nastavil odeslání e-mailu při změně diskusní stránky, takže bude upozorněn i v případě, kdy aktuálně Wikipedii nesleduje.

Pravidla diskusí o smazání[editovat | editovat zdroj]

Uzavření diskuse[editovat | editovat zdroj]

Diskuse se uzavírá nejdříve po týdnu. Správce však může zrušit nebo předčasně uzavřít diskusi, pokud:

  • bylo jejich založení zjevně v rozporu s jinými pravidly (např. šlo o narušování Wikipedie nebo obcházení bloku),
  • pro daný typ stránek je výslovně řečeno, že pro něj proces diskuse o smazání není určen.

Správce může dále předčasně uzavřít diskuse:

  • jednoznačné (dostatečně reprezentativní a takřka jednomyslné),
  • kde došlo k tak zásadnímu přepracování navržené stránky, že dosavadní argumenty pro smazání ztratily smysl.

Na druhou stranu může kterýkoli správce diskusi prodloužit, pokud se před očekávaným uzavřením objeví nové podstatné argumenty.

Uzavíratelem může být libovolný ze správců; jasné, zralé a řádně proběhlé diskuse, jejichž výsledek nevyžaduje použití práv správce, smí uzavřít kterýkoli wikipedista. Uzavíratel zváží argumenty, komentáře, připomínky a názory diskutujících a rozhodne, zda se článek ponechá, smaže nebo přesune. Zároveň může doporučit přepracování článku. Rozhodnutí může být v případě nutnosti výrazných úprav podmínečné. Rozhodnutí musí být jasně a výstižně zdůvodněno.

Uživatelé se zásadními námitkami vůči způsobu vyhodnocení nebo regulérnosti diskuse by se měli nejprve obrátit na uzavíratele. Pokud se svou stížností neuspějí, mohou podat na příslušné stránce podnět k revizi smazání.

Užitečné tipy pro vyhodnocování konsenzu vizte na stránce Wikipedie:Žádost o komentář/VfD: změna na AfD/Vyhodnocování konsenzu.

Výsledek a další postup[editovat | editovat zdroj]

 Při archivaci podstránek použijte následující šablony:

  • {{subst:vfd-archiv-start|vysledek=smazáno/ponecháno/nebyl dosažen konsenzus, ponecháno/přepracováno}} --~~~~
  • {{subst:vfd-archiv-konec}}

 Položku do archivu vložte pomocí:

  • {{subst:vfd-archiv-položka|Jméno stránky}} – smazáno/ponecháno/nebyl dosažen konsenzus, ponecháno/přepracováno --~~~~

Stránka bude smazána po uzavření diskuse, pokud výsledkem diskuse bylo rozhodnutí smazat.

Obecně pokud diskuse skončí s výsledkem nemazat, stránka by již neměla být znovu nominována. Pokud není skutečně dobrý důvod, aby diskutující změnili svůj postoj, dá se předpokládat, že další návrh dopadne stejně.

Ukončené nebo zrušené diskuse se zařazují do Archivu diskusí o smazání (kde je i návod pro archivaci). Do diskusí ke stránkám, které nebyly smazány, se má vložit odkaz na zaarchivovanou diskusní stránku pomocí šablony {{Afd-oznámení}}. Budoucí čtenáři stránky tak jsou informováni, že v minulosti přežila návrh na smazání, a mohou si přečíst patřičnou diskusi. To ovšem nebrání případnému novému návrhu na smazání.

Vlastní diskuse[editovat | editovat zdroj]

Jak přidat argument nebo komentář[editovat | editovat zdroj]

Editujte jen příslušnou sekci „Doporučená řešení“ (nebo „Komentáře“), a to buď klepnutím na odkaz Editovat u nadpisu dané sekce, nebo klepnutím pravým tlačítkem myši tamtéž (záleží na vašem uživatelském nastavení Wikipedie).

Poté přidejte svůj argument pro nebo proti jako další položku seznamu. Pro přehlednost ve svém textu uveďte tučně shrnutí akce, kterou doporučujete udělat, např. Smazat nebo Ponechat. Můžete uvést i jiné možnosti, popřípadě více možností – pak jako první uveďte tu, které dáváte přednost (např. ponechat nebo alespoň sloučit; dát měsíc na přepracování, jinak smazat; přesunout na Wikislovník nebo smazat).

Máte-li k již vznesenému argumentu protiargument nebo komentář, přidejte jej jako podbod. Jestliže se již argument či informace v diskusi nachází, není nutno je přidávat opakovaně. Stačí uvést jména diskutujících, s jejichž argumenty se ztotožňujete (pokud je to jednoznačné).

Vyprázdnit cache serveru
(Použijte v případě, že níže vidíte zastaralé verze podstránek)


Stránky navržené ke smazání[editovat | editovat zdroj]

Český (rozcestník)[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Wikipedista:BobM d|p 27. 2. 2015, 16:00 (CET)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení
předchozí diskuse o smazání

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Smazat - v souvislosti s Wikipedie:Diskuse o smazání/Češi (rozcestník), nahradit šablonou {{různé významy}} (pouze dva encykl. významy - Český a Český (příjmení)), funkci rozcestníku plně nahrazuje Články obsahující slovo „Český“, rozcestník je v rozporu s Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není slovník - rozcestník neslouží k odkazování na tematicky (ne)související (slovníkové) položky. Existence rozcestníku v rozporu s výsledkem předchozího AfD. --Wikipedista:BobM d|p 27. 2. 2015, 16:00 (CET)
  • Ponechat. Nerozumím, co navrhovatel zpochybňuje. Stránka je rozcestníkem dle doporučení, rozlišuje významy Český a Český (příjmení) a je vhodně doplněná o související články. --Palu (diskuse) 27. 2. 2015, 16:05 (CET)
    pokud existují pouze dva encykl. významy, nemá rozcestník smysl a nahradí ho šablona různé významy. --Wikipedista:BobM d|p 27. 2. 2015, 16:08 (CET)
    Rozcestník má výhodu, že může obsahovat i takové informace, které by v článku nebylo možné přehledně publikovat, protože nedosahují encyklopedické významnosti, nebo jsou pouze související, nikoliv stejného významu. Pro takové určení šablona Různé významy nedostačuje - představte si, kdyby obsahovala to samé, co obsahuje tento rozsáhlý rozcestník. Rozcestník je nejvhodnější. --Palu (diskuse) 27. 2. 2015, 16:13 (CET)
    S tímto nesouhlasím, Wikipedie není slovník a rozcestníky mají mít encykl. obsah, ne nesouvisející nebo slovíková hesla. --Wikipedista:BobM d|p 27. 2. 2015, 16:17 (CET)
    Diskutovaný rozcestník nemá nesouvisející hesla. Je to normální encyklopedické zpracování daného slova, nikoliv slovníkové, to vypadá zcela jinak. Myslím, že rozdíl je v tom, že slovník se zabývá pouze jazykovými vlastnostmi slova, zatímco encyklopedie právě kontextem a souvislostmi. --Palu (diskuse) 27. 2. 2015, 16:19 (CET)
    Kolego, nejde o encykl. kontext ale slovníkový přesněji jazykový a nepatří na Wikipedii respektive do rozcestníku. --Wikipedista:BobM d|p 27. 2. 2015, 16:22 (CET)
    Kontext do Wikipedie určitě patří, jedno jestli do článku nebo do rozcestníku. Je to základní princip jak dohledat informace, které zájemce hledá a základním principem Wikipedie je mu to umožnit. --Palu (diskuse) 27. 2. 2015, 16:24 (CET)
    Od čehož je odkazovaná funkce hledání, nikoliv rozcestník. --Wikipedista:BobM d|p 27. 2. 2015, 16:27 (CET)
  • Ponechat - první dva významy (Český a Český (příjmení) jsou dostatečným důvodem samy o sobě pro existenci rozcestníku. (Představte si to na existenci jiných, méně častých příkladech, např Sýkora nebo Vrabec, nebo Nejedlý(tedy vidím, že článek pro termín z oblasti amatérské mykologie ani nemáme).) WP:Wikipedie není z papíru; případně sloučit s jiným rozcestníkem, který bude odkazovat další tvary a příbuzná slova a změnit na přesměrování.--Fafrin (diskuse) 28. 2. 2015, 02:09 (CET)
  • Ponechat - dle mého názoru do rozcestníku patří toponyma, jejichž součástí je slovo Český. Funkci rozcestníku by nikdy neměl nahrazovat nějaký vyhledávací nástroj, který zmiňuje navrhovatel. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2015, 14:25 (CET)
    „Rozcestníky jsou stránky s odkazy sloužící k rozlišení mnoha článků o pojmech z různých oborů, které mají stejný název.“ – to je funkce rozcestníků. Jejich funkcí není odkazovat podobné články, články obsahující slovo v názvu a podobně. Natož si z z obrovského množství takových článků vybírat zrovna toponyma, protože třeba někdo má slabost pro zeměpisné záležitosti.--Tchoř (diskuse) 28. 2. 2015, 14:57 (CET)
    Běžně se do rozcestníků přidávají osoby s příjmením stejným jako je slovo v názvu rozcestníku,zde ta definice také tak úplně neplatí. Toponyma mají k příjmením velmi blízko. Své spekulace, že někdo prosazuje něco, protože má slabost pro nějaké téma, si nechte od cesty. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2015, 15:13 (CET)
    Přidávání příjmení vychází pravděpodobně z toho, že je v běžném životě skutečně běžné označit lidi jen příjmením a článek Václav Havel by mohl teoreticky být na stránce Havel. Ostatně Ottův slovník naučný takto osoby má. Naproti tomu encyklopedii, kde by byl Český Brod pod názvem Český, asi nenajdete.--Tchoř (diskuse) 28. 2. 2015, 15:30 (CET)
    Měl bych pochopení pro užitečnost takového rozšíření třeba u slov jako Brod, Mýto apod., kde je základní termín také součástí složeného názvu (Uherský Brod, Vysoké Mýto ad.), a to proto, že se vcelku běžně takové názvy užívají i ve zkrácené podobě, pokud je z kontextu jasné, o který konkrétní Brod či Mýto jde. Tam to tedy může mít své místo. V tomto případě jde ale o přívlastek, který se obvykle takto samostatně nepoužívá. A navíc musím dát Tchoři za pravdu, že „Českých…“ je mnohem víc, zejména všechny ty státní/národní instituce, ale i festivaly, závody a ocenění atd. Je tedy na zvážení, jestli se v tomto směru má rozcestník vůbec rozšiřovat. Jinak ovšem uznávám, že existence zaniklé vesnice a příjmení s užitečnými odkazy do wikislovníku a na související rozcestník ženského rodu by mi pro zachování rozcestníku postačovaly. Případné odkazy na další články začínající na „Český“ by možná mohly být umístěny do sekce souvisejících článků. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2015, 15:33 (CET)
    Rozhodně by se rozcestník neměl rozšiřovat o všechny články, kde se vyskytuje slovo „český“, měl by obsahovat jen toponyma, jejichž součástí je slovo „český“. Také zde nemáme rozcestník článků, kde se vyskytuje třeba slovo „ústav“. Také bych rád upozornil na to, že podobných rozcestníků jako Český je tu mnohem více. (např. Černý, Červený, Červená (rozcestník), Dlouhý). Toponyma v podobných rozcestnících považuju za přínosné, čtenář třeba hledá informace o obci, o které si zapamatoval jen, že se jmenuje Červená a něco. Rozcestník mu bude nápomocen. Stejně jako je rozcestník příjmení nápomocen, když jsem si o nějaké osobě nezapamatoval křestní jméno. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2015, 15:58 (CET)
    To jsou takové spekulace, kterými se dá obhajovat zahrnutí čehokoliv „českého“, nejen toponym. Samozřejmě, že si někdo může hledat informaci o plemeni, o kterém si pamatuje jen že se jmenuje český a něco. Ale od toho rozcestníky nejsou. Od toho jsou kategorie, vyhledávání a podobně. Rozcestníky jsou tu proto, aby se na místo určení dostal čtenář, který ví, co hledá. Pokud z nich chcete dělat něco jiného, navrhněte nějakou smysluplnou systémovou změnu. Nejlépe takovou, která neodlišuje bezdůvodně zrovna toponyma. --Tchoř (diskuse) 28. 2. 2015, 17:25 (CET)
    Zda a kdy do rozcestníků přidávat toponyma obsahující příslušný výraz, to je otázka spíše na ŽoK. Z výše uvedených názorů se mému pohledu asi nejvíce blíží názor kolegy Baziho. --Vachovec1 (diskuse) 1. 3. 2015, 20:42 (CET)
    Souhlasím s Bazim, že to je otázka spíše na ŽoK, který by upřesnil současné vágní pravidlo pro rozcestníky. Do doby než dojde k upřesnění je potřeba opírat se o současnou zaběhlou praxi. A ta je taková, že do rozcestníku se přidávají toponyma, jejichž součástí je dané slovo. --Jowe (diskuse) 3. 3. 2015, 19:51 (CET)
    Pravidlo je jasné.--Tchoř (diskuse) 3. 3. 2015, 20:41 (CET)
    I kdyby tohle nebyl rozcestník, ale jen nějaký hybrid mezi rozcestníkem a článkem přinášejícím i souvislosti, neexistuje jiný důvod pro jeho zrušení, než je nějaké pravidlo a "právní čistota". Pokud to je jediný problém, proč bude rozcestník zrušen, budu to považovat za devalvační byrokracii. Ta Wikipedii žádný skutečný ani domnělý užitek nikdy nepřinese. Jak zvýší kvalitu Wikipedie zrušení tohohle rozcestníku, si neumím v nejmenším představit. --Palu (diskuse) 3. 3. 2015, 22:02 (CET)
    Zvýší to nezaujatost. V tuhle chvíli je tam nacpáno, co koho zajímá a obsahuje ve jméně „český“. Nacpat tam spravedlivě všechno takové je nereálné a mimo rámec Wikipedie, ostatně článek „seznam věcí obsahujících v názvu „český“ prakticky jistě nesplňuje encyklopedickou významnost. To je ostatně problém jakéhokoliv „hybridu“ rozcestníku – tvůrce hybridu tím prosazuje svoji soukromou představu, jaké věci se daného slova týkají, případně se snaží obejít encyklopedickou významnost a zmínit tam významy, které vůbec zmíněny být nemají.
    Rozcestníky jsou technická pomůcka, nutné zlo. Nemají obsahovat žádný encyklopedický obsah – v ideálním případě se čtenář na rozcestník nikdy nedostane a dostane se pomocí odkazů (ať už zde na Wikipedii, nebo nějakých odkazů z vnějšku) přímo na článek o tématu, které hledá.--Tchoř (diskuse) 4. 3. 2015, 00:29 (CET)
    Je tam "nacpáno" jen to nejrelevantnější + odkaz na to ostatní prostřednictvím "Články začínající slovem „Český“, „Česká“, „České“" a "Články obsahující slovo „Český“, „Česká“, „České“".
    Že by mělo platit EV na rozcestníky nebo na seznamy je nesmysl. U rozcestníků i seznamů je důležité, jestli jsou odkazované významy EV.
    Že by nemohla být technická pomůcka použita pro lepší zprostředkování souvislostí, je nesmysl a některé ty informace cpát do článků místo do rozcestníku nelze. Přineslo by to tak jen ztrátu kvality, ztrátu souvislostí, aby bylo vyhověno pravidlovým puritánům. Výhoda veškerá žádná. --Palu (diskuse) 4. 3. 2015, 01:44 (CET)
    Co je „nejrelevantnější“ je ovšem celkem subjektivní. Na rozcestníky samozřejmě EV platit nemusí, ale musí to být rozcestníky, nikoliv nějaký pokus o „hybrid“. A není to zprostředkování souvislostí, je to zaplácání rozcestníku balastem dle subjektivního výběru. Žádná zvláštní souvislost tam není.--Tchoř (diskuse) 4. 3. 2015, 07:52 (CET)
    Rozcestníky nejsou zlo, ale naopak dobro pro čtenáře wikipedie, kterým poskytují skvělý nástroj v případech, kdy si nejsou jisti přesným heslem k vyhledání. Zlo (a to nikoli nutné, ale zbytné) je, když těmto čtenářům někdo z byrokratických důvodů takové dobré pomůcky upírá. Petr Karel (diskuse) 4. 3. 2015, 13:47 (CET)
    Nemyslím si, že tu někdo prosazuje obecně zrušení rozcestníků. Tam, kde je více významů s možným stejným názvem, plní svou funkci dobře.--Tchoř (diskuse) 4. 3. 2015, 14:17 (CET)
    To je ostatně i tento případ. --Palu (diskuse) 4. 3. 2015, 14:28 (CET)
    @Tchoř: Pravidlo v žádném případě není jasné, nebere vůbec v potaz např. rozcestníky příjmení. --Jowe (diskuse) 4. 3. 2015, 19:55 (CET)
  • Ponechat, užitečný, svou funkci dobře plnící rozcestník, byť poněkud komplikovanější, jak lze u takovéhoto pojmu předpokládat; vůbec nechápu, čemu má jeho případná likvidace sloužit, kromě naplnění číchsi antinominalistických představ o věčně a ostře dané ideji rozcestníku. --Vavrin (diskuse) 3. 4. 2015, 12:43 (CEST)
    Pokud byste chtěl nějak změnit rozcestníky, třeba pomocí nich konkurovat Wikislovníku a vysvětlovat možné významy přídavných jmen (a nebo třeba i citoslovců), tak samozřejmě můžete navrhnout změnu chápání smyslu rozcestníků. Klidně rozvolněněji, ale dáno by být nějak mělo. Nesystematické hlasování ve stylu „tenhle takhle nechme, to se mi líbí“ mi opravdu nepřijde moc nestranné a užitečné.--Tchoř (diskuse) 3. 4. 2015, 22:51 (CEST)
    Kolega nehlasoval, že se mu to líbí, ale že je to smysluplné, dobře to plní funkci rozcestníku a kromě formalismu neexistuje důvod ke smazání. --Palu (diskuse) 4. 4. 2015, 08:11 (CEST)
  • smazat – pro dva encyklopedické významy rozcestník netřeba, stačí „různé významy“. Zbytek obsahu kromě dvou encyklopedických hesel s daným názvem do rozcestníku nepatří, a i kdyby rozcestník jako takový smazán nebyl, tak patří odmazat.--Tchoř (diskuse) 4. 4. 2015, 08:55 (CEST)
    Potíž této argumentace je v tom, že pro rozcestník nemusí být třeba více než dva významy, aby byl potřeba. On ani nemusí být potřeba, stačí, když není nevhodný - jeho potřeba žádným pravidlem zkoumána není. Šablona různé významy neumožní v některých případech jednoduchou orientaci a v jiných neumožní plnit úkol rozcestníku v plném rozsahu. Neumožní totiž vhodně zobrazit související informace, jako jsou encyklopedické články obsahující slovo český. A to už jsem u problému v druhé části této argumentace - že patří tyto informace odmazat je váš nijak neodůvodněný subjektivní názor, který neodpovídá skutečnosti, protože souvislosti s danými informacemi jsou zcela zřejmé a jejich zanesení do rozcestníku je tak žádoucí, protože existuje docela silná možnost, že tyto informace někdo bude vyhledávat. --Palu (diskuse) 4. 4. 2015, 10:14 (CEST)
    Stačí si přečíst Wikipedie:Rozcestníky, abyste si ujasnil, k čemu rozcestníky slouží. Opravdu neslouží k tomu, k čemu byste je zřejmě chtěl používat. --Tchoř (diskuse) 4. 4. 2015, 12:14 (CEST)
    A čemu tam má tento rozcestník konkrétně odporovat? Vidím tam "Rozcestník je stránka s názvem, který má více významů. Rozcestník umožňuje jejich rozlišení a obsahuje odkazy na odpovídající články." - to u tohoto rozcestníku platí. Kde přesně se píše, že rozcestník nesmí obsahovat žádné jiné rozšiřující informace? A další - "Pokud vedle dominantního významu je pouze jeden další význam, rozcestník se nevytváří a v šabloně Různé významy se uvede přímo odkaz na druhý význam." - vy dokážete určit, jestli je dominantní Český (příjmení) nebo Český (obec)? Podle čeho? --Palu (diskuse) 4. 4. 2015, 12:31 (CEST)
    Ano, všiml jsem si, že to Matěj Orlický přeformuloval poněkud nešťastně. Přečtěte si raději variantu, na které je dlouhodobý konsenzus. --Tchoř (diskuse) 4. 4. 2015, 12:40 (CEST)
    Pořád nevidím, co je špatně. Když to porovnám s rozcestníkem liška, který je uváděn v obou verzích jako vzor, vše je identické jako tady - 2 základní významy + související články. --Palu (diskuse) 4. 4. 2015, 12:46 (CEST) Pardon, je tam více významů, nevšiml jsem si. Ale pořád nevím, o co jde. Rozcestník stale obsahuje odkazy i na související články (jednotlivé druhy lišek, články obsahující slovo liška v názvu, atd.) --Palu (diskuse) 4. 4. 2015, 12:50 (CEST)
    Otázka po dominanci patří jinam. Zde máme skutečnost, že obec je bez rozlišovače, čili je asi chápána jako dominantní. Má-li být dominantní příjmení, obrátí se to. Pokud nepřevažuje jednoznačně žádný z významů, pak by se tento rozcestník měl přesunout na název bez rozlišovače.
    Když ale pravidlo popisuje, čím rozcestník je, vcelku logicky z toho lze dovodit, že není ničím jiným. Dovedu si představit Vámi prosazovaný přístup vyhnaný do extrému, kdy bychom článek o bratrech Grimmových prohlásili za rozcestník, protože přece (v Souvisejících článcích) odkazuje na články o obou bratrech. A co je tam navíc, to přece pravidlo nezakazuje. --Bazi (diskuse) 4. 4. 2015, 12:48 (CEST)
    Jestli s rozlišovačem nebo bez, to je jedno, hlavně když zůstanou dohledatelné všechny související informace - to je to důležité pro čtenáře. Formality vyřešme tak či tak, ale hlavně neodebírejme přínosný navigační obsah jen kvůli formalismům.
    Co se týče definice rozcestníku, samozřejmě, že rozcestník nemá být ničím jiným než je popsáno. A v tomto případě také ničím jiným není - je navigační pomůckou mezi encyklopedicky významnýmy významy, pouze má navíc i související informace - ostatně stejně jako například vzorový rozcestník liška. A prosím, nevyhánějte můj přístup do extrémů a věnujte se tomu, jak najít shodu, která umožní co nejvyšší kvalitu Wikipedie čtenářům. Kdyby měl zde být důvodem ke smazání pouhý formalismus, pak bych velmi stručně citoval jednu z našich velmi důležitých stránek: „Pokud Vám pravidla brání ve zvyšování nebo udržování kvality Wikipedie, nevšímejte si jich.“. --Palu (diskuse) 4. 4. 2015, 12:59 (CEST)
    Nemyslím, že by tu šlo o pouhý formalismus, jak naznačujete. Jde tu spíš o účelnost používaných prostředků. Jde o to, abychom se soustředili na tvorbu encyklopedie a nesnažili se zbytečně suplovat funkce jiných projektů, které jsou na ty jiné funkce zaměřené, takže mají potenciál je i zvládat líp. Úvahy o tom, co vše v jazyku znamená „český“, jsou spíš předmětem zájmu (Wiki)slovníku. Pokud je hlavní funkcí rozcestníku navigovat po encyklopedickém obsahu, dovedu si ještě představit, že k tomu sem tam přidáme nějakou drobnou hodnotu navíc (např. ke zjevně anglickému výrazu Revenge poznámku, že jde o anglické slovo, a jeho základní překlad do češtiny), ale snažme se to držet v míře přiměřené hlavnímu účelu. Všechny ty nabalené „přidané hodnoty“ by neměly převažovat nad hodnotou primární. Možná to tady ještě někomu nemusí připadat tak markatní, ale když se podíváme třeba na Černý, tak je už trochu na pováženou, co všechno černého se tam vyskytuje a hlavně co dalšího černého ještě zahrnuto není. A to naštěstí ještě nikoho nenapadlo tam zařadit Č/černochy. Měli bychom uvádět, že „černý“ vyjadřuje příslušnost k „černochům“? Měli bychom případně založit rozcestník Německý a popsat v něm národní či občanskou příslušnost k Německu, jazykovou příslušnost k němčině a k tomu ještě přihodit všechny názvy, které začínají na „Německý“ (přestože neexistuje jediný článek, který by sám o sobě nesl název „Německý“)? Myslím, že čím dál větší nabalování těch méně podstatných doplňků může ve výsledku zastřít povědomí o původním, hlavním účelu, který by se nakonec mohl úplně vytratit. I proto je důležité držet to nabalování v mezích. --Bazi (diskuse) 4. 4. 2015, 13:57 (CEST)
    Čtenář chce v rozcestníku najít související encyklopedické články. To žádný jiný projekt suplovat nemůže. Pravděpodobně narážíte na Wikislovník, ale ten slovo zpracovává zcela odlišně. Porovnejte třeba tento rozcestník a český na wikt nebo liška zde a liška na wikt. Čtenář Wikipedie o sesterském jazykovém projektu ani nemusí vědět, přitom i kdyby, tak na něm určitě nebude hledat encyklopedické informace. --Palu (diskuse) 4. 4. 2015, 14:38 (CEST)
    Mno, v základu se asi shodneme, ale ve výsledku ne. Rozcestník vzniknul pouze jako technický prostředek řešící kolizi různých článků se stejným názvem. Protože je nemožné oba/všechny takové články umístit na stejný název a zároveň je neúčelné všechny odlišné významy shrnout do jednoho článku, vzniká rozlišovač a rozcestník. Pro dva články stačí rozlišovač s šablonou Různé významy, pro více článků už je zapotřebí rozcestník, protože by opět nebylo účelné na všechny ostatní významy odkazovat v úvodní šabloně Různé významy. Skutečnost, že se dále do rozcestníků přidávají i odkazy na články, které nejsou pojmenovány stejně, vychází obvykle z alternativních názvů a příslušných přesměrování, např. seriál Pomsta (seriál) se v originále jmenuje Revenge, tudíž si může zasloužit přesměrování z tohoto názvu, jenže takových názvů už je víc, takže se objeví v rozcestníku Revenge (Čistší by možná bylo skutečně založit přesměrování Revenge (seriál) a v rozcestníku odkazovat na něj, ale to už je debata o něčem jiném.). Podobně je to i s osobami stejného příjmení, protože teoreticky by každá z nich mohla aspirovat na přesměrování z příjmení, a proto to řešíme rozcestníkem. Zde se ale stále ještě pohybujeme v intencích technického prostředku k řešení kolize stejných názvů. Pokud to rozšíříme i na nějaké další „související“ odkazy, už jde opravdu o nadstavbu, doplňkovou funkci, která nemá nic společného s původním účelem rozcestníku a jeho vynucenou existencí. Jistě ji lze konsensuálně přijmout, proč ne, ale IMHO se nestává hlavní funkcí rozcestníku, jen doplňkem. --Bazi (diskuse) 4. 4. 2015, 15:12 (CEST)
  • Smazat - vesnice Český je pravděpodobně očekávaný encyklopedický význam; na Český (příjmení) se dá odkázat pomocí šablony "Různé významy". Žádné jiné encyklopedické významy nevidím, vše ostatní je jen zkrášlování rozcestníku. Články obsahující slovo "český" by podle mého názoru neměly být součástí rozcestníku, nejsme lexikonem slov, budujeme encyklopedii. Náhodný výběr toponym obsahujících slovo "český" jako slov, které do rozcestníku patří, je nesmyslný - není důvod je upřednostňovat například nad termínem český svaz ochránců přírody --Vojtěch Dostál (diskuse) 4. 4. 2015, 17:51 (CEST)
    Na základě čeho jste určil, že je vesnice dominantnější než přijmení? Co se týče "náhodného výběru" toponym, není náhodný, nýbrž jsou vybrány nejvýznamnější. --Palu (diskuse) 5. 4. 2015, 09:29 (CEST)
    Neřekl jsem dominantnější, ale očekávanější. Podle mě čtenář bude očekávat článek o obci spíše, než článek o příjmení. Nebudu se hádat, pokud většina kolegů dojde k opačnému názoru, tedy že příjmení je očekávanější. Je lepší se nicméně rozhodnout a snížit na Wikipedii počet krátkých a zbytečných binárních rozcestníků, místo toho razit asymetrické cesty (různé významy). Stavím se proti rozcestníkovému "hračičkování". --Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 4. 2015, 19:06 (CEST)
    Na základě čeho jste určil, že je vesnice očekávanější než přijmení? --Palu (diskuse) 7. 4. 2015, 21:00 (CEST)
  • Ponechat, je to stránka pro čtenáře užitečná a ničím zvláštním pravidla neporušuje. A je dobře, že se tam odkazují i pojmy jako Český Dub, protože se může stát, že někdo si nebude moci vzpomenout na druhou část složeného názvu.--Ioannes Pragensis (diskuse) 10. 4. 2015, 10:47 (CEST)
  • Ponechat, nevidím důvod proč to mazat, souhlasím s již napsanými informacemi od těch, kdo hlasovali pro ponechat. --Sapiens123456 (diskuse) 12. 4. 2015, 07:03 (CEST)
  • Nebude-li rozcestník smazán, pak rozhodně přesunout na tvar bez rozlišovače a článek o zaniklé vesnici Český přesunout na tvar s rozlišovačem. To je IMO nutná podmínka pro zachování rozcestníku – neexistence dominantního významu. Při testu dominance pomocí odkazovanosti (Český vs. Český (příjmení)) jsem zjistil velký výskyt chybných odkazů vedoucích na název bez rozlišovače. Jsou to vesměs články o fotbalistech, kam tento chybný odkaz navkládal wikipedista Školák2011 (např. [1], [2] ad.), který byl sice kolegou upozorněn, ale v článcích už to zůstalo. Má-li toto slovo větší potenciál k chybnému odkazování, bude lepší, aby ty odkazy vedly na rozcestník (s patřičnými odkazy), nežli na zaniklou vesnici.
    Dále, pokud by měl být rozcestník zachován, doporučuji odkazovat na libovolné články začínající na „český“ jen pomocí souhrnného odkazu, bez upřednostněných toponym nebo jiných výběrových přímých odkazů (takto). Důvod jsem už předložil výše, jakož i další argumenty pro toto řešení. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2015, 10:56 (CEST)
    Existence dominantního významu nelze poměřovat podle toho, jestli má článek rozlišovač. Samozřejmě určit, který z významů je dominantní, je v tomhle případě značně problematické. Určitě je čistší řešení prohodit to, jak navrhujete, protože dominantní význam není ani jeden. Jen chci říct, že pokud k tomu prohození nedode, nebude to mít vliv na poměřování toho, jestli je některý z významů dominantní. --Palu (diskuse) 12. 4. 2015, 12:18 (CEST)
    Zdá se mi, že zaměňujete (nebo nerozlišujete) příčinu s důsledkem. Přítomnost rozlišovače není důvodem dominance, ale jejím důsledkem. Vizte Wikipedie:Rozlišovač: „Pod názvem bez rozlišovače se umísťuje článek o hlavním, nejběžnějším významu. Ostatní významy se v názvu odliší pomocí rozlišovače, případně jiným způsobem. Stránka s odkazy na jednotlivé významy jednoho názvu se nazývá rozcestník a umisťuje se pod název s rozlišovačem „rozcestník“: Název (rozcestník). Pokud název nemá jeden hlavní význam (např. zámek), umístí se rozcestník přímo pod název bez rozlišovače.“
    Tedy, je-li jeden z významů zřetelně dominantní (ve smyslu „nejběžnější“, „nejočekávanější“), pak má být článek umístěn na názvu bez rozlišovače. V našem případě zaniklé vesnice a příjmení s mizivým výskytem jsou oba významy natolik okrajové, že jen těžko dokážeme poměřit dominanci některého z nich, v tom s Vámi souhlasím. O zaniklých sídlech máme nyní celkem 364 článků (i když seznam je stále dost červený). O příjmeních máme 575 článků (včetně přesměrování). Ale podle údajů v článku je Český až na 6694. místě v četnosti příjmení, což ho řadí hodně nízko. U zaniklých sídel si dost dobře nedovedu představit, jak bychom hledali podobně objektivní hledisko. Snad podle počtu obyvatel v době největšího rozmachu? Takové údaje ale nemáme k dispozici a mohly by být zkreslující (500 obyvatel znamenalo v dobách dávno minulých asi víc než v dobách nedávných). Podobně zkreslující asi bude i četnost příjmení, protože příjmení jako Zeman, Klaus, Havel, Husák, Masaryk jistě nabyla na významu (a hledanosti, očekávanosti) i bez ohledu na prostou četnost. Nutno ovšem dodat, že článek o příjmení nemá doloženou významnost dle základního kritéria (žádný netriviální zdroj) a ani článek o vesnici na tom není o nic lépe. Takže by stálo za to nejdřív pohledat a doložit zdroje, aby nemusela být zpochybňována vůbec samotná existence těchto článků. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2015, 13:12 (CEST)
    OK, napíšu to jinak. Oba významy jsou rovnocenně dominantní, resp. jejich dominance nelze nějak objektivně v tomhle případě poměřit. Proto by podle pravidla Rozcestník měl být rozcestník na názvu bez rozlišovače. Rozcestník je legitimní právě proto, že dominanci jednoho z významů (tak, aby si většina lidí řekla: "tento význam mě napadne jako první") nelze předpokládat ani nijak doložit. --Palu (diskuse) 12. 4. 2015, 19:06 (CEST)
    Ano, právě proto jsem ve svém doporučeném řešení napsal, že má-li být rozcestník zachován, tak jedině v této formě. Připadlo by mi nevhodné, aby pouhé dva významy s vlastním článkem měly ještě rozcestník, pokud by jeden z nich byl zřetelně dominantní. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2015, 19:40 (CEST)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Možná by bylo lepší navrhnout nejprve ke smazání Český (příjmení). Nezdá se pravděpodobné, že by dané téma splňovalo encyklopedickou významnost. Po smazání daného článku by pak už stran bytí rozcestníku vůbec nebylo o co se přít.--Tchoř (diskuse) 27. 2. 2015, 18:52 (CET)

Zabýval se někdo tímto návrhem? Mě také přijde encyklopedická významnost článku Český (příjmení) přinejmenším problematická. --Vachovec1 (diskuse) 4. 4. 2015, 14:24 (CEST)


Šablona:Legenda výsledků jezdce F1[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Vachovec1 (diskuse) 1. 3. 2015, 20:31 (CET)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Smazat – chybně řešená šablona. Teoreticky by měla fungovat jako rozbalovací komentář, jenže po kliknutí se místo rozbalení přenesete na stránku šablony s "legendou", což je vám ovšem k ničemu, protože už před sebou nemáte související tabulku. Mít legendu k tabulce jako rozbalovací prvek není špatný nápad, ale takhle by to asi nešlo. V článcích nahradit klasickou tabulkou nebo nějakým rozbalovacím prvkem (něco po vzoru šablony {{písmo}})? --Vachovec1 (diskuse) 1. 3. 2015, 20:31 (CET)
  • Ponechat- upravit jako tabulku vkládanou pod tabulku s výsledky.--Rosičák (diskuse) 27. 3. 2015, 16:48 (CET)
  • Ponechat a přepracovat na rozklikávací verzi, kterou navrhl kolega Vachovec1 níže. Ve čtyřech článcích kde je použita, snad nebude problém manuálně opravit. V případech, kdy je na ni odkazováno, jsem pro nahrazení šablonou - na šablony se neodkazuje. Asi to musí udělat nějaký bot, ale to už není záležitost diskuze o smazání. --Vojtěch Dostál (diskuse) 4. 4. 2015, 18:06 (CEST)
  • Přesunout někam do nápovědy ve stylu Wikipedie:Jak číst taxobox. Užití barev by mělo být doplňkové, informace by měla být z tabulky čitelná i s nefungujícím podbarvením. Takže legenda k podbarvení přímo v každém článku není nutná. Dokonce by se dalo říct, že není nutná vůbec. Pro náhodného čtenáře je snazší si v tabulce přečíst jedničku a pochopit, že v závodě byl jezdec první, i podprůměrně schopný pravidelný čtenář pravděpodobně bude schopen sám od sebe záhy abstrahovat, že jedničky jsou podbarveny tak, dvojky jinak a tak dále. Nicméně úplně ji mazat by asi nebylo dobré řešení, za dobré řešení považuji to, které je u taxoboxu.--Tchoř (diskuse) 6. 4. 2015, 13:32 (CEST)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Na šablonu jsem narazil v souvislosti se zkoumáním "pozůstatků" po nedávno smazané šabloně Šablona:Legenda výsledků ME, která fungovala na stejném principu. Odkaz na související TfD - Wikipedie:Diskuse o smazání/Šablona:Legenda výsledků ME. --Vachovec1 (diskuse) 1. 3. 2015, 20:31 (CET)

Rozbor situace[editovat | editovat zdroj]

Zásadní problém je již v samotném způsobu, kterým je tato šablona ve článcích vložena. Místo klasického volání šablony pomocí dvojitých složených závorek je volána pomocí konstrukce [[:Šablona:Legenda výsledků jezdce F1|Legenda]], což je samozřejmě ptákovina (mírnější slovo mě nenapadá), která by se měla co nejrychleji opravit. Buď volat normálně, pak se prostě zobrazí rozbalená tabulka, nebo použít rozbalovací verzi níže. Vzledem k počtu vložení bude v každém případě třeba spolupráce botovodiče. Používány jsou dvě konstrukce, boti by tedy nahrazovali dle následujících vzorů:

  • ([[:Šablona:Legenda výsledků jezdce F1|Legenda]])

{{Šablona:Legenda výsledků jezdce F1}}

  • ([[:Šablona:Legenda výsledků jezdce F1|Legenda]], tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position, závody vyznačené kurzívou označují zajetí nejrychlejšího kola v závodě)

{{Šablona:Legenda výsledků jezdce F1}}<br />tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position, závody vyznačené kurzívou označují zajetí nejrychlejšího kola v závodě
Místo odřádkovacího tagu by asi bylo lepší rovnou odřádkovat, pokud si s tím bot poradí. A navrch by bylo záhodno ošetřit, aby mezi konstrukcí a následnou tabulkou nebyly žádné prázdné řádky. --Vachovec1 (diskuse) 2. 4. 2015, 00:22 (CEST)

Všiml jsem si, že ve 4 případech je šablona skutečně vložena. Z těchto výskytů lze usuzovat, že tato poměrně úzká a dlouhá šablona byla koncipována tak, aby se vložila napravo od tabulky. --Jvs 2. 4. 2015, 11:50 (CEST) V těchto 4 případech by nevadilo, kdyby se tabulka zobrazila už rozbalená - to lze asi vyřešit parametrem šablony. --Jvs 2. 4. 2015, 14:21 (CEST)
Můžeš, prosím, Vachovče1, šablonu upravit dle informací kolegy Jvs a požádat boty o zapracování Tebou navržených úprav? Jsi s problematikou asi nejvíce obeznámen. Díky. Následně bych tuto Diskusi o smazání uzavřel. --Jan Polák (diskuse) 5. 4. 2015, 18:37 (CEST)
@Jan Polák: Zařízeno. Šablona přepracována, čtyři zmíněná vložení s klasickým způsobem volání, na která upozornil Jvs, ručně opravena. Na stránce botovodičů zažádáno o akci. --Vachovec1 (diskuse) 6. 4. 2015, 01:24 (CEST)
Poznámka - doufám, že jsem poněkud neortodoxním postupem (přesun původní šablony na místo podšablony a tam redukce na jádrovou tabulku volanou z aktuální šablony) nevybočil mimo rámec pravidel. Historie původní šablony je nyní u podšablony, což se mi zdá logičtější, než kdybych to vzal C+P přesunem. Nový kód šablony nemá se starou verzí (jejímž jádrem je tvořena podšablona) nic společného. Ceduli TfD jsem přemístil zpět z podšablony do šablony. --Vachovec1 (diskuse) 6. 4. 2015, 01:24 (CEST)

Návrh nové podoby[editovat | editovat zdroj]

Připravil jsem na svém pískovišti návrh na rozbalovací legendu, který by měl fungovat - viz níže.

Prosím o komentáře. --Vachovec1 (diskuse) 2. 4. 2015, 00:22 (CEST)

Moc se mi to líbí. Díky.--Rosičák (diskuse) 6. 4. 2015, 12:21 (CEST)


Úzké[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Vlout (diskuse) 3. 3. 2015, 12:12 (CET)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Sloučit do článku Halda (kanál), z tohoto názvu přesměrování. Kolega Sladovnik dvakrát odstranil urgentní šablonu požadující doložení encyklopedické významnosti, podle jeho diskuze je zřejmé, že se domnívá, že předmět článku významný je. Proto je třeba tuto věc vyjasnit. Podle mého názoru ani z jeden z doložených zdrojů nesplňuje podmínky, v některých je o Úzkém jen zmínka, jiné se mu věnují jedním odstavcem. Netriviální zdroje tedy chybí a osobně ani nepřepokládám, že by nějaké existovaly. Ani by nebylo vhodné, aby pro 200 m dlouhé hráze v tomto směru existovaly nějaké výjimky. --Vlout (diskuse) 3. 3. 2015, 12:12 (CET) (Doplněn návrh. --Vlout (diskuse) 3. 3. 2015, 12:21 (CET)) (Zpřesnění hlasu, aby bylo zřejmé, že nejde o prosté smazání bez náhrady. --Vlout (diskuse) 15. 4. 2015, 14:00 (CEST))
  • ponechat Vlout tvrdí, že žádný z pěti zdrojů není triviální, např. http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Uzke http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=kanal_Halda http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/273-pet-set-let-reky-haldy/ osoobně je mi to ukradené, totálně formální spor o blbině, protože podstatou je významost a toto je jen návod jak ji prokázat. Když ale někomu neni jasné, proč je hráz dvou toků (ne rybníků) s podstatně rozídlnou výškou významný a stačilo by mu k tomu double ozdrojování, tak mi to přijde směšné a uznávám, že se mi s někým podobným nechce ani diskutovat .--Sladovnik (diskuse) 3. 3. 2015, 12:30 (CET)
    Hodnocení významnosti podle hráze a toků s rozdílnou výškou je subjektivní, možná by mohlo uspět v oblasti vodních staveb, ale ve všeobecné encyklopedii se jen těžko porovná hráz třeba s hokejistou NHL nebo historickou událostí. Proto máme nastavenou jako hlavní kritérium encyklopedické významnosti dostatečnou publicitu. Stačí dohledat příslušné zdroje. Je-li hráz natolik významná, jak tvrdíte, určitě bude existovat dostatek zdrojů, které by se jí věnovaly více než jen letmo. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2015, 13:47 (CET)
    našel jsem 8 zdrojů, z nichž dva jsou minimálně v pár větách, přestože takové počínání považuji za blbost a neztotožnuji se s myšlenou wiki, že významnost je objektivní, což se prý prokazuje počtem zdrojů. Jsou prostě věci, o ktrých se neví (v šišrím okruhu lidí) a přesto jsou významné. Když se to někomu nelíbí, at si to smaže. Jen jsem si myslel, že by nejprve měl sdělit, proč to významné není (jako důvod je třeba to, že takových míst jsou desítky anebo je to technicky easy). Fakt nechápu, že se tím někdo může bavit. --Sladovnik (diskuse) 3. 3. 2015, 16:12 (CET)
    Nepleťme obecnou významnost s jasně definovanou encyklopedickou významností, jak ji chápeme zde na Wikipedii. Je-li předmět významný třeba pro Vás nebo kohokoli, tato významnost není zpochybněna tím, že bude uznán za nedostatečně encyklopedicky významný podle zdejších pravidel. Wikipedie je založena na ověřitelnosti informací, takže když budete psát o tématu, o němž se v širším okruhu lidí neví (=nejsou zdroje), tak je těžké ty informace ověřit a naplnit jedno ze základních pravidel a principů Wikipedie. Zároveň je třeba říct, že tu neposuzujeme, jestli mohou ty informace být na Wikipedii obsažené. Posuzujeme jen to, jestli jim má být věnován samostatný článek. Vizte návrhy na sloučení. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2015, 16:34 (CET)
    Sloučení je tak trochu kočkopes, prostě nelogický, sice se text nabalí (což ale není diskutovaný problém) ale ta hráz je mezi dvěma řekami, takže proč to dávat k Halde a ne k Labi ? Halda se stavěla před 400 lety ale Labe se na nedaleko narovnávalo před 100 lety také a kdy to vzniklo o celé délce by musel někdo dohledat. K věco samotné, je tam citováno několik zdrojů včetně novin a televize, nezávislých na mě (já tam an nebydlím, ani nemám zájem na propagaci). Tady přeci není problém v tom, že o tom nejsou práce nebo zdroje, ale že zmínky jsou krátké, a to ptostě proto že to je z povahy jednoduché. --Sladovnik (diskuse) 3. 3. 2015, 18:19 (CET)
  • zatím spíše smazat/doložit významnost - pokud nebude doložena významnost, pak smazat, viz navrhovatel --Wikipedista:BobM d|p 3. 3. 2015, 13:06 (CET)
  • sloučit do článku Halda (kanál): jednak by vznikl jeden článeček rozumného rozměru namísto dvou pahýlovitých, jednak zmiňované zdroje vesměs mluví o Úzkém v rámci širších informací o Haldě, takže by sloučený článek strukturou i logickým uspořádáním lépe odpovídal zdrojům a poskytoval čtenáři informaci alespoň v minimálním kontextu spíše než jako útržek. (Ad Fafrin: já bych řekl, že to za to stojí.)--RPekař (diskuse) 3. 3. 2015, 14:37 (CET)
  • Je to tak na hraně, zdroje jsou, ale opravdu mezi nimi nevidím žádný dostatečně věrohodný (např. ČT), který by se o Úzkém zmiňoval "více než pár větami". Takže asi jak píše RPekař - sloučit základní informace z tohoto článku do Halda (kanál). --Packa (diskuse) 9. 3. 2015, 11:56 (CET)
  • Ponechat neb článek nijak neškodí a spíše projektu prospívá. Pokud neponechat, tak sloučit s článkem o Haldě v samostatném odstavci, aby se dal zase v případě potřeby jednoduše vyčlenit.--Railfort (diskuse) 9. 3. 2015, 19:16 (CET)
  • Ponechat – ke smazání nevidím důvod a jak píše kolega Railfort, článek nijak neškodí. Jen bych přivítal, pokud je to samozřejmě možná, fotku přímo místa (tedy té hráze, nikoliv turistický rozcestník). --Freibo (diskuse) 10. 3. 2015, 12:57 (CET)
    Není důležité, jestli článek škodí (jak by mohl?), ale jestli jeho předmět splňuje kritéria encyklopedické významnosti. Pokud ano, zaslouží si samostatný článek, pokud ne, je vhodnější encyklopedické informace sloučit jinam (lze-li, jinak úplným smazáním). Lze si jistě představit článek o každé hrázi na světě, ty ničemu škodit nebudou, je ale otázka zda pak bude Wikipedie ještě encyklopedií. --Vlout (diskuse) 10. 3. 2015, 20:31 (CET)
    Důležité je, jestli konáme pro pravidla nebo pro wikipedii. Nutně nemusí jít o totéž.--Railfort (diskuse) 10. 3. 2015, 21:12 (CET)
    Kdybychom měli samostatné články ke každé… maličkosti, Wikipedii by to neprospělo. Proto jsou nastavena nějaká kritéria k posouzení, zda samostatný článek zakládat, či nikoli. Chcete-li to změnit, navrhněte změnu nebo zrušení WP:EV. Konat „pro Wikipedii“ může pro každého znamenat něco jiného. Proto se ustanovují pravidla pomocí komunitního konsensu, abychom individuální představy o prospěšnosti trochu sladili a určili, co považuje za prospěšné jakási stabilní většina komunity. Je jasné, že se jen obtížně získá 100% souhlas všech, ale to není důvodem, aby se v jednotlivých případech měla pravidla nerespektovat jen proto, že se v nich angažuje někdo, kdo s těmi pravidly nesouhlasil a přál by si jiná pravidla. „Toto je můj článek, do toho mi nezasahujte, já ho chci mít po svém, pravidla si uplatňujte u svých článků…“ --Bazi (diskuse) 10. 3. 2015, 21:30 (CET)
    Především je třeba opakovaně připomenout, že pravidla jsou zásadně dvojího druhu, a to závazná a doporučení. Pravidlo 2NNZ je doporučením - není absolutní, jak jej v podobných diskusích někteří kolegové rádi interpretují. Proto je nelze schematicky aplikovat a vždy se musí posuzovat v kontextu daného problému. Podrobně jsem prostudoval okolnosti jeho vzniku a na základě toho tvrdím, že bylo přijato komunitou proto, že ho její nezanedbatelná část vnímala jako podmínku postačující k průkazu encyklopedické významnosti, nikoli jako podmínku nutnou, jak je dnes často interpretována. Tudíž se diskutující o problému (2NNZ ano - ne) téměř výlučně názorově míjejí. Jedině poctivé zkoumání významnosti předmětné entity může vést k cíli. A dále si neodpustím poznámku, že zatímco česká wikipedie zpupně používá výraz Encyklopedická významnost, anglická je poněkud skromnější výrazem Notability, což překládám jako wikipedická významnost, abychom si zas tolik nefandili. Herigona (diskuse) 10. 3. 2015, 22:43 (CET)
    Osobně doufám, že Wikipedie je (a snad i zůstane) encyklopedií. Jestliže to tak není, je třeba pracovat tímto směrem. Pokud jde o „poctivé zkoumání významnosti“, je vhodné připomenout, že významnost není objektivní fakt. Vždy jde o významnost z nějakého hlediska, o významnost pro někoho, kdo má nastaveny nějaká kritéria a podle nich buď určitý objekt uzná za významný, či nikoli. Pro nás to tedy znamená nutnost hledání a konsenzu nad ad hoc kritérii, jestliže odmítneme v daném případě aplikovat zmíněné obecné doporučení. To je celé. --Vlout (diskuse) 10. 3. 2015, 22:59 (CET)
    Výše uvedený text je v rozporu se závazným pravidlem Wikipedie. Vyplývá snad z toho, že v něm uvedená tvrzení jsou irelevantní? Myslím si, že ne. Ovšem při čistě formálním přístupu by to bylo možné. A tím bychom dospěli k naprosto absurdnímu závěru. Proto je důležité vést diskusi z věcného a nikoli formálního hlediska. Mně docela těší, že pomalu ztrácím pocit, že bych se s kolegou Vloutem úplně míjel. Herigona (diskuse) 11. 3. 2015, 17:49 (CET)
    Diskuse tohoto typu obvykle prokáží, že věcné hledisko je pro většinu wikipedistů tím hlavním. Ale to je asi tak všechno.--Railfort (diskuse) 11. 3. 2015, 21:17 (CET)
  • Ponechat. Herigona nastínil obecné hledisko, které zkouším uplatnit, a vychází mi ponechat.--Tomas62 (diskuse) 10. 3. 2015, 23:07 (CET)
    Mohl byste to prosím trochu rozvést? Jsem prostě jen zvědavý (kromě toho zde je diskuze o smazání, ne hlasování). --Vlout (diskuse) 11. 3. 2015, 08:33 (CET)
Dříve než přistoupíme k formálnímu uplatňování hledisek, měli bychom posoudit věcné hledisko - wikipedickou významnost. Více než tři sta let stará stavba, která by bez pravidelné údržby zanikla a která je písemně zmiňována od poloviny 18. století, mi přijde natolik zajímavá, že si zaslouží článek na wiki. Vytrvalá pozornost, soustavnost, funkčnost, to mě zajímá. Dávno nevíme, kdo to vymyslel a co to stálo, ale dílo přetrvalo a po desítkách let stálo za písemnou zmínku. A když se stalo a článek se objevil, je namístě vzít v úvahu nejen ověřitelnost ale třeba i Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není z papíru.
Nevím proč nám vnucujete myšlenku, že 200 m je málo. Máme zde řadu sakrálních staveb, které jsou mladší než kanál a ve srovnání se Svatovítskou katedrálou neobstojí. I omezíme výšku kaple a podměrečné sloučíme do nejbližšího vhodného článku nebo jako položku seznamu.
Proč píšete o hlasování? Přečetl jsem si diskusi od záhlaví a dobře vím, že důležité jsou argumenty. Nepřináším žádný nový a přístup Herigony mne zaujal natolik, že jsem se k němu přihlásil.--Tomas62 (diskuse) 12. 3. 2015, 15:13 (CET)
Myslím, že jste velmi věcně vystihl významnost objektu a proč je se v tomto případě nedržet pouhých DOPORUČENÍ.--Railfort (diskuse) 13. 3. 2015, 12:40 (CET)
Díky za rozvedení. Jde o to, že je třeba kolegovi, který bude tuto diskuzi uzavírat, přednést nějaké argumenty. V tom je rozdíl od prostého hlasování. (Mimochodem, mě osobně jste samozřejmě nepřesvědčil, kdyby daný objekt byl okolním světem dostatečně reflektován, byl by natolik významný, aby zde měl vlastní samostatný článek; zde však je na místě podstatné informace sloučit do článku Halda, ale to už bych se opakoval.) --Vlout (diskuse) 15. 3. 2015, 18:33 (CET)
Nenašel jsem škrtátko a tak jsem svůj původní příspěvek nahradil, lze samozřejmě dohledat v historii. Ztratil jsem se v odstavcích a tak jsem reagoval na něco, co nebylo určeno mně. Omlouvám se.--Railfort (diskuse) 15. 3. 2015, 19:01 (CET)
Nic se nestalo. Škrtnout příspěvek můžete vždy pomocí <del>…</del>. --Vlout (diskuse) 15. 3. 2015, 22:04 (CET)
  • Ponechat , s výjimkou vandalismů raději tvořím, než mažu. Tady zdroje jsou, proto jsem pro zachování.--Zákupák (diskuse) 17. 3. 2015, 19:20 (CET)
  • Ponechat podle mne jsou zdroje dostatečné a místo samo je v Pardubicích známé. --Petr1888 (diskuse) 17. 3. 2015, 19:38 (CET)
  • Ponechat podle mne jsou zdroje dostatečné. Bulvarizace wikipedie není to, co by jí přidávalo na hodnotě. 2NNVZ je (bohužel/bohudík - jak pro koho) zatím jen doporučení, ne závazné pravidlo. Navíc, jak bylo naznačováno výše - významnost faktická je podle mne důležitější, než významnost bulvarografická. Ta může být nanejvýš ospravedlněním pro články bulvárního charakteru ve smyslu: jsou toho plné noviny, tak by měl mít možnost čtenář se o tom dozvědět něco (víc - možná) i na wikipedii. Popisovaný objekt je natolik unikátní, že fakt, zda o něm nějaký bulvár píše nebo nepíše je pro mne naprosto nevýznamný. A můžete mne lynčovat za neúctu k doporučením a pravidlům wikipedie. Ony totiž byly vytvořeny (nebo z části - na cs.wiki přeloženy z en.WP) z určitého (velice ospravedlnitelného) důvodu. Zdejší mocní je zneužívají z důvodů často zcela protichůdných prvotním důvodům (vyloučení odpovědnosti). --Kusurija (diskuse) 3. 4. 2015, 12:01 (CEST)
    Vzhledem k tomu, že pravidlo vyžaduje doložení věrohodných zdrojů, tak plést do toho zrovna „bulvarizaci“. Máme-li reálné obavy z bulvarizace Wikipedie, pak by pomohlo spíš zpřísnění kritérií pro věrohodné zdroje, než naopak rozvolňování už stávajících pravidel pro encyklopedickou významnost. Nedává to smysl. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2015, 13:15 (CEST)
    Myslím, že ani tak nejde o články třeba v Blesku, jako např. o odlehčené články věrohodných médií. Měli jsme tu otázku lávky, o které věrohodná média několikrát (zjednodušeně řečeno) napsala, že klouže. Podobné články mají určité znaky bulvarizace, ale za zdroj být uznána mohou. Na Úzkém už asi také pár lidí za ty stovky let uklouzlo, ale internetové noviny to bohužel nestihly zachytit.--Railfort (diskuse) 3. 4. 2015, 13:40 (CEST)
    To ovšem stále neřeší otázku, jak by další rozvolnění a ponechání článku, který nemá ani takovéto zdroje, přispělo k řešení článků, které disponují možná zdroji spornými. Pokud to tedy nemá být WP:NEKIT. Nesouhlasím-li s existencí článků k subjektivně nevýznamným tématům, které ovšem vyhovují požadovaným kritériím, nepomůžu si podporováním článků, které ani těm kritériím nedostačují. To už by sem pak mohl vložit kdokoli cokoli. Smyslem stanovených kritérií WP:EV je zajistit dostatek dostupných věrohodných zdrojů, které pak mají být zárukou ověřitelnosti obsažených informací jakožto základního pilíře Wikipedie. P.S. Abychom měli jasno, nezpochybňuji argument, že „zdroje jsou dostatečné“ (možná už jsou, to jsem momentálně nepřezkoumával), ale jen tu druhou část argumentace, která – pokud jsem ji správně pochopil – tvrdí, že zdroje by ani neměly být rozhodující, protože stejně některé nestojí za moc. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2015, 14:25 (CEST)
    Jedná se o doporučení. A kde se mluví o doporučení, tam by u konkrétního případu měl být rozhodující relevantní názor komunity. Uzavíratel by měl být schopen posoudit, kdy argumenty diskutujících jsou natolik zásadní, aby se doporučeními nebylo nutné řídit.--Railfort (diskuse) 3. 4. 2015, 15:28 (CEST)
    Co se týče oné lávky, její význam není v tom, že klouže, ale v její, řekněme, neobvyklé konstrukci, která rozhodně není běžná. Je-li hráz Úzké opravdu významná, je předmětem zájmu a tudíž jsou o ní nějaké relevantní (nikoli bulvární) pojednání. Naopak, jestliže žádný podstatný zájem nevyvolala, nemá na to, aby o ní byl samostatný článek. Tím spíše to platí, uvědomíme-li si, jaké je její proklamované stáří a tudíž po jakou dobu může onen zájem vyvolávat. Jinak nelze než souhlasit s Bazim, jsou-li pravidla taková, že mohou vyvolávat obavy z nedostatečné selekce významných a nevýznamných článků, je jejich řešením pouze jejich zpřísnění, nikoli odstranění, které by onu selekci nahradilo v tom lepším případě pouze ad hoc dohodou v každém jednotlivém případě zvlášť. Asi by však nebylo únosné, kdyby o každém novém článku existovala diskuze o smazání či ponechání. Dále je možné ještě jednou odkázat na precedent v podobě diskuze o smazání Zákoutí, který vykazuje podobné kvality, co se týče zájmu okolního světa v podobě zdrojů, stejně jako snahy některých zdejších wikipedistů jej přesto zachránit, protože jsou subjektivně přesvědčeni o jeho významnosti. Tedy tolik definitivně a naposledy ode mě, jakožto zakladatele této již poněkud přezrálé diskuze. --Vlout (diskuse) 3. 4. 2015, 19:50 (CEST)
    U té lávky jsem uvedl, že jde z mé strany o zjednodušení. Nenavrhoval jsem diskusi o každém novém článku, řešil jsem DOZy. Uzavíratel nemá přihlížet k subjektivním přesvědčením, ale k relevantním argumentům diskutujících a dle nich se rozhodnout, kdy se doporučení nedržet. Trochu jste mi to celé překroutil.--Railfort (diskuse) 3. 4. 2015, 20:23 (CEST)
  • Ponechat. 2NNVZ jsou, smazání by Wikipedii ochudilo a nebyl prokázán ani žádný přínos sloučení. --Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 4. 2015, 23:13 (CEST)
    Jen bych poprosil o vyjádření, které z těch doložených zdrojů by měly naplňovat EV. Níže v komentářích kolega Vlout provedl rozbor zdrojů, ke čtyřem bohužel nemá přístup, takže by asi bylo záhodno, kdyby vkladatel(é) poskytli příslušné informace, ale k těm ostatním dostupným zdrojům se kolega vyjádřil dost kriticky. Tak ať si to věcně rozebereme. --Bazi (diskuse) 7. 4. 2015, 09:53 (CEST)
  • Ponechat:
    Sloučení je jen formalita, která nezmění obsah Wikipedie, jen strukturu - čili efekt ve výsledku veškerý žádný. 2NNVZ je především ochranou, aby se nepsalo o nesmyslech v nesmyslně krátkém obsahu - evidentně zde objektivně ani jedno neplatí.
    Vidím už teď 1 NVVZ (Parpedie) a lze očekávat, že další NNVZ bude dostupný v regionálních knihách nebo v odborných vodohospodářských a stavebních studiích o kanále. Dokazovat to jen tak pro cvik by bylo porušením princpipů Wikipedie ("nevytvářejte článek na zřetelně hloupé téma, jen aby se stal předmětem diskuse o smazání." je asi to samé jako "nemažte článek bez doložení NNVZ, kde se dá důvodně doložení předpokládat, jen abyste dokázal, že doporučení NNVZ je svaté a nepřekročitelné"). Pravidlo WP:EV může být prostřednictvím tohoto předpokladu v tomto konkrétním případě naplněno i bez naplnění své technické pomůcky WP:2NNVZ (konkrétně "Téma je významné, pokud o něm pojednává více netriviálních nezávislých publikovaných zdrojů nebo jestliže splňuje oborově závislá kritéria, která mohou být v jednotlivých oblastech vytvářena na základě diskuse jako doporučení.").
    Předkládám tyto argumenty uzavírajícímu správci a prosím ho o jejich vzetí na zřetel při uzavírání. --Palu (diskuse) 7. 4. 2015, 08:29 (CEST)
    Pouze poznámka: Smyslem pravidla o encyklopedické významnosti není ochrana před nesmysly (to je úkolem pravidla o věrohodných zdrojích), ale selekce, zda si předmět zaslouží samostatný článek, či nikoli. Ostatně se to tam píše, a to hned v první větě. Nelze přehlédnout. --Vlout (diskuse) 8. 4. 2015, 20:40 (CEST)
    Samozřejmě, že smyslem pravidala encyklopedické významnosti není, jestli si téma zaslouží vlastní článek, nýbrž jen to, jestli není téma natolik okrajové, že by působilo ve vlastním článku svým rozsahem jako úsměvný nesmysl. Z pohledu encyklopedické významnosti je totiž úplně jedno, jestli dostane téma svůj článek nebo je podsekcí jiného článku. Důležité je, jak velký rozsah mu má encyklopedie věnovat. A jestli mu má věnovat pouze malý rozsah kvůli encyklopedické nevýznamnosti, pak je nesmyslné mu věnovat vlastní článek rozsahu subpahýl. Proto je tu tohle pravidlo - pokud je článek předmětem více zdrojů a ty vydají na smysluplný pahýl, pak je článek encyklopedicky významný. Pokud vydají na subpahýl, může být téma zařazeno pod nadřazené téma, protože na samostatný článek je to podle zdejších pravidel (vycházejících z reálných měřítek) nedostatečné. To je pravý smysl pravidla encyklopedické významnosti, nikoliv formalismus, který určí, která témata mají být ve vlastním článku a která ve sdruženém jen proto, aby to tak bylo. Ty informace by byly obsaženy ve Wikipedii tak jako tak a lišilo by se to jen tím, jestli je jeden článek přebujelý a zároveň druhý neexistující nebo jestli je jeden článek se zmínkou druhého článku (s odkazem na druhý článek) a naopak. --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 00:21 (CEST)
    S tím lze jen těžko souhlasit, neboť tento výklad, který poněkud nesourodě míchá encyklopedickou významnost s institutem pahýlu, jde přímo proti textu pravidla. Jestliže jej chcete upravit ve smyslu, jak jej (nesprávně) chápete Vy, bude asi lépe, když tak učiníte přímo tam. --Vlout (diskuse) 15. 4. 2015, 00:35 (CEST)
    Wikipedie:Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje: "Minimálně dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje bývají požadovány pro doložení, že si určité téma na Wikipedii zaslouží samostatný článek. Počet a kvalita těchto zdrojů (publikací) musí objektivně dokládat, že dané téma je pro encyklopedii dostatečně významné."
    Wikipedie:Encyklopedická významnost: "Články ve Wikipedii pojednávají o encyklopedicky zajímavých tématech, významných pro větší množství lidí." "Dostatečně zpracováno znamená, že zdroje o tématu pojednávají přímo a v určitém minimálním rozsahu." "Subjekt je významný, jen když je dost významný, aby o něm lidé ve světě publikovali netriviální práce. Aplikováním hlavního kritéria wikipedisté nezjišťují významnost na základě vlastního dojmu, ale na základě hledání, zda existuje více netriviálních, nezávisle zdrojovaných, publikovaných prací o daném subjektu, tedy na základě zjištění, zda svět hodnotí subjekt jako významný. Pokud někdo nezávislý na subjektu věnoval úsilí vytvoření a publikování netriviální práce o něm, pak zjevně soudil, že subjekt je významný." --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 01:04 (CEST)
    Kolega ve svém druhém odstavci taktně přeskočil tu nejdůležitější, první větu Wikipedie:Encyklopedická významnost: „Encyklopedicky významné téma je takové, kterému na Wikipedii přísluší samostatný článek.“ Je tedy zcela mimo jakékoli možné výklady tohoto pravidla kolegovo předchozí tvrzení, že „smyslem pravidala encyklopedické významnosti není, jestli si téma zaslouží vlastní článek“. Pokud pravidlo jasně říká, co je jeho smyslem (jaká je definice), je nesmyslem říkat, že to není jeho smyslem. --Bazi (diskuse) 15. 4. 2015, 01:55 (CEST)
    Samozřejmě, že to je takhle jak říkáte, ale pro ty důvody, které jsem uvedl, nikoliv samoúčelně. Smyslem pravidla je toto určit na základě kritérií. --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 08:08 (CEST)
    Samoúčelné to není. Ještě donedávna obsahovalo pravidlo i určité vysvětlení, které až 1. 8. 2014 bez diskuse odstranil kolega Matěj Orlický, což bylo následně rozporováno, ale dosud nedotaženo k nápravě. To vysvětlení znělo: „Články, jejichž předmět není znám větší skupině lidí, přinášejí velký problém — není dost wikipedistů, kteří by článek mohli upravovat a kontrolovat. Někdy jsou to pokusné články, ke kterým se autoři nikdy nevrátí.“ Smyslem encyklopedické významnosti tedy je, aby k tématu existoval samoregulační proces, díky němuž je Wikipedie Wikipedií – možnost, že případnou chybu někdo jiný znalý opraví apod. To není o pouhém rozsahu informací, jak jste mylně prezentoval. Jak už správně napsal kolega Vlout, to jste do toho trochu zamíchal otázky (sub)pahýlovitosti. --Bazi (diskuse) 15. 4. 2015, 08:45 (CEST)
    Vidím, že je to třeba probrat důkladněji. Vámi citované věty se netýkají účelu a smyslu pravidla, toho, proč je zavedeno, ale kritérií, na jejichž základě se posuzuje encyklopedická významnost, tedy toho, jak se postupuje (kromě toho stránka Wikipedie:Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje je zřejmě jen jakýmsi souhrnem a nápovědou, její plný účel není zcela objasněn, při aplikování pravidla je třeba se podívat přímo do něj – Wikipedie:Encyklopedická významnost). Jak Vám již bylo naznačeno, hned první věta říká: „Encyklopedicky významné téma je takové, kterému na Wikipedii přísluší samostatný článek.“ Smyslu tohoto pravidla se věnuje i uvození obecného kritéria významnosti („Téma je vhodné pro samostatný článek, pokud je dostatečně zpracováno ve věrohodných, na předmětu článku nezávislých zdrojích.“), stejně jako doporučení, co dělat, jestliže téma encyklopedicky významné není [„Se subjekty, které nesplňují kritéria významnosti, zacházejí wikipedisté třemi způsoby: slučováním, zařazením informace do článku s obecnějším obsahem (je-li ověřitelná a relevantní), smazáním (na základě diskuse, v některých případech i bez diskuse).“]. Jestliže tedy pravidlo říká, že encyklopedicky významné je takové téma, kterému přísluší samostatný článek, dá se z toho vyvodit, že samostatný článek přísluší takovému tématu, které je encyklopedicky významné. Dále, jestliže nějaké téma nesplňuje encyklopedickou významnost na základě posouzení předepsaných kritérií a je tedy ho třeba sloučit, zařadit do obecnějšího článku nebo smazat, vyplývá z toho celkem jednoduše, že nesplňuje-li jisté téma daná kritéria, není možné ho ponechat ve formě samostatného článku, ale je zapotřebí ho sloučit, zařadit jinam nebo prostě smazat.
    To, co vy tady popisujete, je Vaše představa, jak by pravidlo mělo vypadat (de lege ferenda), zatímco aktuální stav (de lege lata) takový objektivně není. Jestliže chcete, aby pravidlo o encyklopedické významnosti bylo sloučeno s pravidlem Wikipedie:Pahýl, resp. Wikipedie:Odložené smazání v případě subpahýlu, tedy těmi pravidly, které se nezaobírají tím, čemu patří samostatný článek a čemu nikoli (dle tématu = obsahu), ale tím, jaký je minimální rozsah (tudíž rozhoduje hledisko formy), musíte to navrhnout a prosadit na patřičném místě. Diskuze o konkrétním článku k tomu není příliš vhodná. --Vlout (diskuse) 15. 4. 2015, 09:26 (CEST)
    Netvrdím, že to tak není a že moje realita se liší. Můj výklad vychází z věty: „Články, jejichž předmět není znám větší skupině lidí, přinášejí velký problém — není dost wikipedistů, kteří by článek mohli upravovat a kontrolovat. Někdy jsou to pokusné články, ke kterým se autoři nikdy nevrátí.“ Také vychází z toho, že plnohodnotný článek se z několika triviálních informací sepsat nedá, což je nepochybně dalším smyslem pravidla EV. Proto píšu, že jde v případě EV o ochranu před nesmyslně okrajovými tématy v nesmyslně krátkém rozsahu. Z tohoto pohledu je úplně jedno, jestli bude téma EV v rámci jednoho článku nebo jako subkapitola. Rozdíl je možná v tom, že jako samostatný článek téma být významné téměř výhradně musí a jako subkapitola by zcela jistě být významné mělo, pokud neexistují přesvědčivé důvody k opaku. --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 21:43 (CEST)
    Ještě jinými slovy - z tohoto pohledu není rozdíl, jestli bude téma samostatně nebo v rámci jiného tématu, důležité je, aby mělo nějaký rozumný minimální rozsah, který navíc bude věrohodný. V rámci jiného tématu jsou pak kritéria asi mírnější, protože článek dotváří i další témata. V rámci samostatného článku je pak potřeba zjistit, zda má někdo jiný věrohodný a nezávislý o téma zájem netriviálního rozsahu. --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 21:46 (CEST)
  • Podle současného stavu zkoumání zdrojů spíše sloučit s článkem Halda (kanál). --Bazi (diskuse) 15. 4. 2015, 15:20 (CEST)
  • Ponechat, zdrojů je dostatečně a alespoň některé jsou nezávislé. Jinak bych ale navrhl přesun (článek by zůstal ve stejné podobě) na Úzké (hráz), jelikož slovo úzké je rovněž přídavné jméno označující úzkou věc. --Sapiens123456 (diskuse) 16. 4. 2015, 06:38 (CEST)
    Nejsme na Wikislovníku, abychom vytvářeli článek ke každému existujícímu čekému slovu. Články vytváříme jen k encyklopedicky smysluplným významům. Úzké, podobně jako modré, staré, nové nebo půjčené nemá pro encyklopedii smysl (podotýkám, že modrou již máme v článku modrá, takže nemusíme zakládat ještě „modré“). Ke zdrojům je nutno dodat, že podmínkou není pouze nezávislost, těch podmínek je víc a tou v tomto případě problematickou je netrivialita. --Bazi (diskuse) 16. 4. 2015, 10:11 (CEST)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Pokud by se Úzké smazalo, resp. sloučilo do Halda muselo by existovat přesměrování z Úzké na Halda (kanál)#Úzké. A jeden se musí ptát, jestli to spojí za to. V každém případě doporučuji doplnit informace o dílech sem.--Fafrin (diskuse) 3. 3. 2015, 13:31 (CET)

Zajímalo by mne, proč nebylo dílo doposud zničeno. Může to být náhoda, nebo to, že má nějakou jinou, než původní funkci. Je udržováno z veřejných zdrojů, nebo žádnou údržbu nepotřebuje. Toto jsou pro mne daleko závažnější argumenty, než diskuse o NNZ, protože to je pouze doporučení, jehož aplikovatelnost musí být zevrubně prozkoumána dříve, než se článek smaže. Herigona (diskuse) 3. 3. 2015, 20:02 (CET)

Pokud tím „zničením díla“ myslíte smazání článku Úzké, pak je vcelku logické, že dosud nebyl smazán, když se právě zde o tom smazání teprve diskutuje. Pokud ale hodláte zkoumat otázku, proč nebyla zničena samotná hráz, to nám zde může být zcela lhostejné. Bude-li někde, třeba na zastupitelstvu místně příslušného obecního úřadu nebo na povodí probíhat diskuse o zboření hráze, tam nechť si jde podiskutovat kdo chce, to se ovšem netýká Wikipedie, takže to tu řešit nemusíme. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2015, 20:53 (CET)
Jsem přesvědčen, že se mýlíte a že nám to lhostejné být nesmí. Prvotně je třeba zkoumat objektivní (z hlediska lidského) významnost a teprve potom posuzovat wikipedickou významnost. A v tom druhém kroku aplikovat jako pomocné kritérium 2NNZ. V opačném případě vznikají naprosto formalistické diskuse, které pomíjejí základní smysl wikipedie. Herigona (diskuse) 3. 3. 2015, 23:13 (CET)
Pak by ovšem bylo nutno přednést objektivní kritéria takového posuzování. Samotná existence (že „dílo nebylo doposud zničeno“) jistě není dostačující pro zanesení do encyklopedie. Ostatně možným způsobem, jak se vyhnout posuzování dle 2NNVZ, je navrhnout a v komunitě schválit oborová kritéria. To však nevyřešíme v tomto DoSu. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2015, 23:35 (CET)
Obávám se, že žádná obecná objektivní významnost neexistuje. Vždycky jde o to, z jakého hlediska je určitý objekt významný. Jelikož zde píšeme encyklopedii, je pro nás rozhodná encyklopedická významnost, pro niž máme nastavena určitá kritéria. Je nepochybné, že z jistého hlediska je každý člověk na této planetě významný, to ale neznamená, že tady může mít samostatný článek. --Vlout (diskuse) 4. 3. 2015, 08:49 (CET)
Souhlasím s Herigona, podobně absurdní fomralistická diskuse, ve které někdo tvrdí, že neexistuje objektivné významnost ale současně existuje objektivně encyklopedická významnost mi přijde jako z jiného světa, popírající zdravý rozum. Aneb "Je to napsané v návodech, tak to musí platit" :-) --Sladovnik (diskuse) 4. 3. 2015, 16:50 (CET)
Pokud by se zbořila hráz Úzké, Halda by od tohoto místa netekla a zanikla a tudiš by i zanikly všechny nápojné rybníky v centru města a Husovce. Spíš víc nechápu, že se to nepromáčí, když je to úzký tak, že se tam vejde jeden kmen stromu a přitom je to dost dlouhé a rozdíl hladin značný. --Sladovnik (diskuse) 4. 3. 2015, 16:50 (CET)
Děkuji za odpověď. Nic jsem k článku nedohledával, takže nevím, zda nějaká neúčelová komunita měla dílo za natolik významné, že je dlouhodobě udržovala. To například platí u silnic, hřbitovů a i obecních studní, ale ty se prakticky nedochovaly a ve 20. století ztratily svůj význam. Potom je zřejmé, že dílo je obecně významné a aplikace doporučení 2NNZ jde proti duchu wikipedie. Ovšem v tomto případě dílo zbudoval soukromý investor a je možné, že bylo udržováno z donucení (dobovým zákonným rámcem např. poddanstvím, robotami apod.). A jestliže o zachování díla rozhodoval značně omezený okruh lidí, tak nelze jednoznačně tvrdit, že je dílo obecně významné. Potom je aplikace 2NNZ namístě, byla-li jeho aplikovatelnost v daném případě poctivě prozkoumána. Kdyby například existovalo usnesení místního zastupitelstva ohledně údržby předmětného díla, tedy v podstatě triviální odkaz, jednoznačně by z toho vyplynula jeho obecná objektivní významnost. V takovém případě bych na doporučení 2NNZ nehleděl (ale tento názor mnozí wikipedisté nesdílejí). Herigona (diskuse) 4. 3. 2015, 21:17 (CET)
O hráz se stará státní podnik Povodí labe a.s.. Zbytek bez komentáře. --Sladovnik (diskuse) 4. 3. 2015, 21:24 (CET)
Ještě jednou. Žádný objekt nemůže být „obecně významný“, protože nemůže být významný „sám o sobě“. Významnost, význam mu může dát jen nějaký jiný subjekt z určitých důvodů. Zkrátka, významný je vždy jen pro někoho. Tato hráz je jistě sama o sobě zhruba 200 m dlouhá, aniž by to někdo musel zvláště uznávat, významná však může být jen tehdy, uzná-li jí někdo za významnou. Pro Vás možná významná je, nicméně z hlediska české Wikipedie musí splnit kritéria významnosti, obecná či oborová. Jinak není pro naší encyklopedii významnou a nemůže zde mít samostatný článek. To je možná vhodné zdůraznit, nejednáme zde o tom, zda informace o hrázi Úzké mohou či nemohou být ve Wikipedii, hovoříme zde o tom, zda mohou mít samostatný článek. Bohužel se zatím zdá, že příslušné pravidlo, jehož účelem je třídit objekty na encyklopedicky významné a nevýznamné, nebylo doposud naplněno. Proto je namístě důležité informace sloučit do jiného článku. Vzhledem pak k tomu, že 200 metrová hráz není přiměřenou informací pro nepoměrně delší Labe (v opačném případě by po zahrnutí všech podobných objektů souvisejících s jeho tokem velikost zdejšího článku o Labi „poněkud neúměrně“ narostla), je nejvhodnějším řešením začlenění do článku Halda. Něco jiného je např. článek most Na Špici, protože díky svým specifickým vlastnostem dosáhl takové popularity, že její výsledky naplnily kritéria encyklopedické významnosti. Bohužel to není případ této hráze. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 10:55 (CET)
Celá vaše argumentace je založena na tvzení, že praidlo XY nebylo doposud naplněno, aniž byste deklaroval, jak nebylo naplněno. Refenrece jsou uvedeny v článku, ve kterých jsou uvedena stále stejná fakta: dvě řeky, půl metru mezi nima břeh a rozdíl hladin dle období 2-8 metrů. Vaše představa je, že se o hrázi má napsat a zveřejnit 5 stránová esej ve dvou verzích a to je zdroj, který ji dá "encyklopedickou" významnost. Svatá prostoto. --Sladovnik (diskuse) 5. 3. 2015, 12:16 (CET)
Jestli nevíte, jak jsem „deklaroval“ nenaplnění pravidla, tak se prosím podívejte do své diskuzní stránky a také na můj zdejší hlas pro smazání. To by mohlo pomoci. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 15:06 (CET)
a jsme zase na začátku, tj. trivialní vs. netriviální a točíme se v kruhu. --Sladovnik (diskuse) 5. 3. 2015, 15:29 (CET)
Omlouvám se, ale přesně tohle je příklad triviálního pojednání, přičemž je to asi ten „nejlepší“ zdroj, který k tématu existuje. Jeden odstavec o šesti větách opravdu nestačí. Resp. jistě by stačila třeba právě pro encyklopedii pardubických nadšenců a patriotů, kteří samozřejmě nemají taková kritéria jako my. V tomto ohledu jsme stále na počátku, protože lepší zdroje stále nebyly doloženy. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 16:00 (CET)
Proč by jeden odstavec o větách a dalších x nezávislých referencí nestačil ? Pokud vím, má tam být určitý minimálním rozsah, ten se musí posuzovat podle hesla. Na jednu solidnější planetku stačí článek s pár větama o složení atmosféry, hmotnost atp. na jedno hráz co ??? To samé platí o mostech. Váš problém je, že si myslíte, že aplikujete nějaká pravidla. ta ale v podstatě nejdou bez užití zdravého rozumu aplikovat. Vy tvrdíte, že chcete x stránek, já tvrdím, že stačí jeden solidní odstavec, pokud to k tématu stačí. Wiki chce, aby to nebyla zmínka, ale nšco víc. Trochu si připadám jako alibistický úředník, který si hraje se slovy a to důležité v diskusi uniká. --Sladovnik (diskuse) 5. 3. 2015, 16:18 (CET)
Jestliže jste to pravidlo opravdu četl, víte, že jeden odstavec nestačí. Jestliže jste četl i mé odpovědi zde, víte, že nepožaduji X stránek. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 16:20 (CET)
ne to nevím. Nevnucujte mi prosím dokola vaše názory. Můžete sem dát pasáž z pravidel wiki, že odstavec nestačí ? Nestačí pouhá zmínka typu támhle je sněžka a za ní běžka. --Sladovnik (diskuse) 5. 3. 2015, 16:29 (CET)
Kolego, abych se tedy snížil na Vaši úroveň, tak nebuďte líný a zkuste si to prosím opravdu přečíst. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 16:32 (CET)
Nejsem liný, jen vidím jistou marnost v diskusi s vámi, takže : Netriviální zdroj – takový, který předmět článku jen nezmiňuje v několika málo slovech či větách, nebo nejde o pouhou položku v adresáři, podobném seznamu či v krátkém odstavci apod. Mělo by se tedy jednat o širší pojednání. .... 91 (slovy devadesát jedna) není několik málo slov a takový odstavec není krátký odstavec. --Sladovnik (diskuse) 5. 3. 2015, 18:30 (CET)
Výborně, takže jste si to již přečetl. Jistě, lze si představit i kratší odstavce, ale ve skutečnosti takový triviální odstavec o pouhých šesti řádcích (a šesti větách) na doložení encyklopedické významnosti opravdu nestačí. Je to prostě triviální záznam. Na to zde již máme „precedent“, v prosinci 2014 se rozhodovalo o smazání Zákoutí, taktéž pardubické záležitosti, přičemž záznam v Parpedii ([3]) byl ještě o jeden řádek (a pět slov) delší. A nestačilo to. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 20:41 (CET)
Přečetl jsem si to ihned po tom vašem prvním příspěvku, takže se uklidněte. Vy stále hlásáte dogmata, ale neargumentujete. Několik slov neznamená 91 slov ([4]). Proti tomu se totiž blbě argumentuje. Navíc v těch pravidlech se doporučují jiné cesty, i kdyby ta trivialita chyběla než smazání. To že se se postupovalo někdy jinak, není argument, to je pouze factum. Vy jste si začal s pravidly, tak se jich držte a řekněte to natvrdo : Několik slov může znamenat i 91 slov, pak vám to možná dojde, ale asi jen možná. Argumentovat počty řádků je sice pěkné, ale v pravidlech se mluví o počtu slov a krátkém odstavci. Tady jsou odstavce normální a navíc dva. Blahopřeji vám k této diskusi.--Sladovnik (diskuse) 5. 3. 2015, 20:59 (CET)
Nebojte, jsem naprosto klidný. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 21:07 (CET)
Do zbytečného slovíčkaření jste, s prominutím, zabředli už dávno. Kdyby doložené zdroje byly opravdu přesvědčivé, nebylo by nutné se přetahovat na hraně uznatelnosti. A ano, i zde zazněly velmi užitečné a možné způsoby řešení, jako sloučení do jiného článku. Wikipedie tím nebude ochuzena o žádnou encyklopedicky hodnotnou informaci. --Bazi (diskuse) 5. 3. 2015, 21:12 (CET)
Má snad existence diskuse implikovat její výsledek ? Na začátku jsem vedl diskusi o zdravím rozumu jako hledisku významnosti a o počtu slov jako pomocném měřítku. Když ale začne druhá strana vytahovat dogmata a hodnocení, že "ve skutečnosti to nesplňuje", poučovat, co bych měl přečíst atp. tak mě nezbylo než se na těch jeho "několik slov" v triviu podívat a argumentovat stejně stupidně, jak na úřadě. Mě je jedno, jestli to někdo smaže, vadí mi - když to řeknu natvrdo - že nějaký anonym se cpe do práce jiného a není mu to blbý. --Sladovnik (diskuse) 5. 3. 2015, 21:31 (CET)
Kroťte prosím svá vyjádření, snažte se spíše mluvit o věci, nikoli o svých kolezích. Není to zcela v souladu s wikietiketou, pokračování takového chování by nemuselo zůstat bez následků. Já sice rozumím, že se Vás může osobně dotknout, že se Vám někdo „cpe“ do Vaší práce, ale to neznamená, že se zde budete chovat jako na nějakém internetovém diskuzním fóru. Zde jsme od toho, abychom psali encyklopedii a jedním z nástrojů této tvorby je i diskuze o smazání. Proto zde prosím diskutujte o tématu, encyklopedickém významu hráze Úzké. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 21:39 (CET)
Myslím, že jste v poslední větě docela trefil, jak se to s tou významností/popularitou na wikipedii má. Někdo poněkud nedomyslel stavbu mostu, což vzbudilo obecné veselí, leccos se o tom napíše a pak to celé pohasne, protože navíc někdo upraví most do bezpečného stavu. Most je pravděpodobně jen dočasně populární, což mu bohatě stačilo na punc "významnosti" pro wikipedii. Jako pardubák se sice o Úzkém dočítám každou chvíli někde již po desítky let, ale proto, že informace o Úzkém z jeho podstaty nedají na třístránkový elaborát a vždy budou +/- jen v rozsahu předmětného článku, nikdy pravidlo nenaplní. Takže zde máme v celé prostotě fakt, jak pravidla wikipedie zaměňují dočasnou popularitu za skutečnou významnost.--Railfort (diskuse) 5. 3. 2015, 15:36 (CET)
„Skutečná významnost“ je jako co? Dočasnost popularity mostu Na špici bych nerad predikoval, Vy jste o tom možná přesvědčen, ale já bych to přece jen ponechal budoucnosti. Kdyby se to stalo, most by byl přestavěn do jiné podoby a už by se o něm nepsalo, je možné článek navrhnout na smazání s argumentací, že šlo jen o dočasnou záležitost, která z hlediska encyklopedie skutečně významná není. Ale do té doby je zřejmé, že je významnější, nežli tato hráz. Co se týče vašich domněnek, přesně o tom píše pravidlo v sekci „[Encyklopedická] Významnost není subjektivní“. Kdyby byla skutečně pro někoho významná, jistě by o ní existoval nejeden článek, byť třeba jen v místním periodiku nebo nějakém regionálním sborníku. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 16:00 (CET)
No, já vedle těch dvou věcí bydlím. To sice není pro tento spor směrodatné, ale jisté znalosti problému tím vznikají. Most nebyl přestavěn, protože tak stojí teprve "pár dní" a než se úřady rozhoupou, to nějaký čas trvá. Nicméně bulvární zájem pomalu utichá, což se dalo čekat. Nejeden článek v místním periodiku či regionálním sborníku zcela jistě existuje, to jste mohl dovodit z mé poznámky v minulém příspěvku, že o Úzkém čítám již desítky let. Nezlobte se ale na mne, že nevyrazím do archivů hledat. Není to to, co by živilo mne a mé děti.--Railfort (diskuse) 5. 3. 2015, 22:42 (CET)
Rozumím. Nechtěl jsem se Vás ani dotknout, pokud jsem se třeba vyjadřoval nějak ultimativně. Ostatně znám Vás jako zakladatele článku Zákoutí – v diskuzi o jeho smazání jsme se už potkali, tam jsem se nijak zvlášť nevyslovil, protože jsem sice viděl nedostatek dostatečných zdrojů, ale zároveň jsem jejich existenci předpokládal (protože Zákoutí také znám), tedy jsem předpokládal encyklopedickou významnost. Asi jako Vy teď. Problémem ovšem je, že samotný předpoklad nestačí. Což by mohlo být snad řešeno vždycky předem, než někdo napíše samostatný článek o něčem, mohl by si nejdříve opatřit relevantní zdroje. Pak by takovéto diskuze ani nevznikaly… --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 23:39 (CET)
Vůbec jste se mně nijak nedotkl, s tím si nedělejte starosti. A neztrácejte prosím čas vysvětlováním pravidel. Já je znám, nelíbí se mi a kritizuji je.--Railfort (diskuse) 6. 3. 2015, 10:45 (CET)
souhlasím s Vámi. Pro některé nováky je významnost jen bulvárem, v podstatě popularita ..... Když někomu chybí vlastní měřítka, musí mít návod, jeho výklad je sice beztak daleko subjektivnější, ale je to návod  :-) --Sladovnik (diskuse) 5. 3. 2015, 21:17 (CET)
Tento spor je zde již "sto let". Vadí mi ale hlavně fakt, že někteří vlajkonoši oponentstva povstanou pouze při DOSech, honí si triko v diskuzích, ale při soustavné práci v tomto oboru ich něvidno. Tím nemyslím likvidaci vandalismů a experimentů, ale článků podobného ražení, jako je tento.--Railfort (diskuse) 5. 3. 2015, 22:54 (CET)
no ono je Úzké v regionálních sbornících zmíněno - například v publikaci Pardubické městské řeky, mlýny a mosty vydané Klubem přátel Pardubicka v roce 2011. Další publikace se zmínkou o Úzkém by se možná ještě našly--Petr1888 (diskuse) 5. 3. 2015, 16:09 (CET)
Jestliže jde o netriviální zmínku, tak by to bylo skvělé, stačí doplnit do článku. --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 16:18 (CET)

Mně by spíš zajímala statistika, kolik podobných či horších článků proniklo bez povšimnutí na wikipedii od posledního kola bábovičkaření.--Railfort (diskuse) 4. 3. 2015, 10:53 (CET)

Vzhledem k tomu, že kolega Sladovnik do článku přidal dva nové zdroje:

  • „Vlastivědné listy Pardubického kraje 1214-9721 Roč. 9, č. 2 (2012), s. 29-30 9:2 2012“
  • „Pardubické noviny 1210-602 X Roč. 8, č. 130 (19990605), s. 7“

přičemž Pardubické noviny mají ISSN 1210-6046 a u Vlastivědných listů Pardubického kraje na webu chybí právě č. 2/2012 ([5]), nebyl by někdo schopen je ověřit? Případně že by relevantní části kolega ofotil a nahrál na Commons? --Vlout (diskuse) 5. 3. 2015, 16:15 (CET)

pane kolego, nebudte tak liný a navštivte zdroj: Otevírací doba Krajské knihovny . Cestou od Sezemic si můžete to místo i prohlédnout a zauvažovat o encyklopedické významnosti. --Sladovnik (diskuse) 5. 3. 2015, 16:26 (CET)
Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli jsem se zařekl, že se zde už vyjadřovat nebudu, přesto jeden kolega shora zjistil, že „2NNVZ jsou“, a proto jsem se rozhodl přednesené zdroje ještě jednou přezkoumat. Zde jsou výsledky, uzavírající správce by je mohl vzít v potaz:

  1. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Zdroj je mi nedostupný (viz níže), pojednává však zřejmě o kanálu Halda, což by mohl být argument pro sloučení (čímž by se zachránily některé informace, což je ostatně smysl slučování).
    V hesle Počápelský kanál (Halda) je v závěru uvedeno: „Zajímavým úsekem je oblast toku zvaná V úzkém, kde koryto kanálu vede několik desítek metrů těsně podél Labe, oddělené od jeho vodní plochy jen asi 4 m širokou hrází s pěší komunikací. Literatura: Sakař, J., Dějiny Pardubic, díl 4., část 1, Pardubice 1928.“--Tomas62 (diskuse) 15. 4. 2015, 19:55 (CEST)
  2. Místopis starých Pardubic (1928) – Obdobné jako bod 1. Na straně 5 je uvedeno, že „Strúhou Sezemskou“ byla vedena voda Loučné podél Labe „V úzkém“ na bukovinské pozemky. Až v poznámkách pod čarou je uvedeno, že „Strúha Sezemská“ je dnešní Halda a že název „V úzkém“ se uvádí od roku 1747, je ale staršího data, a odkazuje na až 4 metrovou blízkost Haldy a Labe, které teklo o 8 metrů hlouběji. Tedy triviální zdroj, což zvýrazňuje i forma poznámky pod čarou.
  3. Turistické rozcestí Úzké – Pojednává o turistickém rozcestníku, k předmětu článku se dozvíme: „Zajímavostí tohoto místa je, že Labe a umělý kanál Halda, o němž je na tabuli nad směrníky zmínka, dělí jen několik metrů "suché" země. Hladina Haldy je navíc o pár metrů výše než hladina Labe.“ Opět tedy převážně o kanálu Halda.
  4. Technické památky Pardubicka – Zase jen kanál Halda, k Úzkému pouze toto: „Kanál vytvořil kuriozitu, když se přiblížil Labi a hladina byla výše než hladina řeky. Dodnes se toto místo nazývá V úzkých podle těsného přiblížení obou vodních toků, které připomínají Davida a Goliáše.“
  5. Halda (Parpedie) – Totéž jako předcházející bod, k našemu předmětu: „Pozoruhodností je místo Úzkém, kde Haldu odděluje od Labe úzká hráz se stezkou nad labským Hrčáky. Rozdíl hladin zde býval 8m, po stavbě zdymadla, které splavnilo Labe až ke Kuněticích, se snížil na 5m.“
  6. Historie (Český rybářský svaz) – Zdrojuje se zase Halda, zdroj obsahuje několik zajímavých informací o ní, ale k hrázi Úzké pouze tuto větu: „Nechal vybudovat rybářům dobře známý počápelský splav, odkud vedou stálou vodu Loučné Sezemickou struhou - Haldou - podél Labe, v Úzkém na pozemky Bukovinské.“
  7. Toulavá kamera – Poslední část pořadu věnována kanálu Halda. Celkem 4,5 minuty, z toho jedna minuta pojednává o místu zvanému „V Ouzkém“. O něm se dozvíme, že jde o 300 metrů dlouhý úsek kanálu v těsné blízkosti Labe, že mezi kanálem a řekou je jen čtyři metry široký pás a proto je zde kanál Halda zpevněn jako hráz, dále že původně byla Halda o 8 metrů výše než Labe, dnes jen již jen 4 metry.
  8. Pět set let řeky Haldy – Pěkné, poetické a pro nás dostačující pojednání o kanálu Halda. K Úzkému ovšem jen tolik: „… načež se stočila k toku Labe a tekla krátký úsek rovnoběžně s Labem. Toto místo se nazývá "V Úzkém". Je pozoruhodné tím, že vedle sebe tečou dvě řeky různé výšky hladiny. Úzké bylo kdysi kouzelným místem v Polabinách. Vzorně upravená cesta pro výletníky, z obou stran husté křoví, které jen slabě propouštělo sluneční zář, ticho rušil jen zpěv ptactva a šumot vody, která v těch místech běží přes kameny…“.
  9. Kraj Pardubický – Na straně 11 tři věty ke kulturní památce kanálu Halda, z toho jedna pojednává o Úzkém: „Část kanálu zasypána, zajímavá oblast toku zvaná „V úzkém“.“
  10. Vlastivědné listy Pardubického kraje – Obdobné jako bod 1 (viz níže).
  11. Pardubické noviny – Obdobné jako bod 1 (viz níže).
  12. Úzké (Parpedie) – První zdroj, pojednávající přímo o Úzkém. Bohužel však v triviálním rozsahu: „název místa, pěšiny s několika chatami v délce 100m, sevřeného mezi Labem a Haldou, jejíž hladina přibližující se na 3 m k Labi byla o 8 m výš. Název se poprvé ve spisech se vyskytuje r.1747, ale je starší. Je to obdivuhodná ukázka úrovně vodních staveb z dob Pernštejnů. Labe tu v kamenitém řečišti tvořilo peřeje zvané Hrčáky. Ty zatopila r.1972 zdymadlem zvýšená hladin pod ústím Chrudimky, tím rozdíl hladin v Úzkém snížen asi o 3 m. R.1943 pří západním konci Úzkého objeven pravěký tábor obchodníků s porcelanitem z Kunětické hory.“
  13. "Drážka" aneb vojenské úzkokolejky v Pardubicích – Ze zdroje lze pouze zjistit, že někde poblíž bývala konečná stanice místní úzkokolejky: „Na konci vesnice odbočila vlevo k nízkému pahorku ve směru dnešní polní cesty, přiblížila se ke kanálu Halda a v mírném klesání jej sledovala až k místu konce jeho těsného souběhu s Labem. Zde trať kanál Halda překonala po malém mostku s "Vodní stanicí" v km 7,7, za níž se přímo na labském břehu nacházela konečná stanice "V Úzkém" přibližně v km 8,1.“
  14. opakovaná reference z bodu 13.
  15. Pardubice - V Ouzkých – Databázový záznam, z nějž se lze dozvědět, že na levém břehu Labe se nachází „Rekreační chaty vně ochranných hrází“.
  16. opakovaná reference z bodu 7.

Co se týče referencí pod body 1, 2, 10 a 11, tyto mi nejsou dostupné, nemohu je tedy posoudit. Nicméně první opět pojednává o Haldě, druhá bude asi jen otázkou vhodného antikvariátu a o dvou posledních jsem již přesně nad tímto příspěvkem vyslovil jistou pochybnost. Kterou bych si jistě odpustil, kdybych nevěděl, že kolega Sladovnik měl mj. poněkud volný vztah k autorskému právu ([6]). Bylo by proto možná vhodné, jestliže je někdo bude chtít zahrnout do oněch „2NNVZ“, aby si je nejdříve opatřil, zjistil, zda skutečně obsahují zdrojované informace a zda nejde jen o triviální rozsah. Podobně, jako se nyní posuzuje nově nalezený zdroj v revizi smazání Zákoutí. Pro mě osobně z uvedeného rozboru jednoznačně plyne, že i přes snahu dodat co nejvíce zdrojů se zmínkami o předmětu článku byla prokázána encyklopedická významnost kanálu Halda, nikoli však jejího zhruba třistametrového úseku Úzké (zde na mapy.cz zhruba uprostřed – [7]), který by proto měl z logiky věci tvořit vlastní sekci v článku Halda (kanál). --Vlout (diskuse) 5. 4. 2015, 12:22 (CEST) (Aktualizace. --Vlout (diskuse) 14. 4. 2015, 23:14 (CEST))

pokud jste skoro žádný z tištěných zdrojů neviděl, nechápu, co z toho chcete dovozovat krom demostrace refaktorizováno snahy to heslo smazat. O netrivialitě zdroje viz výš. --Sladovnik (diskuse) 11. 4. 2015, 09:06 (CEST)
Ono by bylo záhodno, kdyby dodavatelé těch tištěných zdrojů spolupracovali a poskytli bližší informace o tom, jak je v nich o tématu referováno. Pak bychom měli obrázek úplný a mohli lépe posoudit, jestli to dostačuje, nebo nikoli. --Bazi (diskuse) 11. 4. 2015, 09:35 (CEST)
Do knihovny si může zajít každý nebo lze využít meziknihovní výpůjčku. Už jsem to kolegovi doporučoval včetně uvedené provozní doby. V Pardubicích nebydlím a dostanu se tam zase až za pár měsíců. Je poněkud trapné tvrdit závěry o zdrojích a pak citátora (a to nejsem jenom já) žádat, aby za něj chodil opakovaně do knihovny a články mu skenoval. Pokud má tolik času, že může dovozovat něco bez zdrojů, jistě si nějakou chvilku najde. Už jsem výše jeho jednání označil za formalistické, neshodnu se s ním ani na interpretaci jednoduché definice trviálnosti z wiki v případě dvou standardních odstavců a jeho ego nemíním dále přiživovat. Snad stačí, že jsem to jel vyfotit a jednou zašel do jejich knihovny. --Sladovnik (diskuse) 11. 4. 2015, 10:02 (CEST)
Myslím kolego, že byste si měl odpustit onen osobní a útočný tón. Taková komunikace zde není vítána. Krom toho byste se měl raději řídit radou kolegy Baziho a doplnit ony zdroje, zatím jsou bohužel zcela neprůkazné. --Vlout (diskuse) 11. 4. 2015, 18:20 (CEST)
Opravdu nejsou tištěné volně přístupné zdroje průkazné ? To mě dost překvapuje. --Sladovnik (diskuse) 12. 4. 2015, 19:03 (CEST)
@Bazi: Ono by bylo záhodno předpokládat dobrou vůli kolegy Sladovníka. Předložil reference a v souladu s doporučením o dobré vůli je třeba je akceptovat. Kolega Vlout zde takto nepostupuje a má k tomu patrně závažné důvody; konec konců jde o pouhé doporučení a jeho aplikovatelnost posuzuje každý individuálně ad hoc. Na druhé straně, jestliže opravdu trvá na svém návrhu, leží nyní důkazní břemeno na něm. Nelze přece jedno doporučení (2NNZ) nadřazovat druhému (dobrá vůle). Ovšem striktně vzato kolega Vlout žádnou povinnost dokazovat, že předmětné zdroje nejsou relevantní nemá, stejně nemá žádné povinnosti ani kolega Sladovník. Herigona (diskuse) 12. 4. 2015, 21:15 (CEST)
Nezkoumal jsem, kdo konkrétně do článku doložil kterou referenci. Předpoklad dobré vůle je obecný princip, který se nevylučuje s nutností doložit encyklopedickou významnost tématu. Připomínám, že není nutno prokázat nevýznamnost, ale naopak je nutno prokázat významnost. To další je spíše otázkou vstřícné spolupráce. Pokud předpokládáme, že kolega, který referenci do článku vložil, skutečně měl onen zdroj k dispozici, pracoval s ním a na jeho základě informaci sepsal, pak by pro něj mělo být snazší zpětně poskytnout informace o tom, jak bylo téma ve zdroji zpracováno. Buď proto, že zdroj stále ještě má, nebo alespoň že si zkusí vzpomenout. Jinou možností samozřejmě je, že se patřičné zdroje pokusí získat i další wikipedista, ale uznejme, že je to cesta zpravidla obtížnější. A odmítnutí spolupráce není nijak vstřícným gestem, obzvlášť pokud člověku jde o to, aby obhájil svůj postoj. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2015, 22:29 (CEST)
Já bych ohledně toho přístupu k referencím viděl rozdíl v tom, když někdo vloží nějaké zdroje a prohlásí k nim
V téhle a téhle knize jsou netriviální zdroje
a když někdo vloží zdroje a komentuje to ve stylu
V téhle a téhle knize jsou dostatečné zdroje, koncept objektivní encyklopedické významnosti neuznávám a nechápu, požadavky na netrivialitu jsou formalistický nesmysl
Z toho pak na druhé straně pramení pochopitelně nedůvěra.--Tchoř (diskuse) 12. 4. 2015, 22:55 (CEST)
S kolegou Bazim souhlasím, že je rozhodně jednodušší, aby informaci poskytl ten, kdo ji vložil. Ale trvám na tom, že na základě doporučení o předpokládání dobré vůle zdroje doloženy jsou. Opačné tvrzení, tedy, že zdroje nejsou v souladu s doporučením 2NNZ, je třeba dokázat. Kolega Tchoř sděluje, že doporučení o předpokládání dobré vůle nerespektuje, a uvádí k tomu své důvody. Mám za to, že z toho dovozuje, že zdroje nebyly doloženy. Rozhodně to je argument, který je třeba při uzavírání diskuse zvážit. Na druhé straně jím uvedené argumenty mne ke stejnému závěru nevedou, tedy nadále dobrou vůli předpokládám. Důvodem, proč kolega Sladovník prezentuje příslušné postoje ke zdrojům, může být třeba to, že ho zdejší diskuse prostě nebaví. A stejně tak, jako má kolega Tchoř právo nerespektovat doporučení o předpokládání dobré vůle, což dokládá pro něj relevatními důvody, jsou v této diskusi uvedeny jinými wikipedisty důvody, proč považují článek za encyklopedicky významný, i kdyby nesplňoval doporučení 2NNZ. A to jsou rovněž argumenty, které je třeba při uzavírání diskuse zvážit. Herigona (diskuse) 13. 4. 2015, 22:37 (CEST)
Díky doplnění kolegy Tomas62 již nyní víme, že jistá skepse byla na místě. Jestli jsem se nějak nepřehlédl, tak druhá reference na str. 6–7 žádnou zmínku o úseku Úzké neobsahuje. Prostě vůbec nic. --Vlout (diskuse) 14. 4. 2015, 23:14 (CEST) Po prolistování publikace objevuji poznámku pod čarou na straně 5 (viz výše). Reference v článku opravena. --Vlout (diskuse) 14. 4. 2015, 23:51 (CEST)
A tak to asi je. O Úzkém se prostě víc napsat nedá. Při mravenčí práci by se ale dalo najít velmi mnoho neinternetových zdrojů, které o Úzkém ve stejném smyslu pojednávají i několik desítek let zpět. To mohu jako pardubák tvrdit se zcela čistým svědomím. Zdejším zastaralým pravidlům to ale nestačí, ty by potřebovaly nějakou omáčku okolo, aby se nahonil počet řádků.--Railfort (diskuse) 15. 4. 2015, 13:46 (CEST)
No a o to mi právě jde. Samotné informace o Úzkém encyklopedicky hodnotné nepochybně jsou, nejsou ale na samostatný článek. Tedy by měly být začleněny do jiného vhodného článku – kanál Halda. Navíc ze všeho podle mě vyplývá, že jde víceméně o úsek Haldy, takže tím více patří k ní. --Vlout (diskuse) 15. 4. 2015, 13:57 (CEST)
Přežiji obojí, i když misky mám spíše na straně samostatného článku.--Railfort (diskuse) 15. 4. 2015, 14:55 (CEST)


Kategorie:Funkce na základě jmenování[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Wikipedista:BobM d|p 8. 3. 2015, 18:40 (CET)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Smazat - nesmyslná a nesystémová kategorie, ne všechny veřejné funkce vznikají jmenováním ale volbou, neexistující kritéria (veřejnoprávní vs soukromoprávní), neencykl. křížová kategorizace (míchání jablek s hruškami) --Wikipedista:BobM d|p 8. 3. 2015, 18:40 (CET)
  • ponechat - funguje - mozna jsem tam do teto kategorie, kdyz jsem ji jeste plnil, zahrnul i clanek, ktery tam nepatril, ze neslo o jmenovanou pozici - to je mozne a je mi lito. Pak jsem rad, ze jste si toho vsiml a takovy prvek z kategorie odebral. OK. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:09 (CET)
Ovsem sama kategorie prece funguje spravne: Uz tu mame rozlisitelne deleni na "verejne funkce" vs. "statni zamestnance", podobne i v soukromem sektoru, to same existuje i v armade. A z techto tri oblasi skutecne jen nekteri byvaji jmenovani. A tim spise prece tato kategorizace ziskava na vyznamu. ...pomuze snad textovy popis primo do kategorie? OK, muze byt. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:09 (CET)
A to tim spise, ze v nekterych clancich, u nekterych fakticky jmenovanych pozic, tato skutecnost, ze je ta funkce vznika az jmenovanim, ani neni v textu zminena. (nekde jsem doplnil nebo alespon udelal link) ...i to je dalsi prinos teto kategorie. Opravdu moc nechapu, co na ni vadi. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:09 (CET)
A ze jde o kategorizaci napric? Asi vam vadi, ze "micha" soukromy a verejny sektor? Ale to prece neni na skodu, naopak: Ruzne řezy do "datove kostky", z ruznych smeru, to je primo ucel vsech kategorii, uz z definice - tak cemu se tu vzpirate? --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:09 (CET)
Na teto kategorii nevidim nic spatneho, povazuji ji za funkcni a prinostnou. I proto jsem ji zakladal. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:09 (CET)
Mícháte hrušky s jabkama. Veřejné funkce nevznikají pouze jmenováním ale i volbou, obdobně dochází ke jmenování v soukromém sektoru. Takto kategorizovat prostě nemá smysl - kromě toho může vzniknout spor (soudci jsou jmenování ale před rokem 1989 byli také voleni). Možná by šlo vyřešit přejmenováním, ale nedovedu si to představit - způsob vzniku funkce není encyklopedicky významným kritériem pro kategorizaci --Wikipedista:BobM d|p 8. 3. 2015, 19:14 (CET)
"Veřejné funkce nevznikají pouze jmenováním ale i volbou" - no vsak kriteriem teto kategorie je ono "jmenovani". A az treba budeme mit kategorii na "Funkce na zaklade volby", tak treba ten "soudce" at si klidne patri do obou. Takovych pripadu, kdy "jeden" pojem ma / historicky mel vycero zpusobu vykladu je prece po cele WP hafo. Treba zalobce / obzalovany - proc by jeden clovek nepatril do obou? Kategorie sice je vhodne vytvaret jako disjunktni (v idealnim pripade), ale seda je teorie, zeleny strom zivota: sem tam nejaky prunik vznikne, ano. Navic zde se jeste projevuje mezinarodni vliv: Pro jeden stat by byl jen ve jedne mnozine, v jinem ve druhe, u nas holt v obou. No a? Ja ovsem tvrdim, ze ten soudce je sakra vyjmecny pripad a "jmenovane funkce" obecne budou skutecne "spise disjunktni", dokonce znacne disjunktni. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:30 (CET)
Protože nemá takto kategorizovat smysl. Budeme snad mít komplementárně kategorii volené funkce? Jak způsob ustavení (jmenováním, volbou nebo jinak) souvisí s funkcí samotnou respektive jak je relevantní ve vztahu k encykl. kategorizaci? Odpověď: Nijak! --Wikipedista:BobM d|p 8. 3. 2015, 19:36 (CET)
Tak jeste jinak: Ted jsem to vzal pravda hodne zesiroka, zahrnul jsem sem jak jmenovani jednatele firmy i verejnopravni funkce. - Pojdme to tedy rozdelit - "jmenovane verejnopravni funkce". To totiz bula ta motivace - ze se do mnoha funkci obecne jmenuje, prideluji se kompetence, pritom toto lidi (soudim podle sebe) kolikrat ani nevedi - ze se nemusi jit pres volby, ale nechat lze se do funkce nechat dosadit naprimo. Anebo ty moznosti: Nekde se jmenovana funkce s volenou funkci vyslovene vylucuje, jinde je to jedno (jsou nezavisle) a jidne se zas vyslovene podminuji - jmenovat lze jen ze zvolenych. A ptoto ma smysl tyto dve skupiny rozlisovat (volene X jmenovane) a v nektery pripadech je skutecne lze i krizit. A to mne i jako ctenare samotneho zajima! A takovy prehled ted fak nemame, a udelat si o tom obrazek ani nijak rychle nejde. A kategorizace slouzi presne na toto, uzivatelum. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:43 (CET)
...a vsimnete si, ten soudce v tom dela binec tak jako tak. Ackoli pro ostatni "funkce" by toto poslouzilo, verim, dost dobre. (nejake pruniky katagorii nevidim jako zasadni potiz). Jako ctenar se o tom dozvim: Pro jeden okamzim v jednom state soudce lze takto kategorizovat, ale holt nemam zas clanek pro kazdy takovy pripad. (ne u soudce, ale u jinych clanku traba i ano - proste tento prunik kategorizaci je jen upozorneni na mozne rozdeleni, sam pojem ale stale zustava atomicky) --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:53 (CET)
Naposledy: za a) pište česky a čitelně, kdo to má po Vás číst!!! Za b) rozlišovat funkce podle způsobu ustavení není encykl. relevantní - proč taky? viz Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není adresář bod 5: takto kategorizovat prostě nemá žádný smysl! --Wikipedista:BobM d|p 8. 3. 2015, 19:49 (CET)
Ja vam tu ted ukazal "uzivatelsky pripad", ze to smysl ma. Pro dany jeden bod v prostoro casu plati, ze toho soudce LZE zakategorizovat jednoznacne. Clanky s sirsim zaberem by se tak jako tak mely rozdelit - kdyz uz tasystematicnost. Uz jsem tema asi vycerpal. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:53 (CET)
  • ponechat a rozšířit - O funkce jmenované a volené a to různými orgány. Dovedu si představit velmi užitečné podkategorie jako Kategorie:Funkce jmenované prezidentem České republiky, Kategorie:Funkce volené Parlamentem České republiky, Kategorie:Funkce volené Sněmovnou Parlamentu České republiky a Kategorie:Funkce volené Senátem Parlamentu České republiky a později třeba i třídění podle nominací. Rozumím protiargumentu, že tyto kategorie mohou být co do obsahu v čase proměnlivé (Prezidenta dřív Parlament volil, teď už tomu tak není.), takže se nabízí alternativa stvořit k tomuto účelu seznamy, které se do příslušných článků začlení, případně budou existovat vedle nich. To ovšem vede k nutnosti stvořit nějakou souhrnnou kategorii pro tyto seznamy tak, jako tak. Pokud je tohle první vlaštovka většího projektu, rád se zapojím.
    Nicméně tvrdit, že fakt že předsedu senátu a ústavní soudce volí senát není veličina encyklopedicky významná, když se o tom mluví při každém jejich jmenování (o tom kdo je nominuje nemluvě), stejně tak, jako jak jsou voleni např. členové mediálních rad nebo představitelé státních podniků... --Fafrin (diskuse) 9. 3. 2015, 15:15 (CET)
Což povede ke vzniku dílčích poloprázdných podkategorií. Kromě toho stále nebere v potaz možnost změny způsobu vzniku funkce (prezident České republiky byl voleb oběma komorami, tde je volen přímo) --Wikipedista:BobM d|p 18. 3. 2015, 16:13 (CET)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

  • "nesmyslná a nesystémová kategorie" - prosiim vas, jakmile kdekoli pouzijete hodnoceni neci prace jako "nesmyslne", tak protoze jde o vas subjektivni nazror, vyzni to nakonec urazlive. Prosiim, nepouzivejte to. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 18:58 (CET)
  • Koukam, ze dalsi zpusob, jak tuto kategorii zpochybnit, je i oznaceni clanku jmenování (stezejniho to pojmu pro tuto kategorii) za {vlastni vyzkum} ...To ale resme radeji oddelene tam, v Diskuse:Jmenování. (a jestli se diskuse tam rozjede, o to bych pak klidne prodlouzil i tuto diskusi o kategorii zde - jako "odkladny ucinek", kdyz jde o prerekvizitu) - sam jsem zvedav. ;) --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:21 (CET)

Námitky kolegy BobM jsou docela na místě. Např. soudci byli dříve voleni, dnes jsou jmenováni, a to ještě pomíjíme fakt, že např. v USA jsou někteří z nich voleni a jiní jmenováni. Má taková kategorizace nějaký smysl? --Vlout (diskuse) 8. 3. 2015, 19:27 (CET)

Samotný článek Jmenování mi přijde také poněkud zvláštní, proč spojuje nominaci a jmenování? Zkusím kontaktovat zakladatele. --Vlout (diskuse) 8. 3. 2015, 19:28 (CET)

"nominace" jsem se asi zlehka dotkl - videl jsem tam nekde sport... Do nominace se stourat uz nebudu, to klidne ponecham na vas... Dik. Neresim. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:36 (CET)
Zeptat autora, OK, prima (ja ho nepsal). Takze dekuji. --Franta Oashi (diskuse) 8. 3. 2015, 19:36 (CET)


Šablona:Navbox/katlink[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Kacir 3. 4. 2015, 05:12 (CEST)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Smazat – šablona založená Oashim zavádí v navboxech odkazování na kategorie, namísto a vedle odkazovaní článků, pro něž je určena. Navbox je navigační šablona k rychlému odkazování tématicky svázaných hesel do hlavního jmenného prostoru.--Kacir 3. 4. 2015, 05:12 (CEST)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Titulománie[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Faigl.ladislav (diskuse) 3. 4. 2015, 16:37 (CEST)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Smazat – Jelikož došlo autorem článku k odstranění šablon vyzývajících k urgentnímu ověření a doložení encyklopedické významnosti, zakládám dle WP:Odložené smazání tuto diskusi o smazání. Kromě dvou uvedených šablon autor dále odstranil šablonu celkového zpochybnění článku a vlastního výzkumu. Pro doplnění uvádím, že autor článku, uživatel Horicka trubicka, jehož účet byl založen před dvěma dny, z článků začal hromadně odstraňovat akademické a vědecké tituly, a v rámci svého boje proti nim na české Wikipedii rovněž založil tento článek. Více viz Diskuse k Wikipedii:Biografie#Titulománie : Marginální tituly v infoboxech, v pahýlech a tituly u zemřelých. Článek je zářným příkladem vlastního výzkumu, v řadě částí je založen na nevhodných zdrojích a prezentuje autorův POV. --Faigl.ladislav slovačiny 3. 4. 2015, 16:37 (CEST)
  • Ponechat Titulománie v CR objektivně existuje, viz. věrohodné zdroje (vláda, lidovky, idnes, ekonom, CT). osobní ataky nechám stranou. Odstranoval jsem tituly z prvních řádků cca 15 osob dle pravidel pro bio (viz. diskuse ohledně titulománie, infoboxy jsem nerevertoval dle doporučení). Dělka existence username na wiki s heslem Titulománie nesouvisí. K odstranení šablon došlo po doplnění zdroje z nervu vlády ČR a lidovek. Většina tvrzení jsou ozdrojovaná, někdy i duplicitmě, některé jsou notoriety. Vlastní výzkum žádný. --Horicka trubicka (diskuse) 3. 4. 2015, 16:45 (CEST) Po poslední drsnější úpravě jde o celkem solidně zpracované heslo --Sladovnik (diskuse) 4. 4. 2015, 18:33 (CEST) (Pro informaci: jde o druhý uživatelský účet autora článku uživatele Horicka trubicka. Aby nedocházelo k tomu, že jeden člověk diskutuje vícekrát a dojmu, že má konkrétní názor podporu vícera lidí, přesouvám sem. --Faigl.ladislav (diskuse) 4. 4. 2015, 19:29 (CEST))
  • V současné podobě nejspíše smazat. Článek je celkově pochybný, jednotlivá tvrzení jsou podložena pochybnými zdroji (buď přímo nevěrohodnými, nebo editorem interpretovanými) a text má daleko k neutralitě. Wikipedie neslouží publikaci originálních myšlenek. A pro zakladatele článku: „Nevytvářejte ani nemodifikujte články, jen abyste dokázali své tvrzení.“ --Bazi (diskuse) 3. 4. 2015, 17:15 (CEST)
wiki snad nikomu nebrání doplnit do článku nějaký jiný pohled, pokud bude ozdrojovaný. Já tam věrohodné zdroje dal, ano pár je jich bulvárních, protože to téma přitahuje svou komičnostní, ale to nic nemění na zajímavosti tohoto jevu (v ČR). Osobně si myslím, že kritici jsou prostě milovníci titulů anebo jim vadilo to smazání titulů u jejich miláčků dle pravidel, ale tímto povzdechem nechci diskusi zatěžovat. --Horicka trubicka (diskuse) 3. 4. 2015, 17:27 (CEST)
  • Smazat nebo případně zcela přepracovat na základě WP:VZ. Současný stav je snůškou drbů neencyklopedického stylu a POV (za všechny „komický titul docent“), zdrojování je na bídné úrovni – téměř za každou větu by se dal vložit {{Fakt}} (na některých místech i několikrát doprostřed souvětí), dále zdrojování bulvárem (Prásk) a bezvýznamnými blogy. Fůra překlepů. Velkou část druhého odstavce (od "V roce 2020 cca 50 %...") tvoří doslova vyďobané a zkopírované věty z jiných textů – sice refované, ale vůbec není poznat, že jde o přímé citace jiných textů a že se nejedná o autorské dílo nicku Horicka trubicka (tedy imho copyvio). Ostatně celá aktivita tohoto účtu mi stejně až moc připomíná WP:NEKIT. Nebo ne? --Harold (diskuse) 3. 4. 2015, 17:21 (CEST)
jsou tam i kvalitní zdroje (NERV vlády, idnes, ihned, CT, UK atp.) ale máte pravdu, dělá si z toho legraci kdekdo a píše o tom kdekdo, nicméně je to jev v civilizovaným světe jev unikátní a stojí za zmínku.--Horicka trubicka (diskuse) 3. 4. 2015, 17:29 (CEST)
I zdroje kvalitní? Články na Wikipedii mají být založeny pouze na zdrojích kvalitních... --Harold (diskuse) 3. 4. 2015, 17:52 (CEST)
Myslím, že ta souvislost je evidentní, ale pokud si autor přál, aby jeho původní jméno nebylo spojováno s editacemi v jistém článku, měli bychom to respektovat. --Vlout (diskuse) 3. 4. 2015, 17:40 (CEST)
Aha, koukám, že byla nějaká diskuse Pod lípou, kterou jsem zaregistroval až teď při prohlížení editací. Dobře tedy. Nicméně můj názor viz Kacirův poslední tamní koment a rovněž mi přijde zajímavé, že i nový nick edituje článek, od kterého se chtěl distancovat. Příliš tomu nerozumím. --Harold (diskuse) 3. 4. 2015, 17:52 (CEST)
Šlo o ten starý nick, který je možné spojit s jinými staršími věcmi (a prý smazat nejde) a pro dotyčnou s je možné si identitu domyslet. Ten nový je nový a na stará témata nereaguje. --Horicka trubicka (diskuse) 3. 4. 2015, 17:57 (CEST)
  • Buď důkladně předělat nebo rovnou smazat. Takřka vše mimo úvodní odstavec je pochybné a evokuje to vlastní výzkum se snahou nějak naplnit slovníkové heslo ze slovníku cizích slov. Příznaky toho jsou např. dva odstavce stejného jména, "výstřel" neověřené informace z jediné cizí země, slovo "diagnóza" v podnadpisu apod. Rád bych viděl skutečně doloženu encyklopedickou významnost jednoznačně vymezeného jevu - uvedené reference totiž zacházejí se slůvkem naprosto odlišně, každá pod ním vidí něco jiného a na jejich základě tak narůstá dojem, že titulománie není hodna encyklopedického hesla, ale představuje pouhý hovorový obrat pro cokoli, co souvisí se středoevropskou kulturní tradicí vysokého užívání titulů (mně samotnému dost protivnou). Snesl bych uměřený článek, který by shrnul sociologické pohledy na tuto tradici, případně její kořeny, ale je nutné to bulvarizovat jako mánii bez přesného vymezení podstaty? Petr Karel (diskuse) 3. 4. 2015, 17:46 (CEST)
Jak byste třeba psal závist ? to se neutrálně napsat nedá, je to špatný, tak je to špatný.Ale snad to nikomu nebrání napsat, že touha po titulech je skvělá a ozdrojovat to. --Horicka trubicka (diskuse) 3. 4. 2015, 17:57 (CEST)
jinak odlišné použití titulománie ve zdrojích (touha máít papír místo vzdělání, touha psát si titul všude, touha mít hodně titulů) nebo odlišná degree mania v USA tam je okrajově zmíněna, ale nepřijde mi to důležité, protože jsou to v podstatě podobné projevy stejné touhy. --Horicka trubicka (diskuse) 3. 4. 2015, 18:01 (CEST)
  • Smazat – v této podobě to bylo na rychlosmaz; kolega Faigl.ladislav založením DOSu projevil dobrou vůli. Takovou snůšku vlastního výzkumu kombinovaného s mesmysly lze vidět málokdy. Příkladem budiž sekce „Příčiny diagnózy“ jako snad „diagnózy“ nějaké nosologické jednotky. Za obsah by se nemusela stydět ani Necyklopedie: Pravděpodobnou příčinou titulománe je maloměšťáctví…, zdrojováno wikičlánkem opery Maloměšťáci (!) a blogem jakéhosi sebevzdělance, „který v nočním běsu zabloudil na webové stránky pěti domácích teologických fakult“, jak dotyčný sám uvádí. Tímto stylem prosím ne.--Kacir 3. 4. 2015, 18:16 (CEST)
viz. Diagnóza v medicíně nebo psychologii. Co se vám nelibí ? Jinak to maloměštáctví ozdrojuji, nemohu to zatím najít, kde to bylo, ale v této opeře je to opravdu krásně ukázané. Ale téma je to směšné, s tím souhlasím. --Horicka trubicka (diskuse) 3. 4. 2015, 18:22 (CEST)
  • POV a vlastní výzkum zkondensovaný do podoby článku. Smazat popř. zcela zásadně přepracovat a přejmenovat, což je de facto skoro totéž. Spíše tedy pro prvé řešení. --Vavrin (diskuse) 3. 4. 2015, 22:00 (CEST)
  • Smazat - čistčí řešení než pracné přepracovávání hesla a boj o každou větu. Termín samotný však zřejmě právo na existenci má; jen je nutné ho zpracovat objektivněji --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 4. 2015, 23:57 (CEST)
  • Smazat - jako předřečník - titulománie sice objektivně existuje, ale takto o ní pojednávat nelze; text není psán encyklopedickým stylem a ukazuje na malou praxi hlavního autora. --Uacs451 (diskuse) 4. 4. 2015, 13:44 (CEST)
  • smazat - viz Bazi a Harold, (ne)encyklopedičnost a pochybnost obsahu a objektivně i tématu --Wikipedista:BobM d|p 4. 4. 2015, 18:24 (CEST)
  • Smazat jako vlastní výzkum--Yopie (diskuse) 16. 4. 2015, 22:46 (CEST)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Co je to vlastně za téma? Lékařské? Zjevně nikoli, i když to možná autor zkouší evokovat nadpisem sekce. Dalo by se to snad zařadit někam kolem vzdělávání a profesního rozvoje, ale spíš je to na pouhou poznámku k tématu (českého?) školství (viz NERV), než na samostatné seriózní téma. Pro zajímavost: brněnský IS k termínu nemá co říct, Theses nabízí zmínky ve třech bakalářkách z oblasti etikety a školství a v jedné disertačce na téma „Interkulturní aspekty mezijazykové komunikace“. Snad ještě ta etiketa by možná měla co říct k uvádění a vyžadování titulů ve společenském kontaktu. K samotným textům ale nemám přístup, takže nedokážu posoudit, v jakém rozsahu se tím zabývají (a jestli vůbec). Spíš než termín, který by si zasloužil místo v encyklopedii, se to v jednotlivých mediálních příspěvcích a obzvláště komentářích zdá být jen jakousi nálepkou k vyjádření (obvykle negativního) postoje. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2015, 18:32 (CEST)

Zařadil bych to někam do psychosociologie, analogie typu oslovení vykání/tykání s nějakou historickou konotací z dob R-U a následnou otitulovanou bolševizací (CSc a obecně další tituly v AV). Já se pozitivnímu nebo neutrálnímu pohledu na 4 tituly u jména nebráním, jen nejsou zdroje. Ten jev je lokálně unikátní, ale hlubší analýzu, co je zatím, bych neřešil, neb mi je nepřijemné hrabat se v "bahně duše". Je to asi stejná odpověd jako proč je v člověku závist, malost nebo zlo. --Horicka trubicka (diskuse) 3. 4. 2015, 18:40 (CEST)
Jinak poměrně nové formy titulománie jsou opětovné užívání šlecht. titulů (kníže), např. kníže Ing. Honza Švarcnberk anebo monsyňór apod. u na zemi nedoceněných církevních hodnostářů , ale statisticky vedou Ing/mgr... :-) Já se omlouvám, ale neutrální pohled na toto je prostě vyloučený, tak to radši smažeme, abychom milovníky multititulů neurazili a budeme dělat, že to neexistuje.--Horicka trubicka (diskuse) 3. 4. 2015, 18:45 (CEST)

Když čtu tuto stránku, nalézám všude opět jen výstřely od boku a vlastní výzkum "autora" a zastánce, tentokrát v odpovědích na záporné reakce a komentáře. Čí je to psychická mánie, či touha ("projevy stejné touhy")? Novinářů (kteří tituly píší)? Úředníků (kteří k tomu dělají kolonky ve formulářích)? Opravdu po tom touží? Nebo si myslíte, že osobnosti "přetitulované" v médiích něco podobného většinově chtějí? Nebo je to psychóza/touha jen u těch, co to chorobně chtějí a vyžadují (Lahola)? Pak by ovšem většina stávajícího článku byla špatně, protože uvádí příklady něčeho jiného! Opět narážíme na nedefinovanost pojmu a nahodilé používání, což dokládá neencyklopedičnost hesla. Petr Karel (diskuse) 7. 4. 2015, 17:49 (CEST)

Ano. A po zestručnění článku vystoupilo zřetelněji, že se v něm směšuje popis vlastní titulománie, jak tomu pojmu běžně rozumíme, tj. touhy po titulu, lásky otitulovaných k vlasnímu titulu a nutkavé potřeby oslovovat raději titulem než jménem, s popisem inflace vysokoškolského vzdělání, což je jiný jev. V něm vidím spíše lásku ke kvótám a vášeň pro vykazování a srovnávání. --Uacs451 (diskuse) 10. 4. 2015, 07:42 (CEST)
Ano, to jsou dva jevy se stejným názvem. Evidentně novináři a autoři chápou titulománie také jako inflaci VS.--Sladovnik (diskuse) 11. 4. 2015, 09:19 (CEST)


Socha svatého Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Mirek256 9. 4. 2015, 17:35 (CEST)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Smazat typický příklad rozcestníku, který nemá být, a kde stačí kategorie. Soch svatého Jana Nepomuckého prý má být na světě třicet tisíc, v Česku jsou skoro na každém mostě. Další otázka je, zda sochy Jana jsou encyklopedicky významné a zda by nebyl lepší obecný článek o Janových sochách, napsat se o nich dá hodně, jejich historie je velmi bohatá. V rozcestníku je navíc jedna velice významná a druhá snad je skoro proti pravidlům. Mirek256 9. 4. 2015, 17:35 (CEST)
  • smazat - souhlas s navrhovatelem. Funkci rozcestníku lze nahradit šabl. {{různé významy}} nebo {{možná hledáte}}. Alternativně posoudit, zda nepřesunout Socha svatého Jana Nepomuckého (Bílý Potok) Socha svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě na místo rozcestníku. --Wikipedista:BobM d|p 10. 4. 2015, 11:42 (CEST) upřesnění / oprava (viz Bazi) --Wikipedista:BobM d|p 11. 4. 2015, 18:58 (CEST) změna hlasu: přepracováno, možná přesun posoudit v příslušné diskusi u rozcestníku / článku, rozcestník doplněn. --Wikipedista:BobM d|p 15. 4. 2015, 15:02 (CEST)
    K alternativnímu řešení se mi zdá, že Socha svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě by mohl být dominantní význam (dovětek „na Karlově mostě“ je vlastně náhrada rozlišovače), takže by mi přišlo divné dávat na název bez rozlišovače méně významný a méně očekávaný článek bělopotocký. --Bazi (diskuse) 10. 4. 2015, 12:43 (CEST)
  • Smazat, WTZ jako Mirek a Bob. --Packa (diskuse) 10. 4. 2015, 20:02 (CEST)
    A argument by nebyl ? --Jowe (diskuse) 11. 4. 2015, 19:04 (CEST)
    No dobrá, byl. --Packa (diskuse) 12. 4. 2015, 10:36 (CEST)
  • Ponechat existuje více encyklopedicky významných soch svatého Jana Nepomuckého, o kterých může vzniknout článek. Například tato, by jistě neměla s NNVZ problém. --Jowe (diskuse) 10. 4. 2015, 20:55 (CEST)
    Když si myslíte, že by tu v budoucnu byl rozcestník s tisíci položkách, nevím co si mám myslet. Právě proto jsou kategorie, aby nebyly rozcestníky o stovkách či tisíci položkách.--Mirek256 11. 4. 2015, 10:27 (CEST)
    To bych zas nepřeháněl, tisíce encyklopedicky významných nejspíš nebudou, pokud se nám nějak nepřiměřeně nerozvolní oborová kritéria významnosti. A i kdyby se v budoucnu opravdu nastřádalo hodně článků o sochách, bude se muset nějaké řešení najít. Každopádně jde o to, že rozcestník rozlišuje více článků, které by měly nést stejný název, což pro „Sochu svatého Jana Nepomuckého“ jistě platí, bez ohledu na to, že by články mohly a měly být také příslušně kategorizovány. Rozcestník se IMHO nedá zrušit a nahradit kategorií jen kvůli velkému počtu článků. Pokud bychom ostatně zakládali souhrnný článek, jak už tu zaznělo, nejspíš by se jednalo buď o něco jako „Seznam soch svatého Jana Nepomuckého“, nebo něco jako „Jan Nepomucký v sochařství“. Pojmenování „Socha svatého Jana Nepomuckého“ by tomu moc nesedělo, takže klidně může být nadále vyhrazeno pro rozcestník. --Bazi (diskuse) 11. 4. 2015, 11:22 (CEST)
    Že kategorie jsou proto, aby nebyly rozcestníky, je něco, co slyším poprvé. Kategorie a rozcestníky, vždy na Wikipedii koexistovaly. Abychom zůstali u svatého Jana Nepomuckého, tak za příklad uvádím Kostel svatého Jana Nepomuckého a Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Janu Nepomuckému. A dle mého názoru bude více encyklopedicky významných kostelů než soch. --Jowe (diskuse) 11. 4. 2015, 18:45 (CEST)
  • Ponechat - souhlas s Jowem. --Týnajger (diskuse) 11. 4. 2015, 08:14 (CEST)
  • Za současné situace sice rozcestník nemá opodstatnění, protože obsahuje jen dva odkazy, z nichž jeden je zřetelně dominantnější, ale pokud lze očekávat další případy encyklopedicky významných (!) soch tohoto typu, nejspíš bychom k tomuto řešení stejně dospěli. Navrhuji tedy dohledat a doplnit aspoň pár zjevně encyklopedicky významných soch, byť třeba prozatím s červenými odkazy. Určitě se najdou sochy ve velkých městech s vydatnou dokumentací a publicitou nebo nějaké dostatečně kontroverzní, které vzbudily pozornost poškozením nebo zničením, obnovením, stěhováním, významným autorem apod. Nebude-li rozhodnuto pro ponechání rozcestníku, pak bych místo přesunu Socha svatého Jana Nepomuckého (Bílý Potok) na variantu bez rozlišovače upřednostnil přesun Socha svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě a ponechání bělopotockého článku se stávajícím rozlišovačem. --Bazi (diskuse) 11. 4. 2015, 11:22 (CEST)
  • Ponechat - souhlas s Jowem. Ne všechny sochy Jana Nepomuckého mají WP:EV, ale ty, které mají oprávněný článek, tvoří regulérní rozcestník. --Rosičák (diskuse) 14. 4. 2015, 18:40 (CEST)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Na diskusi o smazání by byl za stávající situace možná spíš článek Socha svatého Jana Nepomuckého (Bílý Potok), který jako zdroje uvádí jen databázové údaje (MonumNet a Soupis památek) a článek z Hrady.cz. Na druhou stranu si dovedu představit existenci mnoha použitelných zdrojů, byť jen třeba lokální/regionální úrovně, které by mohly dokládat EV k celé řadě samostatně stojících soch tohoto nebo jiného světce. Pokud by skutečně takové články vznikly, výhledově tady může mít i tento rozcestník své místo. Teoreticky by tedy mohlo stačit, aby byl už nyní zaplněn alespoň několika červenými odkazy k pravděpodobně encyklopedicky významným sochám. Věcně ale souhlasím, že by stálo za to zpracovat ucelený článek o sochařském vyobrazení světce na území ČR včetně reprezentativního výběru příkladů. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2015, 18:39 (CEST)

Jen doplním, článek by mohl být o reprezentativních Janových sochách v celém světě, nejen ČR.--Mirek256 9. 4. 2015, 18:44 (CEST)

Rozhodně nesouhlasím s tímto doplněním, je to proti definici rozcestníku. Rozcestník je místo s odkazy na různé články, které by jinak měly stejný název (nebo podobný). Do rozcestníku nepatří odkazy na redirecty odkazující na položky v seznamech. To je vhodné tak do Seznam soch svatého Jana Nepomuckého, nikoliv do rozcestníku. Pokud by to mělo takto být, byl bych raději pro smazání. --Jowe (diskuse) 15. 4. 2015, 15:16 (CEST)

Ta editace je opravdu docela problematická. Přesměrování určitě mají smysl a mohou být i v rozcestníku uváděna, ale v případě, kdy téma má potenciál na samostatný článek, který jen dosud nebyl vytvořen. Jediný případ, kdy přesměrování nevyžaduje vlastní článek, je popsán jako „podtémata vysvětlená v článku“. Přesměrování na sekci, kde se téma vyskytuje jen jako pouhá položka seznamu, už je podle mě opravdu za hranou přijatelnosti. --Bazi (diskuse) 15. 4. 2015, 15:39 (CEST)
Abych pravdu napsat, já jsem chtěl ono rozšíření revertovat, odkazovat na seznamy památek opravdu není košer. Ale to není jen můj názor, jak vidím.--Mirek256 15. 4. 2015, 16:16 (CEST)


Druhá studená válka[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Zbrnajsem --Zbrnajsem (diskuse) 10. 4. 2015, 12:46 (CEST)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Smazat Tento článek byl kolegou Paluem vykonstruován, a to na téma, o kterém nikdo neví, zda vůbec existuje. Nevidím tady nikde skutečnou definici té Paluovy druhé studené války. Ve světě se o její „existenci“ sice mlhavě diskutuje, ale nikdo ji ještě oficiálně nevyhlásil anebo řádně teoreticky nedoložil. Tento článek zatím pouze opakuje to, co kolega Palu už napsal do jiných článků, a to skoro do omrzení. Máme tady zase všechna možná, zčásti nepodložená tvrzení o ruské propagandě (dokonce tam dal Palu výraz „válečná propaganda“) a putinismu. O tom, že by také druhá strana nějak vedla studenou válku, IMHO ani slovo. Studenou válku nemůže nikdo vést jednostranně. Navrhuji, aby tento článek byl smazán, neboť nesplňuje žádné relevantní kritérium. Zbrnajsem --Zbrnajsem (diskuse) 10. 4. 2015, 12:46 (CEST)
  • smazat - viz Diskuse:Druhá studená válka, tohle není encyklopedický článek (Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není nástrojem propagace a wp:NPOV) --Wikipedista:BobM d|p 10. 4. 2015, 12:58 (CEST)
  • Přepracovat. Mnozí diskutéři oprávněně poukázali na nedostatky, kterými článek trpí. Současně je zpochybněna neutralita. Vzhledem k obsáhlosti tématu a jeho novosti se přimlouvám za zachování článku a postupném odstranění nedostatků. Kromě toho připomínám existenci interwiki odkazů, z nich soudím, že článek je životaschopný. Vcelku rozumím argumentaci kolegy Zbrnajsem, také považuji téma za vykonstruované, ale nemyslím, že umělý konstrukt pochází z dílny wikipedie. S mazáním bych nespěchal.--Tomas62 (diskuse) 10. 4. 2015, 14:18 (CEST)
  • Smazat Článek je jen slepencem článků jako: Ukrajinská krize, Proruské nepokoje na Ukrajině 2014, Válka na východní Ukrajině, Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost). Navíc značná část textu se ani netýká tématu. Celé téma "Druhé studené války" by se dalo popsat v článku Ukrajinská krize.--Dag13 (diskuse) 10. 4. 2015, 14:48 (CEST)
  • Přepracovat, pokud nebude, smazat. Jako Tomas62. Btw, takové téma bude vždycky kontroverzní, tam možná zůstane nálepka „zpochybněno“ napořád. --Packa (diskuse) 10. 4. 2015, 19:40 (CEST)
  • Smazat - viz předřečníci, zejména Zbrnajsem... --Týnajger (diskuse) 11. 4. 2015, 08:12 (CEST)
  • Přepracovat - Kvalitní článek se z toho dá udělat. Takový článek samozřejmě reflektuje i názory, že k žádné krizi srovnatelné se studenou válkou nedochází (třeba kvůli obchodní propojení atd...) --Jenda H. (diskuse) 11. 4. 2015, 12:53 (CEST)
  • Ponechat - není konkrétně označeno, co je zpochybněno, takže lze přepracovat jen ztěží. Zároveň není zdůvodněno, proč je to na smazání. Důvod "nikdo neví, jestli téma existuje", je vzhledem k iwiki a google směšný. Argumenty o nedoložených informacích jsou také směšné, protože v tom článku jsou ty informace doloženy. To je asi jako kdybych tvrdil, že na Ukrajině nejsou ruští vojáci, ale oni by tam byli. --Palu (diskuse) 12. 4. 2015, 10:59 (CEST)
    Jinak vzhledem k tomu, kdo AfD vyvolává a jeho boji za Rusko, se obávám, že smazání článku je motivováno nikoliv touhou po vyvážení obsahu Wikipedie, nýbrž touhou cenzurovat téma tak, aby nevyznívalo tak špatně pro Rusko (viz také článek Putinismus, Ruská intervence na Ukrajině, apod. a kolegovy příspěvky tam).ad hominem--Tomas62 (diskuse) 13. 4. 2015, 00:28 (CEST) Bohuže, Wikipedie ale není (a doufám že nebude) cenzurována. --Palu (diskuse) 12. 4. 2015, 11:04 (CEST)Co je obsahem sdělení v téhle větě? Naznačuje, že smazání/přepracování by bylo cenzurou?--Tomas62 (diskuse) 13. 4. 2015, 00:28 (CEST)
V diskusi u článku označil Wikipedista:BobM problematická místa v článku. A ve zdrojích u článku není ani jednou uveden termín Druhá studená válka, takže nevím, jak můžete mluvit o tom, že jsou informace ve článku doloženy. Jinak váš článek nemá s články na jiných wiki nic společného. Vy jste akorát vzal odstavec "Ideology and propaganda" a rozepsal ho do článku, ale všechny ostatní souvislosti, které jsou v článku na en wiki jste ani nezmínil.--Dag13 (diskuse) 12. 4. 2015, 11:26 (CEST)
Což ovšem může být důvod pro vložení šablony NPOV, nikoliv pro smazání. --Palu (diskuse) 12. 4. 2015, 12:15 (CEST)
Já pouze odpovídal na vaše argumenty. Svoje důvody jsem již vyložil výše. To téma je opravdu sporné i ty novinové články, které o tom píší se spíš ptají zda je zde nová studená válka Is the Cold War Back?, The new cold war: are we going back to the bad old days?. Navíc je to spíš jen novinářský výraz, neslyšel jsem o tom mluvit žádné odborníky. Z toho důvodu si myslím, že by tento výraz měl mít pouze kapitolu v článku Ukrajinská krize a ne vlastní článek, který jen dubluje informace už uvedené v jiných článcích.--Dag13 (diskuse) 12. 4. 2015, 13:09 (CEST)
WP:EV netvrdí, že musí být nutně termín odborný, aby byl významný. Tvrdí, že musí být téma předmětem dostatečné pozornosti - je jedno, jestli novinářské nebo odborné. --Palu (diskuse) 12. 4. 2015, 19:02 (CEST)
Tady půjde spíš o to, jestli je předmětem zájmu právě to téma, které vyjadřuje právě tento název. Tedy jestli naše definice termínu odpovídá realitě. Dokud se tomu nevěnovali s dostatečným odstupem vědci příslušného oboru, musíme holt být obezřetnější v tom, jestli se nám daří nacházet k názvu trefný obsah a k obsahu trefný název. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2015, 19:32 (CEST)
Vyváženost obsahu je potřeba teprve najít. Teď ale řešíme, jestli má být článek smazán, což nesouvisí ani tak s NPOV (to řeší šablona celkově zpochybněno), ale s EV. Budu rád, když mi někdo pomůže článek dostat do vyváženějšího stavu, ale já jsem bohužel našel zdroje jen takové, které jsem našel (a uvedl v článku). --Palu (diskuse) 12. 4. 2015, 19:59 (CEST)
Tady přece nejde jenom o vyváženost, vždyť téma "druhé studené války" je obsahem velice podobné (ve vašem podání totožné) s tím, co je popsáno v článcích o ukrajinské krizi. Navíc se pojem Druhá studená válka neobjevuje ani v jednom z 12 zdrojů, které jsou v článku uvedeny, zatímco pojem Ukrajinská krize se objevuje nejméně v 6[8][9][10][11][12] [13] z nich.--Dag13 (diskuse) 12. 4. 2015, 22:10 (CEST)
Právě vyčleněním z těch článků jsem tento článek vytvořil. Další krok měl být zestručnění těchto sekcí ve zdrojových článcích, kam se ty pasáže takhle podrobně vůbec nehodí, protože nesouvisí zdaleka jen s ukrajinskou krizí, ale i s Pobaltím, s Gruzií apod. --Palu (diskuse) 13. 4. 2015, 18:01 (CEST)
Všechny pasáže, co jste sem zkopíroval z jiných článků souvisí s ukrajinskou krizí, včetně dění v Pobaltí (o Gruzii jsem tu nic nenašel). Píše se to i ve vašem zdroji.--Dag13 (diskuse) 13. 4. 2015, 20:05 (CEST)
Pro upřesnění - než jsem je zkopíroval z jiných článků, tak jsem je také sám sepsal. A teď k věci: téma souvisí s ukrajinskou krizí, ale i s Pobaltím a Gruzií. To, že ta Gruzie tam není zmíněna, je jistě chyba, ale nikoliv důvod ke smazání. --Palu (diskuse) 14. 4. 2015, 13:05 (CEST)
Dění v Pobaltí jasně souvisí s Ukrajinskou krizí a podobně i válka v Gruzii v roce 2008, jako něco co předcházelo Ukrajinské krizi (stejně jako to předcházelo "Druhé studené válce"). Takže článek je vlastně o Ukrajinské krizi a o dění souvisejícím s Ukrajinskou krizí.--Dag13 (diskuse) 14. 4. 2015, 16:55 (CEST)
A také to souvisí s Vladimirem Putinem, takže je celý článek o Vladimiru Putinovi. --Palu (diskuse) 14. 4. 2015, 17:00 (CEST)
Část článku částečně souvisí v V.P., zatímco drtivá většina článku je o ukrajinské krizi a zbytek s ní souvisí (kromě toho V.P. je osoba a my se bavíme o konfliktu). Váš název se neobjevuje ani v jednom z 12 zdrojů, zatímco ukrajinská krize v polovině z nich.--Dag13 (diskuse) 14. 4. 2015, 21:57 (CEST)
Vladimir Putin je také v polovině z nich a V.P. je původcem těch konfliktů. Chci tím říct - článek je o druhé studené válce i přesto, že souvisí s ukrajinskou krizí (souvisí i s Putinem, putinismem, s Ruskem, s politikou, s Asií, s Evropou a se spoustou dalších témat, přesto je o druhé studené válce). --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 00:31 (CEST)
Chápu, co se snažíte na tomto absurdním příkladu říct, ale vy nechápete mě. Téma druhé studené války je téměř totožné jako téma Ukrajinské krize. Kdybyste tento článek přejmenoval na Ukrajinská krize tak by nenastal žádný problém a článek by navíc byl i správně ozdrojován, ale nešlo by přejmenovat článek na Vladimír Putin nebo Rusko nebo Asie jak výše zmiňujete. Není zapotřebí tu mít 2 články o totožném tématu a protože Ukrajinská krize je používanější pojem pro tento konflikt tak by Druhá studená válka měla být pouze zapracována do článku o Ukrajinské krizi.--Dag13 (diskuse) 15. 4. 2015, 12:07 (CEST)
Téma druhé studené války tu bylo už v roce 2008, téma ukrajinské krize až o 6 let později. Nejsou to totožná témata. To, že není článek hotový v tomto smyslu, je důvod pro šablonu Pahýl, nikoliv ke smazání kvůli duplicitě, která ve sutečnosti neexistuje. EV --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 21:37 (CEST)
Všechny zdroje, které píší o "druhé studené válce včetně en wiki, až na pár vašich pochybných zdrojů tvrdí, že Druhá studená válka začala v roce 2014 a Válka v Jižní Osetii bylo jen něco, co tomu předcházelo a stejně tak Ukrajinská krize začala v roce 2014 a rok 2008 byl jen něco co ukrajinské krizi předcházelo. S oběma tématy to souvisí stejně.--Dag13 (diskuse) 17. 4. 2015, 11:56 (CEST)
  • Přepracovat. Aktuálně se článek věnuje jen Ukrajinské krizi. Rychle jsem kouknul na en. Pokud by zde byly doplněny ekvivalenty kapitol Tensions in other ex-Soviet countries, Other European countries a Tensions in other regions, pak ponechat. V opačném případě podstatně zkrátit a začlenit jako kapitolu do článku Ukrajinská krize. --YjM | dp 12. 4. 2015, 23:30 (CEST)
    Není pravda, článek se věnuje také Pobaltí a ruské společnosti. Ukrajinská tématika je tam sice hlavní (protože v souvislosti s ní se toto téma stalo velmi viditelné), ale ne jediná. --Palu (diskuse) 13. 4. 2015, 18:02 (CEST)
    Jinak článek byl vytvořen vyčleněním především z článku Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost). Téma nesouvisí jen s ukrajinskou krizí, ale i s gruzinskou krizí, s Pobaltím, s náladami v ruské společnosti, s autoritářskou nacionalistickou politikou Putina apod. --Palu (diskuse) 14. 4. 2015, 13:09 (CEST)
Kolego Palu, tady jste sám podal argumenty pro smazání tohoto článku. --Zbrnajsem (diskuse) 15. 4. 2015, 19:42 (CEST)
  • Raději smazat. Existují alespoň 2 NNVZ? Pojem byl sice vysloven, ale o obsahu nevíme nic konkrétního, ani to, zda to není jen propagandistická kampaň. Doporučuji v tomto případě zpracovat článek až v okamžiku, kdy bude k dispozici více nezávislých zdrojů, které budou něco potvrzovat.--Rosičák (diskuse) 14. 4. 2015, 18:07 (CEST)
  • Ponechat. Pojem samozřejmě existuje a je významný, tucty zdrojů jsou na anglické verzi článku.--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 4. 2015, 20:56 (CEST)
Nechybějí nezávislé zdroje?--Rosičák (diskuse) 14. 4. 2015, 21:13 (CEST)
Vzhledem k tomu, že "druhá studená válka" není instituce ani osoba, tak zdroje ani nemohou být závislé. Pravděpodobně máte na myslí hodnověrné zdroje. Foreign Policy nebo The Guardian nebo Fobes, abych vzal první tři citace na anglické WP, jsou velmi hodnověrné zdroje.--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 4. 2015, 23:12 (CEST)
  • Ponechat - další nesmyslný návrh na smazání, článek je pěkný, ozdrojovaný, není potřeba ho ničit, nikomu to neprospěje.--LV-426 (diskuse) 14. 4. 2015, 21:03 (CEST)
Ozdrojovaný? Vždyť v článku není ani jeden zdroj, který by zmiňoval sporný název "Druhá studená válka".--Dag13 (diskuse) 14. 4. 2015, 21:52 (CEST)
[14], [15], [16], [17] atd. --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 00:34 (CEST)
Zaprvé jsem mluvil o tom, že nejsou v článku. Zadruhé vaše zdroje jasně ukazují, že pojem druhá studená válka je nestálý a neurčitý pojem. Zatímco anglické zdroje udávají jako začátek rok 2014, tak vaše zdroje mluví i o roku 2013 a dokonce i o roku 2008 a poslední zdroj má dokonce nadpis: "Pokud snad vypukne druhá studená válka...". Všechny tyto zdroje jsou z pochybných serverů a navzájem si protiřečí (dávají počátek války do roku 2008, 2013 a 2014 a poslední dokonce popírá, že by nějaká druhá studená válka probíhala). Váš článek je stále neozdrojován a dokonce nemá ani 2NNVZ.--Dag13 (diskuse) 15. 4. 2015, 11:58 (CEST)
Je úplně jedno, že je pojem nestálý - to asi těžko bude důvodem k tomu, abychom ho prohlásili za encyklopedicky nevýznamný. --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 21:37 (CEST)
  • Smazat - Až ji někdo vyhlásí, bude tu i článek. Do té doby je tohle spíš článek o neexistující věci. A nějak mi v tom chybí globální dopad....nelze vést studenou válku proti jediné zemi. Musí existovat mocenské bloky. A železnou, spíš děravou betonovou obranu, chtěj stavět jen "Ukrajinci" a nějací pomatení Poláci.--Fraxinus (diskuse) 15. 4. 2015, 19:36 (CEST)
On někdo snad vyhlásil první studenou válku? Co tu máte za konstrukce? Zkuste argumentovat nějakými pravidly Wikipedie a ne logickými konstrukcemi, které jsou děravé. --Palu (diskuse) 15. 4. 2015, 21:37 (CEST)
Jako zakladatel článku byste se neměl pouštět do kritiků Vašeho postupu tímto způsobem, kolego Palu. Vy máte možnost článek obhajovat, ale ne takto. Vám nepřísluší předhazovat kolegovi Fraxinovi údajné „děravé logické konstrukce“. Apropos, když je konstrukce logická, tak má logiku, kolego. Vy článek ovšem všemožně ze svého POV pohledu doplňujete dále, ale jeho oprávněnost jste neprokázal a článek doopravdy nevylepšil. Pořád je to jenom ta jednostranná studená válka, kterou vede Rusko proti zbytku světa. Že je dnešní svět multipolární a kdekdo vede spor s kdekým, např. že také Čína je aktérem, to Vám nějak uniká. A co např. Saúdská Arábie a její naftová politika? A Rusko samotné, kdyby na tom bylo opravdu špatně, zlepšil by se kurs rublu z lednového stavu 1 : 100 vůči euru na dnešních 1 : 52,60? --Zbrnajsem (diskuse) 16. 4. 2015, 12:35 (CEST)
Věru smazat, ačkoliv jsem sám pomáhal článek upravovat do trochu lepší podoby, jen aby čtenáři nebyli zcela mateni. Ale nedá se opravdu psát o něčem, co rozhodující politikové světa doopravdy ani nechtějí. Pozor na to, ale je to tak. Četl kolega Palu už něco o jednáních ministrů zahraničí v Berlíně za účasti ruského ministra Lavrova a pak sedmi ministrů zahraničí a signory Mogherini v Lübecku? Tam ministr Steinmeier naznačoval, že by Rusko mělo být opět více bráno v diplomatický potaz, tedy už zase ne zcela ignorováno. Tak jaká studená válka - de facto. --Zbrnajsem (diskuse) 15. 4. 2015, 19:53 (CEST)

@ Zbrnajsem: To je ale velice nekvalifikovaný názor, který nebere vůbec v úvahu rétoriku některých čelných představitelů EU, kteří se, ze strachu z Ruska, vyslovili o reálném aplikování mírového řešení s názvem 'Rusko nesmí ztratit svoji tvář', čímž se karta automaticky obrací jako bumerang proti P. Porošenkovi, aby vzal kapitulaci v celém tomto konfliktu na sebe, tj. na Ukrajinu, a ustoupil se svými požadavky V. Putinovi z cesty. Tj. aby se vytvořila pohodlná politická cestička, ulička, kterou by mohl V. Putin bez diskreditace svojí osoby, bez ostudy pohodlně odejít. Proč tomu tak je? Je to velice banální, tlačením na Putina se oddaluje vyřešení konfliktu, dochází k opačnému jevu, tj. k vážnějšímu prohloubení problému. To stojí přirozeně čas, peníze, zvyšuje nežádoucí napětí, ekonomiky trpí apod. Rusko se historicky považuje za světovou velmoc, byť tam již dle ruských a amerických odborníků dávno nenáleží. Rusko má obrovské problémy se svoji ekonomikou, zvláště proto, že ji nedokázalo nikdy diverzifikovat natolik, aby se odpoutalo od toho jediného, co vlastně má, a to ropy a zemního plynu. Právě těmito komoditami dusí, a to cíleně, ty země, která na to ještě nepřišly... A také s pádem rublu, pokračoval-li by, nebyl by daleko bankrot, kromě ropy a plynu nic světu převratného, ve stejném finanční objemu míněno, nenabízí... Pouze tyto komodity živí po léta unavenou ruskou ekonomiku! Ruské zdravotnictví, sociální systém je v naprosto katastrofálním stavu, o byrokratických strukturách raději ani nemluvě. A k té pí Mogherini...? Jedná se o druhořadou političku, která i přes svoji vysokou funkci v EU, nezasahuje do tohoto problému, jak by se od jejího postu očekávalo. Je pátým kolem u vozu, bez sebemenšího vlivu, které řídí Německo a Francie, pod patronátem USA. Studená válka je, a nezapomeňte, že stačí jediný knoflík jménem 'SWIFT' a Rusko se může 'jít hovorově řečeno klouzat'! Také Putin řekl, že vyškrtnutí Ruska ze systému 'SWIFT' se rovná přímému vyhlášení války Rusku! Kdo se tedy bojí koho a proč? Putin světu lhal a teď neví, jak z toho všeho ven, aby se nezesměšnil... A na financování Krymu a oněch separatistických oblastí, pokud by byly připojeny, nemá Rusko prostě ekonomiku, mimo ty opravy ještě, to jistě bolí... --Protestant (diskuse) 17. 4. 2015, 02:40 (CEST)

Kolego Protestante, Váš zdlouhavý komentář si musím přečíst. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 4. 2015, 08:32 (CEST) A tak teď: Vaši poznámku, že moje názory jsou nekvalifikované, rozhodně odmítám. Otázkou je pak, jak kvalifikované jsou Vaše názory. Co jste tady napsal, mne velmi pobavilo, a ostatní čtenáře asi také. Vůbec totiž nejde o to, že by Rusko nesmělo ztratit tvář nebo aby Putin mohl „bez ostudy odejít”. Co je tohle za podivnou argumentaci? Jestliže ale píšete, že má někdo strach z Ruska, tak proč eventuálně ano? Asi proto, že je Rusko druhá nejsilnější atomová vojenská mocnost světa a má i jinak velmi silnou armádu a letectvo, a dokonce i vojenské námořnictvo. Tedy není Rusko tak nedůležité, jak Vy ho děláte. Ostatní Vaše argumenty jsou propletené a v zásadě nedostatečné. Ruská ekonomika není na dně. Kromě nafty a plynu produkuje Rusko kvanta zlata, diamantů, titanu a bůhví čeho. V mnohém ohledu je i jinak ekonomicky soběstačné - a má velké a lukrativní trhy. Krom toho má stále značné devizové rezervy. A cena nafty se opět zvyšuje (sorta Brent už včera stála 64,27 $ za barel), neboť Saúdská Arábie svoje manévrování asi úplně nezvládne, zatímco také fracking v USA má problémy. Ruský rubl je teď na stavu 1 : 54 vůči euru, což je o hodně lepší než na začátku roku 2015. Kdo je na tom ale ekonomicky opravdu špatně, to je Ukrajina. Bez pomoci MMF, tedy Mme. Lagarde, by už dávno musela vyhlásit státní bankrot. Rusko si Krym udrží, na to prostředky má. A rozbité a zdevastované oblasti na východní Ukrajině ani nechce. Porošenko ty oblasti v Minsku prý dokonce přímo nabídl Putinovi, ale ten to odmítl. Celkově je situace na Ukrajině na draka, to ví v EU asi kdekdo. Na další vývody teď nemám čas. Ostatně by bylo lepší, v tom pokračovat na diskusi článku, pokud nebude smazán. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 4. 2015, 13:23 (CEST)

@Zbrnajsem: Docela mě Vaše argumentace pobavila, musím se opravdu nad mnohým z Vaší strany pousmát, jak nezralé, neuvěřitelné... Ještě vskutku mnohé Vám uniká! Ano, souhlas, Porošenko je Putinovi nabídl proto, aby si je vzal, když o ně tak moc Rusové stojí. Pochopitelně, že o ně nemá zájem, náklady na jejich obnovu budou astronomické a pak okamžité nastavení životní úrovně dle Ruska, jak si občané dotčených oblasti přejí, představují. Zabil by tak dvě mouchy jednou ranou, obnovu a lid, který nectí národní jednotu. Měl by možná od všeho ihned klid. Na Krymu lidé čekali od Putinu převratnou spásu, ale marně, jaksi na ně režim po anexi ihned zapomněl, si nyní médiím stěžují (klidně Vám to doložím)... Zmiňujete také ruskou lodní mašinerii? Máte na mysli onu komickou 1 ruskou letadlovou loď z dob SSSR jménem 'Kuzněcov (Admirál flotily Sovětského svazu Kuzněcov)' proti 17 moderním letadlovým lodím USA? Hlavně, prosím Vás, nelžete! Rusko není schopné si svoji vlastní letadlovou loď postavit, muselo si ji dokonce objednat od Francie, a ta jim ji odmítá hotovou předat, od událostí na Krymu :-)). No, to mě pobavilo, ještě vzpomenuli si, jak minulý týden psali, že jim v přístavu začala z ničeho nic hořet ruská ponorka. No, tak, hurá, do boje s USA :-)))! Berete v úvahu, že se vojenské vybavení, technologie od druhé světové války zásadně, rapidně změnilo? Víte o tom, že USA disponují 'laserovými děly', které byly úspěšně vyzkoušeny na moři? USA dokázali, v tomto případě, jako jediní na světě, aplikovat v praxi fyzikální poznatky oceněné Nobelovou cenou za fyziku z dob dávno minulých. Viděl jste je v praxi? Doporučuji, velice efektivní! Jaderné zbraně? Tak ještě nezapomeňte doplnit, zmínit Francii a Velkou Británii... Ano, ano, jistě, problém je v tom, že Rusko nedokáže nahradit výpadek financí z ropy a zemního plynu, můžete se uspokojovat třeba jejich nerostným bohatstvím, na skutečnosti to ale vůbec nic nemění!, to je ta jeho nediverzifikovaná ekonomika. Zaostalo totiž, nejenom technologicky, na prahu SSSR, to plachta s názvem demokracie nepřekryje... :-)! Ukrajina finance dostane, bude muset asi po-/prosit, otázkou je, kdo bude dlouhodobě půjčovat Rusku, bude-li v této agresivní politice pokračovat. Obchoduje-li totiž Rusko s Čínou, tak musí 'šoupat nohama', tak nevýhodné to pro něho je! Dále, máte na mysli ty bohaté Rusy, kteří si vzali před krizí hypotéky a úvěry, které po pádu rublu vyletěly do závratných výšek a oni nejsou s to to nyní splácet? Pak je zde mezinárodní tlačítko 'SWIFT', Putinova noční můra, noční můra celého Ruska. Ano, 'V. Putin nesmí ztratit tvář', neboť to se rovná, v diplomacii, potupě Ruska, onoho 'statného medvěda', kterému prý chce USA a Západ, dle televizního vyjádření Putina, vytrhat 'drápky'... Měl byste více studovat, abyste si nedělal již dále na wikipedii ostudu, co se 'vychvalování Ruska do nebes' týče...! Rusko není velmocí, prosím, akceptujte to, dle mnohých, a opět Vám to klidně doložím, je mocností středního řádu s tím faktem, že má ony jaderné zbraně, nic víc... A prosím, již více nás neklamte, nelžete, za a) to není hezké a za b) se to ve slušných rodinách nedělá! Hezký den, --Protestant (diskuse) 17. 4. 2015, 14:28 (CEST)

Vy jste si ale zaprotestoval, Protestante. Použil jste přitom tón, který byl povýšenecký a zčásti hrubý. Zajímavé je, že asi nevíte, že bezdůvodné obviňování kontrahenta z klamání a ze lži se na Wikipedii nenosí. Možná si Vás kvůli takovému způsobu jednání všimnou správci. O slušných rodinách se tady nezmiňujte, to je trochu moc z Vaší strany. Vy sice jinak leccos víte, ale velké souvislosti Vám unikají. Nemá smysl to tady všechno rozvádět, a to na dlouhé lokte jako Vy. Jen jedna věc: 17 letadlových lodí USA nemají, je jich pokud vím 13. Ale kolik ta vojenská převaha nad zbytkem světa stojí peněz, to snad víte. Ohledně Ukrajiny je a zůstane zbožným přáním Vaším a některých dalších lidí, že kvůli ní budou EMU nebo speciálně Německo tisknout peníze. George Soros měl ten nápad a mluvil o xyz miliardách, ale to se nestane. Co se tam na Ukrajině ještě všechno stane, to se neví. Před jedním nebo dvěma dny byli ale v Kyjevě zavražděni dva proruští novináři a také jeden třetí, který ani proruský nebyl. Takže nyní tady končím a nehodlám se s Vámi na té Vaší úrovni dále bavit. Zda ještě někdy, to se uvidí. A když ano, tak jen věcně, na mé úrovni. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 4. 2015, 17:10 (CEST)
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

--Jvs 17. 4. 2015, 18:26 (CEST)

  • Ponechat Jde o encyklopedicky významný termín, významnost je doložena renomovanými zdroji a z návrhu na smazání bohužel čiší ideologická stránka.--Yopie (diskuse) 16. 4. 2015, 22:55 (CEST)
  • Ponechat a upravit. To, co nyní prožíváme, v kontextu na Rusko uvalených ekonomických sankcí a jejich všech důsledků, lze de facto souhrnně označit termínem 'Nová/Druhá studená válka'. Jedná se již nejenom o názorový střet mezi EU|USA a Ruskem, co se společnosti týče... Tedy, ponechat. --Protestant (diskuse) 16. 4. 2015, 23:13 (CEST)
  • Přepracovat nebo silně zredukovat. Existence článku Druhá studená válka má smysl, téma je na pořadu dne a objevuje se v médiích. Ovšem článek v jeho současné podobě považuji za nevyzrálý a informačně nevyvážený. Názory se zde předkládají jako fakta. Měl by se buď výrazně přepracovat v encyklopedický článek nebo alespoň odstranit pasáže kde se pletou pojmy s dojmy. Nevím však proč by se měla zpochybňovat oprávněnost jeho existence. Vojtěch Zavadil (diskuse) 17. 4. 2015, 09:35 (CEST)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Poznámka: Je třeba si uvědomit, že kritika argumentu zvýšené frekvence, výskytu jednotlivých hesel, slov jako je ilustrativně např. a) Ukrajina, či za b) Putin apod., je neoprávněná, zcela neodůvodněná, neboť tyto termíny jsou právě hlavním tématem, oním leitmotivem 'Druhé studené války', která byla způsobena událostmi na Krymu, na to, prosím, nezapomínejme.

Tedy, za (a) Ukrajina byla postižena ruskou agresí, což bylo V. Putinem, jak se v ruském diskuzním pořadu, posléze i v ruském dokumentu 'Krym. Cesta do vlasti (rusky: Крым. Путь на Родину. Документальный фильм Андрея Кондрашова)' vyslovil, předem naplánováno b) Agresor, uzurpátor území je v tomto případě známý, je jím Rusko, ano. Nebojme se to nahlas pojmenovat.

Dále, studená válka se ostentativně nevyhlašuje, naopak, vyplývá z dlouhodobých (negativních) dopadů ekonomicko-politického jednání, změn chování jejich hlavních aktérů (tj. obchodní embarga, sankce, celní blokády, diplomacie, 'stagnace|zmražení všech vztahů (např. obchod, politika, astronomie/kosmonautika, projekty)', vojenské manévry, cvičení, cílená rétorika 'jaderných zbraní' atd.). Obávám se, že podmínky pro užití tohoto termínu, 'Studená válka', byly naplněny.

Apropos, samotný ruský server jménem Sputnik, ve verzi 'de.sputnik.com', přinesl dne 29.04.2014 článek s následujícím titulkem 'Zwischen USA und Russland begann zweiter Kalter Krieg - Experte'. Když tuto zprávu přináší, tvrdí již nejsilnější web proruské zahraniční politiky, který převzal doménu, dohled nad samotným 'Hlasem Ruska', tak to již o něčem hovoří.

Namátkově vybrané linky potvrzující, připouštějící existenci Studené války: http://de.sputniknews.com/politik/20140429/268380612.html http://www.spiegel.de/politik/ausland/west-oder-ost-usa-und-russland-im-kalten-krieg-um-die-ukraine-a-955650.html https://www.boell.de/de/2014/03/13/willkommen-im-zweiten-kalten-krieg

Čtěte,... (Omluva za chyby a překlepy) --Protestant (diskuse) 17. 4. 2015, 00:14 (CEST)

Vyhodnocení diskuse[editovat | editovat zdroj]

Termín vypršel. O vyhodnocení diskuse bych rád požádal někoho nestranného. Prosil bych o to kolegyni Verosusu nebo kolegy Baziho či Vachovce1. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 4. 2015, 21:33 (CEST)

Diskuse o smazání vyhodnocují správcové, neúkolujte prosím arbitry vyřizováním záležitostí, které jim nepřísluší. Vyčkejte, až se toho některý ze správců ujme. --Bazi (diskuse) 17. 4. 2015, 21:36 (CEST)
To je dobrý, to jsem tu ještě neviděl, že by si zadavatel určoval, kdo má jeho DoS vyhodnotit. --Packa (diskuse) 17. 4. 2015, 23:14 (CEST)


Putinismus[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Wikipedista:BobM d|p 10. 4. 2015, 13:07 (CEST)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Smazat - v souvislosti s Wikipedie:Diskuse o smazání/Druhá studená válka, článek označen šabl. {{celkově zpochybněno}}, viz Diskuse:Putinismus, článek je velmi pochybný a bez věrohodných zdrojů, rozpor s Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není nástrojem propagace, dále wp:ŽVV a wp:NPOV --Wikipedista:BobM d|p 10. 4. 2015, 13:07 (CEST)
  • Doložit, že je pojmem používaným v jednom smyslu a v ne nepodstatné míře (to stávající reference nedokládají), aby měl právo na encyklopedickou významnost v českém prostoru (jako mají např. maoismus či stalinismus). Zatím mám dojem, že se významněji používá pouze v západním světě (proto chápu oprávněnost článků na enwiki a dewiki), o zavedenosti v Česku nemám důkazy a proto považuji za nutné rozšířit reference, nebo prozatím uklidit článek do šuplíku, než se pojem etabluje. Na rozdíl od předchozího názoru v článku nevidím žádný nástroj propagace, je to spíš výsledek takřka standardní personifikující pojmotvorby v politické žurnalistice, jak dokládá historie. Petr Karel (diskuse) 10. 4. 2015, 13:42 (CEST)
  • Doložit - ztotožňuji se s předchozím doporučením wikipedisty Petra Karla. Je třeba uvést více důkazů a také doložit (např. na základě výskytu v publikovaných textech) oprávněnost používání uvedeného termínu a jeho obsahového významu. Pak to může být z encyklopedického hlediska v pořádku.--Dirillo (diskuse) 10. 4. 2015, 14:01 (CEST)
  • Ponechat a doplnit zdroje - to rozhodně není na mazání ani na celkové zpochybnění, to "jen" trpí nedostatkem vyvážených zdrojů jako mnoho kontroverzních témat (zdroje tam v principu jsou). --Packa (diskuse) 10. 4. 2015, 19:54 (CEST)
  • Ponechat – při doplnění zdrojů a zachování neutrality (asi jako Packa). Nemyslím si, že by šlo o vlastní výzkum z hlediska tematu, lze si rozkliknout třeba celkem obsáhlý článek na en.wiki. --Mates (diskuse) 11. 4. 2015, 02:59 (CEST)
  • Smazat- navrhovatel má pravdu. --Týnajger (diskuse) 11. 4. 2015, 08:17 (CEST)
  • Ponechat a doplnit - jak bylo ověřeno osobně, zdroje jsou dohledatelné, jen si dát s tím práci. Mimochodem, u posledního doporučení Smazat (viz výše) nejsou uvedeny vůbec žádné argumenty, natož natož nějaké argumenty konkrétní.--Dirillo (diskuse) 11. 4. 2015, 11:51 (CEST)
  • Smazat - Putinismus jako definovatelná ideologie neexistuje. Putin IMHO nenapsal žádnou knihu, natož takovou, ve které by nějak vymezil, co by jeho ideologie měla být, obsahovat atd. Putin provádí cosi, co se dá nazvat rusko-nacionální nebo také velmocenskou politikou, ale to není nic neobvyklého, nezakládá to ideologii. Ohledně jeho ekonomického zaměření se dá říci, že je poměrně dost nakloněn podnikatelským iniciativám, pokud ... Dál to rozvádět nebudu. A krom toho, kde je napsáno, že je Putin v Rusku všemocný? On má své pravomoce, ale Obama nebo Merkelová mají také hodně významné pravomoce. Merkelová má tzv. Richtlinienkompetenz des Bundeskanzlers. Maoismus a marxismus resp. marxismus-leninismus existují, dají se dobře definovat. Ale putinismus je výmysl médií. A my bychom na Wikipedii neměli popisovat výmysly. Jakkoliv má en:wiki (asi) nakrásně takový článek, ale my bychom v této věci měli být zdrženliví. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 4. 2015, 16:41 (CEST)
Proč bychom na wikipedii neměli podporovat výmysly, když je adekvátně popíšeme? --Jenda H. (diskuse) 11. 4. 2015, 17:19 (CEST)
To je dobrý vtip. Jenže tady jde o mezinárodní politiku, a to je něco jiného. Do politiky fikce nepatří. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 4. 2015, 18:09 (CEST)
Nejde o vtip, i mezinárodní politika má své fikce ať už jde o legitimaci vlastí politiky jako byl mýtus Třetí říše nebo Svobodného světa čí vytváření nepřátel jako v případě osy zla či jeho říše.--Jenda H. (diskuse) 11. 4. 2015, 18:23 (CEST)
S tím naprosto souhlasím, ale putinismus je personifikovaný „pojem“ či výraz, který se skoro vždy používá v dosti nebo dokonce hodně hanlivém kontextu. Taková fikce není dobrá, nýbrž je v zásadě neencyklopedická. Prostě nástroj propagandy. A propaganda nepatří do Wikipedie. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 4. 2015, 18:51 (CEST)
I obhajování Putina a zavírání očí nad jeho režimem se dá považovat za propagandu, takže smazání článku je proti duchu wikipedie.--LV-426 (diskuse) 13. 4. 2015, 20:11 (CEST)
Touto poznámkou jste nepodal žádný důvod, aby článek, který jste začal, tady zůstal, kolego LV-426. Naopak, sám jste nepřímo přiznal, že tím článkem něco propagujete. Pokuste se co nejdříve článek vylepšit na encyklopedickou úroveň. Ale jak, to Vám neporadím. Kdybyste Vy nebo někdo jiný hodně důkladně převzali ten článek z en:wiki, který je aspoň na jakési stylové úrovni, což tady bylo navrženo kolegou Jowe, tak by se to snad dalo zachránit. I když bych já s celou věcí nadále nesouhlasil. Ale tak, jak to je, nezlobte se, to prostě je špatné. Konkrétní vady článku už byly vylíčeny, já to teď opakovat nebudu. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 4. 2015, 10:59 (CEST)
  • Ponechat – vzorem k vylepšení článku nám může být článek na anglické Wikipedii Putinism. --Jowe (diskuse) 11. 4. 2015, 18:59 (CEST)
Jako „vzor“ třeba ano, ale kdo ten anglický článek přeloží - celý, se vším? Zvládl bych to, ale nemám na to čas (a chuť). --Zbrnajsem (diskuse) 11. 4. 2015, 19:27 (CEST)
Nemusí se překládat celý, stačí když poslouží k ukázce toho, že se o tom dá napsat kvalitní článek a že to není žádný výmysl. --Jowe (diskuse) 11. 4. 2015, 20:05 (CEST)
  • Ponechat, neexistuje reálný důvod, proč článek smazat. Nedostatky článku jsou označeny příslušnými šablonami jako Pahýl apod. Minimální náležitosti podle zdejších kritérií článek má. --Palu (diskuse) 12. 4. 2015, 10:54 (CEST)
  • Ponechat - článek jsem založil jako pahýl podle ruské wiki, myslel jsem že se bude dál rozšiřovat, ale asi to budu muset udělat sám, udivuje mne, že článek s tolika zdroji a tolika cizojazyčnými ekvivalenty vůbec někdo navrhl na smazání, a napadá mne jedině důvod politicko proruský.--LV-426 (diskuse) 13. 4. 2015, 20:06 (CEST)
Tohle myslíte vážně? „Tolik zdrojů a tolik cizojazyčných ekvivalentů?“ Těch zdrojů máte málo, celkové zpracování není dobré. Putinismus, pokud existuje, jste řádně nedefinoval. Je to pouze snůška několika málo tvrzení, víc nic. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 4. 2015, 11:05 (CEST)
A podle čeho je tahle argumentace důvodem k případnému smazání? Co já vím, tak se tohle řeší šablonou NPOV a následnou diskusí a úpravou článku, nikoliv smazáním. Taky mě napadá u motivace jen důvod politicky-proruský, aby se cenzurovala (doložená) nepopulární autritářská tvář ruského prezidenta Vladimira Putina. --Palu (diskuse) 14. 4. 2015, 13:13 (CEST)
Vylepšete zatím encyklopedicky neúnosně špatný článek, pak se můžeme bavit o jeho celkové oprávněnosti. A nepleťte sem nedoloženě politiku. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 4. 2015, 13:18 (CEST)
Článek je encyklopedicky únosně špatný, viz WP:Pahýl. --Palu (diskuse) 14. 4. 2015, 13:21 (CEST)
Vylepšete encyklopedicky neúnosně špatný článek, pak se můžeme bavit o jeho celkové oprávněnosti. Nevidíte snad neuvěřitelné slabiny jednoduše nahozených a neozdrojovaných tvrzení (nadto plných de facto gramatických chyb) jako (cituji) „poměrně slabá vláda, která nemá politický vliv, skutečnou moc nad ruskou federací má prezident a jeho administrativa“? To má být jedna z definicí ideologie nebo systému putinismu??? A nepleťte sem politiku nebo Vámi podstrčené názory jiných uživatelů. Už jste slyšel něco o wikietiketě, kolego Palu? --Zbrnajsem (diskuse) 14. 4. 2015, 13:29 (CEST)
A už jste slyšel o šablonách NPOV, Fakt, apod? Nepletete si diskusi o smazání s žádostí o ověření informací? --Palu (diskuse) 14. 4. 2015, 13:36 (CEST)
Smazat - tato ideologie neexistuje a jestli putinismus někdo vymyslel, tak rozhodně ne Vladimir Putin, ale jeho političtí, z drtivé většiny zahraniční nepřátelé s očerňovacím cílem. Pokud to tady přesto zůstane, založí někdo článek Obamismus, Bushismus, Clintonismus apod.? Článek Putinismus vypadá u mě jako účelově založený. Tečka.--Fraxinus (diskuse) 15. 4. 2015, 19:28 (CEST)

Zcela souhlasím s uživatelem Jenda H. (níže). Každá delší politická etapa, epocha, úsek politického vládnutí, či ať již to nazveme jakkoliv, má svoje vlastní, zcela typické charakteristiky, a to platí bohužel i pro (nedávný-současný) režim Ruské federace. Máme-li zde světového, velice výrazného politika, který se - s určitou pravidelností - střídá na pozici premiéra, či samotné hlavy státu s p. Medvěděvem, je tedy již řadu, ale opravdu řadu let jedním (ne-li tím jediným!) z jedním nejvyšších ústavních činitelů země, pak se ale vůbec nemůžeme divit tomu, že se pro jeho epochu vládnutí objevil, ?vžil (pokud ano, do jaké míry, to jest otázkou?)? v žurnalistických kruzích nový termín, fenomén jménem 'Putinismus'. Jenda H. to vystihl velice přesně! To není nic ojedinělého, opravdu... :-) Co se týče samotného článku, ponechal bych jej, avšak na nějaké seriózní úrovni, je-li to možné, reálné jej udržet... Nevím, jsem zde krátce, zda ani mohu, či smím takto hlasovat, ale byl bych pro 'Ponechat a upravit (to se vzájemně nevylučuje)'... A ještě jedna poznámka na závěr, definicí 'Putinismu' by měly býti atributy, znaky, které jsou typické pro celý čas, celé vládní kontinuum V. Putina (od nástupu do vrcholné politiky). Nástup Vladimira Putina k moci, to jest přece etapa od Borise Jelcina až po současnost... Co tyto dva body spojuje, co je pro ně příznačné, signifikantní? Definici/-e není a nebude lehké stanovit, vím, již jen z důvodu toho, že je to 'příliš čerstvé' definování něčeho, co jsme možná ještě dost dobře nepochopili, či neprokoukli... Ony zmíněné 'příčiny a důsledky' sahají zpět až ke 'Studené válce' a následnému vývoji, z pohledu Ruské federace.... Definování si také žádá ideologickou nezaujatost, nestrannost a hlavně objektivnost, doloženou věrohodnými zdroji, prameny. Bylo-li jím samým ale řečeno, že je pád SSSR tím nejhorším, co Ruskou federaci v minulosti potkalo, pak lze definici i ve spojení s událostmi před a po Euromajdanu krůček po krůčku možná sestavit, vytvořit, avšak 'Putinimus' není jenom Euromajdan, Krym, to jsou jenom důsledky příčin, kterými je nutno se blíže zaobírat (viz výše). Putinovy názory, postoje, výroky, reálné vládní po-/kroky, ne-/uskutečněné reformy, plány, televizní vystoupení (+ jejich hodnocení - sliby), vývoj země za poslední roky (ve všech různých aspektech; dále jejich hodnocení), to jsou, alespoň dle mého soudy, ony opěrné body, které by měly onu definici tvořit... Nemyslím si také, že je nutno šířiti panickou hysterii jenom kvůli nové terminologii. Stejně o ní budeme možná za pár let čísti,... Margaret Thatcher, ona 'Železná lady', una persona grande britské politiky, nebyla populární, její názory, postoje šly proti společnosti, a ať již ji s odstupem času hodnotíme jakkoliv, nikdo se dnes nad termínem 'Thatcherismus' nepohoršuje... To jest vše, co jsem chtěl říci... (Omluva za chyby, překlepy,...) --Protestant (diskuse) 14. 4. 2015, 14:56 (CEST)

  • Přepracovat nebo raději smazat. Článek je nástrojem propagace. Je třeba doložit věrohodné zdroje. Možná bude vhodnější takový článek zpracovat bez emocí až poté, když téma nástrojem propagace či propagandy už nebude.--2A00:1028:9943:AA06:20C:76FF:FEAE:6DA4 14. 4. 2015, 18:17 (CEST)
  • Ponechat - Tak ještě jednou k danému tématu:

a) především patří poděkování wikipedistovi Protestantovi za objektivní a solidní rozbor problému. Plně souhlasím. b) Je opravdu pozoruhodné, jak takové téma (v tuto chvíli již doložené řadou referencí z různých zdrojů) dokáže vzbudit emoce! (Kdo ví asi, proč?) Některým z diskutujících, zpravidla argumentujících bohužel bez konkrétních argumentů, by se také hodilo doporučit, aby si napřed ujasnili rozdíly mezi pojmy "propagace" a propaganda". c) Faktem zůstává, že článek už je sice doplněn o řadu zdrojů, avšak celková úroveň samotného textu je stále velmi chabá až mizerná, a to jak stylisticky, tak faktograficky. Což opět není důvod ke smazání, ale k serióznímu přepracování. (A nemůže být důvodem ke smazání ani to, že jeden z diskutujících, jak píše, na tu práci nemá čas :)Wikipedistů je dost a kdyby se jednalo o jiné téma, určitě by to takto "nehořelo").--Dirillo (diskuse) 15. 4. 2015, 11:35 (CEST)

Kolego Dirillo, tím jedním diskutujícím jste asi myslel mne. Jen jste trochu zapomněl, že jsem já článek také už upravoval do přijatelnější podoby, protože jsem se na tu bídu nemohl dívat. A IMHO jsem udělal pro ten článek už hodně, zatímco původní autoři pěkně sedí v koutě a ani nebyli schopní opravit pravopisné chyby. Když ten článek zůstane, tak Vy na něm také budete pracovat, kolego Dirillo? --Zbrnajsem (diskuse) 15. 4. 2015, 11:54 (CEST)
Není ničí povinností, ani autora článku, aby ho dále vylepšoval nebo rozšiřoval, wikipedie je otevřený projekt a každý tu může editovat, co chce, kdy chce a jak chce, ale není to žádná povinnost. Takže si příště nechejte ty kydy o sezení v koutě, nikdo se vás neprosil, aby jste ten článek editoval, a potom z toho dělal nějakou zásluhu.--LV-426 (diskuse) 17. 4. 2015, 17:54 (CEST)
  • Smazat - Putinismus zcela souhlasím s argumenty uživatele Zbrnajsem, není třeba to víc rozvádět, napsal v podstatě můj názor doslova.--AnkaElektro (diskuse) 16. 4. 2015, 22:31 (CEST)
  • Ponechat a případně dopracovat dle en wiki. Kolega z Brna nerozlišuje mezi "encyklopedickou významností" (která zde nepochybně je) a momentálním stavem článku, který lze zlepšit.--Yopie (diskuse) 16. 4. 2015, 22:37 (CEST)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Jsou zde dvě věci: Ideově asi není problém tu takový článek mít (viz Kaczysmus, Thatcherismus, Castrismus). Vladimír Putin vládne Rusku už 15 let takže není divu, že má doba jeho vlády nějaké specifické označení. Druhou otázkou je nízká kvalita článku, který v tuto chvíli rozhodně nesplňuje encyklopedické požadavky už jen tím, že je psán v bodech a vyhýbavě (například tam není, kdo současný režim takto charakterizuje/kritizuje). --Jenda H. (diskuse) 11. 4. 2015, 12:16 (CEST)



Cestářská cesta[editovat | editovat zdroj]

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
Diskusi otevřel(a)
Mirek256 11. 4. 2015, 11:06 (CEST)
Uzavření diskuse
standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Smazat jedná se o můj článek, chybí 2NNVZ, napsal jsem kdysi článek pro demonstraci, že v okolí jsem schopen napsat článek o každé cestě, co je na mapě.Mirek256 11. 4. 2015, 11:06 (CEST)
  • Smazat – podle vyjádření autora i shrnutí zakládající editace to vypadá jako produkt WP:NEKIT. Z momentálně uvedených dvou referencí je druhá zjevně triviální. První referenci nemám při ruce, ale podle názvu předpokládám, že se věnuje přednostně pomníkům, a ne cestám (je-li tomu jinak a skutečně nejde o triviální zmínku, prosím o upřesnění, do jaké míry se zdroj soustředí na téma našeho článku). Jako literatura je dále uvedena mapa, což rovněž není netriviální zdroj (pokud tedy nemá obsáhlou textovou přílohu). --Bazi (diskuse) 11. 4. 2015, 11:36 (CEST)
Přesně tak, je tam článek o pomníčku, ne o cestě.-:)). Navíc je to stejný článek co je online, jen knižně. Mirek256 11. 4. 2015, 11:46 (CEST)
  • Ponechat – článek je informacemi nabitý, celkově zvedá informační hodnotu Wikipedie a jeho smazání by byla pouze ztráta. --Silesianus (diskuse) 11. 4. 2015, 12:37 (CEST)
  • Ponechat - Pokud si autor ve článku nevymýšlel, což asi ne, tak tu řešíme jen jakési gesto.--Railfort (diskuse) 11. 4. 2015, 14:24 (CEST)
Opravdu jsem si nevymýšlel, vše je pravda.--Mirek256 12. 4. 2015, 08:12 (CEST)
Já to samozřejmě předpokládal. Ale jinak mně přijde celá ta aktivita jen jako bezúčelné předhození kosti Bazimu and his boys. Není to myšleno ve zlém.--Railfort (diskuse) 12. 4. 2015, 21:42 (CEST)
  • Smazat Neilustrujte své tvrzení na wikipedii... --Aktron (|) 11. 4. 2015, 15:10 (CEST)
  • smazat/doložit významnost - viz navrhovatel a Bazi, budto doložit významnost nebo smazat --Wikipedista:BobM d|p 11. 4. 2015, 19:07 (CEST)
  • Ponechat - objekt má nejen obecné pojmenování, zdroje jsou, článek je schopen rozšíření.--Tomas62 (diskuse) 13. 4. 2015, 12:54 (CEST)
  • Sloučit - do nadřadícího celku, případně doplnit k obci. Zkusil jsem to orientačně posoudit podle navrhovaného doporučení, ale nenašel jsem v něm oporu k ponechání.--Rosičák (diskuse) 13. 4. 2015, 19:18 (CEST)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Děkuji Mirkovi256 za zdržování. Myslím, že si již budu dobře pamatovat, jak "naléhavé" je věnovat čas jeho příspěvkům v diskusích a návrhům v DoS. Petr Karel (diskuse) 13. 4. 2015, 17:49 (CEST)