Václav II. (kníže)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav II.
Český kníže
Portrét
Přemyslovská plamenná orlice
Doba vlády1191-1192
Narození1137
Praha
Úmrtípo 1192
PředchůdceKonrád II. Ota
NástupcePřemysl Otakar I.
DynastiePřemyslovci
OtecSoběslav I.
MatkaAdléta Arpádovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav II. (1137 – po 1192) byl český kníže (1191–1192) z dynastie Přemyslovců, nejmladší syn Soběslava I. a Adléty Uherské, bratr knížete Soběslava II. a údělníka Oldřicha. V letech 1177-1178 byl knížetem olomouckého údělu[1].

Údělník

Mladá léta za panování Vladislava II. trávil Václav zřejmě ve vyhnanství. S jistotou se o jeho mládí neví téměř nic. Teprve když roku 1173 dosedl na český trůn jeho bratr Soběslav II., dostal od něho na Moravě vlastní úděl.

Boje o trůn

Po vypuzení Soběslava II. staronovým knížetem Bedřichem utekl roku 1179 do Uher. Roku 1184 se vrátil do Čech, když byl povolán od šlechty vzbouřené proti Bedřichovi, a snažil se získat český trůn. Pražský hrad ovšem ubránila Bedřichova manželka Alžběta Uherská a Bedřich s německou pomocí donutil vzbouřené pány k poslušnosti.

Bedřichovým nástupcem se stal Konrád II. Ota, se kterým se Václav rychle spřátelil - spojovali je společní nepřátelé, což byli Bedřichovi bratři. Když Konrád v roce 1191 odjížděl na výpravu Barbarossova syna (budoucího Jindřicha VI., do Itálie, pověřil právě Václava správou země. Na této výpravě ovšem Konrád zemřel a Václav se tak dostal na trůn. Proti němu ale vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. Za slíbenou úplatu 6 000 hřiven stříbra císař svolil, zbavil Václava českého trůnu a knížetem provolal Přemysla.

Václav se po statečné několikaměsíční obraně Prahy vzdal biskupovi a na začátku roku 1192 se ujal vlády Přemysl Otakar I. Václav znovu musel uprchnout, na cestě byl zajat míšeňským markrabětem, švagrem Přemysla Otakara, a o jeho dalším osudu není nic známo. V míšeňském vězení zřejmě zemřel. Není známo, zda měl manželku a děti.

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Břetislav I.
 
 
 
 
 
 
 
Vratislav II.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jitka ze Svinibrodu
 
 
 
 
 
 
 
Soběslav I.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
 
 
 
 
 
Svatava Polská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
Václav II.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Gejza I. Uherský
 
 
 
 
 
 
 
Almoš Arpádovec
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Synadene Byzantská
 
 
 
 
 
 
 
Adleyta Arpádovna
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Svjatopolk II. Izjaslavič
 
 
 
 
 
 
 
Predslava Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámá
 
 
 
 
 
 

Reference

  1. ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 

Literatura

Externí odkazy

Předchůdce:
Konrád II. Ota 		Znak z doby nástupu Český kníže
Václav II.
1191–1192 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Přemysl Otakar I.
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Mytičtí Přemyslovci
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) • Rudolf Habsburský (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) • interregnum (1439–1453) • Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_II._(kníže)&oldid=16473477“