Seznam vládců Moravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moravská orlice (iluminace z roku 1459)
Znak Markrabství moravského

Seznam vládců Moravy zahrnuje panovníky feudální Moravy od raně středověké Velkomoravské říše. Vládci předchozích útvarů (germánští panovníci z dob stěhování národů, Sámova říše) zde zahrnuti nejsou, jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska.

Po většinu jejích dějin bylo Moravě vládnuto přímo z Prahy (česká knížata, následně králové) či později Vídně (habsburští, následně rakouští císaři); v letech 1197–1253 a 1330/49–1411 však země měla – s občasnými přestávkami – vlastní markraběcí dynastie, sekundogenitury vládnoucích dynastií českých.

Velkomoravská knížata

Velkomoravská knížata (833–906)
Poř. Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Mojmír I. ok. 795? 846? 830?-846 Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
2 Rostislav Rostislav ??? 870 846-870 Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
3 Wilhelm II. + Engelšalk ??? ??? 872 871-872 Svatopluk si dělal nároky na trůn. Byl však uvězněn Karlomanem II. a na Moravě vládla franská markrabata Wilhem II. a Engelšalk,[1] Morava se stala Markrabstvím Východofranské říše
4 Slavomír ??? ??? ??? 872-873 Proti Wilhelmovi a Engelšalkovi vzniklo vojenské povstání, které vedl kněz Slavomír, Svatoplukův příbuzný.

Slavomír se stal na čas knížetem. Karloman poslal své vojsko na Moravu v čele se Svatoplukem, který se ale dal na Moravskou stranu a vojsko Franků porazil.[1]

5 Svatopluk I. Svatopluk ok. 830 894 873-894 Synovec Rostislava. Pátý a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (v některých historických pramenech označován za krále).
6 Mojmír II. Mojmír II. ??? ??? 894-906? Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.

Poznámka: Po vyvrácení Velké Moravy Maďary načas mizí téměř veškeré písemné zprávy o Moravě. Žádný domácí pramen není znám a cizí historici si v bouřlivých zvratech doby mocensky nevýznamné Moravy nevšímali.

V období následujících několika desetiletí (asi 906–955) Morava zřejmě tvořila nárazníkové území mezi Čechami a kočovnými Maďary, ovládaná patrně několika místními vládci, o nichž však nic nevíme. (Pozdní barokní tradice uvádí jistého knížete-krále Olga.) Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Poprvé část Moravy (Olomoucko) k českému knížectví připojil Boleslav I. Asi v roce 1002 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého, Moravané pak v následujících dekádách vojensky Chrabrého podporovali v jeho válkách s Říší. Někdy v letech 1019–1029/31 (datace je nejistá) byla Morava dobyta Oldřichem.

Údělníci (Přemyslovci)

Moravská knížata (1019/29–1197): Přemyslovci
Poř. Jméno Portrét Vláda Poznámky
1 Břetislav I. Břetislav I. 1019/29–1033 V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra.
2 Oldřich 1033–1034 Přímá vláda českého knížete.
3 Břetislav I. Břetislav I. 1034–1055 Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci, ale krátce před smrtí ji rozdělil mezi tři své mladší syny.

Poznámka: Na konci svého života určil Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský.

Údělná knížata brněnská

Zdroj[2]

# Jméno Vláda Poznámky
1 Konrád I. Brněnský 1055–1056 Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2 Konrád I. Brněnský 1061–1092 Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
3 Oldřich Brněnský 1092–1099 Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
4 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5 Oldřich Brněnský 1100–1113 Podruhé
6 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
7 Ota II. Olomoucký 1123–1125 Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8 Vratislav Brněnský 1125–1129 Syn Oldřicha Brněnského
9 Vratislav Brněnský 1130–1156 Podruhé.
10 Spytihněv Brněnský 1174–1177 Syn Vratislava
11 Konrád II. Ota 1177–1182 Také kníže znojemského údělu.

Údělná knížata olomoucká

Zdroj[3]

# Jméno Vláda Poznámky
1 Vratislav 1055–1056 Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
2 Vratislav 1058–1061 Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II.
3 Ota I. Olomoucký 1061–1087 Syn Břetislava I.
4 Boleslav 1090–1091 Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
5 Svatopluk Olomoucký 1091–1107 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
6 Ota II. Olomoucký 1091–1110 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
7 Ota II. Olomoucký 1113–1126 Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8 Václav (I.) 1126–1130 Syn Svatopluka Olomouckého
9 Lupolt Olomoucký 1135–1137 Syn knížete Bořivoje II.
10 Vladislav Olomoucký 1137–1140 Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
11 Ota III. Dětleb 1140–1160 Syn Oty II. Olomouckého
12 Bedřich 1164–1173 Syn Vladislava II., kníže.
13 Oldřich 1173–1176 Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
14 Václav II. 1177–1178 Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
15 Konrád III. Ota 1180–1182 Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže.
16 Vladimír Olomoucký 1185–???? Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem.

Údělná knížata znojemská

Zdroj[4]

# Jméno Vláda Poznámky
1 Ota I. Olomoucký 1055–1056 Syn knížete Břetislava I.
2 Konrád I. Brněnský 1061–1092 Syn knížete Břetislava I.
3 Litold Znojemský 1092–1099 Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
4 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5 Litold Znojemský 1101–1112 Podruhé.
6 Oldřich Brněnský 1112–1113 Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
7 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
8 Konrád II. Znojemský 1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161) Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem.
9 Konrád III. Ota asi 1161–1182 Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.

Moravská markrabata

Moravská markrabata (1182–1253): Přemyslovci
Poř. Jméno Portrét Vláda Poznámky
1 Konrád II. (III.) Ota 1182-1191 První markrabě, od roku 1189 český kníže.
2 Vladislav Jindřich 1192-1194 a
1197-1222		 Bratr krále Přemysla Otakara I.
3 Vladislav (II.) 1224-1227 Syn krále Přemysla Otakara I.
4 Přemysl 1228-1239 Nejmladší syn krále Přemysla Otakara I.
5 Vladislav (III.) 1246-1247 Prvorozený syn krále Václava I., krátce také rakouský vévoda.
6 Přemysl Otakar Přemysl Otakar II. 1247-1253/78 Druhorozený syn krále Václava I., po smrti bratra převzal jeho úděl. Od roku 1251 rakouský vévoda, od roku 1253 český král.

Poznámka: Po nástupu Přemysla Otakara II. na trůn byli čeští králové vládci Moravy, ponechávali si titul markraběte.

Čeští králové

Čeští králové (1253-1333)
Poř. Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Přemysl Otakar II. Přemysl Otakar II. ok. 1233 26. srpen 1278
Suché Kruty		 1253-1278 Syn Václava I., pátý český král, rakouský vévoda. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši. Po jeho smrti v bitvě na Moravském poli na několik let Moravu ovládl Rudolf I. Habsburský.
2 Václav II. Václav II. 27. září 1271
Praha		 21. červen 1305
Praha		 1283-1305 Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
3 Václav III. Václav III. 6. říjen 1289
Praha		 4. srpen 1306
Olomouc		 1305-1306 Syn Václava III, sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Jeho smrtí skončilo více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.
4 Jindřich Korutanský ok. 1265 2. květen 1335 1306 Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
5 Rudolf I. Habsburský Rudolf Habsburský 1281 3./4. červenec 1307
Horažďovice		 1306-1307 Syn Albrechta I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic.
6 Jindřich Korutanský ok. 1265 2. květen 1335 1307-1310 Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou.
7 Jan Lucemburský Jan Lucemburský 10. srpen 1296 26. srpen 1346
Crecy		 1310-1333 Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: uznala jej česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s dědičkou českých zemí Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království.

Moravská markrabata

Poř. Jméno Portrét Vláda Poznámky
1 Karel Karel IV. 1333-1349 Budoucí Karel IV. Prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Udělením titulu markraběte otec legitimizoval jeho postavení v království.
2 Jan Jindřich 1349-1375 Mladší bratr Karla IV., v roce 1349 mu Karel udělil v léno Moravu.
3 Jošt Moravský Jošt Moravský 1375-1411 Nejstarší syn Jana Jindřicha, podle jehož testamentu se ale měl rozdělit o vládu s bratry.
4 Prokop Lucemburský 1375-1405 Syn Jana Jindřicha. Prokop stejně jako jeho mladší bratr Jan Soběslav složit slib lenní poslušnosti nejstaršímu sourozenci Joštovi a podržel si tak markraběcí titul i majetek.
5 Jan Soběslav Lucemburský 1375-1380 Syn Jana Jindřicha.
6 Václav IV. Václav IV. 1411-1419 Syn Karla IV., český král. Moravským markrabětem se stal po smrti Jošta. Jeho moravská vláda se omezila víceméně na jmenování úředníků, za Václavovy vlády se na Moravě začalo šířit z Čech husitství.
7 Zikmund Lucemburský Zikmund Lucemburský 1419-1423 Syn Karla IV., mladší Václavův bratr a dědic.

Husitství

Husitství 1423-1490
Poř. Jméno Portrét Vláda Poznámky
1 Albrecht II. Habsburský Albrecht II. Habsburský 1423–1439 Habsburk, Zikmundův zeť. Jeho tchán mu udělil Moravu v léno. Po jeho smrti se stal i jeho dědicem.
2 Ladislav Pohrobek Ladislav Pohrobek 1453–1457 Syn Albrechta II., po období interregna uznán českým králem.
3 Jiří z Poděbrad Jiří z Poděbrad 1458–1469 Vládne jako český král.
4 Matyáš Korvín Matyáš Korvín 1469–1490 Uherský král. Postavil se do čela křížové výpravy proti Jiřímu z Poděbrad. Byl poražen a zajat u Vilémova roku 1469 a slíbil konec války. Místo toho se však nechal v Olomouci zvolit českou katolickou šlechtou a městy protikrálem - a po Jiříkově smrti a nerozhodných bojích s Vladislavem Jagellonským se nakonec stal vládcem vedlejších zemí Koruny české (a titulárním č. králem).

Čeští králové (1490–1918)

Jagellonci (1490–1526)
Poř. Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Vladislav Jagellonský Vladislav Jagellonský 1. březen 1456
Krakov		 13. březen 1516
Buda		 1490–1516 Syn Kazimíra IV., český král od roku 1471, resp. 1478. Vladislava ovšem Morava uznala za panovníka až po smrti Matyáše Korvína v roce 1490. Od roku 1490 také uherský král.
2 Ludvík Jagellonský Ludvík Jagellonský 1. červenec 1506 29. srpen 1526
Moháč		 1516–1526 Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.
Habsburkové (1526-1611)
Poř. Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Ferdinand I. Ferdinand I. Habsburský 10. březen 1503 25. červenec 1564 1526-1564 Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny, sestry Ludvíka Jagellonského. Také římskoněmecký císař a uherský král. Nebral ovšem do úvahy tradice samostatnosti českého státu a Uherska.
2 Maxmilián II. Maxmilián II. Habsburský 31. července 1527 12. října 1576 1564-1576 Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
3 Rudolf II. Rudolf II. 18. července 1552 20. ledna 1612
Praha		 1576-1608 Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král.
4 Matyáš Habsburský Matyáš Habsburský 24. únor 1557 20. březen 1619 1608-1611 Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král. V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou; českým králem byl od roku 1611.

Poté vládli Moravě vždy čeští králové.

Habsburkové (1611-1780)
Poř. Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Matyáš II. 24. únor 1557 20. březen 1619 1611–1619 Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc.
2 Ferdinand II. 9. července 1578 15. února 1637 1619 Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem.
3 Fridrich Falcký 26. srpna 1596 29. listopadu 1632 1619–1620 Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
4 Ferdinand II. 9. července 1578 15. února 1637 1620–1637 Potlačil české stavovské povstání.
5 Ferdinand III. 13. července 1608 2. dubna 1657 1637–1657 Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
6 Leopold I. 9. červenec 1640 5. květen 1705 1657–1705 Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
7 Josef I. 26. červenec 1678 17. duben 1711 1705–1711 Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
8 Karel VI.
(Karel II.) 		1. října 1685 20. října 1740 1711–1740 Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
9 Marie Terezie 13. května 1717 29. listopadu 1780 1740–1780 Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.
Habsbursko-lotrinská dynastie (1780-1918)
Poř. Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Josef II. 13. březen 1741 20. únor 1790 1780–1790 Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
2 Leopold II. 5. květen 1747 1. březen 1792 1790–1792 Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
3 František I. Rakouský 12. únor 1768 2. březen 1835 1792–1835 Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804).
4 Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.) 19. duben 1793 29. červen 1875
Praha		 1835–1848 Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.

Poslední korunovaný český král.

5 František Josef I. 18. srpen 1830 21. listopad 1916 1848–1916 Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, králem českým se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
6 Karel I.
(Karel III.) 		Soubor:JCKV Karel I.JPG 17. srpen 1887 1. duben 1922 1916–1918 Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (králem českým se korunovat nedal). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.

Zemští prezidenti

Země Moravská

Zdroj[5]

Moravští zemští prezidenti (1918 - 1928)
Poř. Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Jan Černý 4. březen 1874 10. duben 1959 1918 - 1928 Kromě vlády na Moravě byl Jan Černý také několika násobným Ministrem Vnitra ČSR a několika násobným Předsedou vlády ČSR

Země Moravskoslezská

Zdroj[5]

Moravskoslezsští zemští prezidenti (1928 - 1941)
Poř. Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Jan Černý 4. březen 1874 10. duben 1959 1928 - 1939 V roce 1928 se země Moravská a země Slezská spojily do země Moravskoslezské a Jan Černý byl opět zvolen zemským prezidentem.
2 Jaroslav Caha 12. červen 1883 23. leden 1941 1939 - 1941 Jaroslav Caha chvíli sloužil jako prezident země Moravskoslezské za Československa již bez sudetů, ale většinu své funkce vykonal za Protektorátu Čechy a Morava
3 Jaroslav Mezník 4. duben 1884 14. listopad 1941 1941 Jaroslav Caha se stal 2. zemským prezidentem země Moravskoslezské za Protektorátu Čechy a Morava. Však 7. listopadu 1941 byl Gestapem zatčen a o 7 dní později zemřel.
Moravskoslezští viceprezidenti (1941 - 1945)
Poř. Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Karl Schwabe 9. srpen 1899 20. září 1946 1941 - 1945 JUDr. Karl Schwabe byl Moravskoslezský zemský viceprezident, kterým se stal již v roce 1939. K moci se dostal až po zatčení Jaroslava Mezníka. V roce 1946 byl Karl Schwabe popraven.

Reference

  1. ↑ a b Čeští panovníci. www.cestipanovnici.estranky.cz [online]. [cit. 2018-08-19]. Kapitola Svatopluk I. Velkomoravský. Dostupné online. 
  2. ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  3. ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  4. ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  5. ↑ a b Přehled zemských prezidentů Moravy. https://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-27]. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_vládců_Moravy&oldid=16505975“