Seznam vládců Moravy
Seznam vládců Moravy zahrnuje panovníky feudální Moravy od raně středověké Velkomoravské říše. Vládci předchozích útvarů (germánští panovníci z dob stěhování národů, Sámova říše) zde zahrnuti nejsou, jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska.
Po většinu jejích dějin bylo Moravě vládnuto přímo z Prahy (česká knížata, následně králové) či později Vídně (habsburští, následně rakouští císaři); v letech 1197–1253 a 1330/49–1411 však země měla – s občasnými přestávkami – vlastní markraběcí dynastie, sekundogenitury vládnoucích dynastií českých.
Velkomoravská knížata
Poř. | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Mojmír I. | ok. 795? | 846? | 830?-846 | Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. | |
2 | Rostislav | ??? | 870 | 846-870 | Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. | |
3 | Wilhelm II. + Engelšalk | ??? | ??? | 872 | 871-872 | Svatopluk si dělal nároky na trůn. Byl však uvězněn Karlomanem II. a na Moravě vládla franská markrabata Wilhem II. a Engelšalk,[1] Morava se stala Markrabstvím Východofranské říše |
4 | Slavomír | ??? | ??? | ??? | 872-873 | Proti Wilhelmovi a Engelšalkovi vzniklo vojenské povstání, které vedl kněz Slavomír, Svatoplukův příbuzný.
Slavomír se stal na čas knížetem. Karloman poslal své vojsko na Moravu v čele se Svatoplukem, který se ale dal na Moravskou stranu a vojsko Franků porazil.[1] |
5 | Svatopluk I. | ok. 830 | 894 | 873-894 | Synovec Rostislava. Pátý a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (v některých historických pramenech označován za krále). | |
6 | Mojmír II. | ??? | ??? | 894-906? | Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
Poznámka: Po vyvrácení Velké Moravy Maďary načas mizí téměř veškeré písemné zprávy o Moravě. Žádný domácí pramen není znám a cizí historici si v bouřlivých zvratech doby mocensky nevýznamné Moravy nevšímali.
V období následujících několika desetiletí (asi 906–955) Morava zřejmě tvořila nárazníkové území mezi Čechami a kočovnými Maďary, ovládaná patrně několika místními vládci, o nichž však nic nevíme. (Pozdní barokní tradice uvádí jistého knížete-krále Olga.) Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Poprvé část Moravy (Olomoucko) k českému knížectví připojil Boleslav I. Asi v roce 1002 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého, Moravané pak v následujících dekádách vojensky Chrabrého podporovali v jeho válkách s Říší. Někdy v letech 1019–1029/31 (datace je nejistá) byla Morava dobyta Oldřichem.
Údělníci (Přemyslovci)
Poř. | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|
1 | Břetislav I. | 1019/29–1033 | V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra. | |
2 | Oldřich | 1033–1034 | Přímá vláda českého knížete. | |
3 | Břetislav I. | 1034–1055 | Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci, ale krátce před smrtí ji rozdělil mezi tři své mladší syny. |
Poznámka: Na konci svého života určil Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský.
Údělná knížata brněnská
Zdroj[2]
# | Jméno | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|
1 | Konrád I. Brněnský | 1055–1056 | Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly. |
2 | Konrád I. Brněnský | 1061–1092 | Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly. |
3 | Oldřich Brněnský | 1092–1099 | Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II. |
4 | Bořivoj | 1099–1100 | Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. |
5 | Oldřich Brněnský | 1100–1113 | Podruhé |
6 | Soběslav I. | 1115–1123 | Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže. |
7 | Ota II. Olomoucký | 1123–1125 | Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. |
8 | Vratislav Brněnský | 1125–1129 | Syn Oldřicha Brněnského |
9 | Vratislav Brněnský | 1130–1156 | Podruhé. |
10 | Spytihněv Brněnský | 1174–1177 | Syn Vratislava |
11 | Konrád II. Ota | 1177–1182 | Také kníže znojemského údělu. |
Údělná knížata olomoucká
Zdroj[3]
# | Jméno | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|
1 | Vratislav | 1055–1056 | Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II. |
2 | Vratislav | 1058–1061 | Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II. |
3 | Ota I. Olomoucký | 1061–1087 | Syn Břetislava I. |
4 | Boleslav | 1090–1091 | Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský. |
5 | Svatopluk Olomoucký | 1091–1107 | Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská. |
6 | Ota II. Olomoucký | 1091–1110 | Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská. |
7 | Ota II. Olomoucký | 1113–1126 | Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. |
8 | Václav (I.) | 1126–1130 | Syn Svatopluka Olomouckého |
9 | Lupolt Olomoucký | 1135–1137 | Syn knížete Bořivoje II. |
10 | Vladislav Olomoucký | 1137–1140 | Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze. |
11 | Ota III. Dětleb | 1140–1160 | Syn Oty II. Olomouckého |
12 | Bedřich | 1164–1173 | Syn Vladislava II., kníže. |
13 | Oldřich | 1173–1176 | Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko. |
14 | Václav II. | 1177–1178 | Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem. |
15 | Konrád III. Ota | 1180–1182 | Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže. |
16 | Vladimír Olomoucký | 1185–???? | Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem. |
Údělná knížata znojemská
Zdroj[4]
# | Jméno | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|
1 | Ota I. Olomoucký | 1055–1056 | Syn knížete Břetislava I. |
2 | Konrád I. Brněnský | 1061–1092 | Syn knížete Břetislava I. |
3 | Litold Znojemský | 1092–1099 | Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny. |
4 | Bořivoj | 1099–1100 | Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. |
5 | Litold Znojemský | 1101–1112 | Podruhé. |
6 | Oldřich Brněnský | 1112–1113 | Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok. |
7 | Soběslav I. | 1115–1123 | Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže. |
8 | Konrád II. Znojemský | 1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161) | Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem. |
9 | Konrád III. Ota | asi 1161–1182 | Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě. |
Moravská markrabata
Poř. | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|
1 | Konrád II. (III.) Ota | 1182-1191 | První markrabě, od roku 1189 český kníže. | |
2 | Vladislav Jindřich | 1192-1194 a 1197-1222 |
Bratr krále Přemysla Otakara I. | |
3 | Vladislav (II.) | 1224-1227 | Syn krále Přemysla Otakara I. | |
4 | Přemysl | 1228-1239 | Nejmladší syn krále Přemysla Otakara I. | |
5 | Vladislav (III.) | 1246-1247 | Prvorozený syn krále Václava I., krátce také rakouský vévoda. | |
6 | Přemysl Otakar | 1247-1253/78 | Druhorozený syn krále Václava I., po smrti bratra převzal jeho úděl. Od roku 1251 rakouský vévoda, od roku 1253 český král. |
Poznámka: Po nástupu Přemysla Otakara II. na trůn byli čeští králové vládci Moravy, ponechávali si titul markraběte.
Čeští králové
Poř. | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Přemysl Otakar II. | ok. 1233 | 26. srpen 1278 Suché Kruty |
1253-1278 | Syn Václava I., pátý český král, rakouský vévoda. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši. Po jeho smrti v bitvě na Moravském poli na několik let Moravu ovládl Rudolf I. Habsburský. | |
2 | Václav II. | 27. září 1271 Praha |
21. červen 1305 Praha |
1283-1305 | Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn. | |
3 | Václav III. | 6. říjen 1289 Praha |
4. srpen 1306 Olomouc |
1305-1306 | Syn Václava III, sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Jeho smrtí skončilo více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách. | |
4 | Jindřich Korutanský | ok. 1265 | 2. květen 1335 | 1306 | Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli. | |
5 | Rudolf I. Habsburský | 1281 | 3./4. červenec 1307 Horažďovice |
1306-1307 | Syn Albrechta I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic. | |
6 | Jindřich Korutanský | ok. 1265 | 2. květen 1335 | 1307-1310 | Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou. | |
7 | Jan Lucemburský | 10. srpen 1296 | 26. srpen 1346 Crecy |
1310-1333 | Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: uznala jej česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s dědičkou českých zemí Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království. |
Moravská markrabata
Poř. | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|
1 | Karel | 1333-1349 | Budoucí Karel IV. Prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Udělením titulu markraběte otec legitimizoval jeho postavení v království. | |
2 | Jan Jindřich | 1349-1375 | Mladší bratr Karla IV., v roce 1349 mu Karel udělil v léno Moravu. | |
3 | Jošt Moravský | 1375-1411 | Nejstarší syn Jana Jindřicha, podle jehož testamentu se ale měl rozdělit o vládu s bratry. | |
4 | Prokop Lucemburský | 1375-1405 | Syn Jana Jindřicha. Prokop stejně jako jeho mladší bratr Jan Soběslav složit slib lenní poslušnosti nejstaršímu sourozenci Joštovi a podržel si tak markraběcí titul i majetek. | |
5 | Jan Soběslav Lucemburský | 1375-1380 | Syn Jana Jindřicha. | |
6 | Václav IV. | 1411-1419 | Syn Karla IV., český král. Moravským markrabětem se stal po smrti Jošta. Jeho moravská vláda se omezila víceméně na jmenování úředníků, za Václavovy vlády se na Moravě začalo šířit z Čech husitství. | |
7 | Zikmund Lucemburský | 1419-1423 | Syn Karla IV., mladší Václavův bratr a dědic. |
Husitství
Poř. | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|
1 | Albrecht II. Habsburský | 1423–1439 | Habsburk, Zikmundův zeť. Jeho tchán mu udělil Moravu v léno. Po jeho smrti se stal i jeho dědicem. | |
2 | Ladislav Pohrobek | 1453–1457 | Syn Albrechta II., po období interregna uznán českým králem. | |
3 | Jiří z Poděbrad | 1458–1469 | Vládne jako český král. | |
4 | Matyáš Korvín | 1469–1490 | Uherský král. Postavil se do čela křížové výpravy proti Jiřímu z Poděbrad. Byl poražen a zajat u Vilémova roku 1469 a slíbil konec války. Místo toho se však nechal v Olomouci zvolit českou katolickou šlechtou a městy protikrálem - a po Jiříkově smrti a nerozhodných bojích s Vladislavem Jagellonským se nakonec stal vládcem vedlejších zemí Koruny české (a titulárním č. králem). |
Čeští králové (1490–1918)
Poř. | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Vladislav Jagellonský | 1. březen 1456 Krakov |
13. březen 1516 Buda |
1490–1516 | Syn Kazimíra IV., český král od roku 1471, resp. 1478. Vladislava ovšem Morava uznala za panovníka až po smrti Matyáše Korvína v roce 1490. Od roku 1490 také uherský král. | |
2 | Ludvík Jagellonský | 1. červenec 1506 | 29. srpen 1526 Moháč |
1516–1526 | Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu. |
Poř. | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Ferdinand I. | 10. březen 1503 | 25. červenec 1564 | 1526-1564 | Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny, sestry Ludvíka Jagellonského. Také římskoněmecký císař a uherský král. Nebral ovšem do úvahy tradice samostatnosti českého státu a Uherska. | |
2 | Maxmilián II. | 31. července 1527 | 12. října 1576 | 1564-1576 | Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
3 | Rudolf II. | 18. července 1552 | 20. ledna 1612 Praha |
1576-1608 | Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král. | |
4 | Matyáš Habsburský | 24. únor 1557 | 20. březen 1619 | 1608-1611 | Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král. V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou; českým králem byl od roku 1611. |
Poté vládli Moravě vždy čeští králové.
Poř. | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Matyáš II. | 24. únor 1557 | 20. březen 1619 | 1611–1619 | Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc. | |
2 | Ferdinand II. | 9. července 1578 | 15. února 1637 | 1619 | Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem. | |
3 | Fridrich Falcký | 26. srpna 1596 | 29. listopadu 1632 | 1619–1620 | Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě. | |
4 | Ferdinand II. | 9. července 1578 | 15. února 1637 | 1620–1637 | Potlačil české stavovské povstání. | |
5 | Ferdinand III. | 13. července 1608 | 2. dubna 1657 | 1637–1657 | Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky. | |
6 | Leopold I. | 9. červenec 1640 | 5. květen 1705 | 1657–1705 | Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
7 | Josef I. | 26. červenec 1678 | 17. duben 1711 | 1705–1711 | Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl. | |
8 | Karel VI. (Karel II.) |
1. října 1685 | 20. října 1740 | 1711–1740 | Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii. | |
9 | Marie Terezie | 13. května 1717 | 29. listopadu 1780 | 1740–1780 | Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. |
Poř. | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Josef II. | 13. březen 1741 | 20. únor 1790 | 1780–1790 | Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor. | |
2 | Leopold II. | 5. květen 1747 | 1. březen 1792 | 1790–1792 | Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat. | |
3 | František I. Rakouský | 12. únor 1768 | 2. březen 1835 | 1792–1835 | Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804). | |
4 | Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.) | 19. duben 1793 | 29. červen 1875 Praha |
1835–1848 | Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.
Poslední korunovaný český král. | |
5 | František Josef I. | 18. srpen 1830 | 21. listopad 1916 | 1848–1916 | Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, králem českým se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). | |
6 | Karel I. (Karel III.) |
Soubor:JCKV Karel I.JPG | 17. srpen 1887 | 1. duben 1922 | 1916–1918 | Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (králem českým se korunovat nedal). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
Zemští prezidenti
Země Moravská
Zdroj[5]
Poř. | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Jan Černý | 4. březen 1874 | 10. duben 1959 | 1918 - 1928 | Kromě vlády na Moravě byl Jan Černý také několika násobným Ministrem Vnitra ČSR a několika násobným Předsedou vlády ČSR |
Země Moravskoslezská
Zdroj[5]
Poř. | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Jan Černý | 4. březen 1874 | 10. duben 1959 | 1928 - 1939 | V roce 1928 se země Moravská a země Slezská spojily do země Moravskoslezské a Jan Černý byl opět zvolen zemským prezidentem. | |
2 | Jaroslav Caha | 12. červen 1883 | 23. leden 1941 | 1939 - 1941 | Jaroslav Caha chvíli sloužil jako prezident země Moravskoslezské za Československa již bez sudetů, ale většinu své funkce vykonal za Protektorátu Čechy a Morava | |
3 | Jaroslav Mezník | 4. duben 1884 | 14. listopad 1941 | 1941 | Jaroslav Caha se stal 2. zemským prezidentem země Moravskoslezské za Protektorátu Čechy a Morava. Však 7. listopadu 1941 byl Gestapem zatčen a o 7 dní později zemřel. |
Poř. | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Karl Schwabe | 9. srpen 1899 | 20. září 1946 | 1941 - 1945 | JUDr. Karl Schwabe byl Moravskoslezský zemský viceprezident, kterým se stal již v roce 1939. K moci se dostal až po zatčení Jaroslava Mezníka. V roce 1946 byl Karl Schwabe popraven. |
Reference
- ↑ a b Čeští panovníci. www.cestipanovnici.estranky.cz [online]. [cit. 2018-08-19]. Kapitola Svatopluk I. Velkomoravský. Dostupné online.
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43.
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.
- ↑ a b Přehled zemských prezidentů Moravy. https://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-27].