Seznam socialistických států

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa znázorňuje všechny socialistické státy, které se k této ideologii přihlásily ve své ústavě. Socialismus se v jednotlivých státech výrazně liší jak v ideologii tak politické praxi. Hranice států odpovídají současnosti. Barvy ukazují, jak dlouho stát fungoval jako socialistický.
     Přes 60 let
     50 - 60 let
     40 - 50 let
     30 - 40 let
     20 - 30 let
     10 - 20 let
     Pod 10 let

Toto je seznam současných a historických suverénních států, které jsou odbornou literaturou klasifikovány jako socialistické. Charakteristickým rysem těchto států je systém vlády jediné, socialistické strany. Může jít i o vládu komunistické strany, jejíž ideologie je obvykle založena na marxismu-leninismu. Pro ekonomický systém je charakteristické plánované hospodářství nebo jeho elementy. Centrální místo v ústavě těchto států má závazek k dosažení socialismu. Samy sebe pak tyto státy označují jako reálně socialistické.

V průběhu studené války měla většina socialistických států blízké vztahy se Sovětským svazem. Ovšem třeba Jugoslávie za vlády Tita, Indie za Néhrúa či Egypt za Násira zaváděly vlastní modely socialismu a prostřednictvím Hnutí nezúčastněných zemí prosazovaly vlastní nezávislou a k soupeření velmocí neutrální politiku. Většina východoevropských zemí byla satelitními státy Sovětského svazu. Po čínsko-sovětské roztržce začala maoistická Čína soutěžit se Sovětským svazem o vliv v socialistických zemích.

Evropa

Stát Ideologie, poznámky Existence
Albánská socialistická republika[1] titoismus (1944–1948)
marxismus-leninismus (1948–1968)
maoismus (1968–1978)
„albánský socialismus“ (do 1990)
1943–1990
Bulharská lidová republika[2] marxismus-leninismus 1944–1990
Německá demokratická republika[3] marxismus-leninismus 1949–1990
Socialistická federativní republika Jugoslávie[4] marxismus-leninismus (1945–1948)
titoismus (od 1948)
1945–1992
Polská lidová republika[5] marxismus-leninismus 1944/52–1989
Portugalsko "demokratický stát založený na vládě práva otevírá cestu k socialistické společnosti" 1976–dosud
Rumunská lidová republika[6] marxismus-leninismus 1948–1990
Svaz sovětských socialistických republik[7] leninismus (1917–1924)
marxismus-leninismus (1924–1991)
stalinismus (1924–1953)
1922–1991
Československá republika
Československá socialistická republika[8]
marxismus-leninismus 1948–1990
Maďarská republika rad
Maďarská lidová republika[9]
marxismus-leninismus („gulášový socialismus“ 1956–1989) 1919
1949–1989

Afrika

Stát Poznámky Existence
Republika Egypt[10] 1952 pozemková reforma; 1955 založení Hnutí nezúčastněných zemí spolu s Jugoslávii a Indii; 1956 znárodnění Suezského průplavu; 1960 zavedení plánovaného hospodářství, znárodnění bank a většiny moderní ekonomiky; 1962 národní kongres přichází s plánem "totální revoluce" s cílem družstevní socialistické společnosti, tolerováno však držení soukromého majetku; od roku 1964 dle ústavy "demokratický socialistický stát" (arabský socialismus, "nasserismus"), islám státní náboženství, Arabská socialistická unie jako politická organizace, zvyšující se sovětská vojenská pomoc; 1971 uzavřen přátelský pakt s SSSR; 1972 vyhoštění sovětských vojenských poradců; 1976 odvolání smlouvy o přátelství se Sovětským svazem[11]
Alžírská lidově demokratická republika[12] FLN od roku 1963 jedinou povolenou stranou; 1963 zestátnění podniků a znárodnění půdy (státních statků); 1966 znárodnění majetku zahraničních těžebních společností; 1971 znárodnění hlavních ropných rafinerii a ropovodů; od roku 1970 plánované hospodářství[zdroj?] od 1963
Angolská lidová republika[13] 1974 vyhlášení Angolské lidové republiky ,od roku 1976 podpora Kuby a SSSR pro vládní stranu MPLA proti povstalcům z UNITA a FNLA; 1975–2002 občanská válka; 1989–1991 stažení kubánských vojsk[14] 1974–


Derg (Prozatímní vojenská správa socialistické Etiopie)

Etiopská lidově demokratická republika[15]
1975 znárodnění zahraničních i tuzemských průmyslových podniků vojenskou vládou Derg, pozemková reforma s rozvojem družstev; 1978 uzavřen přátelský pakt s SSSR, v roce 1987 vyhlášena Etiopská lidově demokratická republika; 1974–1991 občanská válka; 1990 opuštění marxismu[16] 1974–1990
Beninská lidová republika 1974 zřízení marxisticko-leninistického státu; 1975 lidová republika, znárodňování; 1989 opuštění marxismu-leninismu[17] 1974–1989
Horní Volta
Burkina Faso
1983 vojenský převrat, zřízení afrického socialismu; 1987 převrat s přechodem na ortodoxní marxismus; 1991 rozchod se socialismem.[18] 1983–1991
Eritrea[19] marxismus-leninismus od roku 1993[19]
Ghana 1957 nezávislost na Velké Británii, od roku 1960 spolupráce se Sovětským svazem a transformace ekonomiky podle socialistického vzoru, kolektivizace zemědělství; 1966 vojenský převrat[20] 1957–1966
Guinejská revoluční lidová republika africký socialismus; 1958 nezávislost na Francii, orientace na Sovětský svaz, systém jedné strany pod vedením Ahmeda Tourého; po smrti Tourého v roce 1984 rozchod se socialismem[21] 1958–1984
Guinea-Bissau [22] 1974–1991
Kapverdy [23] 1974–1991
Komorský stát maoismus, africký socialismus, nacionalismus
Převratem v lednu 1976 se dostal k moci Ali Suali a jeho Demokratické sdružení komorského lidu. Nový vládce přerušil spolupráci s Francií, zavedl velké změny v patriarchální společenské struktuře po vzoru čínské kulturní revoluce, zakazoval tradiční zvyky, legalizoval marihuanu, opíral se o mládež a milice zvané Moissy. Dalším převratem v květnu 1978 byl Suali svržen a zavražděn.[24][25]
1976–1978
Konžská lidová republika 1970 vyhlášení Lidové republiky Kongo, marxismus-leninismus státní ideologii; 1974 znárodnění většiny ropných společností a pojišťoven; v roce 1981, i přes smlouvy se Sovětským svazem mírné otevření západu; 1990 zavedení pluralitního systému; 1991 přejmenování na Republiku Kongo[26]

Libyjská arabská republika

Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje

1969 vojenský převrat Muammara Kaddáfího, vyhlášení Arabské republiky Libye, znárodnění bank, většiny ropných společností a pojišťoven; 1973 znárodnění zbývajících ropných společností; 1977 vyhlášení Libyjské socialistické lidové arabské džamáhíríje; od roku 2004 privatizace; 2011 občanská válka, Kaddáfí svržen a na útěku zastřelen 1969–2011
Demokratická republika Madagaskar 1973 znárodnění bank, pojišťoven; 1975 přijetí socialistického státu, sbližování se socialistickými zeměmi východu a Čínou, úzká spolupráce se Severní Koreou; od roku 1985 také opatrné otevření na západ a omezená liberalizace; 1992 začátek třetí republiky[27]
Mali [28] 1960–1968
Mosambická lidová republika 1975 nezávislost Mosambiku, vyhlášena Lidová republika Mosambik, znárodnění zdravotnictví a vzdělávání, vytváření kolektivních farem, marxisticko-leninistická strana FRELIMO jedinou povolenou stranou; 1977–1992 občanská válka; 1980 opušténí marxisticko-leninistické orientace ve prospěch socialismu obecně; v roce 1990 zavedení pluralitního systému[29][30] 1975–1990
Zambie africký socialismus
1964 nezávislost na Velké Británii; 1967 ustanovení tzv. "zambijského humanismu" jako státní ideologie, jehož cílem bylo socialistické směřování země; 1973 ustanovení systému jedné strany; 1991 rozchod se systémem jedné strany a africkým socialismem[31]
1967–1991
Seychely [32] 1977–1991
Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov znárodnění plantáží[33] 1975–1990
Senegal africký socialismus[34] 1960–1980
Somálská demokratická republika 1969 založení Somálské demokratické republiky; 1970 znárodnění zahraničního vlastnictví, sblížení se Sovětským svazem a arabskými státy; 1974 dohody o vojenské spolupráci s SSSR; 1976–1991 SRSP vládnoucí stranou[35]
Demokratická republika Súdán arabský socialismus
1969 vojenský převrat, nastolení systému vlády jedné strany – Súdánské socialistické unie (SSU), znárodnění bank a společností, závislost na Sovětském svazu; 1971 pokus o převrat pravicových sil, zhoršení vztahů se Sovětským svazem; 1972 navázání přátelských vztahů s USA a západním Německem; v roce 1973 přijetí nové Ústavy potvrzující postavení SSU jako vládnoucí strany a islámu jako státního náboženství; 1976 ukončení spolupráce s Libyí; 1983 zavedení šaríi v celé zemi; 1985 Numairi svržen vojenským převratem, obnovení přátelských vztahů se Sovětským svazem a Libyí, diplomatické vztahy s Íránem; od roku 1989 islamistická diktatura Umara al-Bašíra[36]
1969–1983/89
Sjednocená tanzanská republika[37] africký socialismus
od roku 1977 zaveden systém vlády jedné strany; 1987–1988 účast na občanské válce v Mozambiku proti RENAMO; 1992 nastolení pluralitního systému[38]
Uganda africký socialismus; 1966 puč Miltona Oboteho nastolení vlády jedné strany, 1967 socialistická ústava, zrušení feudalismu, znárodnění několika finančních, obchodních a průmyslových podniků; 1971 vojenský puč Idiho Amina a rozchod se socialismem[39] 1966–1971

Amerika

Stát Ideologie, poznámky Existence
Chile demokratický socialismus; 1970 volební vítězství marxisty Salvadora Allendeho, znárodnění klíčových průmyslových odvětví a vyvlastnění zahraničních společností, pozemkové reformy;[40] 1973 vojenský puč Augusta Pinocheta za pomoci CIA, Allende spáchal sebevraždu[41] 1970–1973
Kooperativní republika Guyana[42] středový socialismus od 1970
Grenada demokratický socialismus;[43] 1979 převrat Maurice Bishopa a socialistické strany New Jewel Movement, vojenské dohody o spolupráci s Kubou a Sovětským svazem, socialistické reformy; 1983 americká invaze a potlačení revoluce[44] 1979–1983
Jamajka demokratický socialismus[45] 1972–1980
Kuba[46] castrismus; 1959 revoluce a pozemková reforma; v roce 1960 znárodnění ropných rafinérií, 1961 vyhlášení socialistické republiky a vyvlastnění cizího majetku, 1972 přistoupení k RVHP; 1976 přijetí marxisticko-leninistické ústavy a prosazovaní plánovaného hospodářství od 1959
Nikaragua středový socialismus; na podzim 1979 sandinistická revoluce svrhla režim diktátora Anastasia Somozy Debayleho, k moci se dostala levicová strana FSLN složená z bývalých partyzánů; budování demokratického socialismu: pozemková reforma, kampaně na podporu gramotnosti a vytvoření státního systému zdravotní péče; 1981–1990 válka s "contras" podporovanými USA; 1991 porážka FSLN v parlamentních volbách[47] 1979–1991
Bolívarovská republika Venezuela[48] socialismus 21. století od 1998
Bolivijský mnohonárodnostní stát socialismus od 2006

Asie

Stát Ideologie, poznámky Existence

Afghánistán

Demokratická republika Afghánistán[49]

středový socialismus (1973–1978 a 1987–1992)

marxismus-leninismus (1978–1987)
1973–1992
Bangladéšská lidová republika[50] středový socialismus od 1971
Barmská socialistická federativní republika[51] „barmský socialismus“ 1974–1988
Čínská lidová republika[52] maoismus (do 1976)
tengismus (od 1976)
od 1949
Indie[53] středový socialismus od 1950
Indonésie „indonéský socialismus“ („nasakom“)

1954 nezávislost na Nizozemsku, v roce 1957 vytvoření "indonéského socialismu" (pod vedením prezidenta Sukarna) s principem "nasakom", který propojuje komunistické, národní a náboženské prvky dohromady, 1957–1958 vyvlastnění nizozemského majetku a znárodnění holandských společností, 1960 agrární reformy, 1966 svržení Sukarna, zakládající člen Hnutí nezúčastněných zemí[54]

1949–1966
Irák[55] arabský socialismus („ba'athismus“)[56] 1968–2003
Jemenská lidová demokratická republika[57] 1967–1990

Demokratická Kampučia

Kampučská lidová republika[58]

maoismus (1975–1979)

marxismus-leninismus (1979–1989)

1975–1989
Korejská lidově demokratická republika[59] marxismus-leninismus (do 1977)
čučche (1977–2009)
songun (od 2009)
od 1948
Laoská lidově demokratická republika[60] marxismus-leninismus od 1975
Mongolská lidová republika[61] marxismus-leninismus 1921–1990
Islámská republika Pákistán islámský socialismus, 1971 prezidentem Zulfikár Alí Bhutto, vyhlášena pozemková reforma, znárodněny banky a průmysl, školy a univerzity; 1973 přijata nová ústava a odvrácení se od prezidentského systému vlády; Bhutto předsedou vlády, Fazl Iláhí Čaudhurí novým prezidentem; 1977 vojenský převrat generála Muhammada Zijáula Haka a islamizace, 1979 poprava Bhutta po kontroverzním soudním procesu.[62] Od 1979 je vládní stranou Pákistánská lidová strana. Krédo strany je: "Islám je naše víra, demokracie je naše politika, socialismus je naše ekonomie; všechnu moc lidu" [63]. Pákistánská lidová strana bývá považována za liberální v otázce lidských práv (například boj za práva žen) [64]. od 1971
Srílanská demokratická socialistická republika[65] středový socialismus 1948–1977
Sýrie[66] arabský socialismus („ba'athismus“)[67] od 1971
Tannu Tuva marxismus-leninismus; 14. srpna 1921 byla vyhlášena nezávislost Tuvy, v praxi však šlo o loutkový stát Sovětského svazu, kde o všem rozhodovala Tuvinská lidová revoluční strana; Tannu Tuva kopírovala sovětskou politiku, např. likvidace buddhistických klášterů; diplomatické styky s ní navázali jen SSSR a Mongolsko; 11. listopadu 1944 se Tuva připojila k SSSR[68] 1921–1944
Vietnamská demokratická republika

Socialistická republika Vietnam[69]

marxismus-leninismus (1945–1976)

marxismus-leninismus (od 1976)

od 1945

Oceánie

Stát Ideologie, poznámky Existence
Vanuatu melanéský socialismus

Prvním premiérem nezávislého Vanuatu byl pastor Walter Lini, který se inspiroval Nyererovou koncepcí Ujamaa, vycházející z tradičního rovnostářství a společného vlastnictví výrobních prostředků. Spolupracoval se zeměmi východního bloku, ale zůstával v rámci parlamentní demokracie a nepřikročil k násilnému zestátňování. Západní mocnosti podporovaly pokus o odtržení republiky Vemerana, motivovaný rivalitou mezi francouzsky a anglicky mluvícím obyvatelstvem a také mezi jednotlivými ostrovy.[70] Po frakčních bojích ve vládnoucí Vanua'aku Pati byl Lini v roce 1991 svržen.[71]

1980–1991


Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste sozialistischer Staaten na německé Wikipedii.

  1. Michael Schmidt-Neke (Hrsg.): Albanische Forschungen 28. Die Verfassungen Albaniens, Wiesbaden 2009, S. 49
  2. Verfassung der VR Bulgarien von 1971, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  3. Verfassung der DDR von 1968 in der geänderten Fassung vom 7. Oktober 1974, Artikel 1
  4. Verfassung der SFR Jugoslawien von 1963, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  5. Verfassung der VR Polen von 1952 in der geänderten Fassung vom 16. Februar 1976, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  6. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 24), Tübingen 1975, S. 232
  7. Verfassung der UdSSR von 1977, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  8. Verfassung der CSSR von 1960, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  9. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 8), Tübingen 1959, S. 391
  10. wikisource: Verfassung der Republik Ägypten, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  11. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1889 ff.
  12. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Democratic Republic of Algeria, Structure of the National Government: Constitution
  13. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Angola, Structure of the Government 1988: The Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  14. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1951 ff.
  15. Country Studies Series (Library of Congress): Chapter 4. Government and Politics: The 1987 Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  16. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1911 ff.
  17. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1946 ff.
  18. wissen.de: Burkina Faso
  19. a b Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 130.
  20. Google Books: Jürgen Hartmann, Staat und Regime im Orient und in Afrika,VS Verlag, Wiesbaden, 2011, S. 340–341
  21. [1] Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine. Goruma: Geschichte Guineas
  22. Auslandsinformationen Guinea-Bissau der Konrad-Adenauer-Stiftung (PDF; 1,0 MB)
  23. Länderinformation Kap Verde der Österreichischen Forschungsstiftung für Internationale Entwicklung. www.oefse.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. 
  24. http://www.comores-online.com/mwezinet/histoire/soilihi.htm MweziNet: Histoire des Comores
  25. CountryData
  26. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1963 ff.
  27. http://www.priori.ch/das_Buch/30.htm
  28. wissen.de: Mali. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03. 
  29. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1974 ff.
  30. Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  31. Bundeszentrale für politischen Bildung: Politische Ideen der Unabhängigkeitsbewegung Afrikas
  32. Seychellen
  33. Länder-Lexikon: São Tomé und Príncipe
  34. ORF-Wissen: Radiokolleg – 50 Jahre Unabhängigkeit im Senegal. oe1.orf.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-23. 
  35. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1914 ff.
  36. Goruma:Sudan. www.goruma.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-14. 
  37. Verfassung der Vereinigten Republik Tansania von 1977, Kapitel 1 (englische Übersetzung) Archivováno 28. 9. 2011 na Wayback Machine. (PDF; 379 kB)
  38. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1918 ff.
  39. David Alobo: Afrika im Zeitalter des Globalisierung, Münster ua. 2002, S. 16 ff.
  40. KLaus Esser: Durch freie Wahlen zum Sozialismus oder Chiles Weg aus der Armut. Rowohlt, 1972, ISBN 3-499-11554-9.
  41. Fernando Diego García ua.: Salvador Allende: das Ende einer Ära. Aufbau-Verlag, 1998, ISBN 3-351-02483-5.
  42. Verfassung der KR Guyana 1980 in der Version von 1996, Präambel (englische Übersetzung)
  43. Dietmar Dirmoser: Aussichten auf die Zukunft: Lateinamerika. Analysen und Berichte, Bd. 10. Junius-Verlag, 1986, ISBN 3885062100, S. 206f.
  44. wissen-digital.de: Geschichte Grenadas
  45. Peter Bosshard: Endlich haben wir eine Regierung der Liebe! Demokratischer Sozialismus in Jamaica unter Michael Manley (1972–1980). Z-Verlag, 1987, ISBN 3-85990-079-X.
  46. Verfassung der Republik Kuba von 1992 (englische Übersetzung)
  47. Christoph Links: Sandinismus. Edition Der Andere Buchladen, 1992, S. 39
  48. {title}. www.tsj.gov.ve [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-12. 
  49. Gerlinde Gerber: Die neue Verfassung Afghanistans. Verfassungstradition und politischer Prozess, Berlin 2007, S. 40
  50. Verfassung der VR Bangladesch (1971), Präambel (englische Übersetzung) (PDF; 874 kB)
  51. Verfassung der SFR Birma von 1974, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  52. Verfassung der Volksrepublik China von 1982 (englische Übersetzung)
  53. Verfassung der Republik Indien von 1950, Präambel (englische Übersetzung)
  54. Aus wissen.de: Sukarno und der Sozialismus. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
  55. Verfassung der Republik Irak von 1970, Artikel 1 (englische Übersetzung)[nedostupný zdroj]
  56. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 139 ff.
  57. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 169 f.
  58. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Kampuchea. The Constitution
  59. Verfassung der Demokratischen Volksrepublik Korea von 1972 (englische Übersetzung)
  60. Verfassung der DVR Laos (1991), Präambel (englische Übersetzung). www.undplao.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-11. 
  61. William B. Simons: The Constitutions of the Communist world, Alphen aan den Rijn 1980, S. 263
  62. suedasien.info.de: Pakistan, Geschichte seit der Unabhängigkeit
  63. http://www.paktribune.com/party_&_party_leaders_profile.shtml
  64. http://www.hindu.com/2008/01/05/stories/2008010556361000.htm
  65. wikisource: Verfassung der Demokratischen Sozialistischen Republik Sri Lanka (englische Übersetzung)
  66. Verfassung der Arabischen Republik Syrien, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  67. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1647 ff.
  68. http://www.schudak.de/timelines/tannutuva1911-1944.html
  69. Verfassung der Sozialistischen Republik Vietnam, Präambel (englische Übersetzung)
  70. http://www.academia.edu/1860711/Walter_Lini_la_coutume_de_Vanuatu_et_le_Socialisme_Melanesien
  71. http://www.nytimes.com/1999/02/23/world/walter-lini-57-clergyman-who-led-nation-of-vanuatu.html

Související články