Ekologický právní servis

Ekologický právní servis
Zkratka	EPS
Vznik	1995
Typ	nestátní nezisková organizace
Právní forma	občanské sdružení
Účel	Právními nástroji se zasazovat o občanskou společnost a ochranu přírody.
Sídlo	Brno
Působnost	ČR, od 2005 i Evropa
Výkonný ředitel	Stanislav Kutáček
Programový ředitel	Pavel Franc
Rozpočet	9 296 639 Kč (2011)
Zaměstnanců	37
Dobrovolníků	38 (studenti práv)
Oficiální web	www.eps.cz

Ekologický právní servis (EPS) je nevládní, nezisková a nepolitická organizace právníků, snažící se hájit práva občanů a životního prostředí právní cestou. Ovlivňuje připravovanou legislativu, právnickou komunitu a studenty práv směrem k ochraně veřejných zájmů, zejména životního prostředí a lidských práv. Poskytuje občanům bezplatnou právní pomoc. Prosazuje odpovědnost klíčových společenských subjektů za následky jejich jednání. EPS patří mezi tzv. watchdog organizace a je jedním z českých členů European Environmental Bureau (EEB).

Sdružení existuje od roku 1995. Sídlí v Brně.

Vize EPS

Ekologický právní servis je neziskovou organizací právníků, jejíž vizí je svobodná společnost, která každému umožňuje usilovat o osobní štěstí při vědomí odpovědnosti za věci veřejné, včetně stavu planety Země. Primárně právními nástroji se zasazujeme o to, aby v takovéto společnosti žily současná i budoucí generace.

Cíle EPS

EPS se podle svého prohlášení snaží dosáhnout:

• účinné ochrany práva občanů a jejich sdružení na příznivé životní prostředí,
• demokratického, spravedlivého a otevřeného rozhodování státních orgánů,
• lepšího přístupu občanů k soudům při právní ochraně veřejných zájmů a lidských práv,
• snadného a rychlého přístupu občanů k informacím,
• prospěšnosti nové legislativy pro občany a ne pro úzké zájmové lobby,
• zvyšování právního vědomí veřejnosti,
• implementace a ovlivňování práva EU,
• prosazování odpovědnost nadnárodních korporací,
• zapojení právníků a studentů právnických fakult do obecně prospěšných aktivit,
• otevření diskuse o palčivých tématech právní ochrany veřejných zájmů a lidských práv, jejich postupného řešení.

Programy EPS jsou: GARDE, Právo životního prostředí, Právní Poradna, Legislativa, Rozvoj PIL.

Vybrané případy řešené EPS

Elektrárna Prunéřov

Komín elektárny Prunéřov II

Projekt firmy ČEZ na přestavbu největší české hnědouhelné elektrárny Prunéřov II, která je i největším producentem skleníkových plynů, oxidů dusíku a síry v republice. V březnu 2009 ministerstvo životního prostředí vrátilo ČEZu k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II, protože nenavrhuje použití tzv. nejlepší dostupné technologie (Best available technology, BAT), což by způsobilo vyšší emise po další desítky let. Podle MŽP firma ČEZ nevyhověla závěrům ze zjišťovacího řízení a nepředložila návrh na použití technologie s tepelnou účinností elektrárny minimálně 42 %, ale jen 38 %. Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících kotlů a technologického zařízení za kotli. Plánována je i výměna turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny. EPS v procesu EIA požaduje splnění požadavků zákona na instalaci účinnější technologie anebo uzavření stávající elektrárny do roku 2015.

Rychlostní silnice R52

Ředitelství silnic a dálnic a Jihomoravský kraj prosazují jako údajně „jedinou možnou“ trasu mezi Brnem a Vídní vybudování rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice–Mikulov. Se záměrem nesouhlasí řada dotčených obcí a jejich obyvatel a občanská sdružení.

Trasu přes Břeclav naopak prosazují některé obce a zejména ochránci životního prostředí, neboť se obávají poškození přírody v oblasti novomlýnských nádrží a chráněné krajinné oblasti Pálava. Přesto byla 23. ledna 2009 ve Vídni podepsána dohoda mezi Českem a Rakouskem o napojení rychlostní silnice R52 s rakouskou (tzv. severní) dálnicí A5 na trase Brno–Vídeň v úseku Mikulov–Drasenhofen (v oblasti bývalého hraničního přechodu).

Stavba měla být zahájena v roce 2010, ale na návrh obcí Bavory a Dolní Dunajovice a několika fyzických osob Nejvyšší správní soud zrušil v listopadu 2009 územní plán Břeclavska, včetně sporné trasy silnice R52. Také Evropská komise kritizovala postup českých úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska a do vyjasnění situace odmítla stavbu spolufinancovat.

Letiště Ruzyně

Terminál Sever - ruzyňské letiště za soumraku

Státní podnik Letiště Praha plánuje výstavbu vzletové a přistávací dráhy, která by však letecký provoz přiblížila k hustě obydlenému území. Proti plánu se staví pražské městské části Nebušice, Suchdol, Lysolaje, které se obávají především nárůstu hlukové zátěže. Kritikům výstavby se podařilo úspěšně u Nejvyššího správního soudu napadnout nezákonnost rozhodování orgánů hlavního města Prahy při projednávání územního plánu. Zastupitelstvo hl. m. Prahy se následně pokusilo neúspěšně rozsudek správního soudu napadnout stížností u Ústavního soudu, který v rozhodnutí z 28. listopadu 2006 stížnost odmítl pro nedostatek legitimace zastupitelstva k jejímu podání a definitivně tak potvrdil nezákonnost postupu při přípravě stavby nové přistávací dráhy.

Zastupitelstvo následně přijalo novou změnu územního plánu, který byla opět napadena u Nejvyššího správního soudu a ten podanou kasační stížnost zamítl. Na základě stížnosti Miloše Bělohradského rozhodl Ústavní soud 25. března 2009, že se Nejvyšší správní soud musí tímto případem znovu zabývat, protože rozhodl "příliš formalisticky" a "takový postup neshledal senát Ústavního soudu jako ústavně souladný".

Hliníkárna NEMAK v Havrani u Mostu

Od roku 2001 poskytoval EPS bezplatnou právní pomoc rodině sedláka Jana Rajtera v jejím sporu o plánu na stavbou továrny firmy Nemak Czech Republic, s.r.o.. V průběhu 5 let bylo podáno více než 260 právních podání, včetně mnoha odvolání a rozkladů, desítek žalob a kasačních stížností, návrhu na vyhlášení místního referenda, podnětu k veřejnému ochránci práv, či trestních oznámení. Více než 3 roky státní orgány ani soudy nebraly námitky a žaloby v potaz a nevyhověly jim. Až v polovině roku 2004 dal Nejvyšší správní soud zapravdu většině námitek EPS a zrušil mnohá rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, který následně zrušil některá nezákonně vydaná povolení pro firmu Nemak a průmyslovou zónu Joseph. Nakonec město Most nabídlo rodině Rajterů odkup části pozemků ležících v bezprostředním sousedství továrny, což by rodině umožnilo odstěhovat se z lokality Odkup pozemků podpořila česká vláda usnesením č. 550/II/11 z 10. 5. 2006, kterým odsouhlasila uvolnění takřka 250 milionů z výnosů privatizace jako příspěvek městu Most na rozšíření zóny Joseph. Smírné řešení sporu tak bylo ukončeno koncem roku 2006. Pan Rajter pak daroval EPS 1 000 000 korun.

Právník Pavel Franc za svou práci na této kauze získal v červnu 2007 Cenu Josefa Vavrouška za rok 2006. Cyklus fotografií Ibry Ibrahimoviče nazvaná „Příběh sedláka Rajtera – od kolektivizace ke globalizaci“ získala hlavní cenu a cenu ve své kategorii v soutěži Czech Press Photo 2003.

Splavnění řeky Labe do Pardubic

Podrobnější informace naleznete v článku Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) plánuje splavnit Labe do Pardubic formou výstavby dvou plavebních kanálů souběžné s hlavním tokem řeky. Jeden z nich má zničit významný krajinný prvek Slavíkovy ostrovy, které je jedním z posledních zachovalých slepých ramen Labe. Stavba by zničila biotopy více než padesáti zvláště chráněných druhů živočichů.

Externí odkazy

• webové stránky Ekologického právního servisu
• Příběh sedláka Rajtera do kolektivizace ke globalizaci - speciální webová stránka EPS
• Pohoda ČEZ včerejší technologie už dnes - společná stránka EPS, Greenpeace a sdružení Kořeny k budoucnosti elektrárny Prunéřov