Přeskočit na obsah

Železniční trať Praha – Česká Třebová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Praha – Česká Třebová
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 001 (dálková doprava)
010 (Kolín – Česká Třebová)
011 (Praha–Kolín)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Dopravce ČD Cargo, České dráhy, Leo Express, Metrans Rail, PKP Cargo International, RegioJet aj.
Technické informace
Délka 164 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Napájecí soustava 3 kV DC
Maximální sklon 8 ‰
Minimální poloměr oblouku 305 m
Počet kolejí 2 (3 v úseku Poříčany – Praha-Libeň)
Maximální rychlost 160 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
409,816 Praha Masarykovo nádraží
tratě do Kladna a Děčína
Praha hlavní nádraží
Praha-Hrabovka (1872–1941)
Jižní (1364 m)
a Severní (1316 m)
vítkovský tunel
Praha-Karlín (1899–1957)
trať do Prahy-Holešovic a Děčína
tratě do Děčína, Všetat a Kolína
depo Libeň
404,485 Praha-Libeň
trať do Prahy-Malešic
Praha-Hloubětín (1882–1976) býv. hradlo
401,372 Praha-Kyjebýv. hradlo
399,220 Praha-Dolní Počernicebýv. hradlo
trať do Prahy-Malešic
397,000 Praha-Běchovice
Praha-Běchovice nákladní n.
395,803 Praha-Běchovice střed
394,220 Odb Blatovbýv. hradlo
392,290 Praha-Klánovice
býv. hradlo Štamberk
387,668 Úvaly
viadukt Devět kanálů
384,012 Tuklatybýv. hradlo
381,516 Rostoklatybýv. hradlo
býv. hradlo Štolmíř
377,030 Český Brod
býv. hradlo Lstiboř
373,489 Klučov
371,094 Poříčany
trať do Nymburka
366,825 Odb Tatce
366,351 Tatcepůvodně Milčice býv. hradlo
trať do Kouřimi
363,144 Pečky
359,840 Odb Cerhenice
359,236 Cerhenicebýv. hradlo
vlečka ŽZO Cerhenice
355,780 Velim
353,375 Nová Ves u Kolína
Hr. Klavary
vlečka Lučební závody
349,292 Kolín zastávka
trať do Prahy přes Nymburk
347,739 Kolín
trať do Ledečka
345,675 Kolín dílny
trať do Havlíčkova Brodu
Hr. Kolín nadjezd
341,096 Starý Kolínbýv. hradlo
337,400
337,100
změna staničení
336,950 Doubrava
336,302 Záboří nad Labem
335,212 Týnec nad Labem
Hr. Kojice propust
332,209 Kojice
Hr. Telčice
330,615 Chvaletice
~327,8 Trnávka v Čechách
vlečka do elektrárny Chvaletice
326,172 Řečany nad Labem
322,664 Lhota pod Přeloučí
319,135 Přelouč
trať do Prachovic
316,070 Valy u Přelouče
312,000 Pardubice-Opočínek
308,192 Pardubice-Svítkov
trať Pardubice – Havlíčkův Brod
trať do Hradce Králové
305,690 Pardubice hlavní nádraží
304,620 Pardubice centrum
Chrudimka
303,450 Pardubice-Pardubičky
300,428 Pardubice-Černá za Bory
295,345 Kostěnice
trať do Chrudimi
291,650 Moravany
trať do Borohrádku
286,492 Uhersko
Loučná
282,820 Sedlíšťka
279,661 Zámrsk
277,655 Dobříkov u Chocně
275,076 Sruby
trať do Litomyšle
trať do Týniště nad Orlicí
271,044 Choceň
270,400 Choceňský zářez
270,656 dříve Choceňský tunel
Tichá Orlice
266,785 Brandýs nad Orlicí
262,315 Bezpráví (do roku 2021)
261,200 Odb Bezpráví
256,548 Ústí nad Orlicí
trať do Letohradu
Třebovka
255,300 Ústí nad Orlicí město
Knapovecký potok
1938–45 st. hr. Protektorát/Říše[1]
Hylváty
1938–45 st. hr. Říše/Protektorát
Třebovka
250,890 Dlouhá Třebová
estakáda Parník
249,074 Odb Parník
trať směr Česká Třebová
odjezdová skupina
245,878 Česká Třebová
tratě do Brna a Přerova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Praha – Česká Třebová je nejvytíženější tratí v České republice.[2] Je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Provozovatelem této trati je Správa železnic. Trať je v celé své délce nejméně dvoukolejná a elektrifikovaná. V úseku Praha-Libeň – Poříčany je trojkolejná. Začátkem roku 2024 po trati jezdilo až 430 vlaků za den (v úseku Praha-Běchovice – Český Brod).[2]

V jízdním řádu pro cestující jsou dálkové vlaky zahrnuty do tabulky 001, osobní a spěšné vlaky v úseku Praha–Kolín jsou v jízdním řádu pro cestující vyčleněny do tabulky 011, v úseku Kolín – Česká Třebová pak do tabulky 010 (stav v roce 2024).

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Trať je nejdůležitější spojnicí Prahy a Čech s Moravou. Byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území, v 50. letech 20. století elektrizována a na přelomu 21. století modernizována.

Co vypovídají staré jízdní řády

[editovat | editovat zdroj]
Dopravní zatížení tratě mezi Prahou a Kolínem v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků na výjezdu z Prahy
1900 2 Praha – Česká Třebová – Vídeň 4 R, 8 Os (z toho 2 Os do Poříčan)
1921 léto 1a Praha – Kolín 4 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan)
1928/29 zima 1a Praha – Kolín 5 R, 21 Os (z toho 4 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan)
1937/38 zima 1a Praha – Český Brod – Kolín 7 R, 25 Os (z toho 1 Os do Úval, 1 Os do Českého Brodu, 5 Os do Poříčan)
1944/45 501a Praha – Český Brod – Kolín 5 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 1 Os do Poříčan, 3 Os do Peček)
1945/46 1a Praha – Český Brod – Kolín 6 R, 20 Os (z toho 2 Os do Poříčan, 2 Os do Peček)
1959/60 1a Praha – Kolín 15 R, 17 Os (z toho 1 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan)
1988/89 011 Praha – Kolín 25 R (z toho 3 R do Poříčan), 29 Os (z toho 1 Os do Poříčan)
2002/03 011 Praha – Kolín 29 R, 30 Os (z toho 3 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan)
2012/13 011 Praha – Kolín 60 Os (z toho 18 Os do Úval, 10 Os do Českého Brodu)
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Dopravní zatížení tratě mezi Kolínem a Českou Třebovou v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
1900 2 Praha – Česká Třebová – Vídeň 4 R, 5 Os (1 os Kolín – Choceň)
1921 léto 1 Praha – Brno – Břeclava – Bratislava – Szob 7 R, 9 Os
1928/29 zima 1 Praha – Brno – Břeclav 9 R, 10 Os
1937/38 zima 1 Praha – Brno – Břeclav- Bratislava – Szob 13 R, 12 Os (2 Os Kolín – Pardubice)
1944/45 501 (Praha) – Kolín – Česká Třebová 6 R, 8 Os
1945/46 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová 9 R, 9 Os
1959/60 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová 14 R, 13 Os (2 Os Kolín – Pardubice)
1988/89 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová 21 R + 3 R Pardubice – Česká Třebová Třebová,
16 Os Kolín – Pardubice, 13 Os Pardubice – Česká Třebová
2002/03 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová 32 R + 1 R Pardubice – Česká Třebová,
18 Os Kolín – Pardubice, 15 Os Pardubice – Česká Třebová
2012/13 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová 75 R, 21 Os
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Důležité železniční uzly

[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné železniční uzly patří Praha hlavní nádraží, Kolín, Pardubice hlavní nádraží, Choceň a Česká Třebová.

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]

V rámci modernizace je připravována zejména přeložka trati v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí. Na napřímeném úseku má být vybudován tunel Hemže (délka 1157 m) a tunel Oucmanice (délka 4985 metrů) a dva železniční mosty přes údolí Tiché Orlice délky 295 m a 587 m. Oba tunely mají být tvořeny dvěma souběžnými jednokolejnými tubusy. Traťová rychlost zde má být zvýšena ze 70 km/h na 160 km/h a později na 200 km/h.[3] Trať by se měla začít stavět v roce 2026.[4]

[editovat | editovat zdroj]

Poříčany

[editovat | editovat zdroj]

Pečky

[editovat | editovat zdroj]

Kolín

[editovat | editovat zdroj]

Přelouč

[editovat | editovat zdroj]

Pardubice hlavní nádraží

[editovat | editovat zdroj]

Moravany

[editovat | editovat zdroj]

Choceň

[editovat | editovat zdroj]

Ústí nad Orlicí

[editovat | editovat zdroj]

Česká Třebová

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • pohled na bývalý Choceňský tunel z kolejiště stanice Choceň
    pohled na bývalý Choceňský tunel z kolejiště stanice Choceň
  • Trať mezi Zábořím nad Labem a Starým Kolínem
    Trať mezi Zábořím nad Labem a Starým Kolínem
  • Děličník
    Děličník
  • Napínák a rychlostníky
    Napínák a rychlostníky
  • Vítkovský tunel
    Vítkovský tunel
  • Návěstidla v tunelu
    Návěstidla v tunelu
  • Nové spojení
    Nové spojení
  • Zhlaví směr Dlouhá Třebová
    Zhlaví směr Dlouhá Třebová
  • Ústecko-orlické zhlaví
    Ústecko-orlické zhlaví

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]

Osobní doprava

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Provoz pravidelných osobních vlaků na trati je integrován do systému Pražské integrované dopravy (PID), v úseku Praha–Pečky jde o plnou integraci. Linka Praha–Kolín má od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií přiděleno označení S1. Od prosince 2010 jezdily ve špičkách pracovních dnů v úseku Praha hl. n. – Úvaly rovněž vlaky linky S7, od prosince 2015 jezdí až do Českého Brodu. Základní interval příměstských vlaků v úseku Český Brod - Kolín je 60 minut, ve špičkách pracovních dnů zde a v úseku Praha – Český Brod celodenně 30 minut, v období provozu linky S7 pak 15 minut.

Zastávkové osobní vlaky jsou mezi Prahou a Kolínem vedeny výhradně elektrickými jednotkami řady 471, dále za Kolínem většinou soupravami soupravami s lokomotivou 162 nebo 163 a řídicím vozem Bfhpvee295, jen několik je vedeno jednotkou 471.

Dálkové vlaky jsou vedeny českými lokomotivami řad 150, 151, 162, 362, 363, 371 a 380, slovenskými lokomotivami 350 či 361, polskými EP09, elektrickými jednotkami 680 a InterPanter a jednotkami Railjet. Dálkové vlaky hrají na této trati hlavní roli. Po trati jezdí všechny vlaky z Prahy na Slovensko, do Maďarska, Polska, Běloruska a Ruska.

Tarif

[editovat | editovat zdroj]

Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha–Přelouč využít v zastávkových vlacích, spěšných vlacích a rychlících časové a vybrané druhy jednotlivých jízdenek Pražské integrované dopravy. Jednotlivé jízdenky je v úseku Praha–Kolín nutno označit před nástupem do vlaku v automatu umístěném na nástupišti.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Místní část Ústí nad Orlicí, dnešní Hylváty (Hilbetten) patřila v letech 1938 – 1945 do Říše v rámci největšího německého jazykového ostrova na území ČSR zvaného Schönhengstgau (Hřebečsko).
  2. ↑ a b Denní počty skutečně jedoucích vlaků v období 1. leden – 31. březen 2023 [online]. Správa železnic [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ústí nad Orlicí–Choceň, nová trať Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine., SŽDC, SUDOP Praha, 2009
  4. ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Železnice v PID [online]. pid pražská integrovaná doprava, rev. 2023-06-11 [cit. 2023-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-08-11. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Železniční trať Praha – Česká Třebová
> Praha-Libeň – Praha-Hloubětín – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Běchovice střed – Odb Blatov – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Odb Tatce – Tatce – Pečky – Odb Cerhenice – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín – Kolín dílny – Starý Kolín – Záboří nad Labem – Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice – Řečany nad Labem – Lhota pod Přeloučí – Přelouč – Valy u Přelouče – Pardubice-Opočínek – Pardubice-Svítkov – Pardubice hlavní nádraží – Pardubice centrum – Pardubice-Pardubičky – Pardubice-Černá za Bory – Kostěnice – Moravany – Uhersko – Sedlíšťka – Zámrsk – Dobříkov u Chocně – Sruby – Choceň – Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Odb Bezpráví – Ústí nad Orlicí – Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová – Odb Parník – Česká Třebová
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Praha_–_Česká_Třebová&oldid=24181211“